OSBI 42 C 174/2022-31

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Andreou Borákovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) celé jméno žalobce, narozený dne datum ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa žalobkyně a žalobce ⟪LB:lb_003⟫ b) celé jméno žalobkyně, narozená dne datum ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa žalobkyně a žalobce ⟪LB:lb_005⟫ oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_006⟫ se sídlem adresa ⟪LB:lb_007⟫ proti ⟪LB:lb_008⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_009⟫ bytem adresa žalovaného ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení 274 572 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům a), b), kteří jsou oprávněni společně a nerozdílně, částku 274 572 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 274 572 Kč za dobu od 23. 9. 2022 do zaplacení, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobcům a), b), kteří jsou oprávněni společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 72 535 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

1. Žalobou podanou k zdejšímu soudu dne 26. 9. 2022 se žalobci domáhali vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobcům společně a nerozdílně částku 274 572 Kč spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 274 572 Kč ode dne 23. 9. 2022.

2. Žalobci v žalobě uvedli, že žalovaný dle písemného uznání závazku a způsobu jeho úhrady ze dne 14. 7. 2019 uznal pohledávku žalobců co do důvodu a výše (420 000 Kč) s tím, že tuto částku se zavázal umořovat pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 6 178,50 Kč splatnými nejpozději do 30. dne toho každého měsíce, to vše pod ztrátou výhody splátek.

3. Žalobci dále uvedli, že dne 12. 9. 2022 vyzvali žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě zbylé dlužné sumy ve výši 274 572 Kč, a to nejpozději ve lhůtě 8 dnů ode dne doručení, přičemž žalovaný tuto výzvu převzal dne 14. 9. 2022, a tedy poslední den lhůty připadl na den 22. 9. 2022. Žalobci uvádí, že žalovaný svou povinnost nesplnil a nárokovanou částku žalobcům ve stanoveném termínu neuhradil.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tvrzení žalobců nerozporoval, neuvedl, že by dlužnou částku, byť zčásti, uhradil. Jednání ve věci bylo nařízeno na den 19. 4. 2023. Předvolání k jednání spolu se žalobou bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou dne 27. 3. 2023. V předvolání byl žalovaný poučen o procesních následcích nedostavení se k prvnímu jednání. K nařízenému jednání se žalovaný, ač byl řádně předvolán, bez omluvy nedostavil, právní zástupce žalobců přítomný u jednání navrhl vydání rozsudku pro zmeškání.

5. Podle § 153b odstavec 1 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení je-li v jedné věci několik žalovaných, kteří mají takové společné povinnosti, že se rozsudek musí vztahovat na všechny, lze rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jen tehdy, nedostaví-li se k jednání všichni řádně obeslaní žalovaní. Podle odstavce 3 citovaného ustanovení rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odstavec 1, 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.

6. V daném případě byly splněny dle názoru soudu všechny podmínky ustanovení § 153b odstavec 1, 2, 3 o.s.ř. pro vydání rozsudku pro zmeškání. Žalovaný se bez omluvy nedostavil k prvnímu nařízenému jednání, ač mu bylo předvolání s žalobou doručeno v zákonné lhůtě, byl poučen o procesních následcích nedostavení se k jednání, přičemž přítomný právní zástupce žalobců u jednání navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Proto soud ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení považoval všechna skutková tvrzení uvedená žalobci v žalobě za nesporná.

7. Bylo tak prokázáno, že žalovaný dne 14. 7. 2019 v souladu s ustanovením § 2053 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, uznal svůj závazek vůči žalobcům co do důvodu a výše, přičemž v rámci tohoto uznání se zavázal tento svůj závazek umořovat prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši 6 178,50 Kč, splatných vždy k 30. dni daného měsíce, pod ztrátou výhody splátek. Žalovaný však tento svůj závazek řádně neplnil, a proto jej žalobci vyzvali ke splnění celého zbývajícího dluhu ve výši 274 572 Kč prostřednictvím výzvy ze dne 12. 9. 2022, kterou žalovaný převzal dne 14. 9. 2022. Žalovaný ani v dodatečné lhůtě svůj závazek nezaplatil a žalobci se tak ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po žalovaném po právu domáhají úroků z prodlení ve výši dané nařízením vlády číslo 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti.

8. Ve věci bylo nepochybně možné uzavřít a schválit smír účastníků, dále se nejedná o rozsudek konstitutivní (§ 153b odst. 3 o.s.ř.). Nárok žalobců byl shledán důvodným a soud tedy ve výroku I. tohoto rozsudku pro zmeškání žalobě vyhověl v plném rozsahu.

9. O nákladech řízení pak bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odstavec 1 o.s.ř. tak, že soud žalovanému uložil povinnost nahradit plně úspěšným žalobcům jimi vynaložené náklady řízení, a to k rukám jejich právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Žalobcům přitom přísluší na náhradě nákladů řízení zaplacený soudní poplatek ve výši 13 729 Kč a náklady právního zastoupení vypočítané podle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném ke dni zahájení řízení (dále jen AT). Soud při určení tarifní hodnoty vycházel z částky 274 572 Kč Náklady na právní zastoupení tedy činí odměna advokáta celkem ve výši 48 600 Kč, když soud i za situace, kdy šlo o zastoupení dvou osob, přiznal za každou takto zastupovanou osobu odměnu za úkon přípravy a převzetí, za zbývající úkony právní služby, které byly ohledně obou žalobců činěny společně, přiznal soud již pouze odměnu za jeden úkon právní ohledně obou těchto osob. Soud tedy nepostupoval podle § 12 odst. 4 AT, když je třeba zohlednit povahu nároku, který je ve věci uplatňován. Žalobci v této věci vystupují jako solidární věřitelé, kdy dlužník je povinen splnit dluh pouze tomu věřiteli, který požádá o plnění jako první. Pokud se solidární věřitelé rozhodnou, že budou právo po dlužníkovi uplatňovat společně, je třeba zvážit důvody takového postupu a promítnout je do úvahy, zda a v jakém rozsahu lze náklady na společný postup považovat za účelné pro vymáhání solidárního práva (k tomu srovnej usnesení NS ČR ze dne 3. 4. 2018, č. j. 28 Cdo 4559/2016-374). Přiznání náhrady nákladů při společných úkonech obou žalobců ve výši jako u jedné zastupované osoby tak měl soud za náklad odpovídající účelnému uplatňování daného nároku. Soud tak žalobcům oprávněným společně a nerozdílně přiznal právo na náhradu za 5 úkonů právní služby á 9 420 Kč (tj. 5 x právní úkon á 9 420 Kč dle § 7 bodu 6 AT za 2 x převzetí a přípravu věci, předžalobní výzvu, sepis žaloby a účast u soudního jednání). Dále byl přiznán 5x režijní paušál á 300 Kč dle § 11 a § 13 advokátního tarifu. Žalobcům byla rovněž přiznána náhrada za daň z přidané hodnoty určená z odměny a paušálů v částce 10 206 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem tak na náhradě nákladů náleží žalobcům částka ve výši 72 535 Kč.

10. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když důvody pro stanovení delší lhůty soud neshledal.

Proti rozsudku pro zmeškání (výrok I.) je možno podat odvolání jen pokud by odvolacím důvodem měly být vady uvedené v § 205 odstavec 2 písmeno a) o.s.ř. a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, a to do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím zdejšího soudu.

Proti výroku II. je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím zdejšího soudu.

Zmeškal-li žalovaný z omluvitelných důvodů první jednání ve věci, při kterém byl vynesen rozsudek pro zmeškání, soud na návrh žalovaného tento rozsudek usnesením zruší a nařídí jednání. Takový návrh může žalovaný podat nejpozději do dne právní moci rozsudku pro zmeškání.

Nebude-li povinnost uložená tímto vykonatelným rozsudkem splněna žalovaným dobrovolně a včas, mohou se jí žalobci domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekuci.