OSBI 34 C 35/2021-371

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Hromkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) Jméno žalobce A, narozený dne Datum narození žalobce A, ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa žalobce A, ⟪LB:lb_003⟫ b) Jméno žalobce B., IČO: IČO žalobce B, ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa žalobce A, ⟪LB:lb_005⟫ oba zastoupeni Jméno žalobce C, ⟪LB:lb_006⟫ advokátem v Anonymizováno, ⟪LB:lb_007⟫ proti ⟪LB:lb_008⟫ žalované: Jméno žalované., IČO: IČO žalované, ⟪LB:lb_009⟫ sídlem Adresa žalované, ⟪LB:lb_010⟫ zastoupená Jméno Zástupce, ⟪LB:lb_011⟫ advokátem v Moravském Krumlově, Smetanova 167, ⟪LB:lb_012⟫ za účasti: Jméno advokáta A, narozený dne Datum narození advokáta A, ⟪LB:lb_013⟫ bytem Adresa advokáta A, ⟪LB:lb_014⟫ Jméno advokáta B, narozená dne Datum narození advokáta B, ⟪LB:lb_015⟫ bytem Adresa advokáta A, ⟪LB:lb_016⟫ o zaplacení 55.534,- Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům částku 1.493,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1.493,30 Kč za dobu od 20.12.2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobci domáhají uložení povinnosti žalované zaplatit žalobcům částku 54.040,70 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 55.534,- Kč za den 19.12.2020 a úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 54.040,70 Kč za dobu od 20.12.2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žalobci jsou povinni nahradit žalované náklady řízení ve výši 54.210,76 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám Jméno Zástupce, advokáta v Anonymizováno.

IV. Ve vztahu mezi žalobci a vedlejším účastníkem jméno FO nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobci je povinni nahradit vedlejšímu účastníkovi Jméno advokáta B náklady řízení ve výši 564,- Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalobci jsou povinni nahradit České republice – Okresnímu soudu adresa-venkov náklady řízení ve výši 56.458,85 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalovaná a vedlejší účastníci Jméno advokáta A a Jméno advokáta B jsou povinni nahradit České republice – Okresnímu soudu Brno-venkov náklady řízení ve výši 1.746,15 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se domáhali vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalované povinnost uhradit žalobcům částku 55.534,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 55.534,- Kč za dobu od 19.12.2020 do zaplacení. V žalobě uvedli, že jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. hodnota v katastrálním území adresa (dále jen „předmětný pozemek“), se kterým bezprostředně sousedí pozemek parc. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno ve vlastnictví třetí osoby. Předmětný pozemek je využíván takřka výhradně žalovanou k zajištění přístupu k provozovně žalované v budově č.p. Anonymizováno, a to i přes výslovný nesouhlas žalobců. Nejméně od 23.1.2018 byl předmětný pozemek k zajištění přístupu k provozovně žalovanou užíván bez právního důvodu, čímž se žalovaná na úkor žalobců bezdůvodně obohatila. Žalobci vyzvali žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení za období od 23.1.2018 do 11.12.2020 (dále jen „posuzované období“) výzvou doručenou dne 18.12.2020, kdy obvyklá cena byla stanovena znaleckým posudkem tituly před jménem jméno FO ze dne 29.11.2020 ve výši 19.250,- Kč ročně, tedy za 2 roky a 323 dnů celkem 55.534,- Kč.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Ve vyjádření k žalobnímu návrhu uvedla, že žalovaná má uzavřenou nájemní smlouvu na užívání průmyslového objektu nacházejícího se na pozemku parc. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa. Jedná se o bývalý průmyslový areál státního podniku Anonymizováno, který sestával z většího počtu budov a přešel po roce 1989 na základě privatizačního projektu na společnosti právnická osoba. a právnická osoba. Během následujících let byly jednotlivé budovy převáděny dalším společnostem. Od společnosti právnická osoba. zakoupili průmyslový objekt vedlejší účastníci kupní smlouvou ze dne 3.12.2001. Dle článku III.2. kupní smlouvy na kupující přechází práva z věcného břemene zřízeného hospodářskou smlouvou ze dne 17.6.1991 mezi právnická osoba. adresa a právnická osoba. adresa. Právo odpovídající věcnému břemeni bylo vyznačeno v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. hodnota ve prospěch společnosti právnická osoba. a jejích právních nástupců. Vedlejší účastníci byli ujištěni, že věcné břemeno na ně přechází a mají tedy k budově zajištěn přístup. jméno FO přístup jim byl od roku 2001 umožněn. Žalovaná užívá průmyslový objekt na základě nájemní smlouvy ze dne 1.6.2011, v objektu provádí průmyslovou výrobu v oblasti strojírenství. V roce 2018 katastrální pracoviště adresa-venkov na základě návrhu nového vlastníka předmětného pozemku učinilo výmaz věcného břemene z katastru nemovitostí. Předmětný pozemek je užíván po dobu desítek let jako vnitrozávodní komunikace a tento pozemek využívají i další subjekty v daném areálu.

3. Žalobci podáním ze dne 25.5.2021 doplnili, že jediná služebnost, která předmětný pozemek kdy zatěžovala, byla osobní služebnost ve prospěch společnosti právnická osoba., která zanikla bez právního nástupce, důsledkem čehož bylo toto právo z katastru nemovitostí vymazáno.

4. Podáním ze dne 14.6.2021 ve spojení s podáním ze dne 9.8.2021 do řízení vstoupili vedlejší účastníci, kteří se připojili k argumentaci žalované ohledně existence věcného břemene. Dle názoru vedlejších účastníků věcné břemeno přecházelo jako povinnost k předmětnému pozemku, který byl užíván jako účelová komunikace nutná pro obsluhu jednotlivých budov uvnitř rozlehlého výrobního areálu. Ačkoliv je předmětný pozemek veden v katastru nemovitostí jako manipulační plocha, reálné a skutečné využití vždy bylo jako vnitrozávodní účelová komunikace. Dle názoru vedlejších účastníků se jedná o věcné břemeno in rem spojené s pozemkem parc. č. Anonymizováno trvá. Dále vedlejší účastníci uvedli při jednání soudu dne 16.8.2021 tvrzení, že předmětný pozemek je veřejnou účelovou komunikací.

5. Při jednání soudu dne 16.8.2021 žalobci na výzvu soudu doplnili tvrzení ohledně rozsahu a způsobu užívání předmětného pozemku žalovanou v posuzovaném období. Jedná se o průjezd osobních a nákladních vozidel a vysokozdvižného vozíku. Každý všední den projede 5 nákladních vozidel a 1 osobní vozidlo, dále 1 vysokozdvižný vozík. V sobotu, v neděli a o státních svátcích se jedná o průjezd 1-2 nákladních vozidel a 1 vysokozdvižného vozíku. Průjezd představuje délku 90 m a celkovou plochu přibližně 700 m2. Jiné osoby než žalovaná v posuzovaném období předmětný pozemek neužívaly.

6. Vedlejší účastník k tvrzením žalobců ohledně rozsahu užívání předmětného pozemku doplnil, že ve skutečnosti se jedná o délku 60 m a průjezd o šíři 3 m. Kamióny po předmětném pozemku projíždí výjimečně, přibližně 2x až 3x za rok. V sobotu a v neděli se jedná o užití zcela mimořádné, kdy vysokozdvižný vozík projede maximálně 2x za celý víkend.

7. Po provedeném dokazování byla učiněna následující skutková zjištění.

8. Dle výpisu z katastru nemovitostí (č.l. 26-27 spisu) ve spojení se snímkem katastrální mapy (č.l. 28 spisu) byli žalobci ke dni 6.1.2021 vlastníky předmětného pozemku. Dle výpisu z katastru nemovitostí (č.l. 58-59 spisu) byla ke dni 3.12.2001 vlastníkem předmětného pozemku společnost právnická osoba. s tím, že dále bylo zapsáno věcné břemeno spočívající v právu bezplatného užívání předmětného pozemku a pozemku parc. č. Anonymizováno pro právnická osoba. a jeho právní nástupce. Dle výpisu z katastru nemovitostí (č.l. 69-71 spisu) byla ke dni 1.1.2016 vlastníkem předmětného pozemku společnost Anonymizováno a v katastru bylo evidováno věcné břemeno bezplatného užívání předmětného pozemku pro právnická osoba. a jeho právní nástupce. Dle výpisu z katastru nemovitostí (příloha č. hodnota) byli vedlejší účastníci ke dni 14.6.2021 vlastníky pozemku parc. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa, dle výpisu z katastru nemovitostí (příloha č. 2) byli žalobce 2) a společnosti právnická osoba vlastníky předmětného pozemku.

9. Dle usnesení soudního exekutora ze dne 22.7.2016 – dražební vyhlášky (č.l. 89-92 spisu) byly předmětem dražby pozemky parc. č. Anonymizováno parc. č. Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno a parc. č. hodnota v katastrálním území adresa s tím, že na nemovitostech vázne věcné břemeno bezplatného užívání předmětného pozemku pro právnická osoba. a jeho právní nástupce.

10. Rozhodnutím ministra průmyslu České republiky č. Anonymizováno ze dne datum (č.l. 94-96 spisu) bylo rozhodnuto o převodu části majetku právnická osoba. na právnická osoba na základě schváleného privatizačního projektu. Současně došlo k založení společnosti právnická osoba., kdy spolu s vloženým majetkem měla přejít všechna práva a povinnosti státního podniku s výjimkou práv průmyslového a jiného duševního vlastnictví.

11. Ze sdělení katastrálního úřadu ze dne 3.12.2018 vyplývá, že dle závěrů katastrálního úřadu je věcné břemeno vedeno na oprávněnou společnost Anonymizováno a její právní nástupce.

12. Dle snímků internetových stránek (č.l. 29-30) žalovaná jako způsob příjezdu k provozovně žalované uvádí vjezd z adresa v Anonymizováno.

13. Dopisem ze dne 11.12.2020 (č.l. 38 spisu) vyzvali žalobci žalovanou k úhradě částky 55.534,- Kč do sedmi dnů od odeslání výzvy, výzva byla doručena žalované dne 18.12.2020.

14. Vyjádřením (č.l. 31) žalovaná odmítla nárok žalobců na úhradu částky 55.534,- Kč. Dopisem - podáním ze dne 22.9.2020 (č.l. 32-36 spisu) vedlejší účastníci vstoupili do řízení vedeného u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. spisová značka. Návrhem ze dne 17.7.2020 (č.l. 37 spisu) se vedlejší účastníci domáhali v řízení vedeném u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. spisová značka vydání předběžného opatření. Žalobou ze dne 12.8.2019 (č.l. 56-57 spisu) se vedlejší účastníci v řízení vedeném u Okresního soudu Brno-venkov domáhali zřízení trvalého práva bezplatného užívání předmětného pozemku.

15. Dle výpisu z obchodního rejstříku (č.l. 15 spisu) je žalovaná obchodní společností s předmětem činnosti spočívajícím ve výrobě, obchodu a službách. Dle výpisu z obchodního rejstříku (č.l. 60-61 spisu) byla společnost právnická osoba. vymazána ke dni 17.3.2004.

16. Znaleckým posudkem tituly před jménem jméno FO ze dne 29.11.2020 č. Anonymizováno (č.l. 16-25 spisu) byla stanovena obvyklá výše nájemného za užívání předmětného pozemku v částce 19.250,- Kč ročně, kdy znalkyně vychází z porovnávací ceny předmětného pozemku ve výši 508.800,- Kč.

17. Z hospodářské smlouvy ze dne 17.6.1991 uzavřené mezi právnická osoba. a právnická osoba. vyplývá, že předmětem smlouvy byl předmětný pozemek a pozemek parc. č. St Anonymizováno, k pozemku parc. č. hodnota a parc. č. Anonymizováno mělo být zřízeno trvalé právo bezplatného užívání právnická osoba. a jeho právních nástupců.

18. Dílčí delimitační dohodou o majetkovém vypořádání mezi státními podniky Anonymizováno a Anonymizováno ze dne 31.10.1990 (č.l. 82-83 spisu) byl sjednán převod budov a vozovek v areálu, převod pozemků měl být řešen samostatnou hospodářskou smlouvou.

19. Kupní smlouvou ze dne 3.12.2021(č.l. 50-51 spisu) vedlejší účastníci nabyli vlastnické právo mimo jiné k budově stojící na pozemku parc. č. Anonymizováno a pozemku parc. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa od společnosti právnická osoba. Dle obsahu článku III.3. smlouvy berou smluvní strany na vědomí, že na nabyvatele přechází práva z věcného břemene zřízeného hospodářskou smlouvu ze dne 17.6.1991 mezi právnická osoba. a právnická osoba.

20. Dle obsahu nájemní smlouvy ze dne 1.6.2011 (č.l. 48-49 spisu) vedlejší účastník Jméno advokáta A jakožto podnikající fyzická osoba pronajal žalované budovu stojící na pozemku parc. č. Anonymizováno a pozemek parc. č. Anonymizováno katastrálním území adresa.

21. Z fotografií (č.l. 84-85 spisu) bylo zjištěno, že předmětný pozemek představuje svojí podstatou dlážděnou cestu.

22. Dle sdělení právnická osoba adresa ze dne 20.8.2021 se na předmětném pozemku nenachází žádná veřejně přístupná komunikace.

23. Z oznámení právnická osoba adresa (č.l. 97-101 spisu), který se týká zahájení územního a stavebního řízení ve věci nástavby a stavebních úprav na pozemku parc. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa (změna užívání objektu na bytový dům) nebyla učiněna žádná pro věc rozhodná skutková zjištění. Stejný závěr soud učinil ohledně situačního výkresu (č.l. 102-103 spisu).

24. jméno FO, jednatel žalované, v rámci účastnického výslechu uvedl, že užívání předmětného pozemku žalovanou probíhá stále stejně, tedy 1x – 2x denně projede po pozemku vysokozdvižný vozík, jednou denně dodávka s materiálem, jednou týdně probíhá odvoz špon, dále se jednou v týdnu sváží komunální odpad, plasty a papír. Jednou ročně přijíždí nákladní vozidlo s jeřábem, který nakládá stroj, jenž se vyměňuje. Expedice výrobků probíhá jednou týdně nákladním vozidlem. Průjezd uvedených vozidel trvá přibližně jednu minutu, může se stát, že nákladní vozidlo na pozemku chvíli stojí. V areálu se vyrábí polotovary a svařence, jako materiál se naváží oceloželezné přířezy. V minulosti žalovaná nezaznamenala žádný problém s příjezdem či požadavky předchozích vlastníků na platby spojené s průjezdem vozidel.

25. Vedlejší účastník Jméno advokáta A vypověděl, že v roce 2001 koupil od společnosti právnická osoba. budovu v předmětném areálu, v tomto areálu podnikal již od roku 1991. Při koupi byl opakovaně ujištěn, že přechází věcné břemeno průjezdu a příjezdu dle hospodářské smlouvy z roku 1991. Do roku 2016 byl průjezd přes předmětný pozemek bez problémů. Spor začal až v souvislosti se záměrem žalobců přestavět průmyslovou budovu v areálu na bytový dům. Pokud by k takové výstavbě došlo, žalovaná by dle názoru vedlejšího účastníka již v areálu nemohla provozovat strojírenskou činnost. K výmazu věcného břemene došlo dle názoru vedlejšího účastníka neoprávněně.

26. jméno FO, jednatel žalované, v rámci účastnické výpovědi uvedl, že předmětný pozemek žalovaná užívá jako příjezdovou komunikaci, po které projíždí 1x až 3 x denně vysokozdvižný vozík, jednou denně dodávka a občas vozidlo nějaké návštěvy. Větší nákladní auto k nakládce stroje projíždí 1 x ročně. V případě expedice do zahraničí projede 1x až 2x za týden další dodávka či nákladní vozidlo. Předmětný pozemek představuje dlážděnou cestu o délce přibližně 100 metrů, průjezd dodávky trvá přibližně půl minuty, průjezd vysokozdvižného vozíku minutu až minutu a půl.

27. Z výslechu svědka tituly před jménem jméno FO nebyly zjištěny pro rozhodnutí ve věci žádné podstatné skutečnosti, když svědek nebyl se situací ohledně průjezdu vozidel a intenzity tohoto průjezdu žalovanou přes předmětný pozemek žalobců konkrétně obeznámen.

28. Při jednání soudu dne 16.3.2022 učinili účastníci řízení nesporným, že v posuzovaném období docházelo ze strany žalované k užívání předmětného pozemku tak, že 3x denně projel vysokozdvižný vozík, 1x denně dodávka, 1x denně nákladní vozidlo, s občasným průjezdem návštěvy a 1x ročně projíždělo nákladní vozidlo k nakládce stroje.

29. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že zjištěný stav užívání předmětného pozemku v posuzovaném období neodpovídá tvrzení žalobců, že předmětný pozemek byl užíván výhradně žalovanou. Pro vyčíslení bezdůvodného obohacení žalované užíváním předmětného pozemku proto nebylo možné vycházet ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, který vycházel z obvyklé roční ceny za užívání celého pozemku výlučně žalovanou. Soud proto přistoupil k zadání znaleckého posudku, s čímž účastníci řízení souhlasili.

30. Znaleckým posudkem tituly před jménem právnická osoba ze dne 6.12.2022 č. hodnota-Anonymizováno (č.l. 210-238 spisu) bylo provedeno stanovení obvyklé ceny za průjezd předmětným pozemkem v rozsahu a intenzitě, na kterých se účastníci řízení shodli. Při stanovení obvyklé ceny znalec vycházel z ceny pozemku v částce 430.944,- Kč a obvyklé sazby simulovaného ročního nájemného 5 % z ceny pozemku (viz str. 13 znaleckého posudku). Dále znalec provedl zhodnocení intenzity a rozsahu užití předmětného pozemku žalovanou pro průjezd vozidel, kdy tyto průjezdy vypočetl v celkovém rozsahu 35 minut denně, tedy 2,4 % dne. Následně provedl další přepočet na pracovní hodiny v roce a dospěl k závěru o obvyklé ceně za průjezd předmětným pozemkem v daném rozsahu v částce 1.077,- Kč ročně, za posuzované období 3.108,- Kč.

31. Znalec tituly před jménem právnická osoba v rámci výslechu znalce uvedl, že pro účely ocenění nebylo možné použít srovnávací metodu, jelikož podobné pronájmy se nepodařilo dohledat. Použita proto byla metoda simulovaného nájemného, kdy z ceny pozemku a procentuální míry jeho užívání je zjištěna obvyklá cena za užívání pozemku. Znalec v rámci zpracování posudku vypočítal celkovou denní zátěž užíváním pozemku žalovanou, kterou poté vztahoval k pracovním hodinám.

32. V písemném doplnění vyjádření znalce (č.l. 298 spisu) znalec k námitkách žalobců doplnil, že výpočty prováděné žalobci nezohledňují intenzitu zatížení pozemku průjezdem vozidel. Úkolem znalce bylo určit právě obvyklou cenu za tento průjezd, nikoliv za celoroční nájem celého pozemku. Současně znalec připustil početní chybu na str. 13 posudku, kdy obvyklá cena z průjezd má být ještě nižší.

33. Dodatkem č. 1 ke znaleckému posudku (č.l. 322-323 spisu) znalec provedl doplnění výpočtu s tím, že obvyklá cena za průjezd při přepočtení na pracovní hodiny činí pouze 32,- Kč za posuzované období, zjištěná cena činí 2.280,- Kč.

34. V doplňujícím výslechu znalec uvedl, že přepočet na pracovní hodiny vztáhl znalec k celkovému počtu těchto hodin ročně, tedy 2.088 hodin. Použití tohoto přepočtu spatřoval znalec v tom, že vlastník předmětného pozemku bude v užívání omezen pouze v pracovní dobu.

35. Rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne datum, č.j. spisová značka (č.l. 344-353 spisu), byla zamítnuta žaloba, kterou se žalovaná v řízení domáhala určení existence věcného břemene k předmětnému pozemku. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne datum, č.j. spisová značka, bylo rozsudek soudu prvního stupně změně tak, že bylo určeno, že předmětný pozemek je zatížen bezúplatným věcným břemenem – služebností stezky a cesty ve prospěch pozemku parc. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa. Z odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu vyplývá právní závěr, že na základě předmětné hospodářské smlouvy věcné břemeno nevzniklo ani ve prospěch určité osoby, ani ve prospěch pozemku. Úvahy ohledně charakteru věcného břemene (tj. in rem či in personam) jsou proto bezpředmětné. Jako bezpředmětnou hodnotil odvolací soud i polemiku o výkladu hospodářské smlouvy. Ujednání v hospodářské smlouvě je třeba vyložit jako dohodu o zřízení práva trvalého užívání dle ustanovení § 70 odst. 1 hospodářského zákoníku účinného ke dni uzavření smlouvy. Smlouva o zřízení práva trvalého užívání byla pojmenovaným typem smlouvy upraveným v § 70 hospodářského zákoníku a jejím obsahem není nic, co by se týkalo institutu zřízení věcného břemene, tím spíše pro každého vlastníka pozemku, když právo trvalého užívání bylo zřizováno výslovně a výhradě pro subjekt v takové smlouvě uvedený. Hospodářský zákoník institut věcných břemen neupravoval a užití právní úpravy občanského zákoníku vázal výhradně na fyzické osoby. Další důvod, pro který tvrzené věcné břemeno nemohlo na základě hospodářské smlouvy vzniknout, je absence tehdy vyžadované registrace smlouvy státním notářstvím. Odvolací soud své závěry podpořil judikaturou Nejvyššího soudu prezentovanou v rozhodnutích ze dne 26.10.2011, sp. zn. 22 Cdo 4949/2009, a ze dne 5.9.2013, sp. zn. 22 Cdo 1224/2013. Dle závěrů odvolacího soudu pak vydržecí doba pro účely mimořádného vydržení uplynula dne 16.9.2022, k tomuto dni nastaly účinky mimořádného vydržení věcného břemene. Započtením případné vydržecí doby právního předchůdce žalované se s ohledem na uplynutí celé vydržecí doby žalované nebylo třeba zabývat.

36. Jako nepřípustné soud neprovedl důkazy dalšími fotografiemi (č.l. 138-140 spisu), které měly prokazovat, že předmětný pozemek užívá rovněž společnost právnická osoba Uvedené tvrzení bylo doplněno a důkazy označeny vedlejším účastníkem jméno FO po koncentraci řízení, aniž by splňovaly některou z výjimek z koncentrace řízení dle ustanovení § 118b odst. 1 občanského soudního řádu. Jedná se skutečnosti a důkazy, které mohly být uvedeny a označeny do koncentrace řízení. Totožný závěr zaujal soud ohledně protokolu o výslechu svědka (č.l. 169-172 spisu), kdy tento důkaz navíc shledal s ohledem na právní závěry ohledně tvrzené existence věcného břemene nadbytečným. Jako nadbytečný neprováděl soud důkaz čestným prohlášením.

37. Soud v řízení neprovedl výslech svědka jméno FO, který soudu dne 21.10.2021 sdělil, že je již 7 let v důchodu o sporu není informován a nemůže k němu nic sdělit.

38. Doplnila-li žalovaná při jednání soudu dne 23.10.2023 tvrzení, že věcné břemeno k předmětnému pozemku měla nabýt na základě mimořádného vydržení, jedná se o skutkové tvrzení uvedené po koncentraci řízení, v rozporu s ustanovením § 118b odst. 1 občanského soudního řádu. Soud proto k tomuto tvrzení při rozhodnutí ve věci nepřihlížel. Stejný závěr soud učinil ohledně doplněného tvrzení žalované a vedlejšího účastníka jméno FO při jednání soud dne 15.11.2023 v tom směru, že předmětný pozemek užíval již právní předchůdce žalované a k mimořádnému vydržení věcného břemene tak došlo již v roce 2012.

39. Jako nadbytečné proto soud zamítl návrhy žalované na provedení důkazu protokolem Okresního soudu ve adresa ze dne datum, č.j. spisová značka, a protokolu Okresního sudu adresa-Anonymizováno ze dne datum, sp. zn. spisová značka, které měly obsahovat záznam výslechu svědků k žalovanou uvedeným tvrzením ohledně mimořádného vydržení věcného břemene.

40. Dle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle ustanovení § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

41. Soud po zhodnocení provedených důkazů dospěl k závěru, že žalovaná v posuzovaném období užívala pozemek žalobců pro účely shora specifikovaného průjezdu vozidel v rozsahu a intenzitě, na které se účastníci řízení shodli. Mezi žalobci a žalovanou bylo sporné, zda takto žalovaná činila na základě konkrétního právního titulu či bez právního titulu. Dále bylo pro případ, že žalovaná právním titulem nedisponovala, sporné, jaká konkrétní náhrada žalobcům za předmětné užívání pozemku žalovanou náleží.

42. Při posouzení sporné otázky existence věcného břemene, tedy titulu pro užívání pozemku žalovanou v posuzovaném období, se soud ztotožňuje se shora uvedenými právními závěry Krajského soudu v Brně v rozsudku ze dne datum, č.j. spisová značka, tedy že dle předmětné hospodářské smlouvy nevzniklo věcné břemeno, ale právo trvalého užívání dle ustanovení § 70 odst. 1 hospodářského zákoníku. Pokud žalovaná následně v řízení doplnila tvrzení ohledně mimořádného vydržení věcného břemene v roce 2012 při započtení vydržecí doby právního předchůdce žalované, jedná se o tvrzení uplatněná v rozporu s koncentrací řízení, ke kterým soud v řízení nemohl přihlížet. Mělo-li dojít k vydržení již v roce 2012, zjevně není důvod, proč by žalovaná toto tvrzení nemohla uvést a důkazy k jeho prokázání označit do koncentrace řízení. Žalovaná však svoji procesní obranu stavěla na tvrzení, že věcné břemeno vzniklo již na základě hospodářské smlouvy, nikoliv na základě vydržení. Uvedené vede tedy soud k závěru, že v posuzovaném období žalovaná právním titulem pro užívání předmětného pozemku nedisponovala a pozemek tak užívala bez právního důvodu.

43. Dále se soud zabýval určením částky, která představuje náhradu žalobců za užívání předmětného pozemku žalovanou v posuzovaném období. Dle názoru soudu je třeba v prvé řadě přihlédnout k charakteru a intenzitě užívání předmětného pozemku žalovanou. Nejedná se o situaci, kdy by žalovaná užívala pozemek výlučně, případně z jeho užívání žalobce či jiné subjekty fakticky vyloučila (např. umístěním stavby, oplocení, zabráněním vjezdu žalobcům či jiným subjektům). Soud se proto neztotožnil s názorem žalobců, že za užívání pozemku žalovanou náleží náhrada ve výši obvyklého nájemného za užívání celého pozemku tak, jak je vypočtena ve znaleckém posudku tituly před jménem jméno FO. Naopak je třeba zohlednit právě míru a intenzitu užívání předmětného pozemku žalovanou k průjezdu vozidel, která byla znalcem tituly před jménem jméno FO stanovena na 2,4 % dne. Pří ceně pozemku stanovené znalcem v částce 430.944,- Kč a výši simulovaného ročního nájemného 5 % z ceny pozemku by roční nájemné za celý pozemek a jeho užívání v neomezeném rozsahu časovém představovalo částku 21.547,20 Kč, tedy částku obdobnou, k jaké dospěla znalkyně ve znaleckém posudku předloženém žalobci. Dále je však třeba zohlednit právě míru užívání v rozsahu 2,4 %, kdy výsledná částka představující náhradu činí ročně 517,13 Kč, tedy za požadovaných 1054 dnů posuzovaného období 1.493,30 Kč. Dle názoru soudu není na místě přepočet zjištěných částek na pracovní hodiny, když obvyklá cena za užívání předmětného pozemku představuje bezdůvodné obohacení pro případ, že by byl užíván předmětný pozemek po celou dobu 24 hodin denně. Konkrétní zjištěná doba, po kterou je pozemek zatížen průjezdem vozidel žalované, je vyjádřen právě 2,4 % představujícími skutečný čas.

44. Výzva k úhradě byla žalované doručena dne 18.12.2020, ode dne 19.12.2020 je uvedená částka splatná a žalovaná je s úhradou v prodlení od 20.12.2020, soud proto žalobě vyhověl ohledně částky 1.493,30 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně od 20.12.2020 do zaplacení (výrok I.), ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl (výrok II.).

45. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. V posuzované věci není na místě aplikace ustanovení § 142 odst. 3 občanského soudního řádu, jelikož žalobci měli ve věci úspěch jen v části, ale jejich neúspěch není nepatrný ani výše plnění primárně nezávisela na znaleckém posudku nebo úvaze soudu. Výše bezdůvodného obohacení sice vychází ze znalcem stanovené obvyklé částky za užívání předmětného pozemku, ale neúspěch žalobců je dán v prvé řadě tím, že žalobci v žalobě konstruovali nárok uplatněný vůči žalované jako náhradu za užívání celého předmětného pozemku po celou posuzovanou dobu, tedy bez ohledu na intenzitu a zatížení předmětného pozemku průjezdem vozidel.

46. Žalobci byli ve věci úspěšní ohledně 3 % předmětu řízení (při vyčíslení předmětu řízení včetně příslušenství ke dni rozhodnutí soudu jde o částku 1.851,41 Kč), neúspěšní ohledně 97 % předmětu řízení (při vyčíslení předmětu řízení včetně příslušenství ke dni rozhodnutí soudu jde o částku 67.013,02 Kč). Za této situace náleží žalované právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 94 %.

47. Náhrada nákladů řízení se skládá z odměny za právní zastoupení 36.740,- Kč podle § 7 ve spojení s § 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za jedenáct úkonů právní služby po 3.340,- Kč, kterými jsou příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 6.4.2021, účast při jednání soudu dne 16.8.2021, dne 13.10.2021, dne 29.11.2021, dne 19.1.2022, dne 16.3.2022, dne 26.6.2023, dne 23.10.2023 a dne 15.11.2023 a písemné vyjádření ve věci samé ze dne 30.1.2023. Ke každému úkonu náleží dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., paušální náhrada hotových výdajů v částce 300,- Kč, celkem 3.300,- Kč. Cestovné za cestu zástupce žalované k jednání soudu dne 16.8.2021, dne 13.10.2021 a dne 29.11.2021 z adresa do Brna a zpět představuje při ujetých 246 km, průměrné spotřebě vozidla 5,9 l/100 km, základní náhradě 4,40 Kč/km a průměrné ceně nafty 27,20 Kč částku 1.476,- Kč. Cestovné za cestu zástupce žalované k jednání soudu dne 19.1.2022 a dne 16.3.2022 z adresa do Brna a zpět představuje při ujetých 164 km, průměrné spotřebě vozidla 5,9 l/100 km, základní náhradě 4,70 Kč/km a průměrné ceně nafty 36,10 Kč částku 1.120,- Kč. Cestovné za cestu zástupce žalované k jednání soudu dne 26.6.2023 z adresa do Brna a zpět představuje při ujetých 82 km, průměrné spotřebě vozidla 5,9 l/100 km, základní náhradě 5,20 Kč/km a průměrné ceně nafty 44,10 Kč částku 640,- Kč. Cestovné za cestu zástupce žalované k jednání soudu dne 23.10.2023 a dne 15.11.223 z adresa do Brna a zpět představuje při ujetých 164 km, průměrné spotřebě vozidla 5,9 l/100 km, základní náhradě 5,20 Kč/km a průměrné ceně nafty 34,40 Kč částku 1.186,- Kč. Celkem činí cestovné 4.422,- Kč. Náhrada za promeškaný čas cestou představuje při 8 cestách po 4 půlhodinách a náhradě 100,- Kč za každou půlhodinu celkem 3.200,- Kč. Jelikož je zástupce žalované plátcem daně z přidané hodnoty, je třeba částku odměny a náhrad navýšit o 21 % náhradu za tuto daň. Celkem představují náklady řízení žalované 57.671,02 Kč. Jelikož žalované náleží náhrada v rozsahu 94 %, přiznal jí soud částku 54.210,76 Kč.

48. Podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci uložil soud žalobcům povinnost nahradit vedlejší účastnici Jméno advokáta B náklady řízení v rozsahu 94 %, kdy náklady představují paušální náhradu nezastoupeného účastníka řízení ve výši 2 x 300,- Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., za dva úkony vyjádření k žalobě. Celkem se tedy jedná o náhradu ve výši 564,- Kč.

49. Náhrada nákladů nezastoupeného účastníka by náležela dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci rovněž vedlejšímu účastníkovi jméno FO, který se však náhrady nákladů řízení výslovně vzdal. Soud proto rozhodl tak, že ve vztahu mezi žalobci a vedlejším účastníkem jméno FO nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

50. O náhradě nákladů řízení státu bylo rozhodnuto dle § 148 odst. 1 občanského soudního řádu dle poměru úspěchu a neúspěchu žalobců a žalované ve věci. Žalobcům proto bylo uloženo nahradit státu náklady řízení v rozsahu 97 % a žalované a vedlejším účastníkům rozsahu 3 %. Náklady státu představují znalečné v částkách 56.107,- Kč (zpracování posudku) a 2.098,- Kč (účast znalce při jednání soudu). Žalobcům tak bylo uloženo zaplatit státu na nákladech řízení 56.458,85 Kč a žalované spolu s vedlejšími účastníky 1.746,15 Kč.

51. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když důvody pro stanovení delší lhůty soud neshledal.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.

Nesplní-li povinná strana dobrovolně povinnosti uložené vykonatelným rozhodnutím, může se oprávněná strana domáhat jejich splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.