NSS 5 As 221/2017-22

5 As 221/2017 - 22

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobkyně: L. V., proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, se sídlem Brno, Žerotínovo nám. 3/5, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. 7. 2017, č. j. 62 A 52/2017 - 68, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, takto:

Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá.

[1] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala u Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) žalobu, kterou se domáhá ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, který má spočívat „v manipulaci se spisy OM 323/02“ a „v poskytnutí informací ze spisů neoprávněným osobám“. Současně požádala o osvobození od soudních poplatků a navrhla, aby jí byl ustanoven zástupce z řad advokátů.

[2] Krajský soud usnesením ze dne 12. 7. 2017, č. j. 62 A 52/2017 - 68, ve výroku I. žádost stěžovatelky o osvobození od soudních poplatků zamítl, ve výroku II. stěžovatelku vyzval, aby ve lhůtě deseti dnů ode dne doručení tohoto usnesení zaplatila soudní poplatek za žalobu ve výši 2000 Kč a ve výroku III. zamítl návrh stěžovatelky na ustanovení zástupce.

[3] Výroky I. a III. usnesení krajského soudu napadla stěžovatelka kasační stížností, ve které současně požádala o přiznání odkladného účinku.

[4] Žalovaný se k návrhu stěžovatelky na přiznání odkladného účinku nevyjádřil.

[5] Podle § 107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom se užije přiměřeně § 73 odst. 2 s. ř. s., podle kterého lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Podle § 73 odst. 3 s. ř. s. se přiznáním odkladného účinku pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí.

[6] Stěžovatelka v nyní projednávané věci kasační stížností napadá usnesení krajského soudu v rozsahu jeho výroků I. a III., jimiž krajský soud zamítl její žádost o osvobození od soudních poplatků a návrh na ustanovení zástupce. V této souvislosti ovšem stěžovatelka konkrétně netvrdí a nedokládá, jakou újmu by pro ni mohly znamenat právní následky nyní napadeného usnesení. Pouhé zcela obecné tvrzení stěžovatelky, že přiznání odkladného účinku je vhodné „kvůli přednímu hledisku zájmu dítěte a ochraně zájmu potomků“, samo o sobě nemůže obstát, neboť z něj není zřejmé, jak konkrétně by mělo být zasaženo do její právní sféry způsobem předpokládaným v § 73 odst. 2 s. ř. s. Podle názoru Nejvyššího správního soudu přitom ani z obsahu spisu nevyplývá možný vznik jakékoli újmy, která by stěžovatelce mohla vzniknout na základě napadeného usnesení o zamítnutí její žádosti o osvobození od soudních poplatků a návrhu na ustanovení zástupce. V nyní projednávané věci totiž byla napadenými výroky usnesení krajského soudu „pouze“ zamítnuta žádost o osvobození od soudních poplatků a návrh na ustanovení zástupce. Postavení stěžovatelky by se nezměnilo ani v případě, že by byl odkladný účinek kasační stížnosti přiznán, neboť jeho přiznání má za následek dočasné navrácení do právního stavu před vydáním usnesení krajského soudu; stěžovatelka by tedy nadále zůstala neosvobozena od soudních poplatků a nevznikl by jí ani nárok na ustanovení zástupce.

[7] Nejvyšší správní soud uzavírá, že zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nejsou v daném případě splněny; proto Nejvyšší správní soud dle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl. Tím Nejvyšší správní soud žádným způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 17. srpna 2017 ⟪LB:lb_001⟫ JUDr. Lenka Matyášová ⟪LB:lb_002⟫ předsedkyně senátu