NSS 8 Afs 88/2007-60

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody a soudů JUDr. Michala Mazance a JUDr. Jana Passera, v právní věci žalobce: CASINO SERVIS, spol. s r. o., se sídlem Ostrava-Třebovice, Na Valech 5519/30, zastoupený JUDr. Martinem Skybou, advokátem se sídlem Ostrava-Moravská Ostrava, Preslova 9, proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava, 28. října 117, v řízení o žalobách proti rozhodnutím žalovaného ze dne 15. 2. 2006, čj. MSK 30875/2006 a čj. MSK 30893/2006, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 7. 2007, čj. 22 Ca 101/2006 ‑ 32, takto:

Ustanovení § 18 odst. 3 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, je nutno vykládat tak, že povolení je možno vydat jen na stávající nebo následující kalendářní rok.

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.

Rozhodnutím Městského úřadu Bohumín, odboru finančního ze dne 31. 10. 2005, čj. FO/2005/2335/Noh, bylo žalobci povoleno provozování výherních hracích přístrojů umístěných v „MULTICASINO BOHUMÍN“ na období od 1. 1. 2006 do 31. 12. 2006.

Rozhodnutím téhož správního orgánu ze dne 13. 12. 2005, čj. FO/2005/2525/Noh, bylo vysloveno, že se žalobci nepovoluje provozování 22 výherních hracích přístrojů (ve výroku tohoto správního rozhodnutí dále uvedených) na období od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2007 a rozhodnutím ze dne 13. 12. 2005, čj. FO/2005/2529/Noh, nebylo žalobci povoleno provozování výherních hracích přístrojů na období od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2008, v obou případech rovněž s místem umístění MULTICASINO, Studentská 341.

Rozhodnutími žalovaného ze dne 15. 2. 2006, čj. MSK 30875/2006 a čj. MSK 30893/2006, byla zamítnuta odvolání žalobce a poslední dvě rozhodnutí Městského úřadu Bohumín (ze dne 13. 12. 2005) byla potvrzena, přičemž žalovaný dospěl k závěru, že vydání povolení na období roku 2007 a 2008 by za dané situace bylo v rozporu s § 18 odst. 3 zákona č. 2002/1990 Sb. o loteriích a jiných podobných hrách (dále též „zákona o loteriích“).

Samostatnými žalobami se žalobce domáhal přezkoumání a zrušení těchto rozhodnutí žalovaného. Krajský soud v Ostravě poté, co obě věci spojil ke společnému projednání, rozsudkem ze dne 26. 7. 2007, čj. 22 Ca 101/2006 ‑ 32 žaloby zamítl. Jak vyplývá z odůvodnění tohoto rozsudku, soud především poukázal na § 18 odst. 3 zákona o loteriích, dle kterého lze povolení vydat nejdéle na dobu jednoho roku. Neztotožnil se s výkladem žalobce o možnosti vydat povolení k provozování výherních hracích přístrojů na mnoho kalendářních let za sebou na základě samostatných žádostí podaných v jednom kalendářním roce a to vždy na dobu nejdéle jednoho kalendářního roku. Tak by bylo např. možné, aby žadatel při splnění ostatních podmínek stanovených v § 18 zákona o loteriích požádal v jednom kalendářním roce o vydání povolení k provozování jednoho hracího přístroje na 20 kalendářních let dopředu na základě dvaceti samostatných žádostí. Takovýto postup ovšem představuje obcházení zákona, konkrétně § 18 odst. 3 zákona o loteriích. Krajský soud shledal i jako nedůvodnou žalobní námitku týkající se absence právní úvahy v odůvodněních obou rozhodnutích správního orgánu prvého stupně ze dne 13. 12. 2005. Dovodil, že i když jsou tyto části rozhodnutí poměrně stručné, vyhovují požadavkům § 47 odst. 3 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení.

Včas podanou kasační stížností se žalobce (dále též stěžovatel) domáhá přezkoumání a zrušení tohoto rozsudku. Vyslovil nesouhlas s výkladem § 18 odst. 3 zákona o loteriích provedeným krajským soudem. Poukázal na to, že nedůslednost zákonodárce (nepřesnost formulace tohoto ustanovení) nelze nahrazovat rozšiřujícím výkladem. Příkazy v obecně závazných předpisech musí být zřetelně a přesně formulovány. Pokud určité ustanovení umožňuje dvě různé interpretace, nelze takové ustanovení účelně vykládat v neprospěch účastníka (správního) řízení za použití nepřiměřeného extenzivního a účelového výkladu. Dle stěžovatele úvaha krajského soudu o obcházení zákona nemůže obstát, neboť stěžovatel postupoval v souladu s tím, co zákon o loteriích umožňuje a ukládá žadatelům o vydání povolení k provozování výherních hracích přístrojů.

Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek krajského soudu se zřetelem na uplatněné stížní důvody, přičemž vycházel z následujících skutečností, úvah a závěrů.

Obecně je možno souhlasit se stěžovatelem, že při ne zcela přesné formulaci zákonného ustanovení, které je možno vyložit dvojím způsobem, je nutno vycházet z výkladu, který je pro účastníka správního řízení výhodnější. Tohoto principu se však nelze dovolávat pokud při použití příslušných metod výkladu zjevně tato další interpretace nepřichází v úvahu a byla by zjevným obcházením zákona.

Nepochybně ustanovení § 18 odst. 3 zákona o loteriích bylo vhodné formulovat přesněji např. tak, že k žádosti je možno vydat povolení na stávající kalendářní rok nebo na následující kalendářní rok. Při použití všech metod výkladu, tedy nejen gramatické, ale především i logické a systematické, je nutno dospět k závěru, že toto ustanovení připouští jediný výklad a to ten, jak právě bylo zde uvedeno. Krajský soud v rámci logického výkladu vhodně použil i argument ad absurdum z kterého je již zřejmé, že výklad zastávaný stěžovatelem nemůže obstát, neboť by ve svém výsledku znamenal faktické popření smyslu § 18 odst. 3 zákona o loteriích. Tato úprava není samoúčelná. Jedná se o to, aby se zřetelem na povahu provozování výherních hracích přístrojů bylo povolení vydáváno jen na relativně krátkou dobu a to na základě aktuálně zjištěných rozhodujících skutečností (např. i pokud se týká požadavku bezúhonnosti).

Ze všech těchto skutečností vyplývá, že kasační stížnost žalobce nebyla shledána důvodnou, a proto byla zamítnuta (§ 110 odst. s. ř. s.).

Úspěšnému žalovanému, jak vyplývá z obsahu spisu, náklady spojené s řízením o kasační stížnosti nevznikly. Proto mu náhrada těchto nákladů nebyla přiznána (§ 120, § 60 odst. 1 s. ř. s.)

Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 14. ledna 2009 ⟪LB:lb_001⟫ JUDr. Petr Příhoda ⟪LB:lb_002⟫ předseda senátu