MSPH 5 A 38/2022-217

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové ve věci žalobců: a) K. E. bytem X b) M. L. bytem X c) T. L. bytem X d) J. M. bytem X e) T. P. bytem X f) J. P. bytem X g) L. S. bytem X h) J. Š. bytem X ch) V. V. bytem X i) K. V. bytem X všichni zastoupení Mgr. Tomášem Mařatkou, advokátem se sídlem Na Perštýně 362/2, Praha 1 – Staré Město proti žalovanému: Magistrát hl. m. Prahy se sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1 – Staré Město za účasti: I) Villa Parukářka a.s., IČO: 26744414 se sídlem Litoměřická 834/19d, Praha 9 – Prosek zastoupená Mgr. Františkem Korbelem, Ph. D., advokátem se sídlem Na Florenci 2116/15, Praha 1 – Nové Město II) CETIN a.s., IČO 04084063 se sídlem Českomoravská 2510/19, Praha 9 – Libeň III) Quantcom, a.s., IČO: 28175492 se sídlem Křižíkova 36a/237, Praha 8 – Karlín zastoupená Mgr. Andrea Stachová, advokátka se sídlem Valentinská 92/3, Praha 1 – Staré Město o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze 14. 2. 2022, č. j. MHMP 99973/2022, takto:

Žaloby žalobců a) a d) až i) se zamítají.

Žalobci a) a d) až i) nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Žalovanému se ve vztahu k žalobcům a) a d) až i) nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 2. 2022, č. j. MHMP 99973/2022, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

Žalovaný je povinen zaplatit každému z žalobců b) a c) náhradu nákladů řízení o žalobě ve výši 24 775 Kč, což činí celkem částku 49 551 Kč, ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to k rukám jejich zástupce Mgr. Tomáše Mařatky, advokáta.

Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

I. Základ sporu

Úřad městské části Praha 3 (dále jen „stavební úřad“), vydal k žádosti osoby zúčastněné na řízení I) (dále jen „stavebník“) ze dne 27. 7. 2017 územní rozhodnutí ze dne 20. 11. 2017, č. j. UMCP3 111392/2017, o umístění stavby s názvem „X“ na parc. č. XA a XB v k. ú. X sestávající zejména ze čtyř stavebních objektů (budov) a podzemních garáží. Žalovaný rozhodnutím ze dne 13. 3. 2019, č. j. MHMP 303758/2019, zrušil toto rozhodnutí a věc vrátil stavebnímu úřadu k novému projednání. Stavební úřad vydal dne 22. 2. 2021 nové územní rozhodnutí č. j. UMCP3 074155/2021 o umístění stejné stavby. Proti tomuto rozhodnutí podali žalobci odvolání. Rozhodnutím uvedeným v záhlaví tohoto rozsudku (žalobou napadené rozhodnutí) žalovaný územní rozhodnutí potvrdil a odvolání zamítl. Proti rozhodnutí žalovaného brojí žalobci podanou žalobou.

II. 8 Požárně bezpečnostní řešení

Žalobci namítají, že záměr měl být ve smyslu vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, a technické normy ČSN 73 0835 zařazen do kategorie tzv. ústavu sociální péče a nikoliv do kategorie domu s pečovatelskou službou, pro kterou jsou v obecné rovině stanovena mírnější požárně bezpečnostní pravidla. Závazné stanovisko Ministerstva vnitra ze dne 26. 7. 2021, č. j. MV-106198-6/PO-PRE-2021, které se zabývalo požárně bezpečnostním řešením, vycházelo pouze z tvrzení stavebníka, že se jedná o dům s pečovatelskou službou. Správné zatřídění měl zkontrolovat stavební úřad.

Stavebník k této námitce uvedl, že zatřídění bylo provedeno správně a je tak správné i závazné stanovisko Ministerstva vnitra. Dle stavebníka žalobci ani nijak nespecifikovali, jakým způsobem by i nesprávné zatřídění mělo vliv na zákonnost podmínek požárně bezpečnostního řešení. Nesprávné zatřídění by mohlo být zhojeno v navazujícím stavebním řízení.

Žalobci dodali, že čl. 9.5.3 technické normy ČSN 73 0835 připouští užití jediné nechráněné únikové cesty u domů s pečovatelskou službou, není-li tato cesta delší 20 metrů, zatímco čl. 10.5.3 u domů v kategorii ústavy sociální péče umožňuje užití jediné nechráněné únikové cesty, není-li delší než 15 metrů. Žalobci nesouhlasí s názorem, že tuto vadu lze zhojit ve stavebním řízení. Žalobci uvedli, že je ve veřejném zájmu, aby bylo ve všech fázích územního a stavebního řízení důsledně dbáno na splnění podmínek požární bezpečnosti.

Soud na ústním jednání dne 23. 10. 2024 provedl k důkazu technickou normu ČSN 73 0835. Žalovaný na ústním jednání uvedl, že mu není zřejmé, jakým způsobem se tato otázka dotýká vlastnických práv, které jsou žalobci oprávněni bránit. Žalobci dále navrhovali, aby soud zadal vypracování znaleckého posudku za účelem zjištění, do jaké kategorie záměr spadá. K tomuto kroku soud nepřistoupil, jelikož zařazení záměru pod kategorii dle technické normy není otázkou skutkovou, ale otázkou právní, ke které není znalec příslušný. Žalobci v závěrečné řeči uvedli, že s tímto názorem nesouhlasí, dle žalobců se o právní posouzení nejedná.

O této námitce městský soud uvážil následovně.

Soud odkazuje na body [51] až [54] tohoto rozsudku a připomíná, že žalobci mohou vznášet námitky pouze v rozsahu, jakým je přímo dotčeno jejich vlastnické nebo jiné věcné právo.

Žalobci spatřují porušení právních předpisů v tom, že záměr je zařazen do nesprávné kategorie ve smyslu vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, a příslušné technické normy. Soud je názoru, že nesprávné závazné stanovisko zabývající se požárně bezpečnostním řešením záměru může mít za určitých okolností vliv na vlastnická nebo jiná věcná práva vlastníků sousedních pozemků, a to například tehdy, je-li záměr z požárního hlediska nebezpečný a následně vzniklý požár se přenese právě i na sousední nemovitosti. V takovém případě má nesprávné zatřídění dopad i do vlastnických nebo jiných věcných práv vlastníků sousedních nemovitostí. Takto však žalobci dotčení na svých právech nekoncipovali. Žalobci konkrétně specifikovali, že nesprávné zatřídění má vliv na délku přípustné únikové cesty. Skutečnost, zda úniková cesta, která je určena primárně pro obyvatele a uživatele stavby, je z pohledu požární bezpečnosti dostatečná, žádným způsobem nezasahuje do vlastnického nebo jiného věcného práva vlastníků sousedních nemovitostí. V této námitce se tak žalobci staví do pozice veřejného ochránce zákonnosti žalobou napadeného rozhodnutí, která jim nepřísluší. Tato námitka je tak nepřípustná.

Pro lepší představivost soud uvádí zákres řezů (náhledy 1 a 2) do mapy stejně jako polohu objektu A záměru, jak plyne ze projektové dokumentace k záměru založené ve správním spise. [obrázek anonymizován]

Z provedených důkazů je zřejmé, že části domu zobrazené na těchto dvou fotografiích, nejsou nejkratší spojnicí mezi domem č. p. X a objektem záměru A. Právě na nejkratší spojnici se mají měřit odstupové vzdálenosti. To, že část domu označená číslem 2 má výšku přes 20 metrů je tak nerelevantní.

Soud rovněž uvedl, že z ptačích pohledů na střechy domu č. p. X (č. l. 115a a 119a soudního spisu) není patrná žádná výška daného domu. Žalobci uvedli, že na fotografii založené na č. l. 115a je vidět kóta střechy ve výšce 21 metrů. Soud následně odročil ústní jednání na den 18. 11. 2024 za účelem provedení důkazu celou projektovou dokumentací domu č. p. X. Zároveň žalobce vyzval, aby tuto soudu doložili čitelnou a v co nejkratším termínu.

Soud na ústním jednání dne 18. 11. 2024 provedl k důkazu žalobci doloženou projektovou dokumentaci k domu č. p. X ke stavebnímu záměru z roku 1995 a rovněž projektovou dokumentaci skutečného provedení z roku 1998. Celkem se jednalo o 61 fotografií. Předložená projektová dokumentace z roku 1995 představovala výkresy střešní nástavby (A1 - A5), střechy (B1 - B5), pohledu z východu (D1 - D9). Projektová dokumentace z roku 1998 se skládala z řezů pohledu z východu (C1 - C6), pohledu z ulice XA (E1 - E3), půdorysu 7. nadzemního podlaží (F1 - F7), půdorysu 6. nadzemního podlaží (G1 - G6), půdorysu 5. nadzemního podlaží (H1 - H3), půdorysu 4. nadzemního podlaží (I1 - I4), půdorysu 3. nadzemního podlaží (J1 - J4), půdorysu 2. nadzemního podlaží (K1 - K4), půdorysu 1. nadzemního podlaží (L1 - L4) a 1. podzemního podlaží (M).

Žalovaný a stavebník k provedeným důkazům na ústním jednání dne 18. 11. 2024 uvedli, že na výkresu 7. nadzemního podlaží (F1 - F7) je nesprávně zapsaná kóta výšky tohoto podlaží (20,3 metrů), která by měla být ve výšce 17,4 metrů. Není totiž představitelné, aby výška 6. nadzemního podlaží byla 14,5 metrů a další podlaží bylo o téměř 6 metrů výše. Dle žalobců předložená dokumentace svědčí o tom, že odstupové vzdálenosti nebyly dodrženy. Stavebník uvedl, že stěny bytového domu č. p. X a objektu záměru A nejsou ani v alespoň přibližně rovnoběžném postavení, ale svírají spolu úhel 45°, takže povinnost respektovat odstupové vzdálenosti se na tyto stěny vůbec nevztahuje.

Dle soudu pro posouzení relevantní odstupové vzdálenosti jsou zejména vypovídající výkresy C, F, GaH. Výkresy A, BaD jsou výkresy týkající se původně plánovaného záměru, který však doznál změn, jak plyne z porovnání s výkresy projektové dokumentace z roku 1998. Pohled z východu D je zároveň označen jako „Část stavební – blok A, řez B-B“, což je stejný řez, který soud již na minulém ústním jednání vyhodnotil, že jde o nerelevantní část bytového domu č. p. X (výše na mapě uvedený náhled 2, pohled založený na č. j. 116a soudního spisu). Obdobně i výkres E je pohled z ulice XA a byl již na minulém ústním jednání proveden. Jednalo se pohled zakreslený do mapy výše pod číslem 1 (č. l. 117a soudního spisu).

Na doloženém výkresu C je příčný řez již relevantní části domu č. p. X, který je nejblíže objektu záměru A. Žalobci však doložili soudu toliko pravou část této části domu nejvíce přilehlou k ulici XA a nikoliv již i levou část, ve které se nachází nejblíže přilehlá hrana domu k objektu záměru A. I v tomto výkresu je však zakresleno, že výška podlahy 5. nadzemního podlaží je 11,6 metrů, 6. nadzemního podlaží 14,5 metrů, 7. nadzemního podlaží 17,4 metrů a 8. nadzemního podlaží 20,3 metrů. Z toho plyne, že výšky jednotlivých pater jsou 2,9 metrů. V tomto výkresu (stejně jako ve všech ostatních) je kóta 0 metrů stanovena jako nadmořská výška 256,8 metrů (uprostřed nahoře na fotografii č. C1).

Z výkresu 5. nadzemního podlaží (H3) plyne, že podlaha tohoto podlaží je ve výšce 11,6 metrů (z důvodu špatné čitelnosti se může jednat o 11,8 metrů). Z výkresu 6. nadzemního podlaží (G5 a G6) plyne, že podlaha tohoto podlaží je ve výšce 14,5 metrů. Údaje obou podlaží odpovídají údajům uvedeným na výkresu C.

Ve výkresech označených „Sekce A1, půdorys 7. NP“ (soudem označené F1 - F7), jsou vysvětlivky (F1 a F2), půdorysy 7. podlaží (F5 - F7) a výkres 8 podlaží (F3 a F4), na kterém je pracovna bytu č. A1.72 a pak terasy A1.7.10. Skutečnost, že se jedná o 8. podlaží plyne z patrných schodů uvedených na těchto výkresech a rovněž to odpovídá 3D pohledu, jež soud provedl na ústním jednání dne 23. 10. 2024 (důkaz označený číslem 4). Na výkresech č. F3 a F4 (výkres 8. podlaží) je uvedena kóta 20,3 metrů, což odpovídá i výše uvedenému výkresu C a rovněž odpovídá, že každé patro má výšku 2,9 metrů. Ve výkresech F5 - F7 (výkres 7. podlaží) je nicméně uvedena stejná kóta 20,3 metrů. Tuto soud považuje za chybu v psaní, jelikož je zjevné, že 7. a 8. nadzemní patro nemohou být ve stejné výšce. Z výkresu Caiz výpočtu výšky jednotlivých pater (14,5 + 2,9; resp. 20,3 - 2,9) plyne, že 7. nadzemní podlaží je ve výšce 17,4 metrů počítané od kóty 0 ve výšce 256,8 metru nad mořem (výkres F1 uprostřed). Soud pouze poznamenává, že kóty vyšší o 1,45 metrů na výkresech 5. - 7. nadzemního podlaží jsou kótami mezipater schodišť mezi těmito patry.

Relevantní část výkresu D.2.3 založeného ve správním spise je následující:

Z tohoto výkresu plyne, že nejbližší stěna bytového domu č. p. X je vysoká 15,65 metrů a sklápěná výška vyšší části této stěny, jež je však zkosená a nelze ji tak započítat k výpočtu odstupů celou (jak plyne z výkresu), je vysoká 18,57 metrů. Obě výšky jsou počítané od nadmořské výšky 259,8 metrů. Z výkresu plyne, že vyšší část stěny se nachází v nadmořské výšce 277,390 metrů nad mořem a nižší ve výšce 274,510 metrů nad mořem.

Zkosená část uvedeného výkresu odpovídá 7. nadzemního podlaží domu č. p. X (srov. zejména fotografii 4 a výkresy 5. - 7. nadzemního podlaží, F - H). Relevantní výška pro poměření správnosti výkresu D.2.3 je tak 20,3 metrů počítané od kóty 0 ve výšce 256,8 metru (podlaha 8. podlaží, tedy strop 7. nadzemního podlaží). A u nezkosené části se jedná o výšku 17,4 metrů opět počítané od kóty 0 ve výšce 256,8 metru (podlaha 7. podlaží, tedy strop 6. podlaží). Tyto výšky je však nutné přepočítat na stejnou kótu, ze které bylo ve správním řízení prováděno měření, resp. postačuje vypočítat, ve které nadmořské výšce jsou jednotlivé relevantní body.

Dle žalobci předložené projektové dokumentace je zkosená část domu ve výšce 277,1 metrů nad mořem (výška 20,3 metrů od kóty 0 ve výšce 256,8 metru) a nezkosená část je ve výšce 274,2 metrů nad mořem (17,4 metrů od kóty 0 ve výšce 256,8 metru). Dle výkresu D.2.3 je horní bod zkosené části v nadmořské výšce 277,390 metrů nad mořem a nižší ve výšce 274,510 metrů nad mořem. Dle soudu jsou tyto rozdíly zcela nepatrné. Žalobci předložená projektová dokumentace tak potvrzuje měření provedené ve správním řízení. Žalobcům se tak nepodařilo zpochybnit podklady založené ve správním spise a soud je tak považuje za správné a odpovídající skutečnému stavu.

Z provedeného dokazování plyne, že odstupová vzdálenost od objektu A záměru v délce 16,4 metrů je dostatečná.

Výše uvedený názor soud na ústním jednání dne 18. 11. 2024 uvedl. I přes vyslovené žalobci trvali na vypracování znaleckého posudku. Soud nepřistoupil k zadání znaleckého posudku, ke zjištění skutečné výšky domu č. p. X, jelikož má z podkladů založených ve správním spisu a provedených na ústních jednání za dostatečně prokázané, že odstupová vzdálenost je dostatečná. Žalobcům se nepodařilo provedenými důkazy dostatečně zpochybnit toto zjištění a ve věci tak nevznikly pochybnosti o skutkovém stavu věci, jež by zapříčinily nutnost zadání znaleckého posudku.

Soud pro úplnost doplňuje, že se pro nadbytečnost již více nezabýval tvrzením stavebníka vzneseným na ústním jednání dne 18. 11. 2024, dle kterého se na posuzované stěny nevztahuje povinnost dodržet odstupové vzdálenosti, jelikož již výše uvedené mělo za důsledek zamítnutí dané námitky. I kdyby soud seznal tvrzení stavebníka pravdivé, byl by to další důvod pro zamítnutí dané námitky.

III. Závěr

Městský soud uzavírá, že za důvodnou seznal toliko námitku porušení pohody bydlení žalobců b) a c) (kapitola II. 5 tohoto rozsudku). V souladu s § 78 odst. 5 s. ř. s. jsou správní orgány v dalším řízení vázány názorem soudu vyjádřeným v tomto rozsudku (zejména bod [67] tohoto rozsudku). V dalším řízení tak budou muset posoudit, zda záměrem nedojde k velmi výraznému snížení oslunění sousedních nemovitostí či dojde ke snížení oslunění na hraniční úroveň, a to zároveň nad rámec obvyklých a přiměřených poměrů v okolí srovnatelných nemovitostí.

Žaloby ostatních žalobců jako nedůvodné soud zamítl.

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobci a) a d) až i) neměli v řízení úspěch, z toho důvodu nemají právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, který by jinak měl ve vztahu k žalobcům a) a d) až i) právo na náhradu nákladů řízení, nevznikly v řízení žádné náklady nad rámec jeho úřední povinnosti, proto mu soud podle § 60 odst. 7 s. ř. s. náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Žalobci b) a c) měli úspěch ve věci, jelikož právě k jejich přípustné námitce soud zrušil žalobou napadené rozhodnutí. Náleží jim proto náhrada nákladů řízení. Tyto náklady představují náklady na soudní poplatky ve výši 6 000 Kč za podání žalob, 2 000 Kč za návrhy na přiznání odkladného účinku žaloby a odměnu a náhradu hotových výdajů advokáta. Odměna náleží celkem za šest a půl úkonů právní služby, a to za každého z žalobců. Mezi tyto úkony patří převzetí a příprava zastoupení [§ 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)], návrh ve věci samé (žaloba, replika k vyjádření stavebníka a podání ze dne 13. 11. 2024) ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, účast na jednání dne 23. 10. 2024 a dne 18. 11. 2024 [§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu] a návrh na přiznání odkladného účinku [půl úkon dle § 11 odst. 2 písm. a) advokátního tarifu]. Za každý úkon právní služby náleží zástupci žalobců mimosmluvní odměna ve výši 3 100 Kč [§ 9 odst. 4 písm. d) ve spojení s § 7 bodem 5. advokátního tarifu], snížená dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu o 20 % za zastupování více účastníků. Zástupci žalobců náleží i paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý úkon či půl úkon, který se však přiznává pouze jednou (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 8. 2022, č. j. 4 As 493/2019-29). K tomu se připočítává i sazba daně z přidané hodnoty. Celkem tedy činí náhrada nákladů řízení částku 49 551 Kč [(6,5 × 3100 × 2 × 0,8 + 7 × 300) × 1,21 + 6 000 + 2 000]. Každému z žalobců tak náleží 24 775 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit žalobcům k rukám jejich zástupce.

Osobám zúčastněným na řízení soud neuložil plnění žádné povinnosti, která by zapříčinila vznik nákladů, proto dle § 60 odst. 5 s. ř. s. nemají právo na náhradu nákladů. Stavebník rovněž na ústním jednání dne 18. 11. 2024 výslovně uvedl, že žádné náklady řízení neuplatňuje.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 18.11.2024

Mgr. Gabriela Bašná v.r. ⟪LB:lb_001⟫ předsedkyně senátu (K.ř. č. 1 – rozsudek)