MSPH 54 Co 108/2026-186

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Nadi Pínové a soudkyň Mgr. Lenky Marynkové a JUDr. Jaroslavy Pokorné ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 232 474 Kč s příslušenstvím, ⟪LB:lb_005⟫ o odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 29. dubna 2026, č. j. 13 C 160/2025-146,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. o věci samé potvrzuje.

II. V nákladovém výroku II. se rozsudek soudu prvního stupně mění jen tak, že výše nákladů činí 91 543,70 Kč, jinak se v tomto výroku potvrzuje.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení 23 498,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně, Jméno advokáta A.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 232 474 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 9. 4. 2025 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč (výrok I.) a na náhradě nákladů řízení částku 103 837,30 Kč splatnou k rukám zástupce žalobkyně (výrok II.).

2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě ve znění její změny, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 232 474 Kč s příslušenstvím z titulu smluvní pokuty ze smlouvy o dílo pro stavbu „Stavba“, uzavřené mezi žalobkyní jako objednatelem a žalovanou jako zhotovitelem, v níž se žalovaná zavázala provést dílo spočívající zejména v dodávce a montáži bytových vstupních a interiérových dveří, včetně kování a dodání dokladové části („Smlouva o dílo“). Cena díla dle smlouvy o dílo a změnových listů k této byla sjednána ve výši 5 811 852 Kč, termín jeho provedení byl stanoven do 31. 7. 2024, přičemž dílo mělo být předáno protokolárně postupem ve smlouvě specifikovaným, a pro případ prodlení s jeho předáním (provedením, poznámka odvolacího soudu) byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,25 % z ceny díla denně. Žalovaná žalobkyni dílo nikdy nepředala, pročež se ocitla v prodlení a žalobkyně vůči ní výzvou ze dne 21. 3. 2025, doručenou žalované dne 24. 3. 2025, uplatnila nárok na smluvní pokutu za období od 1. 8. 2024 do 21. 11. 2024 („Výzva“), byť se touto žalobou domáhá toliko smluvní pokuty za období od 1. 8. 2024 do 16. 8. 2024 v žalované výši. Splatnost smluvní pokuty nastala uplynutím patnáctidenní lhůty od doručení Výzvy.

3. Žalovaná uplatněný nárok neuznala s tím, že k prodlení z její strany nedošlo. Zdůraznila, že dílo realizovala řádně, včas, umožnila jeho převzetí v ujednaném termínu a žalobkyni zaslala veškerou dokumentaci potřebnou k užívání díla. Skutečnost, že po dokončení díla nedošlo k jeho převzetí ve stanoveném termínu z důvodu prodlení ze strany technického dozoru žalobkyně, nemůže jít k tíži žalované.

4. Soud prvního stupně vyšel z nesporných tvrzení účastníků a skutkových zjištění podrobně rozvedených v písemném odůvodnění napadeného rozsudku, na něž odvolací soud pro stručnost odkazuje. Na jejich základě vzal za prokázané, že mezi žalobkyní jako objednatelem a žalovanou jako zhotovitelem byla uzavřena Smlouva o dílo, jíž se žalovaná zavázala pro žalobkyni zhotovit dílo spočívající zejména v dodávce a montáži bytových vstupních a interiérových dveří, včetně kování, za cenu díla 5 811 852 s termínem provedení díla do 31. 7. 2024. Žalovaná se v čl. 11.2 zavázala svolat přejímací řízení nejpozději na poslední den termínu provedení díla písemným oznámením doručeným žalobkyni alespoň pět pracovních dnů před plánovaným termínem přejímacího řízení. Podle čl. 11.3 Smlouvy o dílo mělo ke konečnému předání díla dojít okamžikem uskutečnění předávacího řízení formou písemného předávacího protokolu podepsaného oběma smluvními stranami po úplném dokončení prací. Dle čl. 11.5 měla žalovaná žalobkyni nejpozději pět pracovních dní před plánovaným termínem přejímacího řízení doložit Smlouvou o dílo specifikovanou dokumentaci společně s oznámením dle čl. 11.2 Smlouvy o dílo, přičemž bylo současně stanoveno, že bez předložení této dokumentace není možné předávací řízení zahájit. Pro případ nesplnění termínu provedení díla žalovanou byla v čl. 13. 1 (i) Smlouvy o dílo sjednána smluvní pokuta ve výši 0,25 % z ceny díla za každý kalendářní den prodlení. Splatnost smluvní pokuty byla sjednána do 15 dnů ode dne doručení písemné výzvy žalobkyně. Smlouva o dílo dále stanovovala, že veškerá oznámení a jiná sdělení budou písemná, přičemž aprobovala doručování toliko osobně, poštou nebo kurýrem na stanovené adresy účastníků, včetně specifikovaných emailových adres (u žalobkyně se jednalo o e-mail e-mail), přičemž písemnou formou se dle Smlouvy o dílo rozuměla i e-mailová komunikace. Dílo nebylo žalobkyni předáno ke dni 16. 8. 2024 a ani ke dni 5. 9. 2024 ještě žalovaná nedokončila všechny práce. Výzvou ze dne 21. 3. 2025, doručenou žalované dne 24. 3. 2025, uplatnila žalobkyně nárok na smluvní pokutu ve výši 0,25 % z ceny díla za každý kalendářní den prodlení žalované s předáním díla způsobem sjednaným ve Smlouvě o dílo za období od 1. 8. 2024 až 21. 11. 2024.

5. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil podle § 2586 odst. 1, § 2587, § 2604 a § 2048 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdy dospěl k závěru, že žalovaná neprokázala zahájení a svolání předávacího řízení v souladu s čl. 11 Smlouvy o dílo, ačkoliv existence předávacího protokolu představovala hmotněprávní podmínku předání a převzetí díla dle § 2604 o. z. Žalovaná tak nesplnila závazek řádně protokolárně předat žalobkyni dílo nejpozději do 31. 7. 2024, pročež žalobkyně uplatnila nárok na smluvní pokutu ve výši 0,25 % z ceny díla za každý kalendářní den prodlení s provedením díla Výzvou se splatností dne 8. 4. 2025 (15 dnů ode dne jejího doručení). Žalobou se žalobkyně domáhala úhrady pouze části tohoto nároku, konkrétně za prodlení v období od 1. 8. 2024 do 16. 8. 2024. Prvostupňový soud proto žalobě zcela vyhověl a přiznal žalobkyni též zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti smluvní pokuty, jakož i paušální náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle § 3 citovaného nařízení.

6. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšné žalobkyni přiznal jejich plnou náhradu v souhrnné výši 103 837,30 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce 9 300 Kč a z nákladů právního zastoupení tvořených v souladu s § 7 a § 11 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů a poskytování právních služeb, v platném znění, („AT“), odměnou za 8 úkonů právní pomoci po 9 260 Kč a 1 půl úkon, 9 náhradami hotových výdajů po 450 Kč v souladu s § 13 odst. 4 AT s tím, že náklady právního zastoupení byly navýšeny o DPH ve výši 21 %, jejímž plátcem je právní zástupce žalobkyně.

7. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala žalovaná včasné a přípustné odvolání z důvodu nesprávných skutkových zjištění stran výzvy žalované k převzetí díla, neúplně zjištěného skutkového stavu pro neprovedení navržených důkazů, zejména svědeckých výslechů k otázce dokončení díla a výzvy k jeho převzetí, a dále z důvodu nesprávného právního posouzení, kdy prodlení žalobkyně s převzetím díla vylučovalo prodlení žalované. Namítla, že dílo řádně a včas dokončila a žalobkyni vyzvala k jeho převzetí, a to jak e-mailem pana jméno FO ze dne 30. 5. 2024 („email ze dne 30. 5. 2024“), tak i zápisem ve stavebním deníku ze dne 1. 7. 2024. Žalobkyni též včasně předala veškerou dokumentaci předpokládanou v čl. 11.5 Smlouvy o dílo, jak vyplývalo z e-mailů pana jméno FO ze dnů 14. 5., 17. 5. a 9. 6. 2024. Žalobkyně si však přes úsilí a výzvy žalované k předání díla toto odmítla převzít, čímž se dostala do prodlení věřitele podle § 1975 o. z. vylučujícím současné prodlení žalované a tedy i vznik žalobou uplatněného nároku na smluvní pokutu. Zamítnutí důkazních návrhů, jimiž chtěla prokázat dokončení díla a vyzvání k jeho převzetí, spatřovala žalovaná s odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2610/11 a sp. zn. I. ÚS 3067/10 a usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 779/06 nedostatečně odůvodněným a činícím napadené rozhodnutí nepřezkoumatelným. Konečně poukázala na to, že žalobkyně cenu díla uhradila, dílo užívá, uplatnila práva z vadného plnění, předala stavbu, jejíž součástí bylo dílo realizované žalovanou, investorovi a tato byla zkolaudována a je užívána koncovými uživateli („Další okolnosti“). Tyto Další okolnosti svědčí o řádném a včasném dokončení díla a jeho předání, resp. řádném nabídnutí žalobkyni k převzetí. Závěrem žalovaná navrhla zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení

8. Žalobkyně s podaným odvoláním nesouhlasila a navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Uvedla, že odvolací argumentace žalované stojí na neprokázaném tvrzení o řádném a včasném dokončení díla a jeho nabídnutí žalobkyni k převzetí, což je v rozporu s nespornými skutečnostmi i s důkazy předloženými samotnou žalovanou. Zdůraznila, že smluvní pokuta utvrzovala povinnost žalované provést dílo ve sjednaném termínu, přičemž podle § 2604 o. z. je dílo provedeno teprve tehdy, je-li dokončeno a předáno. Žalovaná neunesla břemeno tvrzení ani důkazní ohledně splnění formalizovaného postupu předání díla podle čl. 11 Smlouvy o dílo, zahrnujícího svolání přejímacího řízení písemným oznámením, předložení úplné dokumentace na určenou adresu před zahájením přejímacího řízení a vyhotovení oboustranně podepsaného předávacího protokolu po dokončení prací, přičemž se současně ztotožnila se závěrem soudu prvního stupně, že existence předávacího protokolu představovala hmotněprávní podmínku předání díla. Z důkazů předložených žalovanou naopak plyne, že dílo nebylo dokončeno ani nabídnuto k předání: dokumentace byla zaslána neúplně a na nesprávnou e mailovou adresu, e-mail ze dne 30. 5. 2024 nebyl svoláním přejímacího řízení, ale dotazem na způsob přejímky, v němž žalovaná sama uváděla, že dílo hotovo není, záznam ve stavebním deníku ze dne 1. 7. 2024 se týkal toliko kompletace dílčích bytů, nikoliv protokolárního převzetí celého díla ve smyslu čl. 11.3 Smlouvy o dílo a kontrolní dny konané dne 7. 8., 14. 8. a 5. 9. 2024 prokazovaly nedokončení některých prací ze strany žalované. K Dalším okolnostem žalobkyně uvedla, že jde o nijak nedoložené novoty. Za nedůvodnou označila námitku věřitelského prodlení podle § 1975 o. z., neboť žalovaná neučinila řádnou nabídku plnění ve formě vyžadované Smlouvou o dílo a dílo nebylo dokončeno. K výtkám žalované ohledně neprovedení svědeckých výpovědí uvedla, že svědci nemohli prokázat rozhodné skutečnosti listinné povahy, tedy zda žalovaná svolala přejímací řízení písemným oznámením a předložila dokumentaci způsobem sjednaným ve Smlouvě o dílo. Soud prvního stupně proto návrhy na provedení důkazu výslechem svědků správně zamítl jako nadbytečné a nerelevantní k rozhodným skutečnostem.

9. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání ve věci samé není důvodné.

10. Uzavřel, že prvostupňový soud si pro své rozhodnutí opatřil dostatek důkazů, naopak řízení nadbytečně zatížil prokazováním i těch skutečností, jež byly mezi účastníky nesporné. Žalovanou vytýkané neúplné zjištění skutkového stavu je proto třeba odmítnout. Zjištěný skutkový stav soud prvního stupně následně správně posoudil po právní stránce a své rozhodnutí srozumitelně a logicky odůvodnil, pročež je lichá též výtka žalované o nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku, na nějž lze naopak v podstatném odkázat.

11. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o uzavření Smlouvy o dílo, předmětu a ceně díla ani termínu jeho provedení (31. 7. 2024). Rovněž mezi nimi bylo nesporným, že k datu 16. 8. 2024 nebylo dílo žalobkyni předáno a že žalované byla dne 24. 3. 2025 doručena výzva žalobkyně k úhradě mimo jiné žalobou uplatněné smluvní pokuty. Spornou však zůstala otázka, zda a případně kdy se žalobkyně ocitla v prodlení nepřijetím řádně nabídnutého plnění, případně neposkytnutím součinnosti potřebné ke splnění (§ 1975 o.z.), jež by vyloučilo prodlení žalované s provedením díla a tedy i vznik nároku na smluvní pokutu pro takovéto prodlení, to však pouze v období do 16. 8. 2024, neboť toliko nárok na smluvní pokutu od 1. 8. 2024 do 16. 8. 2024 je předmětem tohoto řízení.

12. Podle § 2604 o. z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno. Nejvyšší soud ve své ustálené rozhodovací praxi dovodil, že zákonodárce rozlišuje mezi provedením díla, jeho dokončením, předáním a převzetím. Provedení díla je přitom nejširší pojem, který v sobě obsahuje jak dokončení, tak předání díla. Dokončení díla dle § 2605 odst. 1 o. z. nastává tehdy, je-li zhotovitelem předvedena způsobilost díla sloužit svému účelu, zatímco předání a převzetí díla jsou právní jednání ze strany zhotovitele a objednatele (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2024, sp. zn. 23 Cdo 197/2024). Jestliže tedy smluvní pokuta zajišťovala povinnost dílo ve sjednaném termínu provést [čl. 13.1 (i) Smlouvy o dílo], žalovaná nemůže uspět jen s obecným tvrzením, že dílo dokončila včas a žalobkyni k jeho převzetí vyzvala. Musí být tvrzeno a prokázáno, kdy bylo dílo dokončeno, když až po úplném dokončení prací mohlo dojít ke konečnému předání díla (čl. 11. 3. Smlouvy o dílo), jakož i to, že žalobkyni k jeho převzetí řádně vyzvala (čl. 11.2. Smlouvy o dílo) a že uvedené časově předcházelo 16. 8. 2024.

13. Žalovaná žádné konkrétní skutečnosti ohledně dokončení díla (kdy takový okamžik nastal), ani že žalobkyni k převzetí (dokončeného) díla vyzvala, již netvrdila, vyjma toho, že za výzvu k převzetí díla označila e-mail ze dne 30. 5. 2024 a zápis ve stavebním deníku ze dne 1. 7. 2024. Z e-mailu ze dne 30. 5. 2024 však zjištění, že žalovaná svolala (zahájila) přejímací řízení na konkrétní termín za účelem předání díla, že dílo již bylo zhotoveno či alespoň kdy konkrétně lze jeho zhotovení předpokládat, nelze učinit; tento byl toliko dotazem na způsob, jakým bude předání bytů probíhat, nadto dotazem směřujícím pouze na některé byty, označené žalovanou za dokončené vyjma chybějících prahů u vstupních dveří. Stejně tak ze zápisu do stavebního deníku ze dne 1. 7. 2024 neplyne dokončení díla jako celku a svolání přejímacího řízení postupem sjednaným ve Smlouvě o dílo, tento se rovněž váže pouze k části díla (byty ve 3. a 4. nadzemním podlaží).

14. Nedůvodnou shledal odvolací soud též námitku, že soud prvního stupně pochybil, neprovedl-li žalovanou navržené důkazy výslechem svědků k prokázání dokončení díla a učinění výzvy žalobkyni k jeho převzetí, za situace, kdy navzdory poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby „dotvrdila a doprokázala, že v souladu s uzavřenou smlouvou o dílo zahájila a svolala přejímací řízení…“ žalovaná na doplnění požadovaných tvrzení de facto rezignovala. Vyjma tvrzení, že žalobkyni vyzvala k převzetí díla e-mailem ze dne 30. 5. 2024, jenž však řádnou výzvu k zahájení přejímacího řízení nepředstavoval (viz bod 13. tohoto odůvodnění), jak správně uzavřel též soud prvního stupně (ve vztahu k e-mailové komunikaci účastníků jako celku), žalovaná nedoplnila konkrétní skutkové okolnosti významné pro rozhodnutí ve věci, které měly být navrženými svědeckými výpověďmi prokázány. Důkazní návrhy však nemohou nahradit absentující tvrzení o právně rozhodných skutečnostech. Rozsah důkazní povinnosti je zásadně určen rozsahem povinnosti tvrzení, neboť aby mohl účastník nějakou skutečnost prokázat, musí ji nejprve tvrdit (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2012, sp. zn. 31 Cdo 619/2011). Soud prvního stupně proto nepochybil, zamítl-li návrhy na provedení důkazu výslechem navržených svědků pro nadbytečnost, pokud žalovaná netvrdila žádné konkrétní skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci (kdy, před datem 16. 8. 2024, bylo dílo dokončeno a žalobkyně vyzvána k jeho převzetí), jež měly být jejich výslechem prokázány. Odvolací soud pro úplnost poukazuje na závěr, k němuž soud prvního stupně dospěl provedením důkazu zápisem z kontrolního dne 5. 9. 2024, že ještě k datu 5. 9. 2024 žalovaná některé práce dle smlouvy o dílo neprovedla, přičemž již toto by bylo způsobilým důvodem pro zamítnutí žalovanou navržených důkazů výslechem svědků.

15. K Dalším okolnostem odvolací soud uvádí, že jde o obecná a blíže nespecifikovaná tvrzení žalované, jež ničeho nevypovídají o tom, kdy, popřípadě od kdy měly jednotlivé žalovanou tvrzené skutečnosti nastat, zda do 16. 8. 2024, nebo až po tomto datu. Tvrzené Další okolnosti proto nejsou bez dalšího způsobilé zpochybnit skutkový závěr soudu prvního stupně, že žalovaná neprokázala řádné a včasné dokončení a předání díla (provedení díla), popřípadě řádnou nabídku k převzetí díla v období do 16. 8. 2024, kdy s ohledem na předmět řízení pouze stran tohoto období byl dán důvod zabývat se případným prodlením žalobkyně jako okolností vylučující prodlení žalované.

16. S ohledem na vše shora uvedené odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný ve výroku I. podle § 219 o. s. ř. potvrdil včetně příslušenství v podobě úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.

17. Přezkumu podrobil odvolací soud také nákladový výrok II. rozsudku soudu prvního stupně, kdy se neztotožnil s výší žalobkyni přiznané náhrady nákladů řízení, neboť rozdílně od prvostupňového soudu shledal neúčelným úkon spočívající ve vyjádření žalobkyně ze dne 15. 8. 2025 za situace, kdy skutečnosti v něm uvedené mohly být součástí jejího předchozího vyjádření ze dne 17. 7. 2025, účast na jednání odročeném bez projednání věci posoudil jako promeškaný čas bez nároku na paušální náhradu přináležející toliko k provedeným úkonům a jednoduchou výzvu podřadil pod ustanovení § 11 odst. 2 písm h) AT. Náklady žalobkyně v řízení před soudem prvního stupně proto stanovil částkou 91 543,70 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 9 300 Kč, z odměny advokáta stanovené dle § 7 bod 6 ve spojení s § 8 odst. 1 AT za 6 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 AT (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, vyjádření žalobkyně ze dne 17. 7. 2025, vyjádření žalobkyně ze dne 22. 4. 2026 a účast na jednání soudu ve dnech 16. 2. 2026 a 29. 4. 2026) ve výši á 9 260 Kč a za 1 úkon právní služby podle § 11 odst. 2 AT (jednoduchá výzva k plnění ze dne 5. 5. 2025) ve výši 4 630 Kč, ze 7 paušálních náhrad hotových výdajů k těmto úkonům á 450 Kč podle § 13 odst. 4 AT a z náhrady za promeškaný čas v souvislosti s poskytnutím právní služby (jednání ze dne 3. 12. 2025 odročené bez projednání věci) stanovené dle § 14 odst. 2 AT ve výši 4 630 Kč, s tím, že náklady právního zastoupení byly dle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. navýšeny o 21% DPH ve výši 14 273,70 Kč. S ohledem na uvedené odvolací soud podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil rozsudek soudu prvního stupně v nákladovém výroku II. ohledně výše žalobkyni přiznané náhrady nákladů řízení a ve zbytku jej podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

18. O nákladech odvolacího řízení (výrok III.) bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., když procesně zcela úspěšné žalobkyni náleží za tuto fázi řízení dle § 7 bod 6 ve spojení s § 8 odst. 1 AT odměna za 2 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 AT (vyjádření žalobkyně k odvolání žalované ze dne 29. 6. 2026, účast na jednání odvolacího soudu dne 28. 7. 2026) ve výši á 9 260 Kč a dále 2 paušální náhrady hotových výdajů á 450 Kč podle §13 odst. 4 AT s tím, že náklady právního zastoupení byly navýšeny o 21% DPH, celkem tedy 23 498,20 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže Nejvyšší soud na základě dovolání podaného do dvou měsíců ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí prostřednictvím soudu prvního stupně dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.