NSS 6 As 187/2016-18

6 As 187/2016 - 18

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Langáška (soudce zpravodaj) a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobce: P. M., zastoupený Mgr. Jiřím Matějíčkem, advokátem, se sídlem Jiráskova 9, Přerov, proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje, se sídlem třída Tomáše Bati 21, Zlín, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. prosince 2014, č. j. KUZL-60492/2014, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. června 2016, č. j. 41 A 4/2015 - 27, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, takto:

Návrh žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá.

I. Vymezení případu

[1] Městský úřad Uherský Brod rozhodl dne 3. září 2014 podč. j. OSD/0477/22/14/Hn tak, že žalobce uznal vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 7 zákonač. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, kterého se měl dopustit tím, že dne 31. ledna 2014 v 07: 00 hod. řídil motorové vozidlo zn. Škoda Octavia, přičemž na silnicič. I/50 mezi obcí Uherský Brod a obcí Bystřice pod Lopeníkem, v místě před odbočkou k místní části zvané Králov při jízdě ve směru na obec Bystřice pod Lopeníkem nerespektoval pokyn svislé dopravní značkyč. B 21a „Zákaz předjíždění“ doplněné vodorovnou dopravní značkouč. V 1a „Podélná čára souvislá“ a v úseku, kde je to tímto dopravním značením výslovně zakázáno, předjížděl motorová vozidla jedoucí před sebou stejným směrem v koloně. Tímto jednáním měl porušit ustanovení § 4 písm. c) zákona o silničním provozu, za což mu byla uložena pokuta ve výši 5.000 Kč, zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 6 měsíců a povinnost nahradit náklady spojené s projednáváním přestupku ve výši 1.000 Kč. O odvolání žalobce rozhodl žalovaný výše citovaným rozhodnutím tak, že je zamítl a rozhodnutí Městského úřadu Uherský Brod potvrdil. Žalobu proti rozhodnutí žalovaného Krajský soud v Brně (dále jen „krajský soud“) napadeným rozsudkem zamítl.

II. Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti

[2] Žalobce (dále též „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost, jíž se domáhá jeho zrušení a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení. Součástí kasační stížnosti je také návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

[3] Stěžovatel návrh na přiznání odkladného účinku odůvodnil pouze odkazem na kasační námitky a znění § 73 a § 107 zákonač. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Samotná kasační stížnost brojí zejména proti nedostatečnému zohlednění materiální stránky přestupku krajským soudem i správními orgány.

[4] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti k návrhu na přiznání odkladného účinku zdůraznil, že návrh stěžovatele není nijak odůvodněn, takže žalovaný neví, o jaké výjimečné okolnosti by měl být opřen. Dále upozornil na skutečnost, že stěžovatel nikdy v průběhu správního řízení neuvedl, že by byl řidičem z povolání, a v době, kdy řidičský průkaz potřebuje prakticky každý, nelze újmu odůvodňující přiznání odkladného účinku dovodit pouze z toho, že bude stěžovatel nucen respektovat zákaz řízení motorových vozidel.

III. Hodnocení Nejvyššího správního soudu

[5] Nejvyšší správní soud návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl.

[6] Soudní řád správní stanoví pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podmínky jako pro přiznání odkladného účinku žalobě proti rozhodnutí správního orgánu (§ 107 odst. 1 s. ř. s.). Ustanovení § 73 odst. 2 s. ř. s. potom pro přiznání odkladného účinku vyžaduje, aby výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a aby přiznání odkladného účinku nebylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Tyto podmínky musejí být splněny kumulativně, přičemž „povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy stíhá žalobce“ (usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. října 2003, č. j. 52 Ca 9/2003 - 144).

[7] V projednávaném případě však stěžovatel žádnou konkrétní újmu, která by mu v důsledku právní moci a vykonatelnosti rozhodnutí žalovaného vznikla, v návrhu na přiznání odkladného účinku netvrdí. Za tohoto stavu nemůže Nejvyšší správní soud považovat první z podmínek pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti za splněnou. „Újma, která má hrozit žadateli o přiznání odkladného účinku žaloby či kasační stížnosti podle § 73 odst. 2 s. ř. s., nesmí být vzhledem k jeho poměrům bagatelní, nýbrž naopak významná, taková, která opravňuje, aby v jeho konkrétním případě pravidlo, že žaloba resp. kasační stížnost odkladný účinek nemá mít (§ 73 odst. 1 s. ř. s.), nebylo výjimečně uplatněno“ (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. května 2014, č. j. 6 Afs 73/2014 - 56). Aby Nejvyšší správní soud takovou újmu shledal, musel by žalobce uvést alespoň nějaké skutečnosti, na jejichž základě by ji bylo možno předpokládat. Z návrhu stěžovatele však vyplývá toliko újma způsobená výkonem sankcí spočívajících v povinnosti zaplatit pokutu a v zákazu řízení motorových vozidel. V takovém případě je odkladný účinek kasační stížnosti přiznáván zcela výjimečně (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 10. dubna 2013, č. j. 6 As 29/2013 - 80, a ze dne 29. srpna 2003, č. j. 6 A 160/2002 - 46, a contrario), přičemž je nutno zopakovat, že stěžovatel žádné výjimečné okolnosti vztahující se k jeho situaci neuvedl.

[8] Při nesplnění první z podmínek přiznání odkladného účinku kasační stížnosti by již bylo nadbytečné zabývat se otázkou rozporu s důležitým veřejným zájmem. Nejvyšší správní soud tedy odkladný účinek kasační stížnosti nepřiznal.

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 6. září 2016 ⟪LB:lb_001⟫ JUDr. Tomáš Langášek ⟪LB:lb_002⟫ předseda senátu