NSS Nao 94/2013-97

Nao 94/2013 - 97

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: Ing. J. L., proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16, Praha 2, v řízení ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 A 141/2012, o námitce podjatosti, takto:

Soudci Městského soudu v Praze Mgr. Jana Brothánková, JUDr. Ing. Viera Horčicová, Mgr. Jan Kašpar a Mgr. Kamil Tojner nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 A 141/2012.

Žalobce v průběhu řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu uplatnil v podání ze dne 9. 12. 2013 námitku podjatosti mimo jiné vůči soudcům 10. senátu Městského soudu v Praze. Svoji námitku odůvodnil tím, že „došlo opakovaně vědomě a úmyslně k porušování zákona (s plným vědomím, že proti libovůli v dané oblasti nejsou přípustné jakékoli opravné prostředky) – překvapivé a svévolné rozhodnutí ve věci nákladů s odepřením práva se ke zvažovaným skutečnostem (či bezdůvodně připojeným jiným spisům) dopředu jakkoli vyjádřit, podávám proti těmto senátům námitku podjatosti a to ve všech řízeních vedených ve vztahu k danému žadateli, neboť uvedené senáty nemohou být zárukou nestranného a spravedlivého posouzení věcí a nepožívají důvěry, důstojnosti a odpovědnosti, která je na ně s ohledem na jejich postavení kladena.“

Městský soud předložil spis Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti podle ust. § 8 odst. 5 s. ř. s. Soudci 10. senátu Mgr. Jana Brothánková, JUDr. Ing. Viera Horčicová, Mgr. Jan Kašpar a Mgr. Kamil Tojner uvedli, že se necítí být podjatými, že k projednávané věci ani k žalobci nemají žádný vztah a že jim nejsou ani známy žádné okolnosti, které by mohly vést k pochybnostem o jejich nepodjatosti.

Podle ust. § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Vyloučení soudce z důvodů uvedených v ust. § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle které nesmí být nikdo odňat svému zákonnému soudci. Vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze jen ze závažných důvodů, které mu, alespoň potenciálně, brání rozhodnout v souladu se zákonem, nezaujatě a spravedlivě. Důvod pochybovat o nepodjatosti soudce se musí opírat o konkrétní objektivní zjištění o jeho poměru k věci, účastníkům či jejich zástupcům, a nikoli pouze o obecné a ničím nepodložené spekulace nebo domněnky účastníků (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 9. 2008, sp. zn. III. ÚS 1944/08).

V daném případě je podle žalobce důvodem podjatosti soudců jejich rozhodovací činnost s tím, že došlo opakovaně vědomě a úmyslně k porušování zákona. Podle ust. § 8 odst. 1 s. ř. s. nemohou být důvodem k vyloučení soudce okolnosti, které spočívají v jeho postupu v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Žalobcem tvrzené skutečnosti, z nichž dovozuje podjatost, proto nelze považovat za takové, které by svědčily o existenci zvláštního poměru uvedených soudců k žalobci, žalovanému či k věci samé, pro nějž by mohly existovat pochybnosti o jejich nepodjatosti. Žádnými dalšími skutečnostmi, které by nasvědčovaly podjatosti soudců uplatněná námitka podjatosti odůvodněna není. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 19. prosince 2013 ⟪LB:lb_001⟫ JUDr. Eliška Cihlářová ⟪LB:lb_002⟫ předsedkyně senátu