MSPH 58 Co 491/2024-434

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Wildové a soudkyň JUDr. Vladimíry Čítkové a JUDr. Blanky Bendové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem Jméno advokáta ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: Jméno žalované., IČO žalované ⟪LB:lb_007⟫ sídlem Adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ zastoupená advokátem právnická osoba ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení částka Kč s příslušenstvím ⟪LB:lb_011⟫ k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 21. února 2024, č. j. 17 C 80/2019-344, ve spojení s doplňujícím usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 21. března 2024, č. j. 17 C 80/2019-351

I. Rozsudek soudu I. stupně se v napadeném vyhovujícím výroku o věci samé (I.) mění tak, že ohledně částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od datum do zaplacení se žaloba zamítá, jinak se v tomto výroku potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalobce.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů odvolacího řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalobce.

IV. Žalobce je povinen zaplatit na náhradu nákladů řízení státu na účet Obvodního soudu pro adresa částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit na náhradu nákladů řízení státu na účet Obvodního soudu pro adresa částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. V záhlaví uvedeným rozsudkem ze dne datum ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne datum (dále též jen „napadený rozsudek“) soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od datum do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu ohledně zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od datum do zaplacení (výrok II.), žalované uložil povinnost zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku žalobci k rukám advokáta žalobce na náhradu nákladů řízení částku částka (výrok III.) a na náhradu nákladů řízení státu na účet Obvodního soudu pro adresa částku částka (výrok IV.).

2. Soud I. stupně takto rozhodl (v pořadí již druhým) rozsudkem o nároku žalobce (uplatněném v žalobě ze dne datum, došlé soudu I. stupně téhož dne) na zaplacení částky částka s příslušenstvím jako nezaplacené ceny prací za provedení hrubých elektroinstalačních prací v měsíci srpnu 2016 na akci „adresa na adresa“ dle ústně uzavřené smlouvy o dílo, kterou žalobce žalované vyúčtoval fakturou č. hodnota s datem vystavení dne datum, splatnou dne datum a žalované doručenou dne datum (dále případně jen „předmětná faktura“ nebo „sporná faktura“), kterou žalovaná ani přes předžalobní výzvu ze dne datum neuhradila.

3. V řízení vydaný první (zamítavý) rozsudek soudu I. stupně ze dne datum, č. j. spisová značka, byl (k odvolání žalobce) usnesením odvolacího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka (dále též jen „kasační rozhodnutí“) zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Odvolací soud v kasačním rozhodnutí dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo dle § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), žalovaný nárok není promlčen. Žalobce prokázal svá tvrzení, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo ústní formou, a to nejpozději k datum, když bylo sjednáno jak dílo, které bude žalobce pro žalovanou provádět (elektroinstalační práce na akci označené „adresa na adresa“, tj. v bytovém domě na uvedené adrese), tak jeho cena (ve výši částka/hod za práci elektrikáře a ve výši částka/hod za práci pomocných stavebních dělníků) s tím, že dle dohody účastníků bude žalobce fakturovat za každý měsíc podle hodin, které odpracoval on nebo osoby, které si k tomu sjednal, a to na základě záznamů ve stavebním deníku odsouhlasených zástupcem žalované. Žalobce již na konci každého měsíce vystavil fakturu za daný měsíc, před jejímž odesláním žalované v následujícím měsíci žalované zaslal nejprve rozpis (evidenci odpracovaných hodin) a následně již dříve vystavenou fakturu. Byla-li žalovaná dnem datum doručením rozpisu odpracovaných hodin vyrozuměna o odpracovaných hodinách v měsíci srpnu 2016 a v návaznosti na to jí byla zaslána dne datum faktura na částku odpovídající částce za počet hodin uváděný v rozpise (částka), je nepochybné, že sporná faktura č. hodnota je vyúčtováním prací za měsíc srpen 2016. Následná faktura č. hodnota ze dne datum, splatná dne datum je vyúčtováním prací za měsíc září 2016 se zohledněním (odečtením) nesprávně kalkulované ceny prací pomocných stavebních dělníků za srpen 2016. Byla-li žalovaná dne datum vyrozuměna o odpracovaných hodinách v měsíci září 2016 a odpočtu částky za srpen 2016 a v návaznosti na to jí byla zaslána faktura na částku odpovídající částce uvedené jako výsledná částka v rozpise za září 2016 (částka), je nepochybné, že faktura č. hodnota ze dne datum je vyúčtováním prací za měsíc září 2016. Za situace, kdy není sporu o tom, že faktura č. hodnota ze dne datum byla žalovanou uhrazena, lze uzavřít, že cena za práce odpracované v měsíci srpnu, která je předmětem tohoto řízení, nebyla uhrazena. Co se týče e-mailu zaslaného dne datum žalobcem žalované (označeného „hodiny 8+9“), jde pouze o připomenutí dohody mezi žalobcem a žalovanou učiněné v září 2016 v souvislosti s vyúčtováním prací za měsíc září 2016 ve vazbě na opravu vyúčtovaných prací za srpen 2016. Odvolací soud tak neshledal jako správný závěr soudu I. stupně, že se žalobci nepodařilo prokázat, že sporná faktura č. hodnota byla vystavena právě za práce odpracované v měsíci srpnu, resp. se mu nepodařilo vyvrátit tvrzení žalované, že mu práce za měsíc srpen byly uhrazeny v jiné vystavené faktuře, a že žalovaná vůči žalobci „ve vztahu k měsíci srpnu 2016“ nemá žádný dluh. S konstatováním, že na žalobci leží důkazní břemeno ohledně tvrzení, že v měsíci srpnu odpracoval na díle pro žalovanou uváděný počet hodin, uzavřel, že zůstalo sporným, kdo za žalovanou podepsal žalobcem k důkazu předkládané zápisy ve stavebním deníku a kolik hodin prací a v jaké ceně v měsíci srpnu žalobce pro žalovanou na díle fakticky vykonal. Soudu I. stupně uložil, aby v dalším řízení žalobce řádně poučil dle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád – zkráceně „o. s. ř.“) o jeho povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, že pro žalovanou provedl práce v rozsahu hodin, jak jej tvrdí a za ceny, jak jej uvádí, a podle reakce žalobce zvážil svůj další procesní postup a o věci znovu rozhodl.

4. Soud I. stupně (po konkrétním poučení žalobce v intencích pokynu odvolacího soudu – shora) na základě žalobcem doplněných skutkových tvrzení a označených důkazů doplnil dokazování. Na základě skutkových zjištění uvedených v bodě 10. až 33. a shrnutí skutkového stavu pod bodem 37. odůvodnění napadeného rozsudku (kdy odvolací soud v tomto směru na odůvodnění napadeného rozsudku v zájmu stručnosti vlastního rozhodnutí odkazuje) shledal žalobu částečně důvodnou. Po právní stránce posoudil věc podle § 2586, § 2589 a § 2625 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Námitku promlčení žalovaného nároku vznesenou žalovanou, kterou neshledal důvodnou, posoudil podle § 629 odst. 1 o. z.

5. Po převzetí závazných závěrů odvolacího soudu (o prokázání uzavření smlouvy o dílo ústní formou nejpozději k datum, o postupu při fakturaci odpracovaných hodin, o tom, že sporná faktura č. hodnota je vyúčtováním prací za měsíc srpen 2016, která nebyla žalovanou uhrazena – viz bod 48. až 50. odůvodnění napadeného rozsudku) soud I. stupně ohledně otázky, jaké množství práce a za jakou cenu žalobce pro žalovanou v měsíci srpnu 2016 vykonal, uzavřel, že za měsíc srpen měla být žalované vyúčtována částka částka. Vyšel přitom ze stavebního deníku za rozhodné období předloženého žalobcem, kde je ke každému dni uvedeno, kolik a který z pracovníků žalobce v daný den odpracoval hodin, kdy především na základě znaleckého posudku (v řízení podle pokynu soudu I. stupně vypracovaného) dospěl k závěru, že každý z listů stavebního deníku je podepsán jméno FO, „který tento za žalovanou odsouhlasil“. Neshledal jako důvodné tvrzení žalované, že pan jméno FO nebyl oprávněn stavební deník podepisovat. Vyšel při tom z e-mailu ze dne datum zaslaného žalovanou žalobci s adresou akce, na které měl žalobce pracovat (adresa) a označením kontaktních osob (pana jméno FO a pana jméno), s tím, že z provedeného dokazování vyplynulo, že pan jméno FO stavební deník nepodepisoval a ani to nebylo jeho úkolem. Uzavřel, že jméno FO vystupoval v rámci provádění díla za žalovanou, stavební deník byl žalovanou odsouhlasen, resp. žalobce neměl důvod předpokládat opak (viz bod 51. odůvodnění napadaného rozsudku). Ohledně počtu odpracovaných hodin uzavřel, že žalobce neunesl důkazní břemeno pouze ohledně práce provedené dne datum (viz bod 52. odůvodnění napadaného rozsudku). K otázce žalobcem účtované sazby uzavřel, že v řízení bylo prokázáno, že si účastníci sjednali cenu díla ve výši částka/hod za práci elektrikáře a ve výši částka/hod za práci pomocných stavebních dělníků, v rámci doplněného dokazování pak bylo prokázáno, že osoby s kvalifikací elektrikáře odpracovaly v srpnu 2016 dohromady 342 hodin, což při sazbě částka/hod činí částka, pomocní dělníci odpracovali celkem hodnota hodin, což při sazbě částka/hod. činí částka. Za měsíc srpen tedy měla být žalované vyúčtována částka částka. K této částce pak soud I. stupně přičetl částku částka, o kterou žalobce ponížil následnou fakturovanou a žalovanou uhrazenou částku (za září 2016 - poznámka odvolacího soudu) v důsledku opravy svou původní fakturaci (za srpen 2016) „s ohledem na mylné započtení hodinové sazby elektrikáře pro stavební dělníky“. Žalobci tak podle soudu I. stupně vznikl nárok na úhradu částky částka, ohledně níž tedy žalobě vyhověl včetně požadovaného příslušenství (úroků z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne datum, tj. ode dne následujícího po splatnosti předmětné faktury dne datum). V částce částka včetně úroku z prodlení z této částky žalobu zamítl.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., částečně úspěšnému žalobci přiznal poměrnou část nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku, zálohy znalečného a nákladů právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (zkráceně jen „AT“). O náhradě nákladů státu rozhodl soud v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. v poměru podle úspěchu a neúspěchu účastníků ve sporu.

7. Proti rozsudku podala žalovaná včasné a přípustné tzv. blanketové odvolání. V jeho doplnění uvedla, že podává odvolání do výroků I. a III. napadeného rozsudku. Předně své odvolání odůvodnila tím, že rozhodnutí soudu I. stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř.). V této souvislosti argumentovala k tomu, že žalobce neprokázal, že pro žalovanou provedl v srpnu 2016 práce v rozsahu částka. Namítla, že žalobcem označení svědci ve svých výpovědích neuvedli, kolik hodin na akci BD adresa skutečně odpracovali za měsíc srpen 2016. Vyjádřila nesouhlas se skutkovým zjištěním soudu I. stupně, „že práce v měsíci srpnu 2016 prováděli tito svědkové, o čemž svědčí vystavená faktura č. hodnota ze dne datum, rozpis prací, zápisy ve stavebním deníku a výpovědi uvedených svědků, provedené práce potvrdil podpisem ve stavebním deníku svědek jméno FO“. Namítla zároveň, že žalobce vystavil žalované dne datum fakturu č. hodnota na částku částka (kterou žalovaná připojila jako přílohu ke svému vyjádření ze dne datum), k níž připojil e-mail ze dne datum, kterým zaslal žalované soupis provedených prací na stoupačkách na adresa k datu datum. K datu datum tak skončila jedna etapa prací zajišťovaných žalobcem pro žalovanou na uvedeném díle. Další etapa prací zajišťovaných žalobcem pro žalovanou začala až po datum, o čemž svědčí návrh dohody o pracovní činnosti ze dne datum, kterou zaslal žalobce žalované podepsanou e-mailem dne datum s upozorněním, že v podepsané dohodě změnil hodinovou sazbu ze částka/hod na sazbu částka/hod, tedy žalobce znovu nezačal s pracemi na uvedeném díle dříve než po datum. Rozhodnutí soudu I. stupně o tom, kolik hodin pracoval žalobce na provádění díla v měsíci srpnu 2016, tak spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Žalovaná dále argumentovala k tomu, že svědek jméno FO, nebyl oprávněn podepisovat stavební deník žalobce. V tomto směru zpochybnila skutková zjištění soudu I. stupně. Závěr soudu I. stupně neodpovídá obsahu uvedeného e-mailu z datum, který se týkal kontaktů na pana jméno FO a pana jméno a dohody o pracovní činnosti ze dne datum, „jejímž předmětem bylo provedení rozvodu stoupacího vedení na uvedeném díle BD adresa, a to na částku částka vyfakturovanou fakturou č. hodnota s datem uskutečnění zdanitelného plnění k datum, před jejímž vystavením žalobce zaslal e-mailem ze dne datum rozsah provedených prací a spotřebovaného materiálu“. „Touto fakturou č. hodnota práce pro žalobce v srpnu 2016 na uvedeném díle skončily, přičemž další práce žalobce realizoval až od září 2016“. Jak výsledně uvedla „z obsahu uvedeného e-mailu ze dne datum nelze dovozovat, že pan jméno FO byl pověřen žalovanou k tomu, aby za žalovanou činil zápisy ve stavebním deníku, což vyplynulo i z výpovědi tohoto svědka před soudem I. stupně“. Kontakt na uvedené osoby „neplatil neomezeně, ale v návaznosti na uzavřenou smlouvu (resp. dohodu o pracovní činnosti ze dne datum), která byla časově limitována vystavenou fakturou č. hodnota z datum na částku částka a uzavřenou dohodu o pracovní činnosti mezi žalobcem a žalovanou ze dne datum a e-mailem ze dne datum“. Z uvedeného je tedy podle žalované zřejmé, že „se ujednání týkalo díla specifikovaného ve dohodě o pracovní činnosti ze dne datum, faktury č. hodnota a e-mailu ze dne datum, přičemž předmětem této etapy díla byly práce specifikované v e-mailu žalobce ze dne datum a časový prostor do datum, kdy tyto práce byly dokončeny“. Pokud soud I. stupně z výslechu svědka jméno FO nezjistil žádné rozhodné skutečnosti (jak uvedl pod bodem 34. odůvodnění napadeného rozsudku), jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dále žalovaná namítla, že I. stupně dospěl na základě provedených důkazů k těmto nesprávným skutkovým zjištěním. Jako takové označila zjištění v bodě 22. odůvodnění napadeného rozsudku, že „dne datum vyúčtoval žalobce žalované částku částka splatnou dne datum za elektromontážní práce na BD v adresa, částka byla rozepsána po provedených metrech či kusech. Tuto částku zaslala žalovaná na účet žalobce uvedený na faktuře v září 2016 (zjištěno z faktury č. hodnota ze dne datum spolu s rozpisem prací dle mailové korespondence ze dne datum; výpisu z účtu žalované za období datum – datum)“. Namítla zároveň, že v soudním spise na str. 119 je založena faktura č. hodnota na částku částka, která byla žalobcem vystavena nikoli datum, ale datum s datem splatnosti datum, a že v e-mailu ze dne datum žalobce není uveden rozpis prací, ale jaké práce byly žalobcem provedeny na stoupačkách na adresa včetně spotřebovaného materiálu. Pokud žalobce založil do spisu ke svému vyjádření ze dne datum fakturu č. hodnota na částku částka, která je založena v soudním spise na č. listu 53, tak takovou fakturu žalovaná nikdy od žalobce neobdržela a dle žalované byl jí obsah změněn bez vědomí a souhlasu žalované. „Z uvedených dokladů je evidentní, že mezi žalobcem a žalovanou nebyla do datum sjednána smlouva o dílo, jejímž obsahem byla hodinová sazba částka pro elektrikáře a částka pro ostatní profese, zajišťované žalobcem“. „Dále pak je z uvedených dokladů zřejmé, že žalobce prováděl práce vyfakturované fakturou č. hodnota do datum“. Dále žalovaná zpochybnila skutková zjištění soudu I. stupně v bodě 51. napadeného rozsudku, ve němž se soud I. stupně zabýval tím, jaké množství práce za jakou cenu žalobce pro žalovanou v měsíci srpnu 2016 vykonal s tím, že jsou v rozporu s dalšími důkazy založenými ve spise, a to již zmíněnou dohodou o pracovní činnosti, datovanou datum s uvedenou hodinovou sazbou částka, e-mailem žalobce ze dne datum, dohodou o pracovní činnosti, datovanou datum s uvedenou hodinovou sazbou částka, podepsanou žalobcem, zápisem z SD o předání plánů provádění dalších prací. Z uvedených dokladů je podle žalované zřejmé, že „poté, co žalobce ukončil práce pro žalovanou, vyfakturovanou fakturou č. hodnota ke dni datum žalobce a žalovaná vedli jednání o dalším provádění prací na uvedené akci, jednali o ceně, způsobu fakturace a rozsahu prováděného díla s tím, že práce budou započaty nejdříve po datum“. „Žalobce neměl žádný pokyn od žalované provádět v období od datum do datum jakékoli práce na uvedené akci a předložený zápis ve stavebním deníku žalovaná jako nepravdivý odmítá“. Pokud jde o podpisy pana jméno FO ve stavebním deníku, „tento svědek uvedl, že k podpisům oprávněn od žalované nebyl“. Dále žalovaná soudu I. stupně vytkla, že nepřihlédl k jí tvrzeným skutečnostem a k označeným důkazům, ačkoli k tomu nebyly splněny zákonné předpoklady. „jméno FO nebyl osobou, která byla za žalovanou oprávněna podepisovat stavební deník, pouze na stavbu vozil materiál. Stavbu měl dozorovat a stavební deník podepisovat pan jméno FO, k čemuž nedošlo. jméno FO byl pověřen tímto úkolem pouze do provedení stoupaček na uvedené akci, tj. do datum. V měsíci srpnu 2016 práce skončily ke dni datum a znovu započaly až po datum, tedy poté, co žalobce převzal datum elektrické plány na pokračování prací, o čemž svědčí důkazy uvedené v čl. III. tohoto vyjádření“. Ohledně náhrady nákladů řízení uvedla, že byly naplněny předpoklady pro aplikaci § 150 o. s. ř. s tím, že to byl žalobce, „který založil do spisu jako podvrh fakturu č. hodnota s jiným datem splatnosti, než kterou zaslal žalované, čímž dle žalované porušil § 6 a násl. o. z.“ Navrhla, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek ve výroku I. tak, že žalobu zamítne zcela a žalobci uloží povinnost uhradit žalované náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

8. Žalobce se k žalobě vyjádřil. Připomněl jednak závěry kasačního rozhodnutí odvolacího soudu, jednak zjištění zejména výslechem pana jméno ohledně role pana jméno FO v projednávané věci a dále závěry znalecké posudku ohledně podpisu pana jméno FO na rozhodných listech stavebního deníku. Poukázal rovněž na obtíže se zjišťováním kontaktních údajů pana jméno FO ze strany žalované k dotazu soudu pro potřeby výslechu uvedené osoby. Uvedl, že rozsudek soudu I. stupně má v napadených výrocích oporu v provedeném dokazování jako celku, a to spolu se závěry kasačního rozhodnutí odvolacího soudu. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek pro jeho věcnou správnost potvrdil a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci k rukám právního zástupce náklady odvolacího řízení.

9. Při jednání odvolacího soudu účastníci setrvali na svých stanoviscích.

10. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 5, 6 o. s. ř.), při nařízeném jednání, a to v rozsahu napadeném odvoláním, přičemž odvolání žalované shledal částečně důvodným.

11. Zopakoval dokazování fakturu č. hodnota na částku částka založenou na č. l. 53 spisu (předloženou žalobcem) a fakturou téhož čísla na tutéž částku založenou na č. l. 119 spisu (předloženou žalovanou). Z nich zjistil, že jsou zcela totožné, vyjma data vystavení a data splatnosti, kdy faktura na č. l. 53 byla vystavena dne datum a datem splatnosti dne datum a faktura založená na č. l. 119 byla vystavena datum s datem splatnosti datum. Dále zopakoval dokazování e-mailem ze dne datum, předloženým žalobcem (na č. l. 54-44 spisu; e-mail shodného znění byl předložen i žalovanou viz čl. 120 spisu), z něhož se podává specifikace provedených pracích „na stoupačkách na adresa“ úkolově – v metrech (nikoliv hodinově) ve celkové výši částka, včetně spotřebovaného materiálu ve výši částka.

12. Odvolací soud na základě skutkových zjištění soudu I. stupně – po jejich dílčím zpřesnění odvolacím soudem při odvolacím jednání – dospěl k závěru, že soud I. stupně posoudil projednávanou věc zcela správně jak po skutkové stránce, tak po stránce právní. Postupoval zcela správně vázán závazným právním názorem odvolacího soudu a jeho pokyny v kasačním rozhodnutí, jak byly shrnuty pod bodem 3. odůvodnění shora. Odvolací soud nemá žádný důvod odchylovat se od svých závěrů o prokázání uzavření smlouvy o dílo ústní formou nejpozději k datum, o postupu při fakturaci odpracovaných hodin, o tom, že sporná faktura č. hodnota je vyúčtováním prací za měsíc srpen 2016, která nebyla žalovanou uhrazena.

13. Poukazovala-li žalovaná na fakturu č. hodnota znějící na částku částka, lze připomenout, že fakturu č. hodnota znějící na částku částka datovanou dne datum a splatnou dnem datum připojil žalobce jako důkaz (spolu s e-mailem ze dne datum – viz čl. 53 a 54-55 spisu) ke svému podání ze dne datum (viz č. l. 50 – 51 spisu), kdy tvrdil, že „před uzavřením“ předmětné smlouvy o dílo na elektroinstalační práce v bytovém domě na adrese adresa „prováděl pro žalovanou přípravné práce pro elektroinstalaci v bytech na tzv. stoupačkách“, že „tyto práce nebyly součástí elektroinstalace v bytech a byly vykonávány na základě samostatného smluvního ujednání rovněž ústní formou“ a zejména, že „byla dohodnuta cena prací v závislosti na zhotovených metrech v sazbě částka“ a že „tyto práce byly ukončeny v červenci 2016 a vyúčtovány žalované právě fakturou číslo hodnota datovanou dne datum, splatnou dnem datum znějící na částku částka. S tímto tvrzení žalobce pak koresponduje zjištění z připojeného e-mailu ze dne datum, z něhož se podává specifikace provedených pracích „na stoupačkách na adresa“ v ceně nikoliv za hodinu práce, ale tzv. „od metru“, v celkové výši částka, přičemž s cenou spotřebovaného materiálu ve výši částka, celková částka činí právě částka. V této souvislosti nelze pominout následující podání žalované ze dne datum (viz č. l. 95 až 97 spisu, v němž žalovaná v rekci na podání žalobce ze dne datum uvedená tvrzení žalobce nesporuje, dokonce se v souvislosti se zmínkou o panu jméno výslovně uvádí, že „pan jméno FO dělal na předmětné stavbě pouze první etapu do července 2016, tedy v srpnu na stavbě nebyl“, a uvádí rovněž tvrzení k nové fakturaci ceny díla za srpen 2016 fakturou č. hodnota, kdy však odvolací soud v kasačním rozhodnutí již uzavřel, že jde o fakturaci za září 2016. Lze tak uzavřít, že fakturou číslo hodnota datovanou dne datum, splatnou dnem datum znějící na částku částka, byly žalované účtovány práce za červenec 2016, kdy končila první etapa prací na v žalobě označené akci. Tím lze mít za vyvrácená tvrzení žalované, která začala (dle názoru odvolacího soudu zcela účelově) uvádět až po vydání kasačního rozhodnutí odvolacího soudu, že první etapa skončila až datum a že žalobce na uvedené akci pracoval za sjednanou hodinovou sazbu až od září 2016.

14. Žalobce v řízení před soudem I. stupně následujícím po vydání kasačního rozhodnut prokázal, jaké práce a v jakém rozsahu, za jakou cenu pro žalobce v srpnu 2016 na specifikované akci vykonal. Odvolací soud má v tomto směru za zcela správné závěry soudu I. stupně shrnuté pod bodem 6. odůvodnění shora. Soud I. stupně své závěry o tom, že žalobce rozsah provedených prací i to, jaká osoba a s jakou kvalifikací v měsíci srpnu 2016 pro žalovanou na akci v žalobě specifikované práce prováděla, zcela správné opřel zejména o předložené stavební deníky, podepsané za žalovanou panem jméno (viz závěr znaleckého posudku v řízení vypracovaného dne datum tituly před jménem jméno FO, jehož závěry nebyly zpochybněny), ve spojení s výpověďmi svědků (osob na předmětné akci v srpnu 2016 pracujících) a e-mailem žalované zaslaným žalobci ze dne datum, který se týkal kontaktů na pana jméno FO a pana jméno.

15. Skutečnost, že pan jméno FO byl osobou, která byla oprávněna jednat za žalovanou, se podává i z výpovědi svědka jméno při ústním jednání dne datum, kdy tento uvedl, že pan jméno FO chodil na kontrolní dny za žalovanou, které se konaly každý týden (viz č. l. 125 spisu). Ostatně skutečnost, že pan jméno FO byl oprávněn jednat za žalovanou potvrdila sama žalovaná, pokud výslovně uvedla: „pan jméno FO nebyl osobou, která byla za žalovanou oprávněna podepisovat stavební deník, pouze na stavbu vozil materiál. Stavbu měl dozorovat a stavební deník podepisovat pan jméno FO, k čemuž nedošlo. jméno FO byl pověřen tímto úkolem pouze do provedení stoupaček na uvedené akci, tj. do datum. V měsíci srpnu 2016 práce skončily ke dni datum a znovu započaly až po 1. 9.2016, tedy poté, co žalobce převzal datum elektrické plány na pokračování prací“.

16. Jak uzavřel odvolací soud ve svém kasačním rozhodnutí, žalovaná (sporná) faktura č. hodnota splatná datum, znějící na částku je vyúčtováním prací za měsíc srpen 2016. Soud I. stupně pak zcela správně uzavřel, že za měsíc srpen měla být žalované vyúčtována částka částka. Právě a jen ohledně této částky je v projednávané věci žalovaný nárok důvodný. Podle názoru odvolacího v projednávané věci již nelze zohlednit skutečnost, že v následném fakturačním období, kdy žalobce požadoval úhradu prací za září 2016, v rámci „opravy“ odečetl částku částka (jako částku neoprávněně za srpen 2016 vyúčtovanou).

17. S ohledem na výše uvedené odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v napadeném vyhovujícím výroku o věci samé (I.) změnil dle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. tak, že ohledně částky částka se se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od datum do zaplacení žalobu zamítl, jinak jej v tomto výroku jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil.

18. O nákladech řízení před soudy obou stupňů (§ 224 odst. 2 o. s. ř.) rozhodl odvolací soud podle poměru úspěchu ve věci (§ 224 odst. 1, § 142 odst. 2 o. s. ř.).

19. Předmětem prvostupňového řízení bylo zaplacení částky částka. Žalobce byl s ohledem na výsledek řízení převážně úspěšný – a to do 88,71 % (když rozdíl mezi žalovanou částkou částka a přiznanou částkou částka představuje částka částka), má proto právo na 77,42 % nákladů řízení (88,71 % - 11,29 %). Tyto v řízení před soudem I. stupně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 2x ve výši částka (jednak za žalobu, jednak za odvolání proti prvnímu rozsudku soudu I. stupně v projednávané věci vydaného), z nákladů právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“) a ze spotřebované zálohy na znalečné ve výši částka. Náklady právního zastoupení tvoří odměna advokáta po částka (z tarifní hodnoty částka - dle § 7 bodu 5 ve spojení s § 8 odst. 1 AT) za 19 úkonů právní služby (dle § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ a k/ AT - převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, 7x písemné vyjádření ve věci, 8x účast na jednání soudu, podání odvolání, účast na jednání odvolacího soudu), 1x odměna advokáta ve výši částka (dle § 11 odst. 2 písm. h/ AT – za jednoduchou výzvu k plnění), 20x paušální náhrada hotových výdajů po částka (dle § 13 odst. 1 a 4 AT), 21% DPH z odměny advokáta a z náhrad jeho hotových výdajů ve výši částka (dle § 137 odst. 3 o. s.ř.), tedy celkem částka částka. Odvolací soud neshledal jako účelně vynaložené náklady spočívající v náhradě cestovného advokáta žalobce ze sídla advokáta do sídla soudu a zpět a v náhradě ztráty času s tím související, pokud si žalobce bydlící v místě, kde sídlí i věc projednávající soud, sjednal právní zastoupení advokátem sídlícím mimo bydliště žalobce (k účelnosti nákladů řízení v případě cestovních výdajů advokáta srov. nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 736/12). Celkové žalobcem účelně vynaložené náklady řízení před soudem I. stupně představuje částka částka (/2 x 7 895/+182 334,90+25 000). Žalobci z této částky náležejících 77,42 % nákladů řízení před soudem I. stupně představuje částka částka.

20. Předmětem odvolacího řízení byla již jen částka částka. Žalobce byl s ohledem na výsledek odvolacího řízení úspěšný do 93,48 % (když rozdíl mezi částkou částka a přiznanou/potvrzenou částkou částka představuje částka částka), má proto právo na 86,96 % nákladů odvolacího řízení (93,48 % - 6,52 %). Tyto v odvolacím řízení sestávají z nákladů právního zastoupení, které tvoří odměna advokáta po částka (z tarifní hodnoty částka - dle § 7 bodu 5 ve spojení s § 8 odst. 1 AT) za 2 úkony právní služby (dle § 11 odst. 1 písm. d/ a g/ - písemné vyjádření k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu dne datum), 2 paušální náhrady hotových výdajů po částka (dle § 13 odst. 1 a 4 AT), a 21% DPH z odměny advokáta a z náhrad jeho hotových výdajů ve výši částka (dle § 137 odst. 3 o. s.ř.), tedy celkem částka částka. Žalobci z této částky náležejících 86,96 % nákladů odvolacího řízení představuje částka částka.

21. O lhůtě k plnění v případě náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem; o místu plnění pak podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

22. O náhradě nákladů řízení odvolací soud rozhodl ve smyslu 148 odst. 1 o. s. ř. podle výsledku řízení, kdy povinnost k jejich úhradě odpovídá v případě žalobce jeho neúspěch ve věci ve výši 11,29 % a v případě žalované jejímu neúspěchu ve věci ve výši 88,71 %. Náklady státu v projednávané věci představuje částka částka vyplacená z rozpočtových prostředků státu jednak ve výši částka na znalečné (kdy znalečné ve výši částka bylo co do částky částka uhrazeno ze zálohy žalobce, což bylo zohledněno v nákladech řízení žalobce pod bodem 19. shora), jednak ve výši částka na svědečné. Žalobci bylo uloženo zaplatit částka (11,29 % z částka) a žalované bylo uloženo zaplatit částka (88,71 % z částka).

Proti tomuto rozhodnutí v části, v níž byl rozsudek soudu I. stupně o věci samé změněn, není dovolání přípustné /§ 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř./. Proti tomuto rozhodnutí v části, v níž byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen, lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.). Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Pouze proti výroku o náhradě nákladů řízení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř./.