28 Cdo 2368/2006

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Josefa Rakovského v právní věci žalobkyně J. U., zastoupené advokátem, proti žalované České republice - Ministerstvu financí, o zaplacení finanční náhrady podle § 13 zákona č. 87/1991 Sb., vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp.zn. 4 C 1034/95, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29.3.2006, č.j. 16 Co 103/2005-177, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Žalobkyně podala, prostřednictvím svého advokáta, ve lhůtě dne 26. 6. 2006 dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29.3.2006, č.j. 13 Co 103/2006-177, a to do výroku rozsudku o nákladech řízení, přestože byla odvolacím soudem poučena o nepřípustnosti dovolání.

Žalovaná se k podanému dovolání stručně vyjádřila a navrhla je odmítnout.

Rozsudek odvolacího soudu není možné ve vedlejších (akcesorických) výrocích, tedy např. o náhradě nákladů řízení, samostatně dovoláním napadnout. Dovolání je podle § 237 a násl. o. s ř. přípustné buď proti rozsudku či usnesení odvolacího soudu ve věci samé, nebo proti vyjmenovaným nemeritorním usnesením (srov. zejména § 239 o. s. ř.). Vedlejší výrok o nákladech řízení, mající povahu usnesení, však v těchto ustanoveních není uveden (viz též R 9/94, 4/2003 Sbírky rozhodnutí a stanovisek NS).

Vytkla-li dovolatelka nákladovému výroku III. odvolacího soudu neústavnost, pak Nejvyšší soud podotýká, že rozsah přípustnosti dovolání je vymezen procesní a kogentní úpravou, kterou nelze svévolně rozšiřovat.

Dovolací soud proto dovolání žalobkyně podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c/ o. s. ř. odmítl. Protistraně nevznikly žádné náklady.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu. V Brně dne 18. října 2006 JUDr. Ludvík David, CSc., v.r. předseda senátu