MSPH 3 A 63/2022-31

Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň JUDr. Petry Kamínkové a Mgr. Ivety Postulkové ve věci žalobce: Město Klatovy, IČ 00255661 sídlem nám. Míru 62, 339 01 Klatovy proti žalované: Národní sportovní agentura se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 128/4, Praha 1 o žalobě proti usnesení žalované ze dne 21. 3. 2022, č. j. NSA-RM21-00196/2021/RM21/7, takto:

Rozhodnutí Národní sportovní agentury ze dne 21. 3. 2022, č. j. NSA-RM21-00196/2021/RM21/7 se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3 000 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

Žalobce požádal dne 21. 4. 2021 o dotaci z Výzvy 12/2020 Sportovní infrastruktura – Investice do 10 mil. Kč, č.j.: NSA-0007/2020/D/4, vyhlášené v rámci dotačního programu č. 162 52 Regionální sportovní infrastruktura 2020–2024 (dále jen „Výzva“). Dotace měla být podle žádosti poskytnuta na rekonstrukci víceúčelového hřiště ZŠ Klatovy, Tolstého 765.

Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí uvedeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná zastavila řízení o jím podané žádosti o dotaci podle § 14j odst. 4 písm. c) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „rozpočtová pravidla“), tedy z důvodu, že žádost trpěla vadami a výzva k podání žádosti nepřipouštěla možnost jejich odstranění podle § 14k odst. 1 rozpočtových pravidel.

Z odůvodnění napadeného rozhodnutí plyne, že žalobce doložil výpis ze svého bankovního účtu jako doklad o zajištění vlastního podílu žadatele na financování akce podle bodu 13.2. písm. b) Výzvy. Žalovaná výzvou ze dne 9. 2. 2022 vyzvala žalobce, aby doložil též výpis z usnesení zastupitelstva obce, ze kterého bude patrné, že zastupitelstvo schvaluje financování akce.

Žalobce žalované odpověděl, že měl za to, že podmínce podle bodu 13.2. písm. b) Výzvy vyhověl již zasláním výpisu z účtu, který prokazuje, že má dostatek financí, neboť takto dokládá zajištění vlastního podílu i u dalších dotací (OPŽP a jiných). Podání žádosti bylo schváleno Radou města Klatov dne 13. 4. 2021, čímž město deklarovalo, že je schopno splnit veškeré dotační podmínky. Finanční prostředky na financování podílu města byly již schváleny v rámci rozpočtu. Žalobce dále uvedl, že může doplnit i aktuální usnesení zastupitelstva, které se bude konat 22. 2. 2022. Pro doplnění tohoto usnesení však žádá o prodloužení lhůty k odstranění vad do 25. 2. 2022, aby mohl usnesení zastupitelstva po jeho konání doložit.

Žalovaná této žádosti o prodloužení lhůty vyhověla.

Žalobce následně doručil žalované výpis z usnesení zastupitelstva ze dne 22. 2. 2022, ve kterém zastupitelstvo schválilo financování akce z rozpočtu města. Uvedl též, že částka na rekonstrukci byla alokována již v rozpočtu roku 2021 v rámci rozpočtové rezervy.

Žalovaná dne 21. 3. 2022 zastavila řízení. Žalobce podle ní neodstranil vady žádosti ani na základě výzvy. Usnesení zastupitelstva obce neshledala relevantní, neboť zastupitelstvo mělo usnesení přijmout již před podáním žádosti o dotaci. Jiný doklad o zajištění vlastního podílu žadatele na financování akce podle bodu 13.2. písm. b) Výzvy dle žalované v případě žadatele, který je obcí, nelze uznat. Výpis z bankovního účtu nedokládá žádným způsobem, že v době podání žádosti o dotaci existovala vůle obce poskytnout z obecního rozpočtu finanční prostředky na zajištění vlastního podílu na financování akce. Rovněž doručený výkaz rozpočtové rezervy neobsahuje přesné určení, na které projekty budou finanční prostředky použity. Uvolnit prostředky z rozpočtové rezervy musí zastupitelstvo obce svým usnesením.

V žalobě žalobce vylíčil, že na výzvu k odstranění vad reagoval dne 11. 2. 2022 dopisem, v němž vysvětlil, že s ohledem na text bodu 13.2 písm. b) Výzvy byl z jeho hlediska zcela oprávněně doložen výpis z bankovního účtu. Žalobce v dopise zároveň požádal o prodloužení lhůty k odstranění vad žádosti, čemuž žalovaná vyhověla. V prodloužené lhůtě pak žalobce zaslal žalované usnesení zastupitelstva č. 21 bod III, které schvalovalo financování akce. Žalovaná následně požadovala zaslání usnesení zastupitelstva, které by existovalo již v době podání žádosti, resp. doložení schválení uvedené investiční akce v rámci rozpočtu města pro rok 2022. Žalobce zareagoval zasláním čestného prohlášení o tom, že finanční prostředky na realizaci akce byly schváleny v rámci rozpočtové rezervy, která dalekosáhle převyšuje plánovaný podíl města na financování akce, a dále že splnění dotačních podmínek bylo před podáním žádosti deklarováno Radou žalobce v souladu s § 102 odst. 3 zákona o obcích. Dne 22. 3. 2022 mu žalovaná doručila usnesení o zastavení řízení.

Žalobce souhlasí, že bod 13.2. písm. b) Výzvy je nutné vykládat v souladu s dalšími ustanoveními Výzvy a rovněž s ustanoveními programu. V textu Výzvy ani v programu přitom nelze najít oporu pro tvrzení žalované, že v případě žadatele – obce je jediným přípustným dokladem o zajištění financování akce usnesení zastupitelstva. Tento názor a zužující výklad obsažený v odůvodnění usnesení je zcela v rozporu s textem bodu 13.2. písm. b) Výzvy. I ze samotného odůvodnění usnesení (třetí odstavec na straně 3 napadeného rozhodnutí) lze pak vyčíst, že k tomuto závěru dospěla žalovaná ex post v průběhu řízení. Při vyzývání k odstranění vad tento závěr sama nezastávala.

Žalobce namítá porušení svých práv na řádné vyřízení podané žádosti. Bod 13.2. písm. b) Výzvy obsahuje demonstrativní výčet možných dokladů o zajištění vlastního podílu žadatele na financování akce. Žalovaná však řízení o poskytnutí dotace zastavila na základě nově vykonstruovaného důvodu, že v případě žadatele-obce lze za dostačující doklad ke splnění bodu 13.2. písm. b) Výzvy uznat pouze usnesení zastupitelstva obce přijaté před podáním žádosti o dotaci.

Žalobce uvádí, že ke splnění požadavku dle bodu 13.2. písm. b) Výzvy poskytl žalované následující doklady:

a) žádost je podaná po stanovené lhůtě dle bodu 7.1. Výzvy,

b) žadatel nesplňuje podmínky oprávněného žadatele dle čl. 6 Výzvy,

c) žádost je podaná jiným způsobem než prostřednictvím JDP,

d) žadatel ke dni podání žádosti nedisponoval pravomocným stavebním povolením na stavební část akce, nebo právem stavět na základě jiného dokumentu pro konkrétní druh povolovacího řízení, nebo smlouvou se zhotovitelem díla splňující podmínky bodu 10.3. Výzvy.

Podle čl. 17.5. Výzvy v případě neodstranitelných vad žádosti, nebo neodstraní-li žadatel vady žádosti ve stanovené lhůtě, správce programu usnesením řízení o žádosti zastaví.

Poté, co soud přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

Městský soud se již dříve zabýval otázkou, zda může žadatel o dotaci dodat usnesení zastupitelstva obce o spolufinancování akce přijaté až po podání žádosti o dotaci. V rozsudku ze dne 26. 3. 2024, č. j. 15 A 28/2023-27, zrušil rozhodnutí žalované o zastavení řízení o žádosti a věc žalované vrátil k dalšímu řízení. Městský soud se ve zmiňovaném rozsudku zabýval otázkou, tj. zda výzva umožňuje, aby si žadatel opatřil souhlas obce s akcí a jejím spolufinancováním ve formě zápisu usnesení zastupitelstva dodatečně, tedy až po podání žádosti o dotaci, a tento zápis následně doložil žalované na základě její výzvy k odstranění vad žádosti. Patnáctý senát tohoto soudu dospěl k závěru, že takový postup je možný. Ke stejnému závěru soud dospěl i v nyní projednávané věci.

Bod 13.2. písm. b) Výzvy žadateli o dotaci ukládá přiložit k žádosti „[d]oklad o zajištění vlastního podílu žadatele na financování akce (např. výpis z účtu, smlouva od banky s úvěrovým příslibem, usnesení zastupitelstva územního samosprávného celku apod.). Tato příloha nemusí být součástí podávané žádosti, pokud ji v době podání žádosti žadatel nemá k dispozici, žadatel ji může nahradit prohlášením žadatele o tom, že má příslib financování akce včetně předpokládaného zdroje financování.“

Soud předně uvádí, že z textu Výzvy nelze dovodit, že by jediným přípustným dokladem o zajištění vlastního podílu žalobce na financování akce bylo usnesení zastupitelstva. Žalobce se mohl legitimně domnívat, že vlastní podíl doložil již výpisem ze svého bankovního účtu.

Výzva dále výslovně předpokládá, že žádost může být nesprávně vyplněná či podaná nekompletně (čl. 14.6. Výzvy). Jediný možný význam pojmu „nekompletní žádost“ je dle soudu taková žádost, k níž nejsou přiloženy všechny povinné přílohy. V takovém případě Výzva předpokládá proces vedoucí k odstranění vad žádosti (čl. 17), a to odkazem na § 14k odst. 1 rozpočtových pravidel. Tento proces je výslovně vyloučen u tzv. neodstranitelných vad, které jsou taxativně vypočteny ve výše citovaném čl. 17.2. Výzvy, a u vad, u kterých to vylučuje jejich povaha. Absence souhlasu zastupitelstva obce v tomto výčtu neodstranitelných vad uvedena není, a proto je nutné ji považovat za vadu odstranitelnou. Dodatečné doložení souhlasu obce tedy možné je.

Z Výzvy současně neplyne, že by všechny povinné přílohy musely existovat již ke dni podání žádosti. To, která z povinných příloh musí nezbytně existovat v době podání žádosti, lze nepřímo dovodit z čl. 17.2. písm. d) Výzvy, který vyjmenovává přílohy, jejichž absence představuje neodstranitelnou vadu žádosti. Usnesení zastupitelstva obce se v tomto taxativním výčtu nenachází. K tomu je zapotřebí dodat, že ani žádné jiné ustanovení Výzvy neukládá žadateli povinnost doložit k žádosti pouze takové usnesení zastupitelstva obce dokládající zajištění vlastního podílu žadatele na financování akce, které existovalo již k datu podání žádosti o dotaci.

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 23. 3. 2022 č. j. 11 A 35/2021-130, jehož závěrů se dovolává žalovaná, není na právě projednávanou věc přiléhavý. V dané věci se jednalo o případ, jenž se vztahoval k jiné dotační výzvě vyhlášené žalovanou, která ovšem výslovně označovala za neodstranitelnou vadu, že žádost nebyla zaregistrována včetně všech povinných příloh ve finální verzi/podobě. Žalobce, neúspěšný žadatel o dotaci, nedoložil k žádosti nájemní smlouvu k pozemkům, které byly předmětem investičního záměru. Jedenáctý senát Městského soudu v Praze dovodil, že bylo jeho povinností mít užívací titul k pozemkům již v okamžiku podání žádosti. Nejvyšší správní soud pak v rozsudku č. j. 6 Afs 76/2022-23 tomuto závěru přisvědčil a doplnil jej následujícím konstatováním: „stěžovatel přehlédl, že tento postup [odstraňování vad žádosti] dotační výzva výslovně vylučovala v případě neodstranitelné vady spočívající v tom, že žádost nebyla zaregistrována včetně všech povinných příloh ve finální verzi/podobě. Chybějící konečnou verzi povinné přílohy tedy nebylo možné v souladu s pravidly odstraňovat jako vadu postupem dle čl. 5.6 dotační výzvy. Tato úprava v dotační výzvě neodporuje zákonu, bylo zcela na úvaze poskytovatele dotace, zda ve výzvě upraví možnost odstraňování vad, kterou zákon povinně nepředepisuje (§ 14k odst. 1 rozpočtových pravidel). Poskytovatel tedy může zvolit, že neumožní odstraňování žádných vad a bude požadovat předložení pouze perfektních žádostí, nebo umožní odstraňování veškerých vad, anebo umožní odstranění pouze některých vad, přičemž jiné bude považovat za neodstranitelné, jako tomu bylo v tomto případě.“ (zvýraznění doplněno soudem).

Výzva, do které se přihlásil žalobce v nyní projednávané věci, výslovně proces odstranění vad nekompletní žádosti předpokládá, a u přílohy dle čl. 13.2. písm. b) Výzvy jej nevylučuje. Neobsahuje ani žádné pravidlo o tom, že přílohy musí být v den podání žádosti ve finální podobě. Jak Nejvyšší správní soud výstižně shrnul ve výše citovaném rozsudku, je zcela na poskytovateli dotace, jak upraví možnost odstraňování vad žádosti. Tato pravidla ovšem následně musí sám ctít a dodržovat.

Žalovaná v nyní projednávané věci sama vyzvala žalobce k doložení usnesení zastupitelstva o zajištění financování akce a lhůtu k doložení tohoto usnesení prodloužila tak, aby jednání zastupitelstva mohlo proběhnout. Poté, co žalobce usnesení zastupitelstva doložil, žalovaná zastavila řízení.

Z výše popsaných důvodů soud dospěl k závěru, že v projednávané věci nebyly naplněny podmínky pro zastavení řízení o žádosti podle § 14j odst. 4 písm. c) rozpočtových pravidel, dle kterého poskytovatel usnesením zastaví řízení v případě, že žádost trpí vadami a výzva k podání žádosti nepřipouští možnost jejich odstranění podle § 14k odst. 1 rozpočtových pravidel. Žalovaná byla povinna akceptovat žalobcem dodatečně doložené usnesení zastupitelstva obce ze dne 22. 2. 2023.

Soud proto napadené rozhodnutí podle § 78 odst. 1 s. ř. s. zrušil pro nezákonnost a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. V něm žalovaná posoudí žádost věcně, neshledá-li jiné formální nedostatky žádosti bránící jejímu projednání.

Ve druhém výroku rozsudku soud v souladu s § 60 odst. 1 věta první s. ř. s. přiznal žalobci, který měl ve věci úspěch, právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení, které v daném případě tvoří pouze zaplacený soudní poplatek za řízení o žalobě ve výši 3 000 Kč.

Podle čl. 13.2. písm. b) Výzvy přílohou žádosti bude doklad o zajištění vlastního podílu žadatele na financování akce (např. výpis z účtu, smlouva od banky s úvěrovým příslibem, usnesení zastupitelstva územního samosprávného celku apod.). Tato příloha nemusí být součástí podávané žádosti, pokud ji v době podání žádosti žadatel nemá k dispozici, žadatel ji může nahradit prohlášením žadatele o tom, že má příslib financování akce včetně předpokládaného zdroje financování. V takovém případě bude žadatel povinen doložit doklad o zajištění vlastního podílu na financování akce doloží dodatečně, a to na adresu správce programu nejpozději do dvou (2) měsíců ode dne podání žádosti. Pro splnění termínu je rozhodné datum podání, tedy dle § 37 odst. 5 správního řádu den, kdy podklady došly na podatelnu správce programu. V případě nedoložení dokladu ve stanovené lhůtě bude řízení o dotaci usnesením zastaveno.

Podle čl. 14.6. Výzvy v případě podání nekompletní či nesprávně vyplněné žádosti bude postupováno dle čl. 17. Výzvy.

Podle čl. 17.1. Výzvy žadatelé budou na základě ustanovení § 14k odst. 1 rozpočtových pravidel vyzýváni k odstranění vad žádosti, které budou zjištěny v rámci posouzení kritérií přijatelnosti; to se netýká těch vad žádosti, které jsou uvedeny v následujícím bodě, nebo které jsou svojí povahou neodstranitelné.

Podle čl. 17.2. Výzvy za neodstranitelnou vadu je pro potřeby Výzvy vždy považováno:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 17. dubna 2024

JUDr. Ludmila Sandnerová v. r. ⟪LB:lb_001⟫ předsedkyně senátu (K.ř. č. 1 – rozsudek) Shodu s prvopisem potvrzuje X.