Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR ze dne 11.04.1986, sp. zn. 3 Tz 3/86, ECLI:CZ:NS:1986:3.TZ.3.1986.1

Skutečnost, že podmíněně odsouzený se neoprávněně zdržuje v cizině, nebrání soudu, aby mohl do jednoho roku od uplynutí zkušební doby rozhodnout ve smyslu § 60 odst. 1 tr. zák. o tom, zda podmíněně odsouzený se osvědčil či nikoliv. Taková skutečnost sama o sobě tedy nemůže bránit tomu, aby uplynula jednoroční lhůta podle § 60 odst. 3 tr. zák.

Č. 28

Skutečnost, že podmíněně odsouzený se neoprávněně zdržuje v cizině, nebrání soudu, aby mohl do jednoho roku od uplynutí zkušební doby rozhodnout ve smyslu § 60 odst. 1 tr. zák. o tom, zda podmíněně odsouzený se osvědčil či nikoliv. Taková skutečnost sama o sobě tedy nemůže bránit tomu, aby uplynula jednoroční lhůta podle § 60 odst. 3 tr. zák. (Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR z 11. 4. 1986 sp. zn. 3 Tz 3/86 )

K stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ČSR, Nejvyšší soud ČSR zrušil pravomocné usnesení okresního soudu Plzeň-město ze dne 18. června 1971 sp. zn. 5 T 29/69. Z odůvodnění:

Rozsudkem okresního soudu Plzeň-město z 27. 2. 1969 sp. zn. 5 T 29/69, který nabyl právní moci dne 12. 3. 1969, byl obviněný Š. G. uznán vinným trestným činem porušování povinnosti v provozu socialistické organizace podle § 130 odst. 1, 2 tr. zák. a za to byl podle § 130 odst. 2 tr. zák. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří měsíců, jehož výkon mu byl podle § 58 odst. 1 písm. a), § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen a zkušební doba byla stanovena na jeden rok.

Usnesením téhož soudu z 18. 6. 1971 sp. zn. 5 T 29/69 v řízení proti uprchlému bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 tr. zák., že obviněný vykoná trest odnětí svobody v trvání tří měsíců, uložený mu citovaným rozsudkem okresního soudu Plzeň-město z 27. 2. 1969 sp. zn. 5 T 29/69.

Proti tomuto usnesení, které nabylo právní moci dne 28. 9. 1971, podal ministr spravedlnosti ČSR ve prospěch obviněného stížnost pro porušení zákona a navrhl, aby Nejvyšší soud ČSR vyslovil, že napadeným usnesením byl v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanovení § 60 odst. 3 tr. zák., a aby toto vadné usnesení zrušil. Ve stížnosti pro porušení zákona bylo vytknuto, že okresní soud mohl rozhodnout podle § 60 odst. 1 tr. zák. do

12. března 1971.

Okolnost, že obviněný od 8. 6. 1969 zůstal bez povolení v cizině, o čemž se okresní soud dozvěděl ze zprávy SNB – OO VB v Nýřanech již dne 29. 6. 1970, nebyla překážkou, která by okresnímu soudu bránila v lhůtě stanovené v § 69 odst. 3 tr. zák. rozhodnout podle § 60 odst. 1 tr. zák., že se trest vykoná proto, že obviněný nevedl ve zkušební době řádný život pracujícího člověka, když ve zkušební době podmíněného odsouzení zůstal bez povolení v cizině.

Jestliže okresní soud rozhodl, že se trest vykoná, až dne 18. 6. 1971, tedy po lhůtě jednoho roku po uplynutí zkušební doby, kdy se již mělo za to, že se obviněný osvědčil, a podle § 60 odst. 4 tr. zák. se na něho hledělo, jako by nebyl odsouzen, byl napadeným usnesením porušen zákon v ustanovení § 60 odst. 1 věta za středníkem tr. zákona v neprospěch obviněného.

K tomu je třeba dodat, že obviněný tím, že zůstal ve zkušební době bez povolení v cizině, nezavinil, že okresní soud o výkonu trestu až po uplynutí doby stanovené v § 60 odst. 3 tr. zák.