NSS Aprk 9/2016-78

Aprk 9/2016 – 78

Spis Aprk 9/2016 byl spojen se spisem Aprk 6/2016 a pod touto spisovou značkou bylo rozhodnuto takto:

Věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Aprk 6/2016 (sp. zn. 42 Cad 76/2008), sp. zn. Aprk 9/2016 (sp. zn. 42 Cad 74/2008) a sp. zn. Aprk 12/2016 (sp. zn. 78 Ad 24/2011) se spojují ke společnému projednání. Nadále budou vedeny pod sp. zn. Aprk 6/2016.

Návrhy na určení lhůty k provedení procesního úkonu se odmítají.

Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Dne 26. 2. 2016 a 29. 2. 2016 obdržel Nejvyšší správní soud od Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále jen „krajský soud“) podání navrhovatele nazvaná Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu (bez bližší specifikace).

Nejvyšší správní soud vyhodnotil zmíněné podání jako návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu ve smyslu § 174a zákonač. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákona o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“).

Návrhem na určení lhůty k provedení procesního úkonu se může účastník soudního řízení, má-li za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, obrátit na příslušný soud, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení. Tímto způsobem může účastník řízení dosáhnout odstranění průtahů v řízení před soudem, resp. odstranit nečinnost soudu, k čemuž zřejmě směřuje nynější podání navrhovatele.

Návrh na určení lhůty v nynější věci však neobsahoval všechny náležitosti, které předepisuje § 174a odst. 2 zákona o soudech a soudcích. Dle tohoto ustanovení musí být z návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu patrno: kdo jej podává, o jakou věc se jedná, o jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení, čeho se navrhovatel domáhá a označení soudu, vůči němuž návrh směřuje. Návrh musí být podepsán a datován. Nynější návrhy na určení lhůty k provedení procesního úkonu však neobsahovaly specifikaci toho, o jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a řádné vylíčení toho, čeho se navrhovatel domáhá (petit)a nakonec nebylo ani zřejmé postavení navrhovatele v jednotlivých fázích daných řízení.

Protože Nejvyššímu správnímu soudu nebylo z petitu návrhu zřejmé, čeho se vlastně navrhovatel domáhá, vyzval jej usneseními ze dne 2. 3. 2016, nechť soudu do jednoho týdne od doručení doplní svůj návrh o specifikaci, jakého procesního úkonu se u Krajského soudu v Ústí nad Labem vlastně domáhá. Usnesení byla navrhovateli doručena dne 3. 3. 2016. Navrhovatel byl současně poučen, že nebude-li výzvě k doplnění návrhu vyhověno, soud návrh odmítne.

Přípisy ze dne 9. 3. 2016 navrhovatel reagoval na výzvy k doplnění návrhu, avšak žádným způsobem své podání neupřesnil a svůj návrh požadovaným způsobem nedoplnil. Uvedl pouze, že se zajímal o osud uvedených sporů, které byly před krajským soudem vedeny; soud mu však pouze sdělil, že již o předmětných věcech před lety rozhodl a věci jsou tak již dávno skončeny. Navrhovatel pouze uvedl, že soud tehdy zřejmě rozhodoval bez zástupce. Závěrem zdůraznil, že žalobkyně má právo na soudní ochranu a spravedlivý proces.

Ve stanovené lhůtě (ani později do dne vydání tohoto usnesení o odmítnutí návrhu) navrhovatel své návrhy požadovaným způsobem nedoplnil. Nejvyšší správní soud tak návrhy na určení lhůty k provedení procesního úkonu ze dne 26. 2. 2016 a 29. 2. 2016 odmítl dle § 174a odst. 6, věty druhé, zákona o soudech a soudcích, dle kterého mezi důvody pro odmítnutí návrhu patří i skutečnost, že navrhovatel neopravil nebo nedoplnil řádně návrh v určené lhůtě.

Protože ve všech případech uvedených ve výrokuč. I tohoto usnesení se jednalo o shodné věci, soud řízení o nich spojil ke společnému rozhodnutí.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích, dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, je-li návrh uznán jako oprávněný. K tomu v projednávané věci nedošlo, proto soud rozhodl tak, že navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 17. března 2016 ⟪LB:lb_001⟫ JUDr. Lenka Kaniová ⟪LB:lb_002⟫ předsedkyně senátu