OSBI 11 C 1/2019-54

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr Lenkou Šestákovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ manželky:; celé jméno žalobce, narozená dne datum ⟪LB:lb_002⟫ trvale bytem adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ a ⟪LB:lb_004⟫ manžela:; celé jméno žalovaného, narozený dne datum ⟪LB:lb_005⟫ bytem adresa žalovaného, země ⟪LB:lb_006⟫ o rozvodu manželství

I. Manželství manželů jméno celé jméno žalovaného, rozené příjmení, a celé jméno žalovaného, uzavřené dne datum v příjmení jméno, v Itálii, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. 1. 2014.

2. Manžel se k návrhu na rozvod manželství nevyjádřil, na ústní jednání, ač řádně předvolán, se nedostavil. Soud proto jednal v jeho nepřítomnosti a z důkazů, které měl k dispozici, zjistil následující skutkový stav.

3. Z oddacího listu účastníků bylo zjištěno, že manželství uzavřeli dne datum v příjmení jméno, v Itálii. V případě manželky se jednalo o manželství první, v případě manžela o manželství druhé, neboť do manželství vstupoval jako vdovec. Manželka je národnosti české a státní příslušnosti Česká republika, manžel národnosti tuniské, státní příslušnosti tuniské i italské. Poslední společné bydliště bylo v Itálii, na adrese trvalého bydliště manžela. Z manželství se dne datum narodila nezletilá dcera jméno celé jméno žalovaného. Rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne datum rozhodnutí č. j. spisová značka, který nabyl právní moci dne datum, byla nezletilá jméno svěřena do péče matky i s účinností pro dobu po rozvodu manželství rodičů a otci byla stanovena vyživovací povinnost na nezletilou ve výši 3 750 Kč měsíčně, rovněž s účinností pro dobu po rozvodu manželství rodičů. Ze zprávy kolizního opatrovníka nezletilé, stát. instituce, která byla vyžádána dle § 755 odst. 2 písm. a) o. z., bylo zjištěno, že tento neeviduje zvláštní důvody zakládající zájem nezletilého dítěte na trvání manželství rodičů.

4. Z výpovědi manželky, jako účastnice řízení, bylo zjištěno, že pokud se jedná o průběh manželství a příčiny rozvratu, popsala je v návrhu a na těchto trvá. V průběhu manželství měli velké neshody, které byly způsobeny rozdílnými názory prakticky na vše. Manžel je muslim, tudíž má úplně jiný pohled na manželství, výchovu dítěte a negativně se začal projevovat i jejich velký věkový rozdíl. V roce 2009 se vrátila do České republiky a od té doby žije v České republice. Manželství je nefunkční a formální. Do Itálie za manželem jezdily s dcerou, jako za jejím otcem, nic víc. Na návrhu na rozvod manželství trvala.

5. Příslušnost podepsaného soudu je stanovena v článku 3 odst. 1 písm. a), b) Nařízení Rady ES č. 2201/2013 Sb., dle kterého ve věcech týkajících se rozvodů, rozluky, či prohlášení manželství za neplatné, jsou příslušné soudy toho členského státu, na jehož území mají manželé obvyklé bydliště, nebo měli poslední obvyklé bydliště, nebo má odpůrce bydliště, nebo má navrhovatel obvyklé bydliště, v němž bydlel nejméně jeden rok bezprostředně před podáním návrhu na zahájení řízení. Jak bylo konstatováno výše, manželka se vrátila do České republiky v roce 2009 a od té doby v České republice žije, má tedy po dobu delší než jeden rok na území České republiky trvalé bydliště. Proto je dána příslušnost českého soudu.

6. Dle § 3028 odst. 2 o. z., soud v tomto řízení postupoval dle tohoto zákonného účinného od

7. Dle § 755 odst. 1 o. z., manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené a nelze očekávat jeho obnovení.

8. Dle § 756 o. z., soud, který rozhoduje o rozvodu, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

9. Po zhodnocení shora zjištěného skutkového stavu pod citované zákonné ustanovení dospěl soud k závěru, že návrh na rozvod je důvodný, manželství účastníků je nepochybně hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, a nelze očekávat obnovení manželského soužití do budoucna. Účastníci spolu nežijí intimně, nevedou společnou domácnost od roku 2009. Manželé k sobě ztratili citové vazby a v manželství již nehodlají déle setrvávat. S ohledem na zcela kategoricky odmítavé postoje, zejména manželky, k eventuálnímu usmíření účastníků, nelze ani do budoucna důvodně očekávat obrat k lepšímu. Za tohoto stavu tedy dospěl soud k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozvod uvedené v citovaném paragrafu o. z., a manželství účastníků rozvedl. Pokud se jedná o příčiny rozvratu manželství, soud vychází z účastnické výpovědi manželky, která jako příčinu rozvratu označila rozdílné názory na rodinu, manželství, výchovu dětí i náboženské rozdílné názory, které byly způsobeny také tím, že manžel je muslim. Rovněž uvedla, že i velký věkový rozdíl mezi nimi způsoboval neshody a hádky. Vše vyústilo v rozvrat manželství. Manželství je aktuálně rozvráceno a soudu nezbylo nic jiného, než toto manželství rozvést.

10. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky opírá soud o ust. § 23 z. ř. s., dle kterého bylo-li možné zahájit řízení bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení dle výsledku v řízení.

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.

Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela, s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popř. první ze svých příjmení, užívat na příště jen své dřívější příjmení (§ 759 o. z.).

Oba účastníci jsou povinni do 15 dnů od právní moci rozsudku dostavit se na příslušný obecní úřad pověřený vedením matrik k zápisu nastalých změn do občanských průkazů.