33 Cdo 1441/2022- I.

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobce V. N., bytem ve XY, zastoupeného JUDr. Miroslavem Zemanem, advokátem se sídlem v Praze 10, Ukrajinská 728, proti žalovanému J. T., bytem XY, zastoupenému Mgr. Petrem Slepičkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Palackého 715/15, o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. 5 C 202/2018, o návrhu žalovaného na odklad právní moci rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. 3. 2022, č. j. 26 Co 89/2019-276, takto:

Návrh žalovaného na odklad právní moci rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. 3. 2022, č. j. 26 Co 89/2019-276, se zamítá.

V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil rozsudek ze dne 15. 1. 2019, č. j. 5 C 202/2018-50, ve spojení s opravnými usneseními ze dne 5. 2. 2019, č. j. 5 C 202/2018-58, a ze dne 15. 2. 2019, č. j. 5C 202/2018-64, kterým Okresní soud Praha – západ určil, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku p. č. XY, jehož součástí je stavba domu XY, objekt bydlení a p. č. XY, zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště XY na LV č. XY pro obec a KÚ XY.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož součástí byl také návrh na odklad právní moci. Návrh odůvodnil obavou, že v případě neprodleného nabytí právní moci předmětného rozsudku, hrozí nejen jemu, ale i jeho rodinným příslušníkům závažná újma spočívající ve ztrátě přístřeší. Podotýká, že dům je fakticky rozdělen na čtyři bytové jednotky, z nichž dvě příslušející dle vzájemné dohody k jeho spoluvlastnickému podílu obývá s manželkou, třemi dětmi a prarodiči; všechny tyto osoby jsou nyní, po pozbytí vlastnického práva žalovaného vystaveny riziku, že bude žalobce usilovat o jejich neprodlené vyklizení, což několikrát avizoval.

Podle § 243 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad prvních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

Nejvyšší soud neshledal důvod pro odklad právní moci napadeného rozhodnutí, neboť pravomocným rozhodnutím odvolacího soudu není žalovaný závažně ohrožen ve svých právech. Z obsahu spisu se podává, že byť v minulosti již vlastnické právo k nemovitostem na základě kupní smlouvy, kterou s žalobcem uzavřel 2. 5. 2014, pozbyl a podle smlouvy o budoucí kupní smlouvě z 30. 6. 2014 nebyly právní vztahy mezi účastníky dosud uspořádány, využití jednotlivých bytů v domě nedoznalo změn. Žalovanému nadto svědčí právo nájmu jedné ideální poloviny předmětných nemovitostí na dobu neurčitou podle nájemní smlouvy, kterou účastníci uzavřeli 30. 6. 2014.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 21. 9. 2022 JUDr. Ivana Zlatohlávková předsedkyně senátu