29 Cdo 3701/2012

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a Mgr. Ing. Davida Bokra v právní věci navrhovatelů 1) Ing. T. H., a 2) Ing. A. H., obou zastoupených Mgr. Ing. Antonínem Továrkem, advokátem, se sídlem v Brně – Černých Polích, tř. Kpt. Jaroše 1844/28, PSČ 602 00, za účasti společností 1) KOVOBEL a. s., se sídlem v Litoměřicích - Městě, Mostecká 229/13, PSČ 412 01, identifikační číslo osoby 46708723, zastoupené JUDr. Radkou Šumerovou, advokátkou, se sídlem v Litoměřicích, Turgeněvova 632/19, PSČ 412 01, a 2) BDO Appraisal services - Znalecký ústav s. r. o., se sídlem ve Všenorech, V Americe 114, PSČ 252 31, identifikační číslo osoby 27599582, o návrhu na jmenování znalce, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 72 Nc 1133/2010, o dovolání navrhovatelů proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. ledna 2012, č. j. 14 Cmo 523/2010-75, takto:

Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. ledna 2012, č. j. 14 Cmo 523/2010-75, se ruší a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 2. října 2010, č. j. 72 Nc 1133/2010-46, jmenoval BDO Appraisal services - Znalecký ústav s. r. o. znalcem pro přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami (dále jen „zpráva a o vztazích) společnosti KOVOBEL a. s. (dále jen „společnost“) za rok 2009 (výrok I.), uložil společnosti povinnost poskytnout veškerou součinnost potřebnou pro přezkoumání výše uvedené zprávy o vztazích, včetně poskytnutí všech potřebných podkladů (výrok II.), zamítl návrh na uložení povinnosti poskytnout součinnost jmenovanému znalci společností UNIC DESIGN N. V. a T. P. (výrok III.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok IV.).

Ve výroku označeným usnesením Vrchní soud v Praze k odvolání společnosti změnil usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. a II. tak, že návrh na jmenování znalce zamítl (první výrok), a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok). Soudy vyšly z toho, že:

1) Společnost zpracovala zprávu o vztazích za rok 2009.

2) Jako propojené osoby jsou ve zprávě o vztazích uvedeny UNIC DESIGN, B. V. se sídlem v Belgii a dále pan T. P., předseda představenstva společnosti.

3) Podle zprávy o vztazích dodala UNIC DESIGN, B. V., společnosti zboží a služby za cenu 164.087,64 EUR a naopak společnost dodala UNIC DESIGN, B. V., zboží a služby za cenu 1.123.979,11 EUR.

4) Zpráva neuvádí, zda společnosti vznikla ze vztahů s propojenými osobami újma či nikoliv.

Odvolací soud, na rozdíl od soudu prvního stupně, neshledal závažné důvody pro jmenování znalce ve smyslu § 182 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“). Zpráva o vztazích byla, jako součást výroční zprávy, ověřena auditorem, a to bez výhrad. Z ničeho pak neplyne, že by vzájemné obchody uskutečněné mezi společností a UNIC DESIGN, B. V., vybočovaly z běžné obchodní činnosti.

Proti usnesení odvolacího soudu podali oba navrhovatelé dovolání, jehož přípustnost opírají o § 237 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), majíce za to, že jsou naplněny dovolací důvody vymezené v § 241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř., a navrhujíce, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

V rovině dovolacího důvodu vymezeného v § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. namítají, že odvolací soud nesprávně aplikoval § 182 odst. 3 obch. zák., uzavřel-li, že nejsou dány závažné důvody pro jmenování znalce, neboť výroční zpráva, jejíž součástí je i zpráva o vztazích, byla ověřena auditorem bez výhrad. Posledně označené ustanovení umožňuje jmenovat znalce pro přezkoumání zprávy právě v situaci, kdy auditor výhrady nemá.

Poukazujíce na závěry formulované Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 23. září 2009, sp. zn. 29 Cdo 3887/2008 (jež je veřejnosti dostupné, stejně jako ostatní dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu, na webových stránkách Nejvyššího soudu), dovozují, že postrádá-li zpráva stěžejní údaje předpokládané zákonem, jako je tomu v projednávané věci, jsou dány závažné důvody pro jmenování znalce k jejímu přezkoumání. Dovolatelé mají za to, že ze zprávy o vztazích vypracované společností za rok 2009 neplyne „vůbec nic“.

Dovolatelé dále odvolacímu soudu vytýkají, že řízení zatížil vadou, jež mohla vést k nesprávnému rozhodnutí ve věci, nevypořádal-li se s důvody, na kterých založili návrh na jmenování znalce (totiž absenci zákonem předpokládaných náležitostí).

Společnost považuje napadené rozhodnutí za správné. Zdůrazňuje, že spolupráce s UNIC DESIGN, B. V. je pro ni strategická a představuje 55,77 % celkového obratu společnosti za rok 2009. Společnost uzavírá s UNIC DESIGN, B. V. pouze „klasické kupní smlouvy vyplývající z běžného obchodního styku“, což plyne ze zprávy o vztazích. Majíc za to, že nejsou dány závažné důvody pro jmenování znalce k přezkoumání zprávy, navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl, popř. zamítl.

Dovolání je přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř.

1) Znění rozhodných ustanovení obchodního zákoníku a jejich výklad v dosavadní judikatuře Nejvyššího soudu.

Ustanovení § 66a obch. zák. (mimo jiné) určuje:

Není-li uzavřena ovládací smlouva, je statutární orgán ovládané osoby povinen ve lhůtě 3 měsíců od skončení účetního období zpracovat písemnou zprávu o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou a o vztazích mezi ovládanou osobou a ostatními osobami ovládanými stejnou ovládající osobou (dále jen "propojené osoby"), je-li ovládané osobě jednající s péčí řádného hospodáře známa ovládající osoba, popřípadě touto ovládající osobou ovládané osoby. Ve zprávě se uvede, jaké smlouvy byly uzavřeny v posledním účetním období mezi propojenými osobami, jiné právní úkony, které byly učiněny v zájmu těchto osob, a všechna ostatní opatření, která byla v zájmu nebo na popud těchto osob přijata nebo uskutečněna ovládanou osobou. Pokud bylo ovládanou osobou poskytnuto plnění, je ve zprávě nutno uvést, jaké bylo poskytnuto protiplnění, u opatření jejich výhody a nevýhody, a zda z těchto smluv nebo opatření vznikla ovládané osobě újma, zda byla tato újma v účetním období uhrazena, anebo zda byla uzavřena smlouva o této úhradě podle odstavce 8. Jestliže ovládaná osoba zpracovává výroční zprávu podle zvláštního právního předpisu, musí být zpráva o vztazích mezi propojenými osobami připojena k výroční zprávě. Společníci nebo členové ovládané osoby musí mít možnost seznámit se se zprávou o vztazích mezi propojenými osobami ve stejné lhůtě a za stejných podmínek jako s účetní závěrkou (odstavec devátý).

Každý společník nebo člen ovládané osoby má právo požádat soud, aby jmenoval znalce pro účely přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami, a to do jednoho roku ode dne, kdy bylo zveřejněno oznámení o uložení této zprávy do sbírky listin. Na jmenování a odměňování znalce platí obdobně ustanovení § 59 odst. 3 s tím, že místně příslušným soudem je soud, v jehož obvodu je sídlo společnosti. Návrh každého dalšího společníka na jmenování znalce pro účely přezkoumání vztahů mezi propojenými osobami podaný dříve, než je řízení pravomocně skončeno, se považuje za přistoupení k řízení, a to ode dne podání návrhu. Jakmile řízení o jmenování znalce bylo pravomocně skončeno jmenováním znalce, nejsou návrhy dalších oprávněných osob na jmenování znalce přípustné (odstavec dvanáctý).

Právo podle odstavce 12 vzniká pouze v případě, že

a) Uvedení propojených osob.

Ustanovení § 66a odst. 9 obch. zák. předpokládá, že ve zprávě o vztazích bude označena ovládající osoba, a dále osoby, které jsou ovládány toutéž ovládající osobou a jsou ovládané osobě jednající s péčí řádného hospodáře známy. S ohledem na výše popsaný účel zprávy o vztazích a možnost osob oprávněných podat návrh na jmenování znalce k přezkoumání zprávy o vztazích posoudit správnost v ní obsažených údajů by zpráva měla současně uvádět skutečnosti, z nichž postavení ovládající osoby vyplývá.

Zpráva o vztazích vypracovaná společností za rok 2009 uvedeným požadavkům nevyhovuje, neboť pouze souhrnně označuje dvě osoby jako „propojené“, aniž specifikuje, která z nich (a na základě jakých skutečností) je osobou ovládající.

b) Informace o vzniku újmy a jejím uhrazení.

Další zákonem výslovně požadovanou náležitostí zprávy o vztazích je sdělení, zda z opatření přijatých v zájmu či na popud některé z propojených osob anebo ze smluv s nimi uzavřených vznikla ovládané osobě újma a pokud ano, zda byla uhrazena či zda byla uzavřena smlouva o jejím uhrazení podle § 66a odst. 8 obch. zák. To předpokládá, že statutární orgán ovládané osoby zpracovávající zprávu pečlivě posoudí důsledky uvedených opatření a smluv a přijme odpovídající závěr, který promítne do obsahu zprávy o vztazích.

Jestliže zpráva takové posouzení neobsahuje, lze pochybovat, zda se statutární orgán ovládané osoby důsledky uzavřených smluv či přijatých opatření zabýval a zda posoudil, vznikla-li ovládané osobě v jejich důsledku újma. Absence této náležitosti zprávy o vztazích zpravidla představuje závažný důvod pro jmenování znalce k přezkoumání zprávy podle § 182 odst. 3 obch. zák. [srov. v této souvislosti i jeden z případů, kdy oprávněným osobám vzniká právo požádat soud o jmenování znalce k přezkoumání zprávy o vztazích, upravený v § 66a odst. 13 písm. c) obch. zák.].

c) Uvedení smluv uzavřených mezi propojenými osobami.

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 15. dubna 2008, sp. zn. 29 Odo 1522/2006, formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého ve zprávě o vztazích musí být uvedeny pouze ty smlouvy a jiné právní úkony, jejichž účastníkem je ovládaná osoba zpracovávající zprávu. V usnesení ze dne 23. září 2009, sp. zn. 29 Cdo 3887/2008, pak Nejvyšší soud vysvětlil, že požadavky, jež lze klást na míru konkretizace smluv uváděných v souladu s § 66a odst. 9 obch. zák. ve zprávě o vztazích, závisejí na poměrech dané ovládané společnosti.

Má-li nicméně zpráva o vztazích plnit výše vyložený účel, musí popis smluv uzavřených mezi ovládanou osobou a propojenými osobami umožnit posouzení, zda z nich vznikla ovládané osobě újma. Zásadně je proto třeba alespoň uvést, s kým byla smlouva uzavřena, její předmět, jaká plnění si smluvní strany podle smlouvy poskytly (či mají poskytnout) a případně – je-li to významné pro posouzení vzniku újmy – i další smluvní ujednání (např. splatnost sjednané ceny, zajištění apod.).

Popis jednotlivých smluv nemusí některou z uvedených informací obsahovat tehdy, je-li tato informace předmětem obchodního tajemství či byl-li by ohledně ní dán jiný důvod, pro který představenstvo může odmítnout poskytnutí informace podle § 180 odst. 4 obch. zák. Není-li totiž představenstvo společnosti povinno, resp. nesmí-li takovou informaci sdělit ani na valné hromadě akcionáři k jeho žádosti podle § 180 odst. 1 a 3 obch. zák., nelze po společnosti požadovat, aby ji uváděla ve zprávě o vztazích, která je dostupná – jakožto listina ukládaná do sbírky listin [§ 38i odst. 1 písm. c) obch. zák.] – komukoliv.

I v takovém případě musí popis uzavřených smluv – vedle vysvětlení, proč není některá z výše uvedených informací uváděna – umožnit posouzení, zda v jejich důsledku vznikla ovládané osobě újma. Ze zprávy proto musí být především zjevné, zda uzavřená smlouva odpovídá podmínkám běžného obchodního styku, a není-li tomu tak, jak se od těchto podmínek odchyluje.

Je-li mezi ovládanou osobou a některou z propojených osob uzavírán v rámci běžného obchodního styku větší počet obdobných smluv se stejným předmětem a za stejných podmínek, postačí, budou-li (způsobem výše uvedeným) ve zprávě popsány souhrnně; takový popis musí umožnit posouzení, zda ovládané osobě v jejich důsledku vznikla újma.

Výše uvedeným požadavkům zpráva o vztazích v projednávané věci nevyhovuje. Informace, že „ceny jsou stanovovány na základě vzájemně odsouhlasených cenových návrhů“, je pro posouzení případné újmy vzniklé společnosti v důsledku smluv uzavřených s UNIC DESIGN, B. V. bez jakékoliv vypovídací hodnoty.

Jelikož právní posouzení věci odvolacím soudem není správné a dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř. byl uplatněn právem, Nejvyšší soud, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), usnesení odvolacího soudu podle § 243e odst. 1 o. s. ř. zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 věta první o. s. ř.).

Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud závazný (§ 243g odst. 1 část věty první za středníkem, § 226 o. s. ř.).

Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012), se podává z části první, čl. II bodu 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 17. prosince 2014 JUDr. Petr Šuk předseda senátu