OSBI 34 C 56/2022-45

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Hromkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně:; celé jméno žalobkyně, datum narození, ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa žalobkyně, ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená Mgr. jméno příjmení, ⟪LB:lb_004⟫ advokátem v obec, ulice a číslo, ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované:; ⟪LB:lb_007⟫ se sídlem adresa, ⟪LB:lb_008⟫ adresa pro doručování adresa žalované, ⟪LB:lb_009⟫ o určení vlastnictví k nemovitostem, rozsudkem pro uznání,

I. Určuje se, že žalobkyně je vlastníkem pozemků parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. č. parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo zapsaných na listu vlastnictví číslo pro katastrální uzemí, územní celek, u stát. instituce, Katastrální pracoviště Brno-venkov.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 17.342 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. jméno příjmení, advokáta v obec.

Žalobkyně se domáhá určení, že je vlastníkem pozemků parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo zapsaných na listu vlastnictví číslo pro katastrální území Kounické Předměstí, obec Ivančice, u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-venkov (dále jen„ předmětné nemovitosti“). V žalobě uvedla, že sama žalovaná v rámci své úřední činnosti zjistila nesrovnalosti v zápisu vlastnických práv v katastru nemovitostí na listu vlastnictví číslo pro katastrální území Kounické Předměstí. Žalobkyně měla nabýt vlastnictví k předmětným nemovitostem děděním po svém otci, o čemž ji žalobkyně vyrozuměla dopisem ze dne datum. Ze strany žalobkyně byla rovněž poskytnuta informace o vysídlení jméno příjmení dne datum, kdy jméno příjmení je bez bližší informace zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník předmětných nemovitostí. Usnesením Státního notářství v obec ze dne 5.6.1959, sp. zn. D 84/59, nabyla vlastnictví k přiděleným pozemkům po svém otci jméno příjmení jakožto přídělci, zemřelém dne datum, žalobkyně jakožto jeho dcera. Žalobkyně nechala zpracovat srovnávací sestavení parcel, ze kterého vyplývá, že pozemek dříve vedený jako par. číslo je nyní veden jako pozemky parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo. Pozemek dříve vedený jako parc. číslo je nyní veden jako parc. číslo parc. číslo. Pozemek dříve vedený jako parc. číslo je nyní veden jako parc. číslo. Pozemek dříve vedený jako parc. číslo je nyní veden jako parc. číslo parc. číslo. Všechny uvedené pozemky jsou zapsány na listu vlastnictví číslo pro katastrální území Kounické Předměstí. Pasivní legitimace žalované v řízení je dána ustanovením § 65 zákona č. 256/2013, katastrální zákon. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k mimosoudnímu řešení věci. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení spočívá dle tvrzení žalobkyně v tom, že žalobkyně zdědila předmětné nemovitosti po svém otci, který je nabyl přídělem, avšak přídělová listina nebyla vložena do katastru nemovitostí. V katastru nemovitostí je tak nadále zaspána nedostatečně identifikovaná osoba jméno příjmení namísto žalobkyně. Dle katastrálního úřadu se však nejedná o zjevnou chybu a nelze proto provést nápravu jinak, než soudním rozhodnutím.

Dle ustanovení § 114b odst. 1 občanského soudního řádu„ vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), a ve věcech uvedených v § 120 odst. 2.“

Dle ustanovení § 114b odst. 5„ jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen.“

Dle ustanovení § 153a odst. 1 občanského soudního řádu„ uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání.“

Usnesení se shora uvedenou výzvou a žalobní návrh byly žalované doručeny dne datum do vlastních rukou do datové schránky. Soud přistoupil k vydání výzvy za situace, kdy řízení o určení vlastnického práva je typově složitým sporem jak po skutkové, tak i právní stránce. Je tedy na místě postupovat při přípravě jednání postupem dle ustanovení § 114b občanského soudního řádu tak, aby případná procesní obrana žalované včetně skutkových tvrzení a důkazních návrhů účastníků řízení byla zjištěna ještě před případným nařízením jednání ve věci samé. Žaloba obsahuje dostatečná žalobní tvrzní, za kterých lze přistoupit k přípravě jednání vydáním výzvy dle ustanovení § 114b občanského soudního řádu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.10.2004, sp. zn. 32 Odo 180/2004). V žalobě je dostatečně vylíčen předmět řízení, určen žalobní nárok, jehož přiznání se žalobkyně domáhá, a uvedena konkrétní skutková tvrzení ve vztahu k určení vlastnického práva, ze kterých nelze dospět k závěru, že by nárok žalobkyně byl evidentně neoprávněný (v této souvislosti srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne číslo, č.j. 13 Co 133/2017-61). Žalovaná je ve věci pasivně legitimována s ohledem na právní úpravu ustanovení § 65 odst. 5, odst. 6 a odst. 7 katastrálního zákona.

Žalovaná se ve věci samé vyjádřila podáním doručeným soudu dne datum. Ve vyjádření žalovaná uvedla, že souhlasí s názorem žalobkyně ve vztahu k pasivní legitimaci žalované v řízení o určení vlastnictví k předmětným nemovitostem. Žalovaná není jako vlastník nemovitostí zapsána a nemá zájem se vlastníkem stát, k předmětu žaloby nemá žádný hmotněprávní vztah. Otázkou dle žalobkyně je, zda by neměla být účastníkem řízení jméno příjmení, která má vztah k předmětu žaloby. Pokud jde o vlastní předmět sporu, žalovaná uvedla, že nemá žádné výhrady k tvrzením uvedeným v žalobě, neboť vyplývají z listin, které ve většině vyhledala sama žalovaná. Žalovaná se sama vzdát majetku, uznávat vlastnictví či jiným způsobem s tímto majetkem disponovat nemůže. S ohledem na uvedené žalovaná navrhla, aby soud rozhodl na základě vlastního uvážení.

V prvé řadě je třeba uvést, že z vyjádření žalované vyplývá, že vůči nároku žalobkyně nevznáší žádné námitky, naopak potvrzuje skutečnosti uvedené v žalobním návrhu. Žalovaná se ve smyslu ustanovení § 114b odst. 5 o. s. ř. vyjádří, jestliže z jejího včasného vyjádření vyplývá, že nárok neuznává, a alespoň v základních obrysech vylíčí rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu a které by v případě, že budou prokázány, mohly vést přinejmenším k částečnému úspěchu žalované ve sporu. Žalovaná nemusí rozvádět obranu vůči uplatněnému nároku do všech podrobností a výslovně se vyjadřovat ke všem tvrzením žalobkyně. Postačí, pokud postaví proti tvrzením žalobkyně alespoň taková tvrzení o rozhodujících skutečnostech, z nichž vyplývá základ její obrany proti žalobě (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8.3.2005, sp. zn. 21 Cdo 1951/2004). Domýšlet obsah neúplného vyjádření není možné (srov. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. IV. ÚS 544/05). V posuzované věci je však z obsahu vyjádření žalované zřejmé, že žádnou takovou obranu nevznáší a zamítnutí žaloby nenavrhuje.

V souladu s citovaným ustanovením § 114b odst. 5 občanského soudního řádu se má za to, že žalovaná nárok vůči ní uplatňovaný uznává. Soud proto, aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 153a odst. 4 občanského soudního řádu), rozhodl ve věci rozsudkem pro uznání tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy ve věci úspěšné žalobkyni náleží právo na náhradu nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku 5.000 Kč a z odměny za právní zastoupení 9.300 Kč podle § 7 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., za tři úkony právní služby, kterými jsou příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a sepis žalobního návrhu. Ke každému úkonu pak náleží dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., paušální náhrada hotových výdajů v částce 300 Kč, celkem 900 Kč. Jelikož je zástupce žalobkyně plátcem daně z přidané hodnoty, je třeba částku odměny a náhrad navýšit o 21 % náhradu za tuto daň. Celkem tvoří náhrada nákladů řízení žalobkyně částku 17.342 Kč.

Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když soud neshledal důvody pro poskytnutí jiné než zákonem stanovené lhůty.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.

Odvolání do rozsudku pro uznání (výrok I. rozhodnutí) lze podat pouze pro vady spočívající v tom, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud I. stupně, rozhodnutí soudu I. stupně vydal vyloučený soudce, nebo soud I. stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát, případně proto, že existují skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání.

Nesplní-li povinná strana dobrovolně povinnosti uložené vykonatelným rozhodnutím, může se oprávněná strana domáhat jejich splnění návrhem na výkon rozhodnutí.