MSPH 14 Co 196/2026-174

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Šrédlové a soudkyň Mgr. Lucie Králové a Mgr. Soni Burešové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem Jméno advokáta ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: Česká republika - Jméno žalované, IČO IČO žalované ⟪LB:lb_007⟫ sídlem Adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ za níž jedná Jméno jednajícího ⟪LB:lb_009⟫ sídlem Adresa jednajícího ⟪LB:lb_010⟫ o zadostiučinění za nemajetkovou újmu ⟪LB:lb_011⟫ o odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 30. března 2026, č. j. 18 C 167/2025 – 89,

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výrocích I., III. a V. potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení 7 816,60 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Jméno advokáta, advokáta.

1. Napadeným rozsudkem uložil soud I. stupně žalované zaplatit žalobci 41 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení 11,5 % ročně od 14. 9. 2025 do zaplacení do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu ohledně částky 258 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení 11,5 % ročně od 14. 9. 2025 do zaplacení (výrok II.), uložil žalované do 15 dnů od právní moci rozsudku zaslat žalobci písemnou omluvu tohoto znění: „právnická osoba se omlouvá tituly před jménem jméno FO, narozenému dne Datum narození žalobce, za újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce trestního řízení, které bylo vedeno právnická osoba pod sp. zn. spisová značka, kdy v důsledku nesprávného úředního postupu došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.“ (výrok III.), zamítl žalobu o zveřejnění omluvy na stránkách žalované www po dobu 2 měsíců (výrok IV.) a uložil žalované nahradit žalobci náklady řízení 17 633,20 Kč k rukám zástupce žalobce do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok V.).

2. Žalobce se v řízení domáhá náhrady nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku trestního řízení vedeného u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka.

3. Žalovaná učinila nesporným předběžné uplatnění nároku žalobce dne 13. 3. 2025 a její stanovisko ze dne 9. 9. 2025, kterým nárok neuznala. Délka řízení byla přiměřená. Navrhla žalobu zamítnout.

4. Soud I. stupně provedl dokazování zejména obsahem spisu Okresního soudu v adresa, sp. zn. spisová značka.

5. Soud I. stupně aplikoval zejména ustanovení § 13 odst. 1 a § 31a zákona č. 82/1998 Sb. (Odpšk).

6. Rozhodné období pro posouzení přiměřenosti délky řízení soud I. stupně vymezil od 10. 6. 2021 do 13. 3. 2025, od vyhlášení usnesení o zahájení trestního stíhání do vyhlášení konečného rozhodnutí, tedy 3 roky 9 měsíců. První přípravná fáze trvala od 10. 6. 2021 do podání obžaloby dne 26. 6. 2023. V ní soud I. stupně neshledal delší období nečinnosti, byly prováděné důkazy a zajišťovány znalecké posudky. Obžaloba nebyla zcela připravená, když po výzvě k prostudování spisu před podáním obžaloby nově orgány činné v trestním řízení řešily další zajištění důkazů. Období od podání obžaloby do 11. 10. 2024 lze hodnotit jako průtah v řízení, nebylo postupováno v souladu se zásadou koncentrovanosti řízení. Soudce se nedůvodně vyloučil z řízení a následně nesprávně rozhodl o vrácení věci k došetření. Další postup byl již plynulý. Byl vyhlášen rozsudek, který byl následně revidován odvolacím soudem zproštěním obžaloby podle § 226 písm. a) tr.ř. Soud I. stupně vzhledem k déle než rok trvajícímu období, které nevedlo hospodárně k vyřešení řízení, zhodnotil celkovou délku řízení jako nepřiměřenou.

7. Soud I. stupně přiznal žalobci finanční odškodnění dle stanoviska Nejvyššího soudu ČR Cpjn 206/2009, jehož závěry nebyly doposud judikaturou překonány. (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č. j. 30 Cdo 2356/2024-72 ze dne 16. 1. 2025). Vyšel z částky 15 000 Kč za jeden rok trvání řízení, za první dva roky částka poloviční, tedy z částky 41 250 Kč.

8. Řízení proběhlo na 2 stupních soudní soustavy. Bylo provedeno rozsáhlé dokazování i četnými znaleckými posudky. Z důvodu složitosti řízení soud I. stupně snížil základní částku odškodnění o 20 %. Odškodnění pak bylo naopak zvýšeno o 20 % z důvodu typově zvýšeného významu řízení pro žalobce. Další důvod pro moderaci soud I. stupně nezjistil. Průtah v postupu soudu byl již zohledněn v samotné konstataci nepřiměřenosti délky řízení, která byla hraniční.

9. Soud I. stupně tak přiznal žalobci částku 41 250 Kč (výrok I. napadeného rozsudku) a ve zbývající části žalobu zamítl (výrok II. napadeného rozsudku).

10. Rovněž přiznal žalobci zadostiučinění ve formě omluvy zaslané dopisem (výrok III. napadeného rozsudku). Byl zamítnut požadavek žalobce na omluvu zveřejněnou na internetových stránkách žalované. Samotné trestní řízení nebylo medializováno a není tak důvod o jeho nepřiměřené délce informovat veřejnost (výrok IV. napadeného rozsudku).

11. Zákonný úrok byl přiznán od data následujícího po uplynutí zákonné 6měsíční lhůty pro předběžné projednání nároku (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4037/2011).

12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobce byl v řízení do základu úspěšný. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku 2 000 Kč, z odměny ve výši 2 780 Kč za jeden úkon právní služby z přísudku 41 250 Kč (převzetí zastoupení, podání žaloby, vyjádření k podání žalované a účast na jednání soudu), z režijního paušálu 4x450 Kč a z DPH, celkem 17 633,20 Kč (výrok V. rozsudku).

13. Žalovaná napadla uvedený rozsudek včasným a přípustným odvoláním ve výrocích I., III. a V. Namítala, že délka namítaného řízení byla přiměřená, sice hraniční, ale s nutností provádět rozsáhlé dokazování (zejména celou řadou znaleckých posudků z různých oborů a výslechy řady svědků či znalců). I v případě, že by se odvolací soud ztotožní s právním názorem soudu I. stupně, tedy že v této věci je odpovědností titul dán, je nutné snížit základní částku zadostiučinění alespoň o 30 % z důvodu složitosti a o 10 % pro počet soudních soustav. Navrhla, aby odvolací soud žalobu zamítl a přiznal žalované náhradu nákladů řízení.

14. Žalobce ve vyjádření k odvolání žalované požadoval potvrzení napadeného rozsudku ve vyhovujících výrocích. Odkázal na rozsudek Městského soudu v adresa, č.j. spisová značka ve věci poškozeného jméno FO, který rozhodoval o tomtéž případu.

15. Žalobce podal včasné a přípustné odvolání do nákladového výroku V. Namítal, že soud I. stupně nesprávně vycházel z tarifní hodnoty 41 250 Kč. Vzhledem k tomu, že bylo žalobě vyhověno i ohledně omluvy, činí tarifní hodnota v součtu 71 250 Kč dle § 12 odst. 3 advokátního tarifu (za omluvu je tarifní hodnota 30 000 Kč dle § 9a odst. 2 písm. b/ advokátního tarifu).

16. Žalovaná ve vyjádření k odvolání žalobce odkázala na své vlastní odvolání s tím, že odvolání žalobce je nedůvodné.

17. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek v mezích podaných odvolání (vyhovující výroky I. a III. a výrok o nákladech řízení V.) dle § 212 a § 212a o.s.ř. a řízení dále doplnil

18. Dle § 213 odst. 2 o.s.ř. odvolací soud doplnil dokazování rozsudkem Okresního soudu v adresa ze dne 30. 10. 2024, č. j. spisová značka, kterým byli žalobce a (mimo jiné) jméno FO zproštěni obžaloby podle § 226 písm. a) trestního řádu, a rozsudkem Krajského soudu v adresa ze dne 13. 3. 2025, č. j. spisová značka, kterým byl ve vztahu k žalobci rozsudek zrušen a znovu rozhodnuto, že se žalobce zprošťuje obžaloby dle § 226 písm. b) trestního řádu, a ve vztahu k jméno FO bylo zamítnuto odvolání státního zástupce. Dle odůvodnění odvolacího rozhodnutí provedl Okresní soud v adresa obsáhlé a podrobné dokazování, jehož výsledky byly náročným způsobem precizně zpracovány a vyhodnoceny. Okresní soud se musel vypořádat i s rozpory mezi provedenými důkazy co do zásadních rozdílů mezi skutkovou verzí obžaloby a obhajoby. Bylo provedeno dokazování velkým množstvím listin, výslechy tří obžalovaných, svědků jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO a jméno FO, záznamy o podání vysvětlení svědků jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO a jméno FO, zvukovými záznamy, znaleckými posudky znalců tituly před jménem. jméno FO, tituly před jménem. jméno FO, tituly před jménem. jméno FO, tituly před jménem. jméno FO, tituly před jménem jméno FO a jméno FO (pořízeny v průběhu přípravného řízení), výslechy všech znalců při hlavním líčení. Odvolací Krajský soud v adresa nezjistil žádná pochybení při zjišťování skutkového stavu, při provádění dokazování a hodnocení důkazů (v bodu 35 rozsudku krajský soud uvedl, že dokazování bylo rozsáhlé, komplikované a nákladné), jen ve vztahu k žalobci změnil kvalifikaci důvodu zproštění obžaloby.

19. Po takto doplněném dokazování dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání žalované do výroků ve věci samé není důvodné.

20. Dle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

21. Dle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

22. Soud v kompenzačním řízení musí především vyřešit otázku, zda posuzované řízení bylo skutečně nepřiměřeně dlouhé. Pro zodpovězení této otázky je pak významné posouzení celkové doby řízení, a to ve srovnání s dobou, kterou by bylo možno vzhledem ke skutkové, procesně a hmotně právní náročnosti považovat za dobu přiměřenou. V této souvislosti se přihlíží ke kritériím uvedeným v § 31a odst. 3 OdpŠk (rozsudek NS ze dne 16. 11. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3759/2009).

23. Z logiky věci vyplývá, že při hodnocení délky řízení jako nepřiměřené se budou hodnotit zejména kritéria § 31a odst. 3 písm. b) až d) OdpŠk (složitosti řízení, jednání poškozeného, postup orgánů veřejné moci a význam předmětu řízení pro poškozeného), neboť výsledkem tohoto procesu bude právě posouzení kritéria § 31a odst. 3 písm. a) OdpŠk, zda celková délka řízení byla nepřiměřená (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4761/2009).

24. Judikatura Nejvyššího soudu je dále ustálena v závěru, že ne každé pochybení orgánu veřejné moci představované průtahem, jehož se v posuzovaném řízení dopustil, či jinou procesní nesprávností musí nutně vést k navýšení přiznaného odškodnění, neboť důvod pro navýšení základního odškodnění nemajetkové újmy zakládají pouze taková procesní pochybení orgánu veřejné moci, která lze hodnotit jako zvlášť závažná, když ostatní nedostatky v postupu tohoto orgánu se již projevily v závěru o porušení práva žalobce na projednání jeho věci v přiměřené lhůtě (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 11. 2017, sp. zn. 30 Cdo 679/2017, a ze dne 2. 12. 2020,Anonymizovánosp. zn. 30 Cdo 2182/2020, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3411/2011, ze dne 27. 8. 2024, sp. zn. 30 Cdo 1916/2023).

25. Odvolací soud souhlasí se soudem I. stupně, že trestní řízení bylo výrazně složité zejména po procesní stránce. Byly provedeny důkazy listinami, výslechy řady svědků a zejména rozsáhlým znaleckým dokazováním z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, neurologie a oftalmologie, z oboru psychologie, z oboru kybernetiky – výpočetní technika, z oboru elektroniky se specializací na zajištění a zpracování dat z paměťových médií a znalecký posudek týkající se ocenění nemovitých věcí. Znalci byli rovněž vyslechnuti.

26. Dalším relevantním kritériem ve smyslu demonstrativního výčtu kritérií § 31a odst. 3 Odpšk i počet soudních soustav, kdy takový postup, ač se obecně jedná o posouzení složitosti řízení, judikatura nezapovídá (viz rozsudek NS ze dne 23. 5. 2013, sp. zn. 30 Cdo 675/2013 nebo usnesení NS ze dne 6. 2. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2760/2012). Řízení probíhalo ve dvou stupních soudní soustavy.

27. Ohledně významu řízení pro žalobce, je trestní řízení typově řízení se zvýšeným významem (k tomu viz Stanovisko NS Cpjn 206/2010).

28. Postup orgánů veřejné moci byl v posuzovaném řízení v zásadě plynulý. Nicméně již soudem prvního stupně byl shledán průtah v období od podání obžaloby dne 26. 6. 2023 do 11. 10. 2024 (téměř 1 rok a 4 měsíce). V této konkrétní věci jde již o významný úsek v rámci celkové doby trvání trestního řízení (3 roky a 9 měsíců), více než jedna třetina.

29. Při zohlednění uvedených kritérií odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně, že posuzované řízení bylo nepřiměřeně dlouhé a došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí zákona OdpŠk.

30. Základní částka zadostiučinění 41 250 Kč byla soudem I. stupně určena správně, na odůvodnění napadeného rozsudku v tomto směru odvolací soud odkazuje.

31. Jelikož význam řízení pro žalobce nebyl nepatrný, je třeba mu přiznat odškodnění v penězích (viz např. usnesení NS ze dne 11. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2347/2013, rozsudek NS ze dne 29. 8. 2018, sp. zn. 30 Cdo 2366/2017).

32. Ve smyslu výše uvedené judikatury odvolací soud (stejně jako soud I. stupně) již základní částku zadostiučinění nemoderoval. Vadný procesní postup orgánů veřejné moci byl významným faktorem, pro který bylo řízení s hraniční délkou 3 roky a 9 měsíců shledáno nepřiměřeně dlouhým. Jinak by délka výrazně procesně složitého řízení byla přiměřená, a to navzdory zvýšenému významu řízení pro žalobce.

33. Tento závěr podporuje i jednoduchý početní test. V případě moderace základní částky zadostiučinění dle kritérií § 31a odst. 3 OdpŠk by došlo k jejímu snížení o 30 % pro velkou procesní složitost řízení a o 10 % pro vyšší počet soudních soustav a k jejímu navýšení o 30 % pro postup orgánů veřejné moci (prodloužení řízení o 1/3) a o 10 % pro zvýšený význam řízení pro žalobce. Výsledek je tedy 0 % moderace.

34. Soud I. stupně správně přiznal úroky z prodlení a správně posoudil i otázku přiznané omluvy, odvolací soud v tomto směru na odůvodnění napadeného rozsudku odkazuje.

35. Soud I. stupně správně stanovil 15denní lhůtu k plnění podle § 160 odst. 1 části věty za středníkem o. s. ř. Soudům je z úřední činnosti známo, že tato prodloužená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se organizační složka státu, vystupující v řízení za žalovanou, řídí. Zároveň nejde o lhůtu natolik dlouhou, aby to významně zasahovalo zájmy žalobce.

36. Z výše uvedených důvodů odvolací soud postupoval dle § 219 o.s.ř. a věcně správné výroky ve věci samé napadeného rozsudku potvrdil.

37. Ve smyslu § 26 OdpŠk a § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, přihlédl odvolací soud rovněž k rozsudku Městského soudu v adresa ze dne 25. 3. 2026, sp. zn. spisová značka, ve věci jméno FO (spoluobviněný se žalobcem), o zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nepřiměřeně dlouhé shodné trestní řízení. Tímto rozsudkem byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro adresa ze dne 12. 12. 2025, č. j. spisová značka, kterým bylo rozhodnuto zcela shodně jako zde napadeným rozsudkem (přiznáno zadostiučinění 41 250 Kč s příslušenstvím a omluva). Zdejší odvolací soud se s uvedeným rozsudkem Městského soudu v adresa rozchází jen v procentním vyjádření moderace základní částky zadostiučinění, ovšem se shodným výsledkem. Dle názoru zdejšího odvolacího soudu jím použité procentní vyjádření eventuální moderace lépe vystihuje specifika tohoto případu, zejména významnou procesní složitost posuzovaného řízení a podíl orgánů veřejné moci na nepřiměřené délce řízení.

Odvolání žalobce do výroku o nákladech řízení není důvodné.

38. Dle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

39. Dle § 31a odst. 2 věta prvá OdpŠk. zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující.

40. Dle § 9a odst. 2 advokátního tarifu v platném znění (zejména ve znění vyhl. č. 258/2024 Sb.), ve věcech vyplývajících z uplatňování práv a povinností podle právních předpisů o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, s návrhem na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, se za tarifní hodnotu považuje

a) výše přiznané náhrady, nejvýše však částka 500 000 Kč, byla-li přiznána náhrada nemajetkové újmy v penězích,

b) částka 30 000 Kč v ostatních případech.

41. Dle § 12 odst. 3 advokátního tarifu při spojení dvou a více věcí, pro něž spojení ke společnému projednání není stanoveno jiným právním předpisem, se za tarifní hodnotu považuje součet tarifních hodnot spojených věcí.

42. Judikatura Nejvyššího soudu charakterizuje omluvu, která není jako způsob satisfakce nemajetkové újmy výslovně upravená v zákoně, jako jednu z forem zadostiučinění za nemajetkovou újmu vedle konstatování porušení práva a náhrady nemajetkové újmy v penězích (k tomu srovnej rozsudek NS ze dne 11. 1. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2357/2010, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 52/2012). Omluva má úzkou souvislost s konstatováním porušení práva, kdy v závislosti na formulaci omluvy mohou být omluva a konstatování porušení práva vzájemně zastupitelné, resp. tam, kde by mělo být jádro omluvy a konstatování porušení práva představováno shodným výčtem porušených práv poškozeného, nebude pro paralelní odškodnění těmito kompenzačními prostředky dán zásadně důvod (k tomu srovnej rozsudek NS ze dne 19. 11. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3850/2014, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 37/2015, a rozsudek NS ze dne 30. 6. 2015, sp. zn. 30 Cdo 4342/2014).

43. Žalobci byla v tomto případě přiznána náhrada nemajetkové újmy v penězích a současně omluva za nepřiměřeně dlouhé řízení vedené u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka, jehož součástí bylo rovněž přípravné řízení vedené právnická osoba jako orgány činnými v trestním řízení (§ 12 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád). Nicméně stále jde o jedno zadostiučinění za nemajetkovou újmu za jeden nesprávný úřední postup, poskytnuté přípustně ve dvou formách. Nejedná se o případ spojených věcí dle § 12 odst. 3 advokátního tarifu, jak nesprávně dovozuje žalobce v odvolání, ale o věc jednu.

44. V tomto konkrétním případě je v poskytnuté omluvě obsaženo i konstatování porušení práva, jak vyplývá z jejího textu („právnická osoba se omlouvá tituly před jménem jméno FO, narozenému dne Datum narození žalobce, za újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce trestního řízení, které bylo vedeno právnická osoba pod sp. zn. spisová značka, kdy v důsledku nesprávného úředního postupu došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.“). Z hlediska výše náhrady nákladů řízení, pokud v tomto případě omluva plní (obsahově) funkci konstatování porušení práva, je správné vycházet z hlediska odstupňování forem zadostiučinění dle § 31a odst. 2 OdpŠk a dle § 9a odst. 2 advokátního tarifu z „nadřazené kategorie náhrady nemajetkové újmy v penězích“ a výši náhrady nákladů určit jen z tarifní hodnoty dle § 9a odst. 2 písm. a) advokátního tarifu, tedy z přiznané částky 41 250 Kč, jak to učinil soud I. stupně. Výrok o náhradě nákladů řízení (výrok V.) byl proto jako věcně správný potvrzen dle § 219 o.s.ř. Rozsah zastoupení (počet úkonů právní služby) nebyl žalobcem zpochybněn.

45. Při jednání dne 24. 7. 2026 namítal zástupce žalobce, že vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění vyhlášky č. 258/2024 Sb. je jako podzákonný předpis v ustanovení § 9a odst. 2 diskriminační, když za tarifní hodnotu určuje výši náhrady nemajetkové újmy přiznané soudem. Takto je zvýhodněn stát, když účastník nemá šanci ovlivnit rozhodnutí soudu o výši náhrady. Ohledně této argumentace upozorňuje odvolací soud, že Ústavní soud ČR v usnesení ze dne 11. 3. 2026, sp. zn. spisová značka, ústavní stížnost stěžovatele, zastoupeného shodným zástupcem a postavenou na shodné argumentaci, odmítl jako zjevně neopodstatněnou, neboť nezjistil porušení základních práv stěžovatele.

46. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 3 o.s.ř. Žalobci náleží náhrada nákladů za zastoupení advokátem ve věci samé. Odměna je z tarifní hodnoty 41 250 Kč částka 2 780 Kč za každý úkon právní služby. Byly provedeny dva úkony (vyjádření k odvolání, účast na odvolacím jednání), odměna je 5 560 Kč. S připočtením dvou režijních paušálů 900 Kč a DPH 1 356,60 Kč jsou celkové náklady odvolacího řízení 7 816,60 Kč.

47. Přezkumnou činností odvolacího soudu zůstaly nedotčeny výroky II. a IV. napadeného rozsudku, neboť proti nim nebylo podáno odvolání.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím soudu I. stupně, jestliže Nejvyšší soud ČR posoudí dovolání jako přípustné. Dovolání je přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí (výjimky stanoví § 238 a § 238a o.s.ř.), jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.