OSBI 42 C 63/2021

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Andreou Borákovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ zastoupený advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení 3 225 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 225 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši

8,25 % ročně z částky 3 225 Kč za dobu od datum do zaplacení, to vše ve lhůtě do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 489 Kč ve lhůtě do 3 dnů ode dne právní moc tohoto rozsudku, a to k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum, doplněnou podáním ze dne datum, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 3 225 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení. Žalobce uvedl, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popřípadě provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce se proto po žalovaném domáhá zaplacení tohoto příspěvku. Žalobce zjistil, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, VIN kód, je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný jako provozovatel tohoto vozidla neměl ode dne datum do dne datum k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena v ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“). Vozidlo tak bylo nepojištěno 45 dní. Žalobci tak dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona, vznikl vůči žalovanému nárok na příspěvek do garančního fondu, který se dle § 4 odst. 3 zákona určí jako součin počtu dní, kdy bylo vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dále mu vznikl nárok na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce v souladu se zákonem zaslal žalovanému dne datum výzvu k úhradě příspěvku a nákladů na jeho mimosoudní vymáhání, splatnost příspěvku tak nastala po uplynutí 30 dnů od doručení výzvy, tedy ke dni datum. Žalovaný však ničeho neuhradil, a to i přes zaslání předžalobní výzvy. Žalobce se proto po žalovaném domáhá zaplacení částky 3 225 Kč, která je tvořena jednak neuhrazeným příspěvkem do garančního fondu v částce 2 925 Kč a jednak poplatkem spojeným s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobce v žalobě zcela konkrétně specifikoval výpočet dlužného příspěvku, ohledně něj i nároku na zaplacení poplatku odkázal na příslušnou právní úpravu. Žalobce se s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou peněžitého dluhu domáhá zaplacení úroku z prodlení, a to z částky 3 225 Kč ode dne následujícího po splatnosti příspěvku spolu s náklady na jeho uplatnění.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tvrzení žalobce nerozporoval, neuvedl, že by dlužnou částku byť jen zčásti uhradil. Ve věci soud rozhodl bez nařízení jednání v souladu s ust. § 115a o.s.ř., když žalobce s takovým postupem výslovně v návrhu na zahájení řízení souhlasil a k výzvě soudu se nevyjádřil, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil a má se proto za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Rozsudek však byl vyhlášen veřejně.

3. Soud na základě žalobních tvrzení, listinných důkazů předložených žalobcem a vyžádaných soudem zjistil následující skutkový stav. Ze sdělení stát. instituce ze dne datum a karty vozidla soud zjistil, že vlastníkem a provozovatelem vozidla – značka automobilu, registrační značka, VIN kód byl v době od datum do datum žalovaný. Žalobce žalovaného výzvou ze dne datum (spolu s poštovním podacím archem z téhož dne) vyzval k úhradě příspěvku do garančního fondu a nákladů na jeho mimosoudní vymáhání celkem v částce 3 225 Kč, a to ve lhůtě do 30 dnů, kdy výzva obsahovala veškerá potřebná poučení. Z předloženého výpisu ze sledování podané zásilky u České pošty, s. vyplývá, že žalovanému byla výzva žalovanému doručena dne datum, avšak žalobce považuje za den doručení až 15. den po jejím odeslání, tedy den datum. Splatnost příspěvku pak nastala dne datum. Žalovaný tak byl ode dne datum v prodlení se zaplacením příspěvku. Žalovaný byl ohledně úhrady příspěvku a nákladů na jeho mimosoudní vymáhání opakovaně žalobcem vyzýván (upomínka ze dne datum, II. upomínka ze dne datum). Žalovaný žalobci ničeho neuhradil, a to i přes zaslání předžalobní upomínky jeho právním zástupcem (upomínka ze dne datum spolu s podacím archem z téhož dne a s informací k zásilce ohledně dodání zásilky).

4. Bylo tak prokázáno, že žalovaný jako provozovatel vozidla s objemem válců motoru nad 1 350cm3 do 1 850 cm3, registrační značka porušil povinnost dle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění platném a účinném v daném období (dále jen„ zákon“), když v době od datum do dne datum, tj. 45 dní, provozoval vozidlo bez pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou tímto vozidlem. Žalobci tak v souladu s ust. § 4 odst. 1 zákona vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení příspěvku za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. V souladu s ust. § 4 odst. 7 zákona proto žalobce vyzval žalovaného k úhradě tohoto příspěvku, jehož výše byla určena podle ust. § 4 odst. 3 zákona součinem počtu dní, po které bylo vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu (45 dní) a příslušné denní sazby pro daný druh vozidla, kdy žalobce denní sazbu určil v souladu s ust. § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve výši 65 Kč. Výše příspěvku tak činí 2 925 Kč. Žalovaný byl v souladu s ust. § 4 odst. 4 zákona povinen žalobci zaplatit i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši dle § 2a uvedené vyhlášky tedy v částce 300 Kč. Výzva k úhradě příspěvku i nákladů byla zaslána žalovanému a splatnost příspěvku včetně nákladů na jeho vymáhání nastala dne datum. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku neuhradil, žalobce se tak po něm oprávněně domáhá jak částky 2 925 Kč odpovídající příspěvku do garančního fondu, tak částky 300 Kč odpovídající nákladům na jeho mimosoudní vymáhání, tedy celkem částky 3 225 Kč. Protože žalovaný nezaplatil žalobci ve lhůtě splatnosti peněžitý dluh, žalobce se tak po něm oprávněně ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník domáhá i zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši určené dle § 1 nařízení vlády číslo 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky.

5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odstavec 1 o.s.ř., když plně úspěšný žalobce má vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, které je tento povinen zaplatit k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Celkové náklady řízení přitom představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení vypočítané podle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném ke dni zahájení řízení (dále jen AT). Náklady právní ho zastoupení přitom sestávají z odměny právního zástupce za 3 úkony právní služby á 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2 AT (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a výzva k plnění), 3 režijních paušálů á 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 13 AT a z DPH z odměny a paušálů ve výši 189 Kč ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem tak úspěšnému žalobci na náhradě nákladů řízení přísluší částka 1 489 Kč.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Rozsudek proto obsahuje zkrácené odůvodnění (§ 157 odstavec 4 o.s.ř.).

Nesplní-li žalovaný dobrovolně a včas povinnost, která mu byla uložena tímto vykonatelným rozhodnutím, může se žalobce jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.