11 Tdo 889/2024

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 31. 10. 2024, o dovolání obviněného M. Ř., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Valdice, proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. 4. 2024, sp. zn. 5 To 19/2024, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 48 T 8/2023, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. Ř. odmítá. Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení

1. Obviněný M. Ř. podal proti shora citovanému rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. 4. 2024, č. j. 5 To 19/2024-499, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 1. 2024, č. j. 48 T 8/2023-437, dovolání, které prostřednictvím svého obhájce zaměřil proti výroku o vině i uloženém trestu. Odkázal přitom na existenci dovolacího důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť je přesvědčen, že rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů, nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech, nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. Vyjma toho dovolatel odkázal i na dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., neboť má za to, že napadená rozhodnutí spočívají na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.

1) M. Ř. a M. M. v období nejméně od dubna 2022 do 27. 2. 2023 v rodinném domě č. XY na ulici XY v XY, okres Opava, po předchozí dohodě a ve vzájemné součinnosti, srozuměni s tím, že v České republice není bez příslušného zákonného povolení možno volně vyrábět ani nakládat s psychotropní látkou pervitin a s omamnou látkou marihuana, jednak opakovaně, nejméně v deseti případech, pomocí opatřené laboratorní techniky, chemikálií a medikamentů obsahujících prekursor pseudoefedrin nelegálně vyrobili psychotropní látku pervitin v celkovém množství nejméně 50 g, kdy takto vyrobený pervitin obsahoval nejméně 68% účinné látky metamfetaminu báze, jednak od přesně nezjištěné doby do 27. 2. 2023 v uvedeném rodinném domě XY za účelem použití k nelegální výrobě psychotropní látky pervitinu přechovávali 700 g chemické látky červený fosfor, ze kterého bylo možno po opatření odpovídajícího množství prekursoru pseudoefedrinu a dalších potřebných chemických látek vyrobit 2.128 g hydrochloridu metamfetaminu, avšak ve výrobě psychotropní látky pervitinu v tomto rozsahu jim bylo zabráněno díky tomu, že byli dne 27. 2. 2023 zadrženi policejním orgánem a že při domovní prohlídce, konané téhož dne v rodinném domě č. XY na ulici XY v XY, byla zajištěna laboratorní technika, chemikálie a prekursor pseudoefedrin, tedy prostředky potřebné k výrobě psychotropní látky pervitinu, přičemž M. M. takto vyrobenou či jinak opatřenou psychotropní látku pervitin a dále omamnou látku marihuana o přesně nezjištěném množství účinné látky THC, kterou si opatřil nezjištěným způsobem, poskytl nejméně - K. F., které v období nejméně od září 2022 do 26. 2. 2023 opakovaně zdarma denně poskytl v množství 0,2 g pervitinu v každém jednotlivém případu, celkem nejméně 35 g pervitinu,- - R. H., kterému v období nejméně od července 2022 do listopadu 2022 nejméně ve dvou případech zdarma poskytl celkem nejméně 0,2 g pervitinu, - L. M., kterému v přesně nezjištěném období v průběhu roku 2022 opakovaně v přesně nezjištěném počtu případů zdarma poskytl nezjištěné množství pervitinu a marihuany, - S. S., kterému v období nejméně od června 2022 do září 2022 nejméně v pěti případech prodal celkem nejméně 1 g pervitinu, vždy nejméně po 0,2 g pervitinu za částku 300 Kč, a dále v tomtéž období nejméně v pěti případech prodal celkem nejméně 10 g marihuany, vždy nejméně po 2 g marihuany za částku 200 Kč, - M. S., kterému v období nejméně od listopadu 2022 do 24. 2. 2023 zdarma poskytl nejméně v osmi případech celkem 2,4 g marihuany, a přičemž M. Ř. psychotropní látku poskytl nejméně - K. F., které v období nejméně od září 2022 do listopadu 2022 nejméně v jednom případě zdarma poskytl množství pervitinu 0,2 g, když pervitin, pod svým mezinárodním nechráněným názvem (INN) v českém jazyce metamfetamin, je uveden v příloze č. 5 nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, vydaného na základě zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, v platném znění, jako psychotropní látka zařazená do Seznamu II podle Úmluvy o psychotropních látkách, a marihuana, pod svým mezinárodním nechráněným názvem (INN) v českém jazyce konopí, obsahující účinnou látku delta9-tetrahydrokanabinol nebo-li THC, je uvedena v příloze č. 3 nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, vydaného na základě zák. č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, v platném znění, jako omamná látka zařazená do Seznamu IV podle Jednotné úmluvy o omamných látkách, a takto jednali s vědomím, že nejsou držiteli povolení k nakládání s omamnými a psychotropními látkami, s přípravky obsahujícími návykové látky nebo s prekursory podle § 4 a § 8 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách,

2) M. M. sám dne 6. 3. 2023 v době od 19:30 do 20:00 hodin, v rodinném domě č. XY na ulici XY v XY, okres Opava, srozuměn s tím, že v České republice není bez příslušného zákonného povolení možno volně vyrábět ani nakládat s psychotropní látkou pervitin, nelegálně vyrobil nejméně 0,2 g psychotropní látky pervitin o přesně nezjištěném množství účinné látky metamfetaminu báze tak, že obsah PET láhve, ve které se nacházelo nezjištěné množství metamfetaminu a dalších chemických látek zbylých po jeho vlastní dřívější výrobě psychotropní látky pervitinu, vylil na talíř a následně jej zahřál letlampou, aby odpařil toluen, načež takto získanou psychotropní látku pervitin zdarma poskytl svému známému L. M., když pervitin, pod svým mezinárodním nechráněným názvem (INN) v českém jazyce metamfetamin, je uveden v příloze č. 5 nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, vydaného na základě zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, v platném znění, jako psychotropní látka zařazená do Seznamu II podle Úmluvy o psychotropních látkách, a takto jednal s vědomím, že není držitelem povolení k nakládání s omamnými a psychotropními látkami, s přípravky obsahujícími návykové látky nebo s prekursory podle § 4 a § 8 zák. č. 167/1998 Sb., o návykových látkách.II. Dovolání obviněného a vyjádření k němu

2. Následnou námitku dovolatele, v rámci které brojí proti skutkovým zjištěním soudů stran toho, kdo opatřil a přechovával červený fosfor za účelem nelegální výroby pervitinu, státní zástupce odmítl. Podle jeho mínění se oba soudy nižších stupňů s výše uvedenými námitkami dostatečně vypořádaly, přičemž státní zástupce se s touto argumentací zcela ztotožnil a pro stručnost na ni odkázal (viz body 25. až 36. odůvodnění rozsudku krajského soudu a bod 22. odůvodnění rozsudku vrchního soudu). Dále státní zástupce konstatoval, že celkový obsah námitek obviněného spíše směřuje k tomu, že soudy porušily zásadu in dubio pro reo. Nicméně jak vyplývá z judikatury Ústavního soudu, důvodem pro zrušení soudního rozhodnutí je toliko extrémní porušení předmětné procesní zásady, tedy porušení, které má za následek, že skutková zjištění, o něž se opírají vydaná rozhodnutí, jsou v extrémním nesouladu s vykonanými důkazy, pročež je výsledek dokazování zcela nespravedlivý a věcně neudržitelný (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 10. 7. 2014 sp. zn. III. ÚS 888/14, publikovaný pod č. 140/2014 Sb. nálezů a usnesení Ústavního soudu ČR). K tak zásadnímu porušení však v nyní projednávaném případě nedošlo.

3. Ohledně odkazu obviněného na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., který byl dovolatelem zmíněn toliko v záhlaví jeho podání, státní zástupce uvedl, že tak učinil výlučně ve vztahu k jím tvrzenému nižšímu rozsahu projednávané trestné činnosti, tedy opětovně v rámci svých skutkových námitek, a tedy mimo skutkový stav, který byl soudy nižších stupňů dovozen z provedených důkazů, pročež ani tato námitka neodpovídá deklarovanému dovolacímu důvodu.

4. Závěrečný návrh státní zástupce vznesl ve dvou variantách, neboť – jak konstatoval – ze spisového materiálu nebylo možné ověřit, zda Krajský soud v Ostravě postupoval podle § 265h odst. 1 tr. ř. V kladném případě státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř., neboť nesplňuje náležitosti obsahu dovolání. Naopak v záporném případě státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. V obou případech státní zástupce vyjádřil z hlediska § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. souhlas s projednáním dovolání v neveřejném zasedání.

5. Výše uvedené doplnění stanoviska státního zástupce ze dne 24. 9. 2024 bylo Nejvyšším soudem zasláno obhájci obviněného k případné replice. Dovolatel v návaznosti na to zaslal Nejvyššímu soudu (prostřednictvím svého obhájce) své druhé doplňující vyjádření ze dne 24. 10. 2024, v rámci kterého vyjádřil s výše uvedenými závěry státního zástupce zásadní nesouhlas. Podle jeho mínění měly být v projednávané věci doplněny důkazy výslechem svědkyně N. U. a svědkyně P. B., neboť tyto osoby mohly potvrdit, že v době od listopadu 2022 do 22. 2. 2023 se zdržoval v jejich bytě, a že se tudíž nemohl podílet na výrobě pervitinu v místě XY. Následně dovolatel zopakoval, že podle jeho mínění mělo být doplněno i odborné vyjádření kpt. Ing. Jany Pavelkové z OKTE Policie České republiky o posouzení koncentrace červeného fosforu, neboť tento údaj mohl mít přímý vliv na stanovení množství hydrochloridu metamfetaminu, které bylo z množství této chemické látky reálné vyrobit. Vyjma toho dovolatel akcentoval, že krajský soud v tomto směru vycházel pouze z celkového množství zajištěného červeného fosforu, aniž by však tato skutečnost mohla prokázat úmysl obviněného (stejně jako jej neprokázaly ani další ve věci provedené důkazy). Z těchto důvodů dovolatel setrval na svém výše uvedeném dovolacím návrhu.

6. V navazujícím písemném podání ze dne 24. 9. 2024, č. j. 1 NZO 515/2024-18, již státní zástupce reagoval na doplnění mimořádného opravného prostředku obviněným ze dne 24. 7. 2024. Stran odkazu dovolatele na argumentaci obsaženou v závěrečné řeči jeho obhájce u hlavního líčení a v písemných doplněních odvolání státní zástupce opět deklaroval, že dovolatel je povinen své výhrady přesně vymezit s odkazem na konkrétní dovolací důvody, pod které je podřadil. Pokud tak neučinil, nebo na dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. řádu odkázal bez toho, aby tvrzené vady přiřadil jednotlivým variantám konkrétních dovolacích důvodů, nepostupoval v souladu s platnou právní úpravou a judikaturou Nejvyššího soudu.1.

III. Přípustnost dovolání

18. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zjišťoval, zda je dovolání přípustné a zda vyhovuje všem relevantním ustanovením trestního řádu, tedy zda bylo podáno v souladu s § 265a odst. 1, 2 tr. ř., zda bylo podáno v zákonné dvouměsíční lhůtě a na příslušném místě v souladu s § 265e odst. 1, 3 tr. ř., jakož i oprávněnou osobou ve smyslu § 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř. Dále Nejvyšší soud zkoumal, zda dovolání splňuje všechny obligatorní obsahové náležitosti upravené v § 265f tr. ř.

19. Vzhledem k tomu Nejvyšší soud přezkoumal toliko námitky dovolatele, které vznesl ve svých podáních ze dne 3. 7. 2024 a 24. 7. 2024 (event. které shrnul ve své replice k písemnému vyjádření státního zástupce), nikoli ty, které nově uplatnil až ve svém podání ze dne 24. 10. 2024.IV. Důvodnost dovolání

20. Nejvyšší soud nejprve podotýká, že dovolatel ve svém mimořádném opravném prostředku odkázal na dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř., avšak jednotlivé námitky již pod konkrétní dovolací důvody nikterak nepodřadil. K tomuto stavu Nejvyšší soud ve své judikatuře již mnohokrát zdůraznil, že pokud dovolatel své námitky dostatečně nekonkretizuje, není dovolací soud povinen je za obviněného domýšlet (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Tdo 435/2013, podobně i rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 452/07). Ke konkretizaci dovolatelem vznesených výhrad přitom patří i vlastní subsumpce (podřazení) každé námitky pod konkrétní dovolací důvod, neboť předmětný odkaz určuje rozsah přezkumné činnosti dovolacího soudu.

21. Obsah uplatněných námitek tedy musí věcně odpovídat některému či některým zákonem stanoveným důvodům dovolání podle § 265b odst. 1 písm. a) až m) tr. ř., přičemž samotný odkaz na důvod či důvody dovolání je nutné chápat materiálně. Toliko formální odkaz na některý z důvodů dovolání uvedený v záhlaví či zápatí podaného dovolání (aby byl splněn požadavek § 265f tr. řádu) a následné ponechávání úvaze dovolacího soudu, pod který dovolací důvod si tu kterou námitku sám podřadí, je postupem nesprávným a v případě přetrvávajících pochybností může být i důvodem pro odmítnutí celého mimořádného opravného prostředku (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2023, sp. zn. 11 Tdo 439/2023, apod.).

22. V duchu výše citované judikatury Nejvyššího i Ústavního soudu dovolací soud zkoumal, zda mimořádný opravný prostředek obviněného M. Ř. splňuje kritéria jím uplatněných dovolacích důvodů, načež po prostudování připojeného spisového materiálu a obsahu podaného mimořádného opravného prostředku dospěl k závěru, že jím vznesené námitky žádné z variant uplatněných dovolacích důvodů neodpovídají.

23. Nejvyšší soud předně ověřil, že Krajský soud v Ostravě odvodil své skutkové závěry z provedených a vzájemně se doplňujících důkazů, které zjevně vyhodnotil v souladu s ustanovením § 2 odst. 6 tr. ř., tedy podle svého vnitřního přesvědčení založeném na posouzení všech okolností případu jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. Poté soud prvního stupně svým skutkovým závěrům přiřadil přiléhavou hmotněprávní kvalifikaci, neboť zákonné znaky přípravy zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 20 odst. 1 tr. zákoníku k § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku byly jednáním obviněného M. Ř. bez důvodných pochybností naplněny, a to jak po objektivní, tak subjektivní stránce.

24. S výrokem o vině soudu prvního stupně se poté bezvýhradně ztotožnil i Vrchní soud v Olomouci ve svém rozsudku ze dne 10. 4. 2024, č. j. 5 To 19/2024-499, který sice napadený rozsudek krajského soudu stran obou obviněných částečně zrušil, avšak pouze ve výroku o uloženém trestu, kterak bylo zmíněno shora. Současně se oba soudy nižších instancí v rámci odůvodnění svých rozhodnutí řádně vypořádaly s již dříve přednesenými námitkami obviněného (viz odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Ostravě v bodech 33. až 34. a 37., a odůvodnění rozsudku Vrchního soudu v Olomouci zejména v bodech 21. až 22.). Přes tyto skutečnosti podal obviněný proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě mimořádný opravný prostředek, ve kterém se opětovně zříká své odpovědnosti za spáchaný zločin, neboť je i nadále přesvědčen, že na základě provedených důkazů nelze dospět k závěru o jeho vině ve smyslu kvalifikované skutkové podstaty. S ohledem na tyto námitky Nejvyšší soud danou věc znovu přezkoumal, nicméně v rámci své revize neshledal, že by postupem soudů nižších stupňů došlo k obviněným vytýkaným pochybením. 19.

V. 3. Shrnutí

Námitky obviněného ve vztahu k výroku o trestu

22. O odmítnutí předmětného dovolání bylo rozhodnuto v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

23. Skutečnost, že dovolatel i nadále subjektivně pociťuje uložený trest jako nepřiměřeně přísný, a že o jeho výši dále vede polemiku, je však z hlediska dovolacích důvodů zcela irelevantní, neboť – jak bylo již konstatováno shora – platný trestní řád neumožňuje tuto námitku podřadit pod dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a písm. h) tr. ř., ani pod žádný jiný dovolací důvod, taxativně stanovený v § 265b odst. 1 tr. ř. Za tohoto stavu tak byl Nejvyšší soud nucen danou námitku obviněného kategoricky odmítnout jako zcela irelevantní. 19.

20. Rovněž námitku, jejímž prostřednictvím dovolatel naznačil, že jemu vyměřený nepodmíněný trest odnětí svobody hodnotí jako nepřiměřeně přísný, bylo třeba z hlediska zákonného vymezení dovolacích důvodů odmítnout, neboť platný trestní řád neumožňuje takové námitky podřadit pod žádný z dovolacích důvodů, taxativně vyjmenovaných v § 265b odst. 1 tr. řádu.

21. Nejvyšší soud tedy po provedeném přezkumu napadeného rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. 4. 2024, č. j. 15 To 19/2024-499, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 1. 2024, č. j. 48 T 8/2023-437, v rozsahu podaného mimořádného opravného prostředku dospěl k jednoznačnému závěru, že ve věci obviněného M. Ř. nedošlo ve smyslu jím uplatněných dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. g), písm. h) tr. ř. k porušení zákona. Z tohoto důvodu Nejvyšší soud jeho dovolání v souladu s § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

24. Lze jistě připustit, že k dokonání trestného činu, tedy k výrobě metamfetaminu v množství 2.128 g v daném případě fakticky nedošlo. Avšak s ohledem na tak závažné množství červeného fosforu, jakož i předchozí laboratorní produkci předmětné omamné látky je zcela zřejmé, že oba obvinění si vědomě a promyšleně opatřovali věci a prostředky nutné k výrobě pervitinu, čímž zjevně vytvářeli podmínky pro budoucí spáchání zvlášť závažného zločinu spočívající v laboratorní výrobě metamfetaminu ve velkém rozsahu (tedy v množství přesahujícím 1.500 g). Jelikož podle § 283 odst. 5 tr. zákoníku jsou takové přípravné práce trestné, postupovaly oba soudy nižších stupňů zcela v souladu s platnou právní úpravou, když jednání obou obviněných vyhodnotily z hlediska aplikované právní kvalifikace jako přípravu podle § 20 odst. 1 tr. zákoníku ke zvlášť závažnému zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku. 19.

Proti tomuto usnesení není, s výjimkou obnovy řízení, opravný prostředek přípustný (viz § 265n tr. ř.). V Brně dne 31. 10. 2024 JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu