OSBI 8 C 200/2022-62

Okresní soud Brno-venkov v obec rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce:; právnická osoba, IČ: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ se sídlem adresa ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený obecným zmocněncem příjmení jméno jméno, ⟪LB:lb_004⟫ narozeným dne datum, bytem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému:; celé jméno žalovaného, narozený dne datum ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa žalovaného ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení 5.000 Kč,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 2.500 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 2.500 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 5.000 Kč. Tvrdí, že uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o bezúročné půjčce, u níž je omezena působnost zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru pouze na ustanovení § 1 až § 4, § 122 až § 124 a § 168. Žalobce poskytl žalovanému půjčku 10.000 Kč převodem na účet a žalovaný měl půjčku vrátit do datum formou pěti splátek po 2.000 Kč. Žalovaný však všechny splátky uhradil až dne datum. Ve smlouvě byla pro případ prodlení s vrácením půjčky sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně. Z částky 10.000 Kč činí smluvní pokuta od datum do datum částku 6.810 Kč, smluvní pokuta z částky 7.148,40 Kč za dobu od datum do datum činí 207,30 Kč a smluvní pokuta z částky 1.815,30 Kč za dobu od datum do datum činí 54,46 Kč Celkem smluvní pokuta představuje 7.071,76 Kč a žalobce v souladu s ustanovením § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru požaduje pouze 5.000 Kč, tedy 50 % celkové výše půjčky.

2. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalovanému doručovány postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Dne datum požádal žalovaný žalobce o bezúročnou půjčku 10.000 Kč a uvedl, že má měsíční mzdu 29.000 Kč, měsíční výdaje na energie 3.000 Kč, na jídlo 6.000 Kč a na ostatní 2.000 Kč a finanční závazky u anonymizována dvě slova se splátkou 4.500 Kč, přičemž zbývá doplatit 65.000 Kč. Žalobce měl k dispozici občanský i řidičský průkaz žalovaného a výpis z úču žalovaného za měsíc únor 2019. Dne datum uzavřel žalobce jakožto poskytovatel s žalovaným jako žadatelem smlouvu o bezúročné zápůjčce. Žalobce se zavázal, že poskytne žalovanému půjčku 10.000 Kč na účet žalovaného bankovní účet poté, co od žalovaného obdrží 1 Kč z tohoto účtu a po podpisu smlouvy žalovaným. Žalobce prohlásil, a že tuto půjčku poskytuje žalovanému bez úroku a jakékoli jiné úplaty za její poskytnutí. Žalovaný měl půjčku vrátit ve splátkách 2.000 Kč měsíčně v počtu 5 počínaje dnem datum do datum. Pro případ prodlení s úhradou splátky byl žalovaný podle článku IV smlouvy povinen zaplatit žalobci smluvní pokutu, jejíž výše do dne následujícího po datu vrácení půjčky, tedy do datum, činila 500 Kč, a ode dne následujícího po tomto datu činila 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Smluvní pokuty byly splatné následující den po dni jejich vzniku. Žalovaný výslovně požádal o zasílání veškerých písemností na svojí e-mailovou adresu, kterou uvedl ve smlouvě.

4. Z výpisu z účtu žalobce a z potvrzení právnická osoba soud ověřil čerpání půjčky, přičemž dne datum žalobce obdržel na svůj účet z účtu žalovaného částku 1 Kč, a tentýž den žalobce ze svého účtu poukázal na účet žalovaného částku 10.000 Kč. Jednalo se o účet č. bankovní účet, jehož majitelem je žalovaný, a dne datum byla na tento účet připsána částka 10.000 Kč z účtu žalobce.

5. Mezi žalobcem a žalovaným probíhalo u podepsaného soudu řízení pod sp. zn. 5 C 329/2019, v němž žalobce uplatnil proti žalovanému nároky ze stejné smlouvy o bezúročné půjčce. Rozsudkem z 18. 3. 2020 č. j. 5 C 329/2019-35, který nabyl právní moci dne datum, uložil soud žalovanému zaplatit žalobci 10.000 Kč s úrokem z prodlení 10 % ročně za dobu od datum do zaplacení a smluvní pokutu 2.500 Kč. příjmení 10.000 Kč představuje jistinu půjčky a částka 2.500 Kč odpovídá smluvní pokutě 5× 500 Kč za nezaplacené splátky splatné ve dnech 10. 4., 10. 5., 10. 6., 10. 7. a datum.

6. Žalobce požaduje v tomto řízení 8 C 200/2022 smluvní pokutu 5.000 Kč v sazbě 0,1 % denně v návaznosti na platby žalovaného, kdy žalovaný podle přehledu půjčky zaplatil žalobci datum částku 1.741,30 Kč, dne datum částku 5.110,30 Kč, dne datum částku 5.333,10 Kč a dne datum částku 3.736,81 Kč. Žalobce si vyčíslil smluvní pokutu 0,1 % denně z celé jistiny 10.000 Kč od datum do datum částkou 6.810 Kč, z částky 7.148,40 Kč za dobu od datum do datum částkou 207,30 Kč a z částky 1.815,30 Kč za dobu od datum do datum částkou 54,46 Kč Celkem smluvní pokuta podle tohoto výpočtu činí 7.071,76 Kč. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady této částky od žalovaného e-mailem ze dne datum, v němž vyzval žalovaného k úhradě zmíněné částky do datum. Žalovaný žalobci na žalovanou částku dosud ničeho nezaplatil.

7. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, která je upravena v ustanovení § 2390 občanského zákoníku, podle něhož přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. V daném případě si žalobce jakožto zapůjčitel a zároveň věřitel splnil svoji povinnost přenechat žalovanému zastupitelnou věc tím, že poskytl žalovanému částku 10.000 Kč bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Žalovaný jakožto vydlužitel a zároveň dlužník však nedostál své povinnosti vrátit tuto částku v dohodnuté době, tedy v 5 splátkách po 2.000 Kč měsíčně, kdy poslední byla splatná datum. K tomuto dni tedy měla být celá zápůjčka již uhrazena žalobci, k čemuž však nedošlo a žalovaný se tudíž dostal do prodlení ve smyslu ustanovení § 1968 občanského zákoníku.

8. Ve smlouvě o zápůjčce si účastníci sjednali smluvní pokutu pro případ prodlení žalovaného v souladu s ustanovením § 2048 občanského zákoníku, podle něhož ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. V tomto případě byla sjednána smluvní pokuta 500 Kč pro případ prodlení s úhradou každé splátky po dobu do datum. Jak soud zmínil, žalovaný nezaplatil včas žádnou z pěti splátek, a ve výše citovaném rozsudku 5 C 329/2019-35 byla žalobci přiznána smluvní pokuta 2.500 Kč, tedy 5× 500 Kč. Další smluvní pokuta 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, byla dohodnuta pro období ode dne datum do budoucna. V tomto řízení žalobce nárokuje právě tuto smluvní pokutu. Soud výpočtem zjistil, že za dobu od datum do datum, tedy za 1 rok činí tato smluvní pokuta z celé jistiny zápůjčky částku 3.650 Kč. Za následující období od datum až do datum, tedy do data první platby žalovaného, činí tato smluvní pokuta 2.698 Kč Celkem tedy smluvní pokuta odpovídá částce 6.348 Kč, z čehož žalobce nárokuje pouze 5.000 Kč. Ve smlouvě výše citované však byla mezi účastníky sjednána zápůjčka jakožto druh spotřebitelského úvěru bez úroku a jakékoli úplaty jiné než úhrady účelně vynaložených nákladů přímo spojených se zajištěním spotřebitelského úvěru. Proto ve smyslu § 5 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru se na tento spotřebitelský úvěr použijí pouze ustanovení § 1 až § 4, § 122 až § 124 a § 168 zákona o spotřebitelském úvěru. Znamená to tedy, že na předmětný spotřebitelský úvěr se nevztahují ustanovení § 84 až § 89 upravující posouzení úvěruschopnosti dlužníka a poskytování rady.

9. V ustanovení § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je stanoveno oprávnění věřitele, tedy žalobce, požadovat pro případ prodlení spotřebitele, tedy žalovaného, sjednat pouze právo na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením, úroků z prodlení a smluvní pokuty. Ve smyslu odst. 2 téhož ustanovení smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení. Toto omezení se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3.000 Kč, a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Ustanovení § 122 odst. 3 však stanoví maximální výši smluvní pokuty tak, že souhrn všech výše uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200.000 Kč.

10. V daném případě celková výše spotřebitelského úvěru činila 10.000 Kč. Souhrn všech uplatněných smluvních pokut tudíž nesmí přesáhnout polovinu této částky, tedy 5.000 Kč. Soud zohlednil, že ve výše uvedeném řízení sp. zn. 5 C 329/2019 soud již pravomocně žalobci přiznal kromě jistiny zápůjčky ještě smluvní pokutu 2.500 Kč. Do maximální výše smluvní pokuty 5.000 Kč tudíž lze žalobci přiznat již pouze 2.500 Kč.

11. Na základě výše uvedených skutečností považuje soud žalobu žalobce za důvodnou pouze z jedné poloviny, a to ohledně částky 2.500 Kč, která byla žalobci přiznána výrokem I tohoto rozhodnutí. Ve zbytku, tedy ohledně částky 2.500 Kč, byla žaloba zamítnuta výrokem II.

12. Úspěch žalobce i žalovaného ve sporu je stejný, a to 50 % předmětu sporu. Za takové situace soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné, neboť předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10.000 Kč (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nesplní-li povinná strana dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.