11 Tdo 1172/2017

Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 27. 9. 2017 dovolání obviněného A. H. proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 11. 2016, sp. zn. 10 To 301/2016, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 17 T 85/2015, a rozhodl takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněného A. H. odmítá. Odůvodnění:I.

1. Rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 13. 7. 2016, sp. zn. 17 T 85/2015, byl obviněný A. H. uznán vinným přečinem ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky podle § 146a odst. 3 tr. zákoníku (v bodě 1. výroku) a zločinem vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. e) tr. zákoníku (v bodě 2. výroku), za což byl odsouzen podle § 175 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 4 roků a 4 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 39 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku (pozn.: správně má být § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku) zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o náhradě škody. Stalo se tak na základě skutkových zjištění ve výroku rozsudku blíže uvedených.

2. O odvoláních, která proti tomuto rozsudku podali jednak obviněný, jednak státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Trutnově v neprospěch obviněného, rozhodl Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 3. 11. 2016, sp. zn. 10 To 301/2016 tak, že z podnětu odvolání státního zástupce napadený rozsudek zrušil podle § 258 odst. 1 písm. b), d), f), odst. 2 tr. ř. ve výroku o vině pod bodem 1.) přečinem ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky podle § 146a odst. 3 tr. zákoníku, dále v celém výroku o trestu, jakož i ve výroku o náhradě škody. Současně podle § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněného odsoudil za zločin vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. e) tr. zákoníku, ohledně něhož zůstal výrok o vině v napadeném rozsudku nezměněn, podle § 175 odst. 2 tr. zákoníku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 3 roků a 6 měsíců, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařadil do věznice ostrahou. Podle § 259 odst. l tr. ř. trestní věc obviněného ohledně skutku pod bodem 1.) výroku o vině napadeného rozsudku, jímž byl uznán vinným přečinem ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky podle §146a odst. 3 tr. zákoníku, vrátil Okresnímu soudu v Trutnově k novému projednání a rozhodnutí. Odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné.II.

3. Citované rozhodnutí odvolacího soudu napadl obviněný prostřednictvím obhájce Mgr. Zdeňka Stránského jednak dovoláním datovaným dnem 1. 2. 2017, označeným jako „ Doplnění dovolání odsouzeného do rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, sp. zn. 10 To 301/2016 ze dne 3. 11. 2016 “, a to v návaznosti na podání ze dne 10. 1. 2017, které podal sám obviněný a označil je jako „Dovolání ods. A. H. proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 11. 2016, sp. zn. 10 To 301/2016 – 1477“, jednak dalším podáním datovaným dnem 27. 2. 2017, označeným jako „ Doplnění dovolání č. II. odsouzeného do rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 11. 2016“. Přestože obviněný výslovně žádný konkrétní dovolací důvod neuvedl, z obsahu jeho dovolacích námitek vyplývá, že tyto lze podřadit pod dovolací důvod předvídaný § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V závěru dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 11. 2016, sp. zn. 10 To 301/2016, a tomuto soudu přikázal věc k dalšímu řízení.

5. K mimořádnému opravnému prostředku se ve smyslu znění § 265h odst. 2 věty první tr. ř. písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství, která se s námitkami, které obviněný uplatnil, neztotožnila. Navrhla, aby Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. dovolání odmítl, neboť bylo podáno z jiných důvodů, než jsou vyjmenovány v § 265b tr. ř.

III.

6. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) při posuzování mimořádného opravného prostředku předně shledal, že dovolání obviněného A. H. je přípustné [§ 265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno oprávněnou osobou [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.] a na místě, kde lze podání učinit. Současně však shledal, že dovolání bylo podáno opožděně.

7. Zákon v § 265e odst. 1 tr. ř. stanoví, že dovolání se podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Podle § 265e odst. 2 tr. ř. platí, že jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Z ustanovení § 265e odst. 3 tr. ř. plyne, že lhůta k podání dovolání je zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout. Podle § 265e odst. 4 tr. ř. platí, že navrácení lhůty k podání dovolání není přípustné.

8. Z ustanovení § 60 odst. 2 tr. ř. vyplývá, že lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který svým jménem nebo číselným označením odpovídá dni, kdy se stala událost určující počátek lhůty. Chybí-li tento den v posledním měsíci lhůty, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Podle § 60 odst. 3 tr. ř. platí, že připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu nebo pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den.

9. Ze spisu Okresního soudu v Trutnově, sp. zn. 17 T 85/2015, Nejvyšší soud zjistil, že dne 3. 11. 2016, kdy se konalo u Krajského soudu v Hradci Králové veřejné zasedání o odvoláních obviněného a státního zástupce, a kdy rozhodnutím Krajského soudu v Hradci Králové pravomocně skončilo trestní stíhání obviněného A. H. pro zločin vydírání, měl obviněný obhájce Mgr. Tomáše Mařatku, který byl u veřejného zasedání osobně přítomen (viz plná moc ze dne 28. 7. 2016 na č. l. 1336 spisu). Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 11. 2016, sp. zn. 10 To 301/2016, byl obviněnému doručen dne 15. 11. 2016, a jeho tehdejšímu obhájci Mgr. Tomáši Mařatkovi i státnímu zástupci shodně dne 11. 11. 2016, jak vyplývá z potvrzení o dodání a doručení do datové schránky a doručenek na čl. l. 1486 spisu. Z trestního spisu rovněž plyne, že podáním datovaným dne 19. 12. 2016, které bylo soudu prvního stupně doručeno dne 20. 12. 2016, obviněný požádal o přidělení obhájce v jeho trestní věci sp. zn. 17 T 85/2015, což odůvodnil tím, že „dne 15. 12. 2016 požádal svou družku, aby v jeho zastoupení vypověděla smlouvu s Mgr. Mařatkou, který jej zastupoval“ (č. l. 1578 spisu). Přípisem datovaným dnem 23. 12. 2016 Mgr. Tomáš Mařatka informoval soud prvního stupně, že dne 21. 12. 2016 byl družkou obviněného informován o vypovězení jemu udělené plné moci, a došlo tak k ukončení jeho právního zastoupení obviněného v jeho trestních věcech (č. l. 1585 spisu). Z přípisu obviněného ze dne 28. 12. 2016, který byl soudu prvního stupně doručen dne 30. 12. 2016, se podává, že obviněný vzhledem ke změně obhájce požádal v trestní věci sp. zn. 17 T 85/2015, pro tr. čin vydírání o přidělení obhájce Mgr. Stránského, a to za účelem podání dovolání proti rozsudku soudu druhého stupně (č. l. 1587 spisu).

10. V návaznosti na žádost obviněného byl opatřením Okresního soudu v Trutnově ze dne 16. 1. 2017, sp. zn. 17 T 85/2015, podle § 39 tr. ř. obviněnému ustanoven obhájce Mgr. Zdeněk Stránský (č. l. 1597 spisu). Opatření o ustanovení obhájce bylo obviněnému doručeno dne 17. 1. 2017, přičemž jmenovanému obhájci bylo doručeno dne 16. 1. 2017 (viz doručenka a potvrzení o dodání a doručení do datové schránky na č. l. 1596 spisu). Dovolání obviněného datované dnem 1. 2. 2017, označené jako „ Doplnění dovolání odsouzeného do rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, sp. zn. 10 To 301/2016 ze dne 3. 11. 2016 “ bylo prostřednictvím obhájce Mgr. Zdeňka Stránského podáno do datové schránky u soudu prvního stupně dne 3. 2. 2017 (č. l. 1674 spisu). Další jeho podání datované dnem 27. 2. 2017, označené jako „ Doplnění dovolání č. II. odsouzeného do rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 11. 2016“, bylo soudu prvního stupně doručeno dne 1. 3. 2017 (č. l. 1702 spisu).IV.

11. Z výše uvedené rekapitulace je zjevné, že obviněnému uplynula předmětná lhůta k podání dovolání ve smyslu znění § 60 odst. 2, 3 tr. ř. dnem 16. 1. 2017 (pondělí), neboť konec lhůty 15. 1. 2017 (neděle) připadl na den pracovního klidu. Dovolání obviněného A. H. podané u soudu prvního stupně až dne 3. 2. 2017 tak bylo podáno opožděně, tj. až po uplynutí zákonné lhůty dvou měsíců stanovené v § 265e odst. 1 tr. ř., přičemž – jak již bylo výše uvedeno –navrácení lhůty k podání dovolání není přípustné (§ 265e odst. 4 tr. ř.). Okolnost, že došlo k výše konstatované změně v osobě obhájce, nemá na běh lhůty k podání dovolání žádný vliv.

12. Ke shora uvedenému závěru je třeba připomenout, že obviněný A. H. byl odvolacím soudem v souladu s § 265d odst. 2 tr. ř. řádně poučen o tom, že může dovolání podat pouze prostřednictvím obhájce a že podání, které nebylo učiněno prostřednictvím obhájce se nepovažuje za dovolání, byť bylo takto označeno (str. 10 napadeného rozsudku). Proto podání, které v této věci učinil samotný obviněný dne 10. 1. 2017 a označil jako „Dovolání…“, správně nebylo možno pokládat za dovolání a přihlížet k němu. Dovolání obviněného tak bylo podáno u soudu prvního stupně až dne 3. 2. 2017, tedy po uplynutí zákonné dovolací lhůty.

13. Dále je nutno zdůraznit, že obviněný A. H. byl v době pravomocného skončení trestního stíhání zastupován obhájcem (Mgr. Tomášem Mařatkou), kterému byl řádně doručen opis napadeného rozsudku. Z ustálené judikatury vyplývá, že pokud „…v době, kdy pravomocně skončilo řízení některým z rozhodnutí soudu uvedených v ustanovení § 265a odst. 2 tr. ř., měl obviněný obhájce, pak je tento obhájce oprávněn, popřípadě s ohledem na příslušná ustanovení zákona o advokacii (např. § 16 zákona č. 85/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů) i povinen podat za obviněného dovolání a účastnit se řízení o něm ( § 41 odst. 5 tr. ř. ), a to bez ohledu na okolnost, že právní mocí už jinak zaniklo zmocnění tohoto obhájce, aby obhajoval obviněného. V uvedeném případě není žádný důvod k tomu, aby soud (např. k žádosti obviněného) ustanovil obviněnému nového obhájce (č. 50/2007 Sb. rozh. tr.). Jestliže obviněný dne 30. 12. 2016 požádal soud prvního stupně o ustanovení obhájce s tím, že sám vypověděl plnou moc k zastupování stávajícímu obhájci Mgr. Tomáši Mařatkovi, pak za této situace nebyl žádný důvod k tomu, aby opatřením Okresního soudu v Trutnově ze dne 16. 1. 2017, sp. zn. 17 T 85/2015, mu byl podle § 39 tr. ř. s poukazem na § 36a odst. 2 písm. a), b) tr. ř. ustanoven nový obhájce (Mgr. Zdeněk Stránský). Jeho dřívější obhájce Mgr. Tomáš Mařatka předtím než mu obviněný vypověděl plnou moc k obhajobě dovolání za obviněného nepodal, ačkoliv tak byl oprávněn (povinen) učinit s ohledem na ustanovení § 41 odst. 5 tr. ř. (viz výše citované rozhodnutí uveřejněné pod č. 50/2007 Sb. rozh. tr.). Pokud obviněný sám ukončil své právní zastoupení obhájcem (navíc po uplynutí více jak poloviny zákonné dovolací lhůty) a poté hodlal prostřednictvím obhájce podat dovolání, tak v případě, že se nedomáhal existence důvodů tzv. bezplatné obhajoby (srov. § 33 odst. 2 až 4 tr. ř.), měl učinit úkony k tomu, aby si pro tento účel obhájce včas zvolil.

14. Z těchto jen stručně uvedených důvodů (§ 265i odst. 2 tr. ř.) Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl dovolání obviněného A. H., neboť bylo podáno opožděně. Proto nebyl oprávněn postupovat podle § 265i odst. 3 tr. ř. (věc meritorně přezkoumat) a rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.). V Brně dne 27. 9. 2017 JUDr. Antonín Draštík předseda senátu