MSPH 58 Co 137/2026-49

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Markéty Wildové a soudkyň JUDr. Blanky Bendové a JUDr. Barbory Holé ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_004⟫ určení vlastnického práva ⟪LB:lb_005⟫ k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 7. dubna 2026, č. j. 15 C 326/2025-28

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku o věci samé (výrok I.) potvrzuje, ve výroku o náhradě nákladů řízení (výrok II.) se mění tak, že jejich výše činí 27 681,04 Kč, jinak se v tomto výroku potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů odvolacího řízení 15 988,94 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího advokáta.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně určil, že žalobkyně je vlastníkem vozidel: ⟪LB:lb_001⟫ - tov. zn. název model Označení, VIN: VIN kód; ⟪LB:lb_002⟫ - tov. značky název model Označení, VIN: VIN kód; ⟪LB:lb_003⟫ - tov. značky název model Označení, VIN: VIN kód; ⟪LB:lb_004⟫ - tov. značky název model Označení, VIN: VIN kód; ⟪LB:lb_005⟫ - tov. značky název model Označení, VIN: VIN kód; ⟪LB:lb_006⟫ - tov. značky název model Označení, VIN: VIN kód; ⟪LB:lb_007⟫ - tov. značky název model Označení, VIN: VIN kód (výrok I.). Žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 20 895,17 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího advokáta (výrok II.).

2. Takto rozhodl v řízení, v němž se žalobkyně domáhala určení vlastnictví k vozům označeným ve výroku I. rozsudku (dále jen „vozidla“) s odůvodněním, že na základě objednávek žalované dodala žalované uvedená vozidla, avšak žalovaná neuhradila kupní cenu a vozidla od žalobkyně nepřevzala, přesto však úspěšně požádala o zápis vozidel do registru silničních vozidel na své jméno. Po opakovaných pokusech o smírné řešení žalobkyně dne 7. 8. 2025 odstoupila od kupních smluv uzavřených s žalovanou a vyzvala ji bezúspěšně k poskytnutí nezbytné součinnosti při zápisu změny údajů k vozidlům v registru silničních vozidel. Evidovaný stav vlastnictví vozidel v registru silničních vozidel neodpovídá skutečnosti, proto má žalobkyně naléhavý právní zájem na požadovaném určení.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť odstoupení žalobkyně od smluv ze dne 7. 8. 2025 nebylo provedeno řádně a účinně.

4. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že žalobkyně je právnická osoba s širokým předmětem podnikání a mimo jiné se zabývá prodejem a servisem vozů tov. zn. název (viz printscreen webu www Jméno žalobkyně., nesporné tvrzení). Žalovaná objednala dne 19. 3. 2024 na základě písemné závazné objednávky nový vůz tov. značky název model Označení, VIN: VIN kód za cenu 764 447 Kč včetně DPH a současně v čl. VI. objednávky stvrdila přijetí a srozumění s obchodními podmínkami žalobkyně, zejména povinností zaplatit kupní cenu. Žalobkyně jako prodávající byla kromě povinnosti dodání vozů zavázána po úhradě kupní ceny k převodu vlastnického práva k vozu na žalovanou, přičemž k přechodu vlastnictví mělo dojít až okamžikem zaplacení úplné kupní ceny i dle obchodních podmínek žalobkyně a dle explicitního prohlášení v objednávce. Vozidlo tov. značky název model Označení, VIN: VIN kód koupila žalobkyně v únoru 2024 od právnická osoba, IČO IČO (dále jen právnická osoba“) za cenu 789 045,11 Kč a následně na tento vůz vystavila žalobkyně žalované k úhradě kupní ceny 764 447 Kč fakturu dne 19. 3. 2024.

5. Dalších šest nových vozů specifikovaných ve výroku I. napadeného rozsudku a uvedených na trh v České republice bylo stejným mechanismem koupeno nejprve žalobkyní od právnická osoba a následně přeprodáno žalované, avšak již na základě ústních objednávek žalované. Takto byly vozy připraveny k předání, jejich kupní cena byla vyfakturována žalované, nicméně k zaplacení kupní ceny všech sedmi vozů nedošlo, tudíž ani k jejich převzetí.

6. Uzavření kupních smluv a současně nezaplacení kupních cen žalovanou u všech sedmi vozů je deklarována i samotnou žalovanou v Dohodě o vypořádání vzájemných vztahů ze dne 18. 11. 2024, kdy žalovaná uznala pohledávku vzniklou objednáním mimo jiné 7 označených vozů, uvedených ve výroku I. rozsudku a nezaplacením kupních cen dle shodně označených a odpovídajících faktur ve výši přesahující kupní cenu sedmi vozů označených ve výroku I. napadeného rozsudku. Dohodou se žalovaná zavázala k úhradě pohledávek do 22. 11. 2024.

7. Z písemného sdělení Odbor právnická osoba ze dne 7. 4. 2025 se podává, že uvedená vozidla byla zaregistrována jako nová uvedená na trh v ČR jeho výrobcem nebo akreditovaným zástupcem s tím, že právnická osoba na základě oznámení žalobkyně požádala o spolupráci a obdržela podklady spisové dokumentace.

8. Dne 15. 8. 2025 zástupce žalobkyně zaslal žalované prostřednictvím datové schránky výzvu ke zjednání nápravy v příslušném registru vozidel, kterou dle žalobkyně zřejmě při první registraci vozů provedla neoprávněně na základě neoprávněně získaných COC listů a rovněž žalované zaslala tímto současně písemné odstoupení od kupních smluv, předmětem kterých byly označené vozy (viz výrok I. napadeného rozsudku) z důvodu podstatného porušení smluv spočívající v nezaplacení kupních cen.

9. Soud I. stupně předně dovodil, že žalobkyně má naléhavý právní zájem na požadovaném určení (§ 80 o. s. ř.), neboť žalobkyně bez součinnosti žalované nemůže bez pravomocného rozhodnutí docílit změny zápisu vlastnictví v registru vozidel.

10. Dále po citaci § 2079 odst. 1, 2, § 2002 odst.1 a § 2003 odst. 1, 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen,,o. z.“ uzavřel, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a žalovanou byly uzavřeny kupní smlouvy dle § 2079 o. z., v jednom případě na základě písemné objednávky a dále na základě objednávek ústních. Žalovaná byla dle příslušného zákonného ustanovení povinna zaplatit kupní ceny a vozy převzít oproti povinnosti žalobkyně převzít kupní ceny a vozy předat. Žalovaná však uvedené povinnosti nesplnila, neuhradila kupní ceny a žalobkyně vozy nepředala a neumožnila tak přechod vlastnického práva na žalovanou. Žalovaná vozy nemá ve svém držení a nestala se jejich vlastníkem.

11. Rovněž nezaplacení kupní ceny lze dle § 2002 odst. 1 o. z. považovat za porušení kupní smlouvy podstatným způsobem opravňující žalobkyni odstoupit od kupních smluv, a to i s odstupem po vystavení jednotlivých faktur, neboť toto porušení povinností přes ujišťování žalované o zajištěném financování (Dohoda o vypřádání vzájemných vztahů ze dne 18. 11. 2024) stále přetrvávalo k datu odstoupení ke dni 15. 8. 2025, které bylo žalované zasláno do datové schránky. Odstoupení žalobkyně od smluv je platné a k jediné námitce žalované, že odstoupení není řádné a účinné prvostupňový soud vyložil, že žalovaná neuvedla konkrétní skutkové okolnosti, proč by tomu tak mělo být. K jednání prvostupňového soudu se nedostavila, žádosti o odročení nebylo vyhověno a nemohlo tak být žalované k této námitce poskytnuto poučení dle § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. o nutnosti doplnit skutková tvrzení a označit k nim důkazy.

12. Fakticky jsou předmětné vozy v držení žalobkyně, aniž by byla zaplacena kupní cena, avšak žalovaná nerozporuje, že v registru vlastnické právo k novým vozům nechala zapsat ve svůj prospěch a dosud neposkytla součinnost k nápravě stavu, který neodpovídá skutečnosti, tedy že vlastníkem vozů není žalovaná, ale žalobkyně; žalobě tak v plném rozsahu vyhověl.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen,,o. s. ř.“.

14. Proti rozsudku soudu I. stupně podala žalovaná včasné blanketové odvolání, které následně doplnila. Namítla, že soud I. stupně rozhodl v rozporu se zákonem, když dle § 205 odst. 2 písm. b) o. s. ř. nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem nebo k jím označeným důkazům, ačkoliv k tomu nebyly splněny předpoklady podle § 118b nebo § 175 odst. 4 části první věty za středníkem, dle § 205 odst. 2 písm. d) o. s. ř. neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, dle § 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř. dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, dle § 205 odst. 2 písm. f) o. s. ř. dosud zjištěný skutkový stav neobstojí, neboť tu jsou další skutečnosti nebo jiné důkazy, které nebyly dosud uplatněny (§ 205a), dle § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. rozhodnutí soudu I. stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Prvostupňový soud se řádně nevypořádal s námitkami, které žalovaná uplatnila ve svém vyjádření k žalobě ze dne 2. 1. 2026. Žalovaná je i nadále přesvědčena, že žalobkyní dne 7. 8. 2025 provedené odstoupení od smlouvy nebylo provedeno řádně a účinně. V odůvodnění rozsudku pak absentují důvody, pro které soud uzavřel, že odstoupení žalobkyně od smluv považuje za platné. Soud I. stupně se nevypořádal ani s tím, zda byly splněny předpoklady pro takové jednání a zda tyto předpoklady byly naplněny. Žalobkyně v řízení dostatečně neprokázala, že je vlastníkem automobilů, které jsou předmětem tohoto řízení. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení, případně změnil, žalobu zamítl a přiznal žalované náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

15. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Žalovaná v odvolání výlučně obecně a mechanicky cituje několik odvolacích důvodů podle § 205 odst. 2 o. s. ř., aniž je naplnila konkrétní skutkovou nebo právní argumentací. Takto formulované odvolání nepředstavuje věcnou polemiku se závěry napadeného rozsudku. Žalovaná zjevně pokračuje pouze v dalším, nedůvodném až šikanózním prodlužování řízení, které vede nejen k zatěžování soudů obou stupňů, ale i k dalšímu navyšování nákladů a zejména újmy na straně žalobkyně, neboť s vozidly nemůže disponovat, ztrácejí každým dnem trvání tohoto sporu na své hodnotě. Žalovaná v řízení před soudem I. stupně uplatnila jedinou stručnou obranu, že odstoupení od smlouvy ze dne 15. 8. 2025 nebylo provedeno řádně a účinně. Soud I. stupně se s touto obranou řádně vypořádal výslovně v odstavci 16 odůvodnění napadeného rozsudku, kdy vyložil, že nezaplacení kupní ceny představuje podstatné porušení smlouvy, žalobkyně byla oprávněna od smluv odstoupit, odstoupení bylo žalované zasláno do datové schránky, žalovaná neuvedla žádné konkrétní skutkové okolnosti, pro které by odstoupení nemělo být řádné nebo účinné. Pokud žalovaná svou obranu skutkově nerozvedla, nelze tuto procesní pasivitu zpětně přičítat soudu. Soud I. stupně provedl dostatečné a vzájemně provázané listinné důkazy, mimo jiné faktury vystavené žalované, doklady o pořízení vozidel žalobkyní, závaznou objednávku, obchodní podmínky, dohodu o vypořádání vzájemných vztahů ze dne 18. 11. 2024, sdělení registru vozidel a odstoupení od smluv s dodejkou. Mezi účastníky byly uzavřeny kupní smlouvy ohledně všech sedmi vozidel, žalovaná neuhradila kupní ceny vozidel, vozidla nepřevzala, v dohodě ze dne 18. 11. 2024 uznala pohledávku vzniklou objednáním a nezaplacením předmětných vozidel, přesto dosáhla zápisu vozidel v registru silničních vozidel. Žalobkyně následně od smluv odstoupila a vyzvala žalovanou k poskytnutí součinnosti. Žalovaná nenavrhla konkrétní důkazy, které by uvedená zjištění vyvracely a mohly vest k odlišnému skutkovému závěru. Žalovaná v odvolání tvrdí, že soud neprovedl navržené důkazy potřebné ke zjištění rozhodných skutečností, avšak neuvádí, o jaké důkazy mělo jít. Není tedy zřejmé, jaký konkrétní deficit dokazování žalovaná namítá. Pokud žalovaná nepřímo naznačuje procesní pochybení soudu v souvislosti s nevyhověním žádosti o odročení, ani tato námitka nemůže obstát. Soud v odůvodnění rozsudku přesvědčivě vysvětlil a odůvodnil, proč žádosti žalované o odročení nevyhověl. Nezaplacení kupní ceny při koupi vozidel představuje zjevně podstatné porušení smlouvy ve smyslu § 2002 odst. 1 o. z. Pouhé tvrzení, že odstoupení nebylo řádné a účinné, bez jakéhokoliv skutkového rozvedení, nemůže obstát. Vlastníkem vozidel je žalobkyně, která má naléhavý právní zájem na požadovaném určení pro rozpor mezi evidenčním a skutečným stavem ve smyslu § 80 o. s. ř. Bez součinnosti žalované nelze dosáhnout souladu mezi skutečným stavem a zápisem v registru vozidel, přičemž právě tento nesoulad žalobkyni brání s vozidly disponovat. Pokud by žalovaná v odvolacím řízení nově doplňovala skutková tvrzení nebo důkazy, je třeba trvat na tom, že k nim lze přihlédnout jen za podmínek § 205a o. s. ř.

16. Při jednání odvolacího soudu účastníci setrvali na svých stanoviscích.

17. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 o. s. ř.), ve věci nařídil jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) a odvolání žalované neshledal důvodným.

18. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

19. Předmětem určovací žaloby (přesněji předmětem procesního nároku, který je uplatňován žalobou na určení) může být pouze existence či neexistence právního poměru nebo práva. Negativní určovací žaloby slouží především tam, kde žalobci hrozí uplatnění povinnosti, jejíž existenci popírá. Aby se žalobce mohl domáhat určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, vyžaduje zákon existenci naléhavého právního zájmu. Má se tím na mysli naléhavý právní zájem žalobce (PrRo 11/1999, s. 601, NS 2 Cdon 756/97). Naléhavý právní zájem je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo právo nebo právní vztah, na kterém je žalobce účasten, ohroženo, popřípadě tam, kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým (důvody R 6/2003; srov. již R 17/72 a SoJ 21/97, NS 3 Cdon 1338/96). Naléhavý právní zájem proto nebude dán tam, kde právní postavení žalobce ohroženo není.

20. Otázku existence věcné legitimace je u určovacích žalob zapotřebí oddělovat od otázky existence naléhavého právního zájmu. Věcnou legitimaci ve sporu o kladné určovací žalobě má ten, kdo je účasten právního poměru nebo práva, o něž v řízení jde (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 679/2001). Naproti tomu v případě záporné určovací žaloby nelze o existenci věcné legitimace z povahy věci hovořit, neboť právní poměr ani právo tu není, což má být rozsudkem určeno. Jak v případě kladné, tak záporné určovací žaloby však musí být dán žalobcův naléhavý právní zájem na požadovaném určení.

21. Odvolací soud přisvědčil závěru soudu I. stupně, že žalobkyně má naléhavý právní zájem na požadovaném určení, pokud tvrdí existenci vlastnického práva k vozidlům uvedeným ve výroku I. napadeného rozsudku, ačkoliv jako jejich vlastník je v registru vozidel zapsána žalovaná; žalovaná nesporuje, že podala žádost o registraci vozidel do registru silničních vozidel u právnická osoba, Odbor ve svůj prospěch spolu s předložením dokladů o technické způsobilosti vozidel - COC listy a zelené karty, bez jejíž součinnosti nelze změny zápisu v registru vozidel dosáhnout, kdy zároveň zpochybňuje odstoupení od kupních smluv ze dne 7. 8. 2025, které dle jejího tvrzení nebylo provedeno řádně a účinně, tedy zpochybňuje vlastnické právo žalobkyně k předmětným vozidlům.

22. Podle § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

23. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně (odst. 2).

24. Podle § 2085 odst. 1 o. z. jako koupě movité věci se posoudí každá koupě, jejímž předmětem není nemovitá věc, jakož i koupě součásti nemovité věci, má-li kupující podle smlouvy nabýt součást po oddělení jako věc movitou.

25. Podle § 2087 o. z. prodávající kupujícímu odevzdá věc, jakož i doklady, které se k věci vztahují, a umožní kupujícímu nabýt vlastnického práva k věci v souladu se smlouvou.

26. Podle § 2118 o. z. kupující zaplatí kupní cenu a věc převezme.

27. Podle § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

28. Podle § 2132 o. z. vyhradí-li si prodávající k věci vlastnické právo, má se za to, že se kupující stane vlastníkem teprve úplným zaplacením kupní ceny. Nebezpečí škody na věci však na kupujícího přechází již jejím převzetím.

29. Podle § 1981 o. z., stranám je na vůli ujednat si zánik závazku, aniž bude zřízen závazek nový.

30. Podle § 1903 o. z., dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Týká-li se narovnání věcného práva k věci zapsané do veřejného seznamu, nastávají účinky narovnání zápisem do tohoto seznamu.

31. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

32. Podle § 2004 odst. 1 o. z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

33. Povinností prodávajícího je umožnit, aby kupující nabyl vlastnické právo a držbu předmětu koupě. Kupní smlouva tedy má obligační a někdy i věcněprávní účinky. Kupující je povinen zaplatit kupní cenu a převzít předmět koupě.

34. Výhrada vlastnictví je způsobem zajištění pohledávky. Její význam spočívá v tom, že prodávající, který odevzdal věc kupujícímu, si podrží vlastnické právo až do zaplacení kupní ceny.

35. Prodávající je oprávněn za stanovených podmínek k odstoupení od smlouvy (§ 2001 a násl.) či náhradě škody v případě, že kupující nesplní svoje povinnosti.

36. V řízení bylo prokázáno (viz daňové doklady - faktury a výpisy z účtu žalobkyně vedeného právnická osoba), že žalobkyně se na základě kupních smluv (§ 2085 odst. 1 o. z.) uzavřených s výrobcem právnická osoba stala vlastníkem ve výroku I. napadeného rozsudku uvedených motorových vozidel poté, kdy za jednotlivá vozidla zaplatila kupní cenu (viz čl. IV. bod 4 Obchodních podmínek prodeje nových vozidel značky název - sjednaná výhrada vlastnického práva dle § 2132 o. z.).

37. Následně žalobkyně jako prodávající a žalovaná jako kupující uzavřely kupní smlouvy na tato vozidla v počtu 7 (§ 2085 odst. 1 o. z.). Ohledně vozidla - tov. značky název model Označení byla kupní smlouva číslo uzavřena na základě písemné objednávky č. číslo, kde byla v čl. VI závazné objednávky sjednána výhrada vlastnického práva s odkazem na čl. IV. bod 4 Obchodních podmínek prodeje nových vozidel značky název (§ 2132 o. z.). Ohledně ostatních vozidel uvedených ve výroku I. napadeného rozsudku byly jednotlivé kupní smlouvy číslo až číslo uzavřeny na základě ústní objednávky za shodných podmínek. Ostatně uzavření kupních smluv žalovaná nesporovala.

38. Žalovaná kupní cenu za jednotlivá vozidla uvedená ve výroku I. napadeného rozsudku, na které žalobkyně vystavila jednotlivé faktury, nezaplatila, což bylo prokázáno i Dohodou o vypořádání vzájemných vztahů uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou dne 18. 11. 2024 (§ 1903 o. z.), kterou žalovaná stvrdila svým podpisem vůči žalobkyni – v postavení věřitele, že dluh z kupních smluv, představující neuhrazené kupní ceny za 7 vozidel uvedených ve výroku I. napadeného rozsudku, zaplatí žalobkyni do 22. 11. 2024, žalobkyně se zavázala, že vozidla budou připravena k předání žalované do dvou pracovních dnů ode data připsání celé dlužné částky na účet žalobkyně. Sama žalovaná netvrdila, že by kupní ceny vozidel uhradila.

39. Nezaplacení kupní ceny vozidel žalovanou představuje porušení jednotlivých kupních smluv (číslo až číslo) podstatným způsobem, žalobkyně tak důvodně od jednotlivých kupních smluv dne 15. 8. 2025 odstoupila; odstoupení bylo doručeno žalované dne 15. 8. 2025 (viz doklad o doručení do datové schránky žalované).

40. Námitka žalované, že odstoupení nebylo provedeno řádně a účinně, k čemuž neuvedla žádnou bližší argumentaci, tak s ohledem na výše uvedený závěr není důvodná. Pokud namítla, že soud I. stupně v odůvodnění rozsudku nevyložil důvody, pro které uzavřel, že odstoupení žalobkyně od smluv považuje za platné, pak tato není opodstatněná. Soud I. stupně vysvětlil, v čem došlo k podstatnému porušení jednotlivých kupních smluv ze strany žalované (nezaplacení kupních cen), pro které žalobkyně důvodně od smluv odstoupila.

41. Lze tak přisvědčit závěru soudu I. stupně, že vlastníkem 7 motorových vozidel uvedených ve výroku I. napadeného rozsudku je žalobkyně; žalobní návrh je tak důvodný.

42. Soud I. stupně pochybil při výpočtu náhrady nákladů řízení, neboť aplikoval § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen,,AT“ na místo správné aplikace § 9 odst. 3 AT. Náklady řízení před soudem I. stupně tak tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, odměna advokáta za 4 úkony právní služby po 3 700 Kč dle § 9 odst. 3, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, kvalifikovaná předžalobní výzva a účast u jednání), 4 náhrady hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT, cestovné 3 424 Kč (spotřeba 7,3 litru/100 km, sazba 5,9 Kč, cena poh. hmot 34,70 Kč, počet km 406 Kč - vyhl. č. 573/2025 Sb.), náhrada za ztrátu času ve výši 1 200 Kč dle § 14 odst. 3 AT a 21 % DPH z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 4 457,04 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem 27 681,04 Kč.

43. Odvolací soud s ohledem na výše uvedené rozsudek soudu I. stupně ve výroku o věci samé (výrok I.) jako věcně správný potvrdil dle § 219 o. s. ř., ve výroku o náhradě nákladů řízení (výrok II.) jej změnil dle 221a o. s. ř. tak, že jejich výše činí 27 681,04 Kč, jinak jej v tomto výroku jako věcně správný potvrdil dle § 219 o. s. ř.

44. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení § 224 odst. 1 o. s. ř., žalovaná byla v této fázi řízení úspěšná, náleží jí tak náhrada účelně vynaložených nákladů řízení, které tvoří odměna advokáta za 2 úkony právní služby po 3 700 Kč dle § 9 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen AT (vyjádření k odvolání, účast u odvolacího jednání dne 6. 8. 2026), 2 náhrady hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT, cestovné 3 714 Kč (spotřeba 7,3 litru/ 100 km, sazba 5,9 Kč, cena poh. hmot 44,50 Kč, počet km 406 Kč - vyhl. č. 78/2026 Sb.), náhrada za ztrátu času 1 200 Kč dle § 14 odst. 3 AT a 21 % DPH z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 2 774,94 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem 15 988,94 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.). Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.