MSPH 20 Co 302/2023-333

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ireny Saralievové a soudkyň JUDr. Andrey Borovičkové Ph.D. a JUDr. Renaty Hertlové v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně. IČO IČO žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátem Jméno advokáta A ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: Jméno žalované. IČO IČO žalované ⟪LB:lb_007⟫ sídlem Adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ zastoupená advokátem právnická osoba ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení příslušenství ve výši částka Kč ⟪LB:lb_011⟫ k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 31. května 2023, č.j. 30 C 77/2019-255

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku o věci samé ohledně úroku z prodlení ve výši částka potvrzuje.

II. Dále se rozsudek soudu I. stupně ve výroku o věci samé mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení před soudy všech stupňů částka do tří dnů od právní moci rozsud ku k rukám advokáta Jméno advokáta A.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu ohledně úroku z prodlení ve výši 0,15 % denně z částky částka od datum do zaplacení a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku částka. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení částka se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,15 % denně z částky částka od datum do zaplacení z titulu nedoplatku ceny díla podle smlouvy ze dne datum. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s argumentací, že závazek žalobkyně zanikl započtením pohledávky žalované za žalobkyní na zaplacení smluvní pokuty za prodlení s provedením dílčí části díla ve výši 0,4% z ceny díla denně. Dovozovala rozpornost smluvního ujednání o úrocích z prodlení s dobrými mravy.

2. Rozsudkem ze dne datum č.j. spisová značka ve znění opravného usnesení ze dne datum č.j. spisová značka uznal soud I. stupně žalovanou povinnou zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 0,15 % denně od datum do zaplacení, ohledně částky částka s úrokem z prodlení ve výši 0,15 % denně z částky částka od datum do zaplacení žalobu zamítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Rozsudkem ze dne datum č. j. spisová značka odvolací soud zastavil řízení o odvolání žalobkyně, rozsudek soudu I. stupně ve vyhovujícím výroku ohledně částky částka s úrokem z prodlení ve výši 0,15% denně od datum do zaplacení potvrdil a dále tento výrok změnil tak, že zamítl žalobu o zaplacení částka s úrokem z prodlení ve výši 0,15% denně od datum do zaplacení. Současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně a že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši částka. Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací rozsudkem ze dne datum č.j. spisová značka shora uvedené rozsudky zrušil v rozsahu, ve kterém bylo rozhodnuto o povinnosti žalované hradit úroky z prodlení ve výši 0,15 % z částka denně od datum do zaplacení a věc v tomto rozsahu vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Označil za nesprávné právní posouzení odvolacího soudu, podle něhož „lze vázat úrok z prodlení pouze na částku, s jejíž úhradou je dlužník v prodlení, a proto je dohoda stran úroku z prodlení ve vazbě na celkovou sjednanou cenu díla neplatná“ a s odkazem na svou judikaturu zdůraznil, že výši úroku z prodlení za pozdní placení jednotlivých plateb podle smlouvy, včetně způsobu jejího výpočtu, si mohou smluvní strany dohodnout odchylně od zákonného ustanovení. Základem pro výpočet výše smluvního úroku z prodlení nemusí být pouze výše částky, s jejímž splacením je dlužník v prodlení, ale i jiná částka, a to i celková výše pohledávky. Poukázal dále na to, že ujednání o úrocích může obecně podléhat přezkumu jeho souladu s dobrými mravy a nižším soudům uložil posoudit tento soulad ve vztahu k funkci úroku z prodlení ve věci.

3. Soud I. stupně následně vyšel z nesporného tvrzení účastníků, že úrok z prodlení 0,15 % denně z přiznané částky l částka od datum byl po rozhodnutí odvolacího soudu dne datum žalovaným žalobci zaplacen. Při hodnocení smluvního ujednání o úroku z prodlení ve smyslu závěrů nálezu Ústavního soudu sp.zn. Pl.ÚS 40/18 zdůraznil, že smlouva o dílo byla uzavřena mezi podnikatelskými subjekty srovnatelné finanční síly. Povinnost zaplatit cenu díla je zajištěna smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,15 % z ceny díla za každý den prodlení a smlouva zároveň v čl. 6.1. upravuje sankci ve prospěch žalované v podobě smluvní pokuty ve výši 0,4 % z ceny díla za každý den prodlení se splněním termínu plnění. S odkazem na § 1 odst. 2, § 513, § 547, § 555, § 580, § 588 a § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.) soud I. stupně dovodil, že úroky z prodlení představují příslušenství pohledávky, s jejímž zaplacením se dlužník ocitl v prodlení, je proto možné je počítat pouze z aktuálně dlužné částky jistiny, nezaniklé splněním ke dni vzniku prodlení a nelze je vázat na celkovou sjednanou cenu díla, která ke dni tvrzeného vzniku prodlení již byla z větší části uhrazena. Dopad ustanovení § 1970 věty druhé o.z. nelze rozšířit na částky, s jejichž zaplacením v prodlení dlužník vůbec není. V takovém případě není sjednaná sazba úroku z prodlení 0,15 % denně nepřiměřeně vysoká, neboť byla sjednána mezi podnikateli pro závazkový vztah, jenž měl trvat 50 dnů a vést k provedení díla za cenu přes 8 adresa Kč, cena prováděného díla na jeden den dosahuje částky převyšující částka. Prodlení žalobce s nedodržením termínu dokončení zakázky bylo sankcionováno ještě vyšší smluvní pokutou. Sazba 0,15 % denně dosahuje 54,75 % ročně v běžném kalendářním roce, 54,9 % ročně v roce přestupném a převyšuje zákonnou sazbu úroku z prodlení o zhruba šestinásobek. V kontextu vzájemného ujednání stran a způsobu zajištění jejich vzájemných závazků se však ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu ČR nejeví nemravná, je-li vázána pouze na skutečně dlužnou část ceny díla. Výrok o náhradě nákladů řízení odůvodnil soud I. stupně tím, že strany sporu byly v řízení před soudem I. stupně úspěšné obdobnou měrou, žalobce byl většinově (ze tří čtvrtin) úspěšný v řízení odvolacím, proto má podle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 224 odst.1 o.s.ř. právo na poloviční náhradu nákladů ve specifikaci uvedené v bodu 14 rozsudku. V dovolacím řízení měly obě strany úspěch pouze částečný, soud proto nepřiznal náhradu nákladů řízení nikomu. V novém řízení před soudem I. stupně byla žaloba zamítnuta, pouze protože byla již dlužná částka v mezidobí uhrazena, soud I. stupně proto žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení v uvedené specifikaci v odstavci 16 rozsudku.

4. Proti rozsudku soudu I. stupně podala žalovaná včasné odvolání, v jehož obsáhlém textu brojila proti závěru soudu I. stupně, že sjednaný úrok z prodlení není rozporný s dobrými mravy. Namítla, že žalobkyní požadovaný úrok z prodlení činí ve vztahu k uplatněné dlužné jistině (částka) 291,20% ročně, nikoli 54,75% ročně a dovozovala, že sjednané smluvní sankce nelze porovnávat mechanicky, protože mají různé funkce a zajišťují odlišné smluvní závazky, přičemž smluvní pokuta v řízení prošla testem přiměřenosti. Povaha účastníků smluvního vztahu tu není významná a uplatnění korektivu dobrých mravů není vyloučeno ani mezi podnikateli. Ve smyslu kasačního rozhodnutí dovolacího soudu a v něm uvedené judikatury je na místě brát v úvahu rizikovost obchodu, předchozí chování dlužníka či jeho aktuální situaci, předpoklad vývoje škod způsobených věřiteli prodlením dlužníka během času, obchodní zvyklosti stran a samotné okolnosti sjednávání, majetkové poměry účastníků v době uzavření smlouvy a další. Žalovaná dále obsáhle shrnovala vývoj judikatury k otázce plnění na základě rozsudku odvolacího soudu posléze zrušeného dovolacím soudem a sporovala také závěr soudu I. stupně stran náhrady nákladů řízení s tím, že by jí pro případ rozporu ujednání o smluvním úroku s dobrými mravy měla náležet náhrada nákladů řízení. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

5. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Uvedla, že soulad sporného ujednání s dobrými mravy je třeba posuzovat k okamžiku uzavření smlouvy, kdy roční sazba úroku z prodlení činila 54,75%. Konkrétní částku vzniklého úroku nastavila žalovaná svým prodlením. Poukázala dále na to, že text smlouvy připravila žalovaná a na výši sjednané smluvní pokuty pro případ jejího prodlení s dokončením části díla.

6. Rozsudkem ze dne datum č.j. spisová značka odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve výroku o věci samé potvrdil a žalobkyni uložil zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení před soudy všech stupňů částka. Smluvní ujednání o úroku z prodlení ve výši 0,15% z celkové ceny díla shledal neplatným pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 547 o.z. a uzavřel, že za této situace nebyla žalovaná povinna platit při prodlení s úhradou ceny díla úrok z prodlení nad zákonnou výši (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. spisová značka), která v rozhodné době činila podle § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9,75% ročně. Tomuto rozhodnutí korespondovalo vyčíslení nákladů řízení, jež byla povinna žalobkyně uhradit žalované.

7. K dovolání žalobkyně Nejvyšší soud rozsudkem ze dne datum, č.j. spisová značka rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Konstatoval, že je namístě hledat spíše důvody pro platnost právního jednání než pro jeho neplatnost a jsou-li možné oba výklady, prioritizovat výklad, který nezakládá neplatnost smlouvy, před výkladem, který neplatnost smlouvy zakládá. Dovodil, že závěr soudu I. stupně o tom, že oproti jazykovému vyjádření čl. 6. 4 smlouvy o dílo je úrok z prodlení určen sazbou 0,15 % denně, nikoliv z celkové ceny díla, nýbrž z části ceny díla, ohledně níž se žalovaná v prodlení ocitla, odpovídá objektivnímu výkladovému cíli, který je dán významem, který by takovému ujednání přisuzoval racionální adresát. Ujednání stran o úroku z prodlení směřuje k ocenění časové hodnoty peněžních prostředků, které dlužník věřiteli neoprávněně zadržuje, a proto se i konkrétní výše úroku z prodlení bude odvíjet od výše částky, ohledně které je dlužník v prodlení. Takový výkladový cíl vede k závěru, že žalobkyni náleželo právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 0,15 % denně z částky částka od datum do zaplacení. Jiný závěr by mohl být dán při zvážení subjektivního výkladového cíle, který směřuje ke skutečné vůli jednajícího, která byla anebo musela být známa adresátovi, a který je obecně prioritizován před objektivním významem užitých slov (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněný pod číslem 4/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Z obsahu spisu a výsledku dokazování provedených soudy nižších stupňů se však nepodávají žádné skutečnosti, které by prokazovaly takovýto úmysl stran, a které by odůvodňovaly nutnost ustoupit od objektivizovaného výkladového cíle ve prospěch subjektivního výkladu. Proto ujednání o smluvním úroku z prodlení dle čl. 6.4 smlouvy při využití výkladových metod není stiženo neplatností.

8. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně i řízení, jež jeho rozhodnutí předcházelo, v souladu s § 212 a § 212a o.s.ř. při vázanosti právním názorem dovolacího soudu podle § 243g odst. l ve spojení s § 226 odst. l o.s.ř., který podal výše popsaný výklad sporného ujednání smlouvy účastníků, souladný s výkladem, provedeným soudem I. stupně v napadeném rozhodnutí. Odvolací soud proto může jen zopakovat, že ve věci jsou možné dva výklady smluvního ujednání stran o úroku z prodlení, přičemž výklad, provedený soudem I. stupně, odpovídá podle závěrů dovolacího soudu významu, který by právnímu jednání přikládal racionální adresát a v řízení nebyl prokázán společný úmysl obou smluvních stran sjednat úrok z prodlení způsobem, odlišným od tohoto objektivního výkladového cíle. Oproti jazykovému vyjádření v čl. 6.4. smlouvy o dílo je proto úrok z prodlení určen sazbou 0,15% denně nikoliv z celkové ceny díla, ale z části ceny díla, ohledně níž se žalovaná ocitla v prodlení, což vede k závěru, že žalobkyni náleží právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 0, 15% denně z částky částka od datum do zaplacení, tedy částky uvedené ve výrocích tohoto rozsudku (235 798,89 + částka). Při tomto výkladu smluvních ujednání odvolací soud neshledal rozpor ujednání o úhradě úroku z prodlení s dobrými mravy, neboť je mu z jeho úřední činnosti známo, že tato výše úroku z prodlení nijak nevybočuje z rámce smluvně sjednávaných sankcí za prodlení mezi podnikateli ve stavebnictví. Strany činily nesporným, že po vydání předešlého rozhodnutí odvolacího soudu žalobkyně vrátila žalované částka, odvolací soud proto v tomto rozsahu výrok o věci samé rozsudku soudu I. stupně podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. změnil a žalované uložil povinnost tuto částku žalobkyni zaplatit. Ve zbytku jej podle § 219 o.s.ř. jako věcně správný potvrdil a ztotožnil se i se soudem I. stupně uváděným důvodem zamítnutí nároku.

9. Pro rozhodnutí o nákladech řízení je podle § 142 o.s.ř. rozhodný úspěch účastníka v každé jednotlivé fázi řízení. Předmětem řízení před soudem I. stupně do vydání rozsudku ze dne datum č.j. spisová značka ve znění opravného usnesení byl nárok na zaplacení částka, včetně příslušenství, vyčísleného ke dni zaplacení jistiny. Žalovaná byla úspěšná ohledně částka (částka jistina a částka jako úrok z prodlení ve výši 0,15% denně z částka) a neúspěšná ohledně částka (částka jistina včetně úroku z prodlení z ní ve výši částka) má proto podle §142 odst. 2 o.s.ř. za řízení před soudem I. stupně nárok na náhradu nákladů řízení ze 60% (80% - 20%). Náhrada sestává ze soudního poplatku za podanou žalobu ve výši částka, z odměny advokáta za 6 úkonů právní služby (převzetí a první porada s klientem, odpor včetně odůvodnění z datum, účast u jednání dne datum, vyjádření z datum, účast u jednání soudu datum, datum) z předmětu řízení (punkta) částka po částka podle § 7 odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) s paušální náhradou nákladů po částka za úkon a 21% náhradou za daň z přidané hodnoty (DPH) ve výši částka a 60% z celkových částka činí částka. Vyjádření z datum není účelným úkonem právní služby, neboť skutečnosti tam uvedené mohly být uplatněny již v předcházejícím vyjádření z datum.

10. Předmětem odvolacího a dovolacího řízení, ukončeného vydáním rozhodnutí ze dne datum, č.j. spisová značka, bylo zaplacení částka a žalobkyně byla úspěšná ohledně částka a neúspěšná ohledně částka (částka jistina včetně úroku z prodlení z ní částka), má proto právo na náhradu nákladů řízení před odvolacím a dovolacím soudem ze 48% (74% - 26%). Náhrada sestává ze soudního poplatku za podané dovolání ve výši částka, odměny advokáta za 3 úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast u jednání, podání dovolání) z punkta částka po částka podle § 7 odst.1 advokátního tarifu s paušální náhradou nákladů po částka za úkon, cestovného ve výši částka, náhrady za promeškaný čas v rozsahu 8 půlhodin na cestě Jméno advokáta B adresa a zpět po částka a náhrady za DPH ve výši částka a 48% z celkových částka činí částka.

11. V následném řízení před soudem I. stupně, odvolacím, dovolacím a opět odvolacím soudem byla žalobkyně plně úspěšná, neboť předmětem řízení zůstal již jen úrok z prodlení, vyčíslený ve výši částka. Má proto právo na plnou náhradu nákladů těchto fází řízení, jež sestává z odměny advokáta za 6 úkonů právní služby (vyjádření z datum, účast u jednání před soudem I. stupně datum, sepis vyjádření k odvolání, účast u jednání před odvolacím soudem dne datum, sepis dovolání, účast při jednání před odvolacím soudem dne datum) z punkta částka po částka podle § 7 odst.1 advokátního tarifu, s paušální náhradou výdajů 5 x po částka a částka (podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění, účinném od datum), cestovného za cestu k jednání dne datum a dne datum po částka, a k jednání dne datum ve výši částka, náhradou za promeškaný čas v rozsahu za 2x 8 půlhodin na cestě Jméno advokáta B adresa a zpět po částka, 8 půlhodin na cestě Jméno advokáta B adresa a zpět po částka a náhradou za DPH ve výši částka, celkem ve výši částka.

Proti tomuto rozsudku je za podmínek § 237 o.s.ř. přípustné dovolání, které lze podat do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně.