27 Cdo 3043/2022

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Filipem Cilečkem v právní věci navrhovatele: A. B., narozený XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Paolou Spoladore, advokátkou, se sídlem v Praze 2, U Kanálky 1359/4, PSČ 120 00, za účasti: 1) Z. P., narozená XY, bytem XY, a 2) A. I. P., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, obou zastoupených Mgr. Ing. Markem Švehlíkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Purkyňova 74/2, PSČ 110 00, o určení, že A. B., narozený XY, byl ke dni své smrti jediným akcionářem společnosti A. I. P., a o určení velikosti jeho akcionářského podílu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 75 Cm 76/2011, o dovolání účastnic 1) a 2) proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 5. 2022, č. j. 7 Cmo 67/2022-770, takto:

Dovolání se odmítá.

[1] Navrhovatel se návrhem doručeným soudu 17. 5. 2011 domáhá určení, že A. B., narozený XY, byl k okamžiku svého úmrtí jediným akcionářem společnosti A. I. P. (dále jen „společnost“), určení, že rozhodnutí jediného akcionáře společnosti ze dne 17. 12. 2010 je nicotné a „určení rozvržení základního kapitálu do akcií, určení formy druhu a jmenovité hodnoty akcií“.

[2] Dovolatelky označily rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje, vymezily rozsah, v němž je napadají, popsaly důvody dovolání a formulovaly dovolací návrh. K předpokladům přípustnosti dovolatelky uvedly toliko: „Podle účastníků jsou naplněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 237 o. s. ř., neboť vyřešená právní otázka má být dovolacím soudem posouzena jinak.“.

[3] Argument, podle kterého „mají být otázky hmotného a procesního práva dovolacím soudem vyřešeny jinak“ (ve smyslu odlišně od posouzení učiněného odvolacím soudem) významově neodpovídá (ve smyslu § 237 o. s. ř.) požadavku, aby „dovolacím soudem (již dříve) vyřešená právní otázka byla (dovolacím soudem) posouzena jinak“. Má-li být dovolání přípustné proto, že dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak, jde o způsobilé vymezení přípustnosti dovolání, jen je-li z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatelek) dovolací soud odchýlit; srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, ze dne 26. 11. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2733/2013, ze dne 28. 1. 2015, sp. zn. 29 Cdo 3736/2014, či ze dne 27. 11. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3652/2014, anebo usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/2013 (jímž odmítl ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2488/2013), ze dne 16. 12. 2014, sp. zn. IV. ÚS 266/14 (a v něm citovanou judikaturu), ze dne 12. 8. 2015, sp. zn. IV. ÚS 3548/14, či ze dne 21. 7. 2015, sp. zn. II. ÚS 1346/15.

[4] Uvedeným požadavkům na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání dovolatelky v dovolání (posouzeném z obsahového hlediska i v jiných jeho částech) v projednávané věci nedostály.

[5] Náležitosti dovolání a následky plynoucí z jejich nedodržení jsou přitom v občanském soudním řádu stanoveny zcela jasně. Účastníkovi řízení podávajícímu dovolání proto nemohou při zachování minimální míry obezřetnosti (spočívající pouze v přečtení relevantních zákonných ustanovení) vzniknout pochybnosti o tom, co má v dovolání uvést (srov. např. důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 16. 12. 2014, sp. zn. IV. ÚS 266/14).

[6] Nedostatek vymezení přípustnosti dovolání již nelze odstranit, protože lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (§ 241b odst. 3 věta první o. s. ř.), uplynula. Jde přitom o takovou vadu, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedené náležitosti nelze posoudit přípustnost dovolání.

[7] O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 26. 10. 2022 JUDr. Filip Cileček předseda senátu