29 ICdo 26/2015

KSBR 26 INS XY 26 ICm XY 29 ICdo 26/2015-31

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobců a/ L. T., narozené XY a b/ V. T., narozeného XY, obou bytem XY, obou zastoupených JUDr. Přemyslem Kubíčkem, advokátem, se sídlem v Českých Budějovicích, Kasárenská 4, PSČ 370 01, proti žalovanému RM investičnímu družstvu, družstvu, se sídlem ve Zlíně, Kvítková 3642, PSČ 760 01, identifikační číslo osoby 26949067, o popření přihlášené pohledávky, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 26 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci žalobců vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 26 INS XY, o dovolání žalobců proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. listopadu 2014, č. j. 26 ICm XY, 11 VSOL XY (KSBR 26 INS XY), takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Usnesením ze dne 29. července 2014, č. j. 26 ICm XY, Krajský soud v Brně (dále jen „insolvenční soud“):

[1] Potvrdil usnesení insolvenčního soudu (první výrok).

[2] Určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

Oba soudy vyšly z toho, že dlužníkům, jejichž úpadek je řešen oddlužením, nesvědčí popěrné právo ohledně zajištěné pohledávky žalovaného se zřetelem k ustanovení § 410 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona).

Proti usnesení odvolacího soudu podali žalobci dovolání, domáhajíce se zrušení rozhodnutí soudů obou stupňů a argumentujíce ve prospěch závěru, že ustanovení § 410 odst. 2 insolvenčního zákona je nevylučuje z popření pohledávky zajištěného věřitele.

Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v § 238 o. s. ř., odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř.

Učinil tak proto, že v posouzení dovoláním předestřené otázky je napadené usnesení souladné s judikaturou Nejvyššího soudu. Srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. května 2014, sen. zn. 29 ICdo 33/2014, uveřejněného pod číslem 92/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2016, sen. zn. 29 ICdo 60/2014, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. března 2017, sen. zn. 29 ICdo 95/2016.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243c odst. 3, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání bylo odmítnuto a u žalovaného žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení nebyly zjištěny.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně 30. března 2017 JUDr. Zdeněk Krčmář předseda senátu