MSPH 11 Co 352/2024-252

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Lubora Veselého a soudců JUDr. Elišky Galiazzo a JUDr. Michala Prince ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_002⟫ Adresa zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_005⟫ Anonymizováno ⟪LB:lb_006⟫ žalované: název, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 ⟪LB:lb_007⟫ o částka Kč s příslušenstvím ⟪LB:lb_008⟫ o odvolání žalobce i žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 25. června 2024, č.j. 25C 176/2022-230,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadené části výroku I. mění tak, že se zamítá žaloba co do částky částka s 15% úrokem z prodlení od datum do zaplacení; rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. potvrzuje ve znění, že se zamítá žaloba co do částky částka s 15% úrokem z prodlení od datum do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši částka do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částka s 15% úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení a s 15% úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum (výrok I.), zamítl žalobu co do zaplacení 2 070 458,70 se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení (výrok II.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši částka (výrok III.).

2. Takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobce domáhal náhrady újmy ve výši částka s příslušenstvím, která mu měla vzniknout v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném u Okresního soudu v adresa sp. zn. spisová značka a v souvislosti s nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce podezřelý výraz. Žalovaná částka sestává jednak z majetkové újmy ve výši částka představující náklady na obhajobu a částka jako náklady na znalecký posudek a jednak z nemajetkové újmy částka sestávající z částky částka za nezákonné podezřelý výraz a částka z titulu nepřiměřené délky podezřelý výraz. Řízení bylo pro zpětvzetí žaloby zastaveno co do částky částka v důsledku částečného plnění žalované ze dne datum.

3. Vyšel ze zjištění, že žalobce uplatnil nárok u žalované dne datum, že proti žalobci bylo zahájeno podezřelý výraz usnesením ze dne datum, č.j. číslo pro podezřelý výraz na zdraví dle § 146 odst. 1 tr. zák., obžaloba byla podána datum a řízení bylo vedeno u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka a usnesením ze dne datum byla věc dle § 122 odst. 2 tr. ř. postoupena k projednání přestupku a dne datum komise odložila přestupek dle § 7 odst 1 písm. b) zák. č. 151/2016 Sb. Žalovaná stanoviskem ze dne datum uznala, že došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, poskytla omluvu a zadostiučinění částka, ohledně nároku na obhajné vyhověla co do částky částka a částka za znalecké posudky. Soud prvního stupně shledal, že došlo k poškození dobré pověsti v profesní i soukromé sféře žalobce spolupůsobením i činností pana jméno FO či dalšího anonymního pisatele, kteří dehonestovali žalobce na sociálních sítích a u jeho zaměstnavatelů, žalobce trpěl podezřelý výraz v roce 2021 a 2022 (podezřelý výraz).

4. Po právní stránce posoudil věc dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 13 a § 31a odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., dovodil, že odpovědnost státu je dána, došlo k vydání nezákonného rozhodnutí (usnesení o zahájení trestního stíhání). Ohledně nemajetkové újmy shledal, že došlo k zásahu do osobní sféry žalobce, hrozila mu podezřelý výraz 3 roky, podezřelý výraz trvalo 2,5 roku, trpěl zásahy do profesního a rodinného života i do sféry zdraví, dovodil zásah do jeho dobré pověsti v místě bydliště i profesní sféře. Odškodnění komparoval s věcí vedenou pod sp. zn. spisová značka pro týž podezřelý výraz se sazbou 3 let, podezřelý výraz trvalo 1 rok a 3 měsíce, bez vazby a zadostiučinění částka; ve věci sp. zn. spisová značka šlo o podezřelý výraz podezřelý výraz odst. 1, 2 tr. zák. se sazbou 6 let, podezřelý výraz trvalo 3 roky a 10 měsíců, bez vazby, došlo k zásahům do profesního života, osoba byla nucena přestat s provozováním restaurace, došlo k narušení soužití s partnerem, poškození dobrého jména, zadostiučinění bylo poskytnuto částka. V bodu 28. odůvodnění, na který odvolací soud v podrobnostech pro stručnost odkazuje, soud prvního stupně rozepsal případy předložené žalobcem ve věci sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka a u Městského soudu v Praze sp. zn. spisová značka, které neshledal případné a rozvedl z jakých důvodů. Za přiměřené zadostiučinění považoval s ohledem na srovnatelné případy částka, když míra zásahu zejména do sféry pracovní byla vyšší, žalobce byl nucen omezit výkon odborných činností v rámci své lékařské praxe. Na poškození dobrého jména se spolupodílel i pan jméno FO, avšak stát neodpovídá za důsledky jednání soukromých osob. S ohledem na částečné plnění žalované částka vyhověl žalobě co do částka. Ve vztahu k nemajetkové újmě spočívající v nepřiměřené délce řízení přisvědčil námitce promlčení, když řízení bylo skončeno dne datum, běh šestiměsíční lhůty uplynul dnem datum a žaloba byla podána až dne datum. Ohledně nároku na obhajné neshledal důvodnými úkony, které podrobně rozvedl v bodu 31. odůvodnění, na který odvolací soud pro stručnost odkazuje včetně argumentace, z níž vyplývá, proč za jednotlivé úkony odměna advokátu nenáleží, a ve zbytku konstatoval, že žalobce nedoplnil svá tvrzení ani po poučení dle § 118a odst. 1 o. s. ř. ze dne datum. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 142 odst. 3 a § 146 odst. 2 o. s. ř., žalovaná byla úspěšná co do 58%.

5. Proti výroku II. a III. rozsudku podal odvolání žalobce a navrhl rozsudek změnit a žalobě vyhovět co do částky částka s příslušenstvím. Vytýká soudu prvního stupně, že razantně snížil jeho nárok s odůvodněním, že se spolupodílel i pan jméno FO, opomíjí však, že dehonestující příspěvky pana jméno FO jsou jen a pouze přímým důsledkem nezákonného stíhání žalobce, jednotlivé skutkové děje měl soud hodnotit ve vzájemné souvislosti s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka. Domáhá se komparace s případem ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. spisová značka (kdy bylo přiznáno částka, lékař byl nucen změnit formu výkonu činnosti a poskytoval péči v nově založené společnosti, musel snášet negativní reakce pacientů i okolí, podezřelý výraz trvalo 3 roky); dále s případem vedeným u Krajského soudu v město pod sp. zn. spisová značka (bylo přiznáno částka za podezřelý výraz, nebyl zjištěn zásah do profesní sféry a podezřelý výraz 34 měsíců); u soudu prvního stupně pod sp. zn. spisová značka (odškodnění částka, zneužití pravomoci úřední osoby a při zadání veřejné zakázky, poškozený působil v politice, byl vyřazen z kandidátky ČSSD, byl vystaven medializaci); spisová značka (zadostiučinění částka, stíhán pro ublížení na zdraví, podezřelý výraz trvalo 4 roky, bylo narušeno dobré jméno a pověst, měl psychické potíže); spisová značka (zadostiučinění částka, stíhán pro zneužití pravomoci úřední osoby, podezřelý výraz 1 rok a 11 měsíců, byl osobou známou v malém městě, povoláním policista); spisová značka (zadostiučinění částka, podezřelý výraz 3 roky a 9 měsíců, soudkyně z malého města, užívala léky na stres, přišla o sociální kontakty). Namítá, že srovnatelné případy soud prvního stupně dostatečně nezohlednil, zcela opomněl rozhodnutí sp. zn. spisová značka, při výběru rozhodnutí postupoval tendenčně a zaměřoval se cíleně na nuance. Specifikem projednávané věci je lékařské povolání žalobce a v jím uváděných rozhodnutích je tento aspekt zahrnut. Neztotožňuje se s výrokem o nákladech řízení s odkazem na nálezy Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1/04 a I. ÚS 1310/09 má za to, že poměřovat úspěch a neúspěch nelze bez dalšího, ale je třeba jej posuzovat v širších souvislostech.

6. Proti části výroku I. a výroku III. rozsudku podala odvolání žalovaná, navrhla rozsudek změnit tak, že se zamítá nárok co do částky částka s příslušenstvím (nemajetková újma). Má za to, že zadostiučinění ve formě omluvy a částka je odpovídající a není důvodu je navyšovat s ohledem na srovnatelné případy vedené pod sp. zn. spisová značka a spisová značka a s ohledem na konkrétní skutková zjištění v souzené věci.

7. Ve vyjádření k odvolání žalobce žalovaná poukázala na to, že soud prvního stupně podrobně rozepsal, v čem se daný případ liší v podstatných znacích a proč rozhodnutí poukázaná žalobcem nejsou ke komparaci použitelná.

8. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaných odvolání a v jejich mezích napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že jen odvolání žalované je opodstatněné.

9. V souzené věci soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu, na jehož základě zjistil všechny rozhodné skutečnosti, a odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně. Takto zjištěný skutkový stav soud prvního stupně posoudil podle správných zákonných ustanovení § 7, § 8, § 13, § 31a, § 32 zák. č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“).

10. Odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně, že v podezřelý výraz vedeném u Okresního soudu v adresa sp. zn. spisová značka došlo k vydání nezákonného rozhodnutí (usnesení o zahájení podezřelý výraz), postoupení věci k projednání pro přestupek (stejně jako zproštění obžaloby či zastavení řízení) má podle judikatury stejné důsledky jako zrušení usnesení o zahájení podezřelý výraz pro nezákonnost, a nárok na náhradu újmy způsobené zahájením a vedením podezřelý výraz se proto posuzuje podle ustanovení § 5 písm. a), § 7 a § 8 OdpŠk, tedy jako nárok na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. právnická osoba 6/90, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 35/1991). Zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou podezřelý výraz, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, se poskytuje podle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb.

11. K nároku ve výši částka (náhrada za nezákonné podezřelý výraz). Soud prvního stupně pečlivě posuzoval jednotlivá kritéria, která mohou podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu indikovat rozsah způsobené nemajetkové újmy, tedy a) povaha podezřelý výraz, b) délka podezřelý výraz, c) následky způsobené podezřelý výraz v osobnostní sféře poškozené osoby, jakož i dopady nezákonného rozhodnutí do osobnostní sféry poškozené osoby, nepříznivost jejich vlivu na její pověst, dosavadní způsob života apod. Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně považuje částku přiznanou a vyplacenou dne datum ve výši částka (a dále omluvu) za adekvátní ve vztahu k uvedeným kritériím a srovnatelným případům.

12. a) K povaze podezřelý výraz. Žalobce byl podezřelý výraz odst. 1 tr. zák. s podezřelý výraz 6 měsíců až 3 roky. Po podání obžaloby byla věc projednána u soudu, který usnesením ze dne datum postoupil věc k projednání přestupku dle § 222 odst. 2 tr. ř. Žalobci bylo kladeno za vinu, že dne datum v 21,30 hod v obci adresa po předchozí slovní rozepři s jméno FO týkající se hluku ze sekání trávy jej udeřil do oblasti pravého oka. Před vydáním usnesení, jímž bylo zahájeno podezřelý výraz, byl žalobce bezúhonnou osobou; nebyl vzat do vazby.

13. b) K délce podezřelý výraz řízení. Žalobce byl trestně stíhán po dobu 2,5 roku od datum, kdy bylo zahájeno podezřelý výraz usnesením č.j. číslo, do datum, tedy do vydání shora uvedeného usnesení. Odvolací soud považuje ve shodě se soudem prvního stupně délku podezřelý výraz za přiměřenou, bylo třeba se vypořádat s množstvím důkazů (výslechy žalobce i jméno FO, několika svědků; byl zpracován znalecký posudek, proti jehož závěrům se žalobce vymezil jím vypracovaným znaleckým posudkem a dále nechal vypracovat znalecký posudek se specializací jazykové expertizy tituly před jménem Musilovou. Věc byla skutkově složitá, právně i procesně byla standardně složitá. Odvolací soud se neztotožnil s tvrzením žalobce, že délka řízení činí 3,5 roku, kterou vymezil obdobím od datum (kdy byl slyšen policií v souvislosti s prověřováním) do datum (kdy bylo definitivně rozhodnuto o přestupku tak, že věc byla odložena pro zánik odpovědnosti). Ohledně počátku je judikatura jednotná v tom, že v případě podezřelý výraz je třeba považovat řízení za zahájené v zásadě okamžikem sdělení obvinění osobě podezřelé ze spáchání podezřelý výraz tr. ř.), resp. doručením opisu usnesení o zahájení podezřelý výraz. Ohledně konce řízení se odvolací soud plně ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně a za rozhodné datum považuje datum. Přestupkové řízení představuje samostatnou fázi řízení, ve které již není možné odčinit následky „zbytečně“ vedeného podezřelý výraz (srov. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1099/19, sp. zn. II. ÚS 2767/16 či sp. zn. II. ÚS 1930/17). Jen za období od zahájení podezřelý výraz do postoupení věci totiž náleží žalobci náhrada újmy, která mu v příčinné souvislosti s vedením podezřelý výraz vznikla.

14. c) Následky způsobené podezřelý výraz v osobnostní sféře žalobce. V souzené věci se nepresumuje nemajetková újma, ale je třeba její konkrétní projevy tvrdit a v řízení prokazovat. Odvolací soud nikterak nezpochybňuje subjektivní nepohodu, v níž se žalobce podezřelý výraz ocitl. V odvolacím řízení nebyla zpochybněna skutková zjištění soudu prvního stupně, že podezřelý výraz mělo dopad na jeho osobní život, nicméně nelze přehlédnout, že v takto těžkém životním období byl podporován rodinou (ve smyslu, že nedošlo k rozpadu jeho manželství a rodina se od něj neodvrátila). Správně soud prvního stupně shledal poškození občanské pověsti i profesní pověsti. Odvolací soud shledal dopady do občanské pověsti, když žalobce bydlí na malé vesnici, kde se každý zná s každým, a nemá tak zaručenu anonymitu velkoměsta. Na druhou stranu byla celému incidentu přítomna i starostka obce, kterou p. jméno FO fyzicky napadl, a jako místostarostka i manželka žalobce, které jako svědkyně (společně s p. název) vypovídaly v průběhu podezřelý výraz (posledně uvedený mj. vypověděl, že již jednou ošetřoval ženu napadenou p. jméno FO, z čehož lze dovodit jistou problematičnost jeho osoby, která je nepochybně vnímána i sousedy v obci). Žalobce při své účastnické výpovědi uvedl, že jej vyšetřující kriminalista po celou dobu ujišťoval, že pan jméno FO lže, ale že na pokyn státní zástupkyně je nutné, aby věc byla projednána před soudem. S ohledem na to, že k uvedenému incidentu, při němž došlo k poraněním, byla přivolána veřejný orgán, bylo povinností orgánů činných v podezřelý výraz a věc vyšetřit, v opačném případě by stát rezignoval na jednu ze základních funkcí. V oblasti profesní soud prvního stupně správně poukázal na to, že žalobce omezil svoji činnost, což potvrdila slyšená svědkyně tituly před jménem jméno, která popsala zásahy do profesní i osobní sféry žalobce, na druhou stranu z její výpovědi též vyplynulo, že žalobci ráda vyšla vstříc a jeho pacienty v ordinaci převzala. Zásah do profesní sféry odvolací soud shledal i v podezřelý výraz, kde žalobce musel vysvětlit dopis poškozující jeho dobrou pověst, jehož autorem byl jméno FO, který je v tomto rozsahu sám odpovědný za zásah do profesní sféry žalobce. podezřelý výraz vždy představuje zásah do práv stíhané osoby a je nepochybné, že nezákonné podezřelý výraz je způsobilé vyvolat i vznik nemajetkové újmy, která žalobci v příčinné souvislosti s podezřelý výraz trvajícím 2,5 roku vznikla a stát za ni odpovídá.

15. Odvolací soud zcela sdílí závěr soudu prvního stupně, že jednání jméno FO a jeho aktivitu na sociálních sítích a dopis zaměstnavateli žalobce nelze klást žalované k tíži. Je pouze na uvážení žalobce, zda se hodlá domáhat nároků přímo vůči jméno FO. Princip presumpce neviny byl narušen jméno FO a tím došlo k přetržení příčinné souvislosti mezi vedením trestního stíhání a skutečností, která újmu zakládá či zvyšujeAnonymizováno

16. Odvolací soud se zabýval otázkou, jakého odškodnění by se žalobci mělo za nezákonné podezřelý výraz dostat. Aby bylo možno považovat zadostiučinění za přiměřené, mělo by odpovídat výši přiznaného zadostiučinění v případech, které se v podstatných znacích shodují. Soud prvního stupně nepochybil, vyzval-li žalobce dle § 118a o. s. ř. k označení důkazů týkající se komparace, když primárně tato povinnost tíží žalobce, a provedl-li srovnání s rozhodnutími, která jsou mu známa z úřední činnosti (rozhodnutí sp. zn. spisová značka a spisová značka). V prvém srovnávaném případě byl poškozený stíhán pro podezřelý výraz dle § 146 odst. 1 tr. zák., šlo o povahou stejný podezřelý výraz, se stejnou výší trestu, jednalo se o bezúhonnou osobu, tudíž lze předpokládat, že by mu byl uložen max. podmíněný trest, poškozený nebyl vazebně stíhán a omezen na svobodě shodně jako žalobce, jen délka řízení byla o polovinu kratší; dopady podezřelý výraz byly obdobné; na rozdíl od souzené věci poškozený byl podezřelý výraz při výkonu zaměstnání, byl dokonce pravomocně odsouzen a teprve poté byl rozsudek zrušen Nejvyšším soudem; tedy nejistota a obava již nadto pravomocně odsouzeného je nepochybně vyšší; tomuto poškozenému bylo přiznáno částka. Druhý případ je méně přiléhavý, jednak se liší typem podezřelý výraz.), tudíž poškozenému hrozila dvojnásobně vyšší podezřelý výraz o 16 měsíců déle, poškozený byl nucen ukončit podnikatelskou činnost, došlo k narušení soužití s rodinou a byla poskytnuta finanční kompenzace částka. Na rozdíl od soudu prvního stupně proto odvolací soud považuje za přiměřenou finanční kompenzaci ve výši částka, které se již žalobci dostalo.

17. Odvolatel brojí proti komparaci jednotlivých rozhodnutí. Na rozdíl od žalobce odvolací soud nepovažuje ve shodě se soudem prvního stupněza přiléhavá jím označená rozhodnutí, v Anonymizováno je rozhodující sjednocující prvek povolání lékaře (spisová značka, spisová značka, spisová značka). V souzené věci však žalobce nebyl podezřelý výraz pro podezřelý výraz spojenou s výkonem povolání. Nedůvodně vytýká žalobce soudu prvního stupně, že posuzoval drobné nuance, naopak soud prvního stupně pečlivě přihlížel ke všem kritériím vymezeným v bodu 11. odůvodnění tohoto rozsudku. Při jednání dne datum soud prvního stupně vysvětlil, z jakých důvodů považuje za nepřiléhavá rozhodnutí ve věci sp. zn. spisová značka (podezřelý výraz politika pro zneužití pravomoci úřední osoby při zadání veřejné zakázky), sp. zn. spisová značka (trestně stíhaná soudkyně), sp. zn. spisová značka šlo na rozdíl od žalobce rovněž o trestnou činnost páchanou v souvislosti s povoláním, nadto poškozenému hrozila podezřelý výraz až 5 let a délka podezřelý výraz byla téměř dvojnásobná; ani tento srovnávací rozsudek proto není přiléhavý. Domáhá-li se žalobce komparace s věcí vedenou u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka (o níž Nejvyšší soud rozhodoval usnesením č.j. spisová značka), pomíjí, že podezřelý výraz bylo vedeno pro obvinění z podezřelý výraz podvodu, tedy majetkovou trestnou činnost, jíž se poškozený lékař dopustil na rozdíl od žalobce v souvislosti s výkonem povolání, byl dokonce odsouzen, byl mu uložen trest 2 roky s podmíněným odkladem a následně byl obžaloby zproštěn, podezřelý výraz trvalo 3 roky; byla mu vypovězena smlouva o závodní péči, a proto změnil formu podnikání; jeho občanská a profesní čest byla narušena jako v případě žalobce. Žalobcem zvolený rozsudek z uvedených důvodů tak nevykazuje shodné znaky, stejně jako rozhodnutí Městského soudu v Praze vydané ve věci spisová značka, kdy šlo o zcela jiný podezřelý výraz. 1 písm. a) tr. zák.], trestná činnost byla spojena s výkonem povolání, přičemž poškozenému hrozil trest až 3 roky, navíc též zákaz činnosti, tedy v těchto třech podstatných znacích se porovnávaný případ zcela liší od případu žalobce. V případě rozhodnutí vedeného u Krajského soudu v adresa, rozhodnutí nebylo předloženo, žalobce pouze uvedl, že ho našel v přehledu (tabulce) podezřelý výraz, ale písemné vyhotovení nemá k dispozici. Z popisu, který žalobce uvedl ve vyjádření ze dne datum (č.l. 166), se nepodává, jaká podezřelý výraz poškozené hrozila, není uvedeno v jakém odstavci byl podezřelý výraz ublížení na zdraví spáchán. Soud prvního stupně předestřel účastníkům při jednání dne datum, že není schopen provést srovnání s touto věcí. Platí zásada, že soud není vázán důkazními návrhy účastníků potud, že by byl povinen provést všechny nabízené důkazy; je oprávněn posoudit všechny důkazní návrhy a rozhodnout o tom, které z těchto důkazů provede. V poměrech věci uvedené znamená, že považoval-li soud prvního stupně srovnatelnou judikaturu za již dostačující, nikterak nepochybil, neprováděl-li další dokazování a ani odvolací soud nepovažuje žalobcem nabízená rozhodnutí za relevantní, neboť se ve většině případů jedná o nezákonná podezřelý výraz vedená pro jiný podezřelý výraz, který měl být páchán v souvislosti s výkonem povolání, tak tomu v souzené věci v případě žalobce není.

18. K nároku na zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení částka. Odvolací soud neshledal délku řízení 2,5 roku, kterou soud prvního stupně správně vymezil, za nepřiměřenou s ohledem na skutkovou složitost případu danou nutností výslechů množství osob a znaleckých posudků. Odpovědnost státu tak není dána, neboť chybí jeden z předpokladů, a proto je nadbytečné zabývat se námitkou promlčení a její (ne)důvodností.

19. K majetkové škodě. V rámci předběžného projednání nároku (byť až po podání žaloby) žalovaná vyplatila částka a dále částku částka na náklady obhajoby. Žalobce ani po poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. svá tvrzení nedoplnil (uvedl výslovně, že je doplňovat nebude – č.l. 229). Poněvadž žalobce podal odvolání do celého výroku II., avšak odvolací argumentace se nikterak neupíná k tomuto nároku, odvolací soud shledal rozhodnutí i v této části správné (na správné závěry soudu prvního stupně stačí odkázat), vyjma drobné nepřesnosti, kdy došlo již při vyhlášení rozhodnutí ke zjevné chybě a žaloba byla zamítnuta co do částky částka, namísto správných částka, tedy o částka. Tuto zjevnou nesprávnost odvolací soud napravil a výrok II. potvrdil jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. ve znění správné částky.

20. V napadené části výroku I., tj. částka se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení napadené rozhodnutí změnil dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř., když žalovanou již poskytnutou částku částka a omluvu považuje za přiměřenou a dostatečnou satisfakci.

21. Odvolací soud se neztotožnil ani s odvolací argumentací žalobce stran rozhodnutí o nákladech řízení. Odkazy na rozhodnutí Ústavního soudu nepovažuje za přiléhavé. Žalobce pomíjí, že se žalobou domáhal celkem hodnota nároků, přitom byl plně úspěšný pouze s jediným ve výši částka za nezákonné podezřelý výraz. Na tento nárok se vztahuje žalobcem citovaná judikatura - přestože žalobci nebyla přiznána celá částka, ale jen částka, jedná o jeho plný úspěch (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Ohledně nároku na zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení byl žalobce zcela neúspěšný. Ohledně nároku na majetkovou škodu byl žalobce úspěšný pouze částečně v rozsahu částka (71 518,30 + částka). Při určování poměru úspěchu a neúspěchu účastníka, který vedle nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu v řízení uplatnil rovněž nárok na jiné peněžité plnění (objektivní kumulace) je zpravidla třeba vycházet ze vzájemného poměru tarifních hodnot takto uplatněných nároků, jež se stanoví dle § 8 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka).

22. O nákladech řízení před soudem prvního stupně odvolací soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. Pro účely rozhodnutí o nákladech řízení před soudem prvního stupně byla meritem věci (pro účely nákladů řízení coby tarifní hodnota) částka částka [2 x částka za nemajetkovou újmu spočívající ve 2 samostatných nárocích (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka) a částka (jakožto součet obhajného částka a náklady částka), z níž úspěch žalobce je třeba vztáhnout k částce částka]. Součet částek, v nichž žalobce dosáhl úspěchu, činí částka (85 368 + částka). Žalobce byl úspěšný co do 42% (135 368 / 325 917) a ve zbytku 58% nebyl úspěšný. Z uvedeného vyplývá, že procesně úspěšnější byla v řízení žalovaná, která má nárok na 16% náhrady nákladů řízení (58% - 42%). Náklady řízení žalované soud prvního stupně vyčíslil ve správné výši a přiznal je dle správných ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 a 3 písm. a), b) a c) vyhl. č. 254/2015 Sb., za 9 úkonů (4x příprava na jednání, 4x účast na jednání a 1x písemné podání), tj. paušální náhrada 9x částka, ve výši částka, z toho 16% činí částka.

23. V odvolacím řízení byl žalobce zcela procesně neúspěšný, žalovaná byla procesně plně úspěšná, a proto jí náleží 100% nákladů řízení dle § 224 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 a 3 písm. a), b) a c) vyhl. č. 254/2015 Sb., za odvolání, vyjádření k odvolání, přípravu účasti na jednání, účast na jednání odvolacího soudu, tj. 4 paušální náhrady po částka, celkem částka. Tuto částku odvolací soud přičetl k částce částka a uložil žalobci zaplatit žalované na nákladech řízení částku částka ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím soudu prvního stupně dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.