MSPH 91 CO 384/2021-247

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Aleše Nezdařila a soudkyň Mgr. Markéty Jiráskové a JUDr. Blanky Trávníkové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_005⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_006⟫ zastoupena advokátem Mgr. jméno jméno ⟪LB:lb_007⟫ se sídlem adresa ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení částka, ⟪LB:lb_009⟫ k odvolání žalobkyně a žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne datum rozhodnutí, č. j. 7 C 44/2019-192, ve znění usnesení ze dne datum rozhodnutí, č. j. 7 C 44/2019-215,

I. Rozsudek soudu I. stupně ze dne datum, ve znění usnesení ze dne datum, se ve výroku I. mění částečně tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka do tří dnů od právní moci rozsudku; jinak se v tomto výroku potvrzuje.

II. Rozsudek soudu I. stupně ze dne datum, ve znění usnesení ze dne datum, se ve výroku III. mění tak, že žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 4 náklady ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku a že žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 4 náklady ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Řízení o odvolání žalované se zastavuje.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši částka k rukám zástupce žalované příjmení jméno jméno, advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem ze dne datum, ve znění usnesení ze dne datum, soud I. stupně zamítl žalobu o zaplacení částka s příslušenstvím (výrok I.), uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši částka, k rukám právního zástupce žalované, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.) a uložil žalobkyni povinnost nahradit státu náklady státu ve výši částka, na účet Obvodního soudu pro Prahu 4, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).

2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši částka za prodlení žalované se zahájením prací v délce 28 dnů (za období od datum do datum) podle čl. XXI. odst. 1 písm. a) smlouvy o dílo číslo jednací, kterou účastnice uzavřely dne datum na základě výsledku veřejné zakázky.

3. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že žalobkyně uzavřela dne datum se žalovanou na základě výsledku veřejné zakázky smlouvu o dílo číslo jednací, jejímž předmětem byl závazek žalované zhotovit a předat řádně a včas a ve sjednané kvalitě dílo, kterým jsou stavební úpravy 300 m střelnice v areálu střelnice v obec u obec. Žalovaná byla povinna převzít staveniště do 5 dnů od doručení písemné výzvy s tím, že o předání a převzetí staveniště bude pořízen předávací protokol (čl. IV. odst. 1 smlouvy). Žalovaná se zavázala zahájit stavební práce na díle do 15 dnů ode dne převzetí staveniště (čl. IV. odst. 2). Žalobkyně vyzvala dne datum žalovanou k převzetí staveniště ke dni datum, o čemž byl sepsán zápis. Žalovaná stavební práce nezahájila a doručila žalobkyni sdělení ze dne datum, že je připravena dílo provést a současně sdělila, že opatření ke zvýšení bezpečnosti výcviku v areálu, řešená projektem, jsou nedostatečná. Dne datum vyzvala žalobkyně žalovanou zápisem ve stavebním deníku k zahájení stavebních prací a zároveň ji upozornila na smluvní pokutu. Žalovaná zaslala žalobkyni sdělení ze dne datum, že trvá na přerušení prací na realizaci projektu, a to z důvodů uvedených v dopise ze dne datum, neboť dle ní jsou zde vážné bezpečnostní nedostatky v projektu a překáží v řádném provádění díla. Tímto sdělením žalovaná reagovala na email Ing. příjmení, který mimo jiné uvedl, že odklad zahájení prací nepřichází v úvahu. Dopisem ze dne datum žalovaná sdělila žalobkyni, že žalobkyně neakceptuje navrhované změny projektové dokumentace a trvá na provádění díla s použitím stávající projektové dokumentace, proto žalovaná využívá svého práva dle § 2594 odst. 2 občanského zákoníku a žádá, aby tak žalobkyně učinila v písemné formě. Dne datum žalobkyně sdělila písemně žalované, že trvá na provedení stavební akce obec u obec – systém záchytných clon 300 m střelnice dle projektové dokumentace zpracované společností právnická osoba v červenci 2015. Dne datum doručila žalovaná žalobkyni dokument nazvaný„ Odstoupení od smlouvy o dílo“, žalobkyně tento úkon nepovažovala za platný a učiněný po právu. Žalobkyně následně dne datum odstoupila od smlouvy odkazem na § 2001 a násl. občanského zákoníku a vyzvala žalovanou k uhrazení smluvní pokuty ve výši částka.

4. Soud I. stupně dále zjistil, že rozhodnutím stavebního úřadu Ministerstva vnitra v obec ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, bylo vydáno povolení pro stavbu:„ Areál obec u obec – systém záchytných clon 300 m střelnice“, kdy stavební úřad konstatoval, že realizací stavby nebudou ohroženy dotčené veřejné zájmy a ochrana životního prostředí, nebudou nepřiměřeně omezena či ohrožena práva a oprávněné zájmy účastníků řízení. Kolaudační souhlas k trvalému užívání předmětné stavby byl vydán dne datum.

5. Soud I. stupně vyšel z balistické studie vypracované Ing. jméno příjmení dne datum, dle které bylo cílem navržených a technických úprav areálu střelnice vytvořit předpoklady (tj. vybudovat systém clon/ochranných zařízení), které by vyloučily možnost opuštění z palebné čáry přímo vystřelené střely vlastního areálu střelnice, a dále k zachycení (či zásadní snížení energie) střely při náhodném mimořádném výstřelu mimo prostor dopadiště střel.

6. Soud I. stupně vycházel též ze znaleckého posudku číslo vypracovaného v březnu 2020 doc. Ing. jméno příjmení, CSc., dle jehož závěrů jsou balistické prvky střelnice vybudovány s nízkou balistickou odolností, která neodpovídá výkonu dovolených zbraní používaných při střeleckém výcviku v areálu střelnice. Balistické clony nebyly schopny zachytit přímo vystřelené ráže„ 338 Lapua magnum“ a všechny střely většího výkonu. Dle znalce je nezbytné, aby během střelby na střelnici nebyly vně i uvnitř výcvikového objektu přítomny žádné osoby, neboť i tam by mohly dopadat střely. Projektová dokumentace měla takové chyby, že by byla nevhodná pro její realizaci. Clona chránící výcvikový objekt byla navržena i postavena chybně, vrchní clona střeleckého přístřešku byla naprosto zbytečná (postrádala prvek balistické ochrany). Podle znalce„ je tam téměř vše špatně“, navrhované řešení je pod body 1 - 7 posudku.

7. Na podkladě těchto skutkových zjištění soud I. stupně uzavřel s odkazem na § číslo odst. 1 a § 2595 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále i jen „o. z.“), že žaloba není důvodná. Konstatoval, že účastníci platně uzavřeli smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo mj. provedení stavebně-technických úprav balistických clon v areálu střelnice, a to za účelem zvýšení bezpečnosti jejího užívání. Dle soudu I. stupně bylo prokázáno, že projektová dokumentace a dokonce samotné balistické řešení záchytných clon střelnice měly vážné bezpečnostní nedostatky. Soud I. stupně shledal důvodnou námitku žalované, že pokud by i přes uvedené nedostatky projektové dokumentace zhotovila dílo, pak by také nesla riziko odpovědnosti za vady díla, příp. za vady dokumentace skutečného provedení díla. Za situace, kdy balistické řešení střelnice nebylo způsobilé alespoň přijatelnou mírou bezpečnostního rizika ochránit život, zdraví a majetek uvnitř i vně střelnice, nelze dle názoru soudu I. stupně spravedlivě očekávat (a přepjatě formalisticky trvat na smluvním závazku), aby žalovaná i přes všechny zjištěné nedostatky dílo zhotovila (takový postup by mohl být podle soudu I. stupně shledán jako narušení veřejného pořádku). Na tom nemůže nic měnit ani skutečnost, že střelnice je užívána elitními střelci Útvaru rychlého nasazení. Soud I. stupně uzavřel, že žalovaná sice de facto mohla zahájit stavební úpravy střelnice (ovšem nebylo lze to po ní spravedlivě požadovat), když de iure byla (bezprostředně po převzetí staveniště a zjištění vad projektu) oprávněna upustit od provedení díla a od smlouvy odstoupit (§ 2595 o. z.).

8. Soud I. stupně nepřisvědčil námitce žalobkyně, že žalovaná (s ohledem na požadovanou odbornou péči) měla a mohla zjistit vady projektové dokumentace (které překážely řádnému plnění díla) již v průběhu zadávacího řízení. Naopak měl za to, že žalovaná mohla vynaložením odborné péče kvalifikovaně zjistit nedostatky týkající se balistické odolnosti clon střelnice až po fyzickém převzetí staveniště (střelnice) a nikoliv ze samotné projektové dokumentace či pouhou prohlídkou terénu střelnice, jak uváděla žalobkyně. Soud I. stupně nakonec uvedl, že též shledal jako důvodnou žalovanou vznesenou námitku promlčení části požadovaného nároku. Z uvedených důvodu soud I. stupně žalobu v celém rozsahu zamítl.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně s poukazem na § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení ve výši částka. Uvedl, že náklady sestávají z částky částka (složená a spotřebovaná záloha na náklady důkazu znaleckým posudkem) a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ AT“), za 11,5 úkonů právní služby po částka za převzetí a přípravu zastoupení, písemná podání ze dne datum, datum, datum a datum, účast na jednání soudu dne datum, datum, datum (dva úkony) a datum (dva úkony) podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a odst. 2 písm. f) AT, 12 paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 AT a 21 % DPH ve výši částka. Náhradu nákladů uložil soud I. stupně žalobkyni zaplatit k rukám právního zástupce žalované (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

10. O nákladech státu rozhodl soud I. stupně podle § 148 odst. 1 o. s. ř. tak, že částku částka, kterou vynaložil na úhradu znalečného, uložil zaplatit neúspěšné žalobkyni. O lhůtách k plnění rozhodl soud I. stupně podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

11. Rozsudek soudu I. stupně napadly včasným a přípustným odvoláním žalobkyně i žalovaná.

12. Žalobkyně napadla rozhodnutí soudu I. stupně v celém rozsahu, když nesouhlasila se skutkovými závěry soudu I. stupně, ani s jeho právním hodnocením věci. Žalobkyně uvedla, že dle soudu I. stupně byla žalovaná oprávněna od smlouvy odstoupit z důvodů vad v projektové dokumentaci týkajících se balistických prvků, jež byly označené znalcem. Žalobkyně poukázala na to, že předmětem díla nebylo jen provedení úprav balistických prvků, nýbrž a zejména i provedení dalších částí díla, které jsou uvedeny v příloze číslo smlouvy„ Harmonogram stavby“. Žalovaná tedy mohla dostát svému smluvnímu závazku spočívajícímu v zahájení prací minimálně u položek číslo (dokončení demolice přístřešku na palebné čáře včetně věže), číslo (výstavba přístřešku na palebné čáře) a číslo (srovnání plochy 300 m střelnice), neboť v zahájení a provádění těchto prací žalované nic nebránilo. Žalobkyně zopakovala, že žalovaná měla projektovou dokumentaci k dispozici již od prosince 2015, připomínky k projektové dokumentaci ve své nabídce ze dne datum žalovaná neměla, ani nevznesla požadavek na prohlídku místa plnění, smlouvu žalovaná podepsala dne datum bez připomínek k projektové dokumentaci, staveniště si žalovaná převzala dne datum a dne datum zaslala žalobkyni sdělení, že je připravena provést dílo dle projektové dokumentace, v níž shledala nedostatečná opatření ke zvýšení bezpečnosti výcviku v areálu, ale vadu navrhla odstranit tím, že sama zpracuje provozní řád střelnice. Žalovaná tedy ke dni datum stále nedeklarovala, že by předanou projektovou dokumentaci vnímala jako zřejmě nevhodný příkaz ve smyslu § 2595 o. z. Žalovaná se pro realizace projektů v tak specifické oblasti, jakou je výstavba střelnic, považuje za kompetentní, což uvedla ve svém sdělení ze dne datum s názvem„ Přehled spolupráce Ledic Group (dále jen LG) s MV České republiky v rámci realizace projektu„ obec – výcvikový trenažér“ a obec u obec – systém záchytných clon 300 m střelnice“. Soud I. stupně však k těmto skutečnostem dostatečně nepřihlédl, zejména nezohlednil celý průběh procesu při sjednávání smlouvy. Žalobkyně uvedla, že žalovaná byla v prodlení se zahájením prací od datum a navrhla, aby odvolací soud jejímu návrhu vyhověl a přiznal náhradu nákladů řízení.

13. Žalovaná podala odvolání proti výroku II. rozsudku soudu I. stupně o nákladech řízení, když měla za to, že výše nákladů, které je žalobkyně povinna jí zaplatit, činí částka. Podáním ze dne datum vzala žalovaná své odvolání zpět s ohledem na skutečnost, že soud I. stupně opravným usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. 7 C 44/2019-215, napadený výrok II. rozsudku opravil tak, že výše nákladů řízení činí částka.

14. Žalovaná se k odvolání žalobkyně vyjádřila tak, že nesouhlasí s jejím názorem, že mohla provádět jiné práce dle harmonogramu prací. Dle žalované byly jednotlivé části díla na sobě vzájemně závislé a provázané, proto bylo nutné přerušit dílo v celém rozsahu. Vadná projektová dokumentace jednoznačně překážela v řádném provádění díla jako celku. Žalovaná upozornila žalobkyni na vadnou projektovou dokumentaci dopisem ze dne datum, čímž splnila svou povinnost dle § 2594 odst. 1 o. z. Žalovaná zopakovala, že s vynaložením odborné péče mohla zjistit vady projektové dokumentace spočívající v bezpečnostních nedostatcích až poté, kdy si převzala staveniště a projektovou dokumentaci. Skutečnost, že projektová dokumentace byla součástí zadávací dokumentace, není dle žalované relevantní, neboť žalovaná ji převzala až ke dni převzetí staveniště dne datum. Žalobkyni tak nevzniklo právo na smluvní pokutu, neboť žalovaná řádně přerušila provádění díla. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí soudu I. stupně potvrdil a přiznal žalované náhradu nákladů odvolacího řízení.

15. Účastníci v dané věci souhlasili s tím, aby o odvolání bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Odvolací soud proto postupoval podle § 214 odst. 3 o. s. ř. a o odvolání účastníků rozhodl, aniž by za tímto účelem nařizoval ústní jednání. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne datum.

16. Podle § 207 odst. 2 věty první o. s. ř. dokud o odvolání nebylo rozhodnuto, je možno vzít je zpět; v takovém případě odvolací soud odvolací řízení zastaví. Vzhledem ke zpětvzetí odvolání žalovanou před tím, než o něm bylo rozhodnuto, postupoval odvolací soud podle § 207 odst. 2 věty první o. s. ř. a řízení o odvolání žalované zastavil (výrok III. rozsudku odvolacího soudu).

17. Napadený rozsudek soudu I. stupně odvolací soud přezkoumal, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, postupem podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. Poté dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je částečně důvodné.

18. Odvolací soud po přezkumu napadeného rozsudku konstatuje, že soud I. stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatek důkazů, z kterých čerpal správná skutková zjištění shrnutá odvolacím soudem v odst. 3. – 4. tohoto rozsudku. Skutkový závěr soudu I. stupně o tom, že projektová dokumentace v její balistické studii vykazovala závažné nedostatky, považuje odvolací soud za předčasný (a tudíž nesprávný), neboť soud I. stupně se žádným způsobem nevypořádal s námitkami žalobkyně ke znaleckému posudku Ing. jméno příjmení, např. že v posudku zmiňované špatné provedení spojů a s tím spojené snížení balistické odolnosti clony, představuje druhotnou vadu provedení díla vzniklou při jeho realizaci, nikoliv vadu navrhovaného a projekčního řešení, že snížená funkčnost valů je důsledkem pravidelné a běžné údržby, tudíž se nejedná o vadu projektovaného řešení, že dodávka terčů a terčového vybavení nebyla vůbec předmětem smlouvy, nebo že balistik a generální projektant vycházeli z toho, že tato konkrétní střelnice slouží výhradně pro výcvik elitních střelců speciálních jednotek Útvaru rychlého nasazení Policie ČR.

19. Soud I. stupně nepochybil, když na jím zjištěný skutkový stav věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Jím na podkladě správně určené právní normy provedené posouzení věci však odvolací soud nesdílí a uvádí následující:

20. Podle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

21. Podle § 2594 odst. 1 o. z. zhotovitel upozorní objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věci, kterou mu objednatel k provedení díla předal, nebo příkazu, který mu objednatel dal. To neplatí, nemohl-li nevhodnost zjistit ani při vynaložení potřebné péče. Podle § 2594 odst. 2 o. z. překáží-li nevhodná věc nebo příkaz v řádném provádění díla, zhotovitel je v nezbytném rozsahu přeruší až do výměny věci nebo změny příkazu; trvá-li objednatel na provádění díla s použitím předané věci nebo podle daného příkazu, má zhotovitel právo požadovat, aby tak objednatel učinil v písemné formě. Podle § 2594 odst. 3 o. z. lhůta stanovená pro dokončení díla se prodlužuje o dobu přerušením vyvolanou. Zhotovitel má právo na úhradu nákladů spojených s přerušením díla nebo s použitím nevhodných věcí do doby, kdy jejich nevhodnost mohla být zjištěna.

22. Podle § 2595 o. z. trvá-li objednatel na provedení díla podle zřejmě nevhodného příkazu nebo s použitím zřejmě nevhodné věci i po zhotovitelově upozornění, může zhotovitel od smlouvy odstoupit.

23. Podle § 2048 odst. 1 věty první o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

24. Podle § 609 věty první o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

25. Podle § 610 odst. 1 věty první o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

26. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

27. Podle § 623 věty první o. z. při dílčích plněních dluhu počne promlčecí lhůta běžet u každého dílčího plnění ode dne jeho dospělosti.

28. Podle § 629 odst. 1 o. z. trvá promlčecí lhůta tři roky.

29. Soud I. stupně správně uzavřel, že účastnice řízení uzavřely dne datum platnou smlouvu o dílo PPR číslo 2015 číslo, na základě které se žalovaná jako zhotovitel zavázala provést na svůj náklad a nebezpečí pro žalobkyni jako objednatele dílo – stavební úpravy 300 m střelnice v obec u obec, jehož předmět byl blíže specifikován projektovou dokumentací„ obec u obec - systém záchytných clon 300 m střelnice“ zpracovanou firmou právnická osoba v červenci 2015, a žalobkyně se zavázala dílo převzít a zaplatit žalované cenu díla ve výši částka vč. DPH (§ 2586 odst. 1 o. z.) Odvolací soud dodává, že smluvní strany si v této smlouvě platně ujednaly pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu, mimo jiné za porušení smluvené povinnosti zhotovitele zahájit stavební práce na díle do 15 dnů ode dne převzetí staveniště, která činila částka za každý započatý den prodlení /čl. IV. odst. 2 a čl. XXI. odst. 1 písm. a) smlouvy o dílo a § 2048 odst. 1 věta první o. z.

30. Soud I. stupně správně zjistil, že žalovaná převzala od žalobkyně staveniště dne datum, a správně uzavřel, že žalovaná byla povinna zahájit stavební práce nejpozději do datum (čl. IV. odst. 2 smlouvy o dílo), avšak dne datum stavební práce nezahájila, pouze doručila žalobkyni sdělení ze dne datum, že je připravena dílo provést a že opatření ke zvýšení bezpečnosti výcviku v areálu řešená projektem nejsou dostatečná. Závěr soudu I. stupně o tom, že žalovaná byla s ohledem na vážné bezpečnostní nedostatky v balistickém řešení záchytných clon střelnice oprávněna upustit od provedení díla a od smlouvy o dílo odstoupit podle § 2595 o. z., však odvolací soud nesdílí.

31. Odvolací soud konstatuje, že předpokladem pro odstoupení zhotovitele od smlouvy podle § 2595 o. z. je to, že objednatel trvá na provedení díla podle zřejmě nevhodného příkazu nebo s použitím zřejmě nevhodné věci i po zhotovitelově upozornění. Vzhledem k tomu, že odstoupení od smlouvy má být až zcela krajním postupem, je vyžadována kvalifikovaná povaha nevhodnosti příkazů či věci, tzn., že nevhodnost musí být zřejmá. Soud I. stupně svůj závěr o oprávnění žalované odstoupit od smlouvy o dílo podle § 2595 o. z. založil na zjištění znalce příjmení jméno příjmení, že balistické řešení střelnice, které bylo součástí projektové dokumentace, vykazuje vážné bezpečnostní nedostatky. Jestliže bylo třeba znaleckého zkoumání za účelem zjištění nevhodnosti věci (projektové dokumentace), pak zároveň nelze uzavřít, že tato nevhodnost byla zřejmá. Odstoupení žalované od smlouvy o dílo dopisem ze dne datum pro vážné bezpečnostní nedostatky v projektové dokumentaci proto nelze považovat za platné.

32. Odvolací soud se dále zabýval tím, zda se žalovaná dostala do prodlení se zahájením stavebních prací, které byla povinna zahájit dle čl. IV. odst. 2 smlouvy o dílo nejpozději do datum. Žalovaná stavební práce nezahájila s odůvodněním, že zjistila vady projektové dokumentace spočívající v údajné nedostatečnosti bezpečnostních opatření v areálu střelnice, které spatřovala v tom, že clona za dopadovým valem je navržena pouze jako záchytná a že se neuvažuje o možnosti jejího prostřelení v důsledku pochybení střelce, a že valy na pravé a levé části střelnice jsou nízké. Tyto konkrétní„ vady“ projektové dokumentace žalovaná oznámila žalobkyni v dopise ze dne datum, v němž nicméně deklarovala připravenost provést dílo podle projektu s tím, že sama zpracuje provozní řád střelnice, aby„ vylučoval její spoluodpovědnost za případnou nehodu při užívání díla“. Z obsahu dopisu žalované ze dne datum je zcela zřejmé, že sama žalovaná byla toho názoru, že údajný nedostatek bezpečnostních opatření není překážkou v řádném provádění díla, když ujistila žalobkyni, že je dílo připravena provést, a to podle příslušné projektové dokumentace. Žalovaná dokonce navrhla stejné opatření ke zvýšení bezpečnosti výcviku v areálu střelnice jako soudní znalec příjmení jméno příjmení, a to vypracování provozního řádu střelnice, což jistě nebylo překážkou pro zahájení stavebních prací.

33. Odvolací soud má navíc na rozdíl od soudu I. stupně za to, že žalovaná žalobkyni na tvrzenou nevhodnou povahu věci, tj. část projektové dokumentace věnující se balistice, neupozornila bez zbytečného odkladu, resp. že tvrzené bezpečnostní nedostatky střelnice mohla zjistit již dříve, než po fyzickém převzetí staveniště dne datum. Žalovaná nezpochybnila tvrzení žalobkyně, že projektová dokumentace byla součástí zadávací dokumentace veřejné zakázky, která byla zveřejněna dne datum, a v jejímž rámci byla vyhodnocena jako nejvhodnější nabídka žalované ze dne datum. Žalovaná pak ve smlouvě o dílo uzavřené dne datum prohlásila, že se dostatečným způsobem seznámila s místem plnění, smluvní dokumentací, věcmi a podklady předanými žalobkyní a jejími pokyny (čl. I. odst. 2 smlouvy). Žalovaná nerozporovala ani to, že jí bylo místo plnění (areál střelnice) známé, neboť zde již od listopadu 2015 realizovala jinou veřejnou zakázku (výstavbu výcvikového trenažéru), ani že se prezentuje jako odborně způsobilá a vysoce kompetentní v tak specifické oblasti, jakou je výstavba střelnic. Žalovaná, jako odborník na výstavbu střelnic, měla bezpochyby dostatek času od prosince 2015 do března 2016, aby tvrzené vady projektové dokumentace rozpoznala.

34. Jestliže žalovaná nezahájila stavební práce na díle nejpozději do datum, neboť zde nebyl nevhodný příkaz nebo věc překážející v řádném provádění díla (§ 2594 odst. 2 o. z.), dostala se se zahájením stavebních prací do prodlení a žalobkyni vzniklo vůči žalované právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši částka za každý den prodlení ve smyslu čl. XXI. odst. 1 písm. a) smlouvy o dílo a § 2048 odst. 1 věty první o. z.

35. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení smluvní pokuty ve výši částka za prodlení žalované se zahájením stavebních prací (žalovaná stavební práce nezahájila vůbec) v období od datum do datum (tj. 28 dní x částka). Odvolací soud shledal důvodnou námitku promlčení uplatněnou žalovanou ve vztahu k požadavku žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty za období od datum do datum, neboť žaloba byla soudu podána až dne datum. Žalobkyni vznikal nárok na zaplacení smluvní pokuty každý den trvání prodlení žalované, tříletá promlčecí lhůta tak počala plynout u každého dílčího nároku samostatně, tj. den po dni. Žalobkyně tak má právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši částka, tj. za období od datum do datum (tj. 12 dní x částka). Zamítnutí žaloby o zaplacení částky částka soudem I. stupně je správné.

36. Odvolací soud proto postupem podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil rozsudek soudu I. stupně ze dne datum, ve znění usnesení ze dne datum, ve výroku ad I. částečně tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka do tří dnů od právní moci rozsudku; jinak jej v tomto výroku jako věcně správný potvrdil podle § 219 o. s. ř. (výrok I.).

37. O nákladech řízení před soudy obou stupňů (§ 224 odst. 2 o. s. ř.) rozhodl odvolací soud výrokem IV. podle zásady poměrného úspěchu ve věci (§ 224 odst. 1, § 142 odst. 2 o. s. ř.). Předmětem řízení bylo zaplacení částky částka, žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 42 %, když žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částka, neúspěšná byla v rozsahu 58 % (žaloba byla částečně, ohledně požadavku na zaplacení částka zamítnuta). V řízení tak byla převážně úspěšná žalovaná, a to v rozsahu 16 % (58 % - 42 %), proto má vůči převážně neúspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v uvedené poměrné části.

38. Žalovaná v řízení vynaložila náklady ve výši částka, a to za složenou a spotřebovanou zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši částka a za právní zastoupení advokátem částku částka, která sestává z odměny za 9 účelně vynaložených úkonů právní služby po částka (§ 6 odst. 1, § 7 a § 8 odst. 1 AT), a to převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě dne datum, účast na jednání před soudem I. stupně dne datum, vyjádření ve věci samé dne datum, účast na jednání před soudem I. stupně dne datum (od 9:01 hod. do 11:20 hod.), účast na jednání před soudem I. stupně dne datum (od 13:00 hod. do 15:17 hod.) a vyjádření k odvolání žalobkyně dne 26. 10. 2021podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a k) AT, z odměny za 7 půl úkonů právní služby po částka za účast na jednání před soudem I. stupně dne datum, které nebylo zahájeno, formulace otázek na znalce k výzvě soudu dne datum, krátké vyjádření ke znaleckému posudku k výzvě soudu dne datum, účast na jednání před soudem I. stupně dne datum, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí, návrh na provedení opravy rozhodnutí dne datum, odvolání proti výroku o nákladech řízení dne datum a zpětvzetí odvolání dne datum podle § 11 odst. 2 písm. a), b), c), f) a g), odst. 3 AT, z paušální náhrady hotových výdajů za 16 úkonů právní služby po částka podle § 13 odst. 1 a 4 AT a 21 % DPH ve výši částka. Zaplacení jejich 16 %, tj. částky částka odvolací soud uložil žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 211 a § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalované podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

39. Odvolací soud nakonec výrokem II. změnil postupem podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. rozsudek soudu I. stupně ze dne datum, ve znění usnesení ze dne datum, ve výroku ad III. o nákladech státu (§ 148 odst. 1 o. s. ř.) tak, že podle výsledku řízení uložil oběma účastníkům nahradit státu náklady řízení, které platil, a to částku částka, která byla hrazena ze státního rozpočtu na znalečné. Předpoklady pro osvobození od soudních poplatků ani u jednoho z účastníků odvolací soud neshledal. Žalobkyni, která byla v řízení neúspěšná v rozsahu 58 %, uložil odvolací soud povinnost zaplatit státu náklady ve výši částka, a žalované, která byla v řízení neúspěšná v rozsahu 42 %, uložil povinnost zaplatit státu náklady ve výši částka Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 211 a § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu, který rozhodoval ve věci v prvním stupni, a to za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř.