3 Tdo 482/2018

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 25. dubna 2018 o dovolání obviněného L. C. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. 11. 2017, sp. zn. 5 To 377/2017, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 9 T 55/2016, takto:

I. Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. 11. 2017, sp. zn. 5 To 377/2017. II. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

III. Nejvyšší soud jako soud dovolací nejdříve ověřil, že dovolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou, v zákonné lhůtě a na předepsaném místě.

Protože dovolání je možné učinit pouze z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., bylo nutno posoudit, zda obviněným L. C. vznesené námitky naplňují jím uplatněné zákonem stanovené dovolací důvody.

Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. je dán tehdy, došlo-li k porušení práv obviněného, aby jeho věc byla projednána v jeho přítomnosti, a mohl se tak vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Toto právo je v soudním stadiu řízení zabezpečeno povinností soudu obviněného předvolat k hlavnímu líčení a předvolat nebo vyrozumět jej o veřejném zasedání (§ 198, § 233). Porušení těchto ustanovení může založit posuzovaný dovolací důvod. Zákon současně stanoví podmínky, za nichž lze konat hlavní líčení v nepřítomnosti obviněného (§ 202 odst. 2 až 5, § 204 odst. 2, § 209 odst. 1 a § 211 odst. 1 tr. ř.).

Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout jim adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. S poukazem na označený dovolací důvod se však za dané situace nelze domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na kterých je napadené rozhodnutí vystavěno. Nejvyšší soud se tedy nemůže odchýlit od skutkového zjištění, které bylo provedeno v předcházejících řízeních a je takto zjištěným skutkovým stavem vázán. Povahu právně relevantních námitek nemohou mít takové námitky, které směřují do oblasti skutkového zjištění, hodnocení důkazů či takové námitky, kterými dovolatel vytýká neúplnost provedeného dokazování.

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. je dovozován a to výlučně na podkladě námitky vůči postupu odvolacího soudu, zde Krajského soudu v Brně ve věci sp. zn. 5 To 377/2017, konkrétně při veřejném zasedání konaném v nepřítomnosti obviněného dne 22. 11. 2017. Ve vztahu k tvrzenému dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v zásadě žádné argumenty uváděny nejsou, a tudíž ten není v dané věci danými námitkami naplněn.

Jiná situace je v případě dovolacího důvodu § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. V zásadě není sporu o tom, že veřejné zasedání lze konat v nepřítomnosti osoby obviněného, a to i veřejné zasedání konané o odvolání této osoby. Pro takový postup je nutno si vytvořit procesní podmínky, a to vyrozuměním, tedy nikoliv předvoláním, obviněného k veřejnému zasedání, což soud učinil tehdy platným vzorem 7a tr. ř. Sbírky instrukcí a sdělení (dnes Rejstříku instrukcí) Ministerstva spravedlnosti, kterou se vydává seznam doporučených vzorů. Tato skutečnost jednoznačně plyne z referátu na č. l. 168 pv. Druhou podmínkou je to, že je možno danou zásilku uložit, a obeslat adresáta do vlastních rukou, což se stalo, příslušným typem III., jak vyplývá z připojené nedoručené zásilky u tohoto čísla listu, jež byla na potřebnou dobu uložena. I zde byl postup odvolacího soudu správný. Třetí, a to je zdaleka v této věci zásadní, podmínkou je, že je doručováno na adresu, kterou obviněný uvedl – § 63 odst. 2 tr. ř. Jedná se o tzv. adresu pro účely doručování, kdy z referátu na již citovaném č. l. 168 pv vyplývá, že se zde nachází při vyrozumívání obviněného toliko odkaz na č. l. 151 spisu. Proč byla při vypravování vyrozumívání o veřejném zasedání zvolena adresa Z., jasno z referátu ani z obsahu spisu není, pravděpodobně šlo o arbitrární postup vypravující soudní úřednice s ohledem na neurčitost referátu stran adresy. Na tomto čísle listu spisu se nachází protokol o vazebním zasedání konaném na základě realizovaného příkazu k zatčení, kde jsou uvedeny celkem tři adresy na straně 1 tohoto protokolu, a to jak adresa Z., tak adresa P., P., a trvalé bydliště P., N. K., avšak na straně 2 v rámci protokolu o výslechu osoby obviněné se zcela jednoznačně uvádí, že obviněný opakovaně a výslovně označuje jako doručovací adresu P., P. Tato adresa je uvedena s číslem orientačním, úplná adresa je P. (K.), ul. P., což je číslo popisné/orientační. Tuto adresu obviněný ve svých četných podáních založených na č. l. 119, 157, 162 označil jako adresu pro účely doručování. Je sice skutečností, že doručování prostřednictvím držitele poštovní licence (zde České pošty, s.p.) na tuto adresu nebylo ani v jednom případě úspěšné, což sebou neslo mj. i nutnost vydání příkazu k zatčení, nicméně je nutno z tohoto tvrzení obviněného vycházet, jestliže tato adresa skutečně existuje, a obviněný zde má označenou poštovní schránku, jak vyplývá i ze zprávy policie na č. l. 142. Adresa Z., pošta Ch., byla obviněným uvedena jako adresa, kde se zdržuje v rámci protokolu o výslechu osoby podezřelé (č. l. 6), následně mu na této adrese bylo dílem úspěšně, dílem neúspěšně doručováno, a to celá řada písemností. Bylo by tak možno uvažovat o té variantě, že doručováno bylo na adresu, kde se obviněný zdržuje, což by však platilo pro případ, že by rozsudek soudu prvního stupně byl na tuto adresu fyzicky skutečně doručen. K tomuto však nedošlo, jak vyplývá ze zprávy na č. l. 137 Policie obvodního oddělení v Hulíně, která sděluje, že se nepodařilo opakovaně obviněného L. C. v místě bydliště na uvedené adrese Z., pošta Ch., zastihnout. V dané věci tak nelze mít za spolehlivě prokázané, že tato adresa je onou adresou, na které se obviněný zdržuje, byť z indicií ve spise se nacházejících (místo zaměstnání O., realizace zatykače v této obci) je představitelné, že tomu tak skutečně je, nicméně pokud k dovolání obviněný připojil hlášení adresy pro doručování na uvedenou adresu v P., P., jež se nachází na č. l. 202 a jež bylo učiněno již dne 27. 5. 2015, tak je nutno preferovat doručování na tuto adresu, obzvláště v situaci, kdy se zde nachází poštovní schránka osoby obviněného a měl tak být pro doručování vyrozumění o veřejném zasedání zvolen postup doručování na adresu, kterou obviněný uvedl jako adresu pro účely doručování, když na této adrese měla být zásilka uložena. Postup zvolený odvolacím soudem tak nemohl být u dané adresy spojen s fikcí doručení ve smyslu ustanovení § 64 odst. 3 písm. c), odst. 4 tr.ř. a došlo tak k porušení ustanovení o přítomnosti obviněného ve veřejném zasedání.

Ze shora rozvedených důvodů proto Nejvyšší soud z podnětu dovolání obviněného podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Brně. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. zrušil i další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Krajskému soudu v Brně pak Nejvyšší soud podle § 265 l odst. 1 tr. ř. přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Na odvolacím soudu bude, aby nyní doručoval postupem podle § 63 odst. 2 tr. ř., tedy na adresu uvedenou obviněným pro účely doručování.

Toto rozhodnutí učinil Nejvyšší soud v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. b) tr. ř. v neveřejném zasedání.

Protokol o hlavním líčení ze dne 13. 9. 2016, sp. zn. 9 T 55/2016, uvedena adresa trvalého pobytu obviněného P., N. K.

Odvolání obviněného ze dne 10. 10. 2017 proti rozsudku Okresního soudu v Kroměříži sp. zn. 9 T 55 /2016, uvedena adresa trvalého pobytu obviněného N. K., a zejména adresa pro doručování písemností: P., P.

Písemnost ze dne 8. 11. 2017 „Odvolání proti rozsudku okresního soudu Kroměříž doplnění podání ze dne 10. 10. 2017 o důkazní prostředky“, kde obviněný rovněž uvedl adresu pro doručování písemností P., P.

Dovolatel je tak přesvědčen, že na základě uvedených konkrétních okolností, nelze v daném případě uplatnit proti němu tzv. fikci doručení tak, jak to učinil odvolací Krajský soud v Brně, neboť pokud krajský soud nedoručoval na řádně uvedenou adresu pro účely doručování, a adresát (obviněný) si zásilku následně nepřevzal, nemůže být k jeho tíži ta skutečnost, že s termínem veřejného zasedání, které se konalo dne 22. 11. 2017, nebyl řádně a včas obeznámen a veřejné zasedání bylo projednáno bez jeho přítomnosti, ač byl připraven hájit svá práva a oprávněné zájmy a využít k tomuto veškerých zákonných prostředků. Pokud v daném konkrétním případě krajský soud fakticky neprokázal, že obviněný byl s termínem veřejného zasedání prokazatelně obeznámen, platí opak. Dovolatel namítá, že do jeho sféry dispozice se zásilka s předmětným obsahem, vyrozuměním o konání veřejného projednání, nedostala.

Navrhuje tak, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 5 To 377/2017-188 ze dne 22. 11. 2017.

Opis dovolání obviněného byl předsedou senátu soudu prvního stupně za podmínek § 265h odst. 2 tr. ř. zaslán k vyjádření Nejvyššímu státnímu zastupitelství, kterému bylo zasláno dne 19. 3. 2018, když do doby jednání Nejvyššího soudu se nevyjádřilo.

Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.). V Brně dne 25. dubna 2018 JUDr. Pavel Šilhavecký předseda senátu Vyhotovil člen senátu: Mgr. Daniel Broukal