33 Cdo 2549/2023- I.

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobce Stanislava Masopusta, se sídlem v Ostrově, Odborů 562 (identifikační číslo 103 46 538), zastoupeného JUDr. Karlem Krejzou, advokátem se sídlem v Ostrově, Hlavní třída 716, proti žalované STINTER CZ s.r.o., se sídlem v Hlinsku, Purkyňova 1316 (identifikační číslo 259 59 506), zastoupené Mgr. Vladimírem Náprstkem, advokátem se sídlem v Berouně, Pivovarská 170/3, o 139.990 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 14 C 216/2019, o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 5. 2023, č. j. 70 Co 134/2023-183, takto:

Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 5. 2023, č. j. 70 Co 134/2023-183, se zamítá.

V záhlaví označeným rozhodnutím městský soud potvrdil rozsudek ze dne 14. 12. 2022, č. j. 14 C 216/2019-158, jímž Obvodní soud pro Prahu 2 uložil žalované zaplatit žalobci 139.990 Kč s příslušenstvím a na náhradě nákladů řízení 101.891,77 Kč; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož součástí byl i návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí. Ten odůvodnila závažnou újmou, jež by jí – s ohledem na značné problémy ve stavebnictví, tj. v oboru její činnosti (velký nárust cen materiálů a celkový růst inflace) – hrozila zaplacením vysoké částky na základě případného výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:

1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně); 2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, 3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, 4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné, 5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“).

Na podkladě takto ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatelky na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že není splněn předpoklad v bodě 4/. O tom, že dovolání bude pravděpodobně úspěšné, lze hovořit tehdy, jestliže dosavadní poznatky podle obsahu spisu umožňují (bez prejudice ve vztahu k vlastnímu rozhodnutí o dovolání) pravděpodobnostní úsudek ve prospěch závěru o možné důvodnosti dovoláním uplatněného dovolacího důvodu, případně ve prospěch závěru o možné existenci vad, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o. s. ř.). Uvedený předpoklad však v daném případě splněn není, neboť podle obsahu spisu je nepravděpodobné, že dovolání bude úspěšné.

Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší soud žádost dovolatelky na odklad vykonatelnosti zamítl.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 27. 9. 2023 JUDr. Pavel Krbek předseda senátu