OSBI 34 C 141/2026-36

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Hromkem v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Anonymizováno, ⟪LB:lb_002⟫ se sídlem Anonymizováno, ⟪LB:lb_003⟫ zastoupeného Jméno žalobce, ⟪LB:lb_004⟫ advokátkou v Anonymizováno ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: Jméno žalované, nar. Datum narození žalované, ⟪LB:lb_007⟫ trvale bytem Adresa žalované, ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení 141.892,- Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 133.972,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 133.972,- Kč za dobu od 1. 12. 2025 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 7.920,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 7.920,- Kč za dobu od 1. 12. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 28.090,39 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám Jméno žalobce, advokátky v Anonymizováno.

Žalobce se domáhal vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalované povinnost uhradit žalobci částku 141.892,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně ode dne 1. 12. 2025 do zaplacení. V žalobě uvedl, že uzavřel s žalovanou jakožto pronajímatel smlouvu o nájmu bytu na období od 1. 7. 2025 do 30. 9. 2025. Žalovaná byt žalobce užívala již v období od července 2023 do 31. 12. 2024 bez nájemní smlouvy, od 1. 1. 2025 měla nájemní smlouvu zavřenu vždy na kalendářní čtvrtletí. Žalovaná řádně nehradila žalobci nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu, ke dni 1. 11. 2025 dluží žalobci částku 141.892,- Kč. Žalovaná dluh vůči žalobci uznala dne 2. 6. 2025. Žalovaná dluží žalobci za červenec 2023 částku 3.221,- Kč, za měsíce srpen až prosinec 2023 částku 3.566,- Kč měsíčně, za období od ledna 20254 do prosince 2024 částku 3.950,- Kč měsíčně a ze měsíce březen 2025 až říjen 2025 částku 5.690,- Kč měsíčně. Žalobce provedl vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu, kdy nedoplatek za rok 2023 činí 16.963,- Kč a za rok 2024 v částku14.908,- Kč.

Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu, když žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, žalobce s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasil.

Z listinných důkazů byla učiněna následující skutková zjištění.

Dle výpisu z katastru nemovitostí je žalobce vlastníkem budovy č. p. Anonymizováno v k. ú. adresa, tedy bytového domu, ve kterém se nachází byt užívaný žalovanou.

Dle nájemní smlouvy ze dne 19. 12. 2024 uzavřené mezi žalobcem a žalovanou, byl žalované přenechán do užívání byt č. hodnota ve shora uvedené budově za nájemné ve výši 3.950,- Kč měsíčně na dobu od 1. 1. 2025 do 31. 3. 2025. Dle nájemní smlouvy ze dne 31. 3. 2025 uzavřené mezi žalobcem a žalovanou, byl žalované přenechán do užívání byt č. hodnota ve shora uvedené budově za nájemné ve výši 3.950,- Kč měsíčně na dobu od 1. 4. 2025 do 30. 6. 2025. Dle nájemní smlouvy ze dne 1. 7. 2025 uzavřené mezi žalobcem a žalovanou, byl žalované přenechán do užívání byt č. hodnota ve shora uvedené budově za nájemné ve výši 3.950,- Kč měsíčně na dobu od 1. 7. 2025 do 30. 9. 2025.

Z měsíčního předpisu nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu pro období od 1. 1. 2025 vyplývá, že nájemné činilo 3.950,- Kč a záloha na služby 1.740,- Kč měsíčně.

V přehledu nedoplatků a přeplatků žalobce vyčíslil celkovou částku dluhu 141.892,- Kč.

Dle uznání dluhu ze dne 2. 6. 2025 žalovaná uznala vůči žalobci dluh z titulu užívání bytu za období od května 2023 do května 2025 v celkové částce 114.222,- Kč na nájemném a vyúčtování služeb za období roku 2023 a 2024 a dále v částce 5.220,- Kč na zálohách za služby spojené s užíváním bytu v březnu 2025 až květnu 2025.

Dopisem ze dne 11. 11. 2025 vyzval zástupce žalobce žalovanou k úhradě částky 141.892,- Kč do 30. 11. 2025, zásilka byla žalované dle doručenky doručena dne 12. 11. 2025.

Po právní stránce soud posoudil právní vztah mezi žalobcem a žalovanou v období od 1. 1. 2025 do 30. 9. 2025 souladu s ustanovením § 2201 občanského zákoníku, dle jehož znění se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

Období od 1. 7. 2023 do 31. 12. 2024 a období měsíce října 2025 představuje ze strany žalované bezdůvodné obohacení dle ustanovení § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, když užívala byt žalobce bez právního důvodu.

Dle ustanovení § 2053 občanského zákoníku u někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

Za období od května 2023 do května 2025 uznala žalovaná vůči žalobci svůj dluh z titulu plateb za užívání bytu a vyúčtování služeb za období roku 2023 a 2024 v celkové částce 114.222,- Kč. Dále žalobci náleží za období června 2025 až září 2025 celkem 15.800,- Kč (tj. 4 x 3950,- Kč) na dlužném nájemném a za měsíc říjen 2025 částka 3.950,- Kč za užíván bytu žalovanou bez právního důvodu. Celkem dluží žalovaná žalobci částku 133.922,- Kč.

S ohledem na uvedené závěry soud žalobě vyhověl v rozsahu dlužného nájemného a nedoplatku na vyúčtování služeb za roky 2023 a 20234 s úrokem z prodlení a zavázal žalovanou povinností uhradit žalobci částku 133.922,- Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

Ohledně požadované částky 7.920,- Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši představující žalovanou neuhrazené zálohy na služby spojené s užíváním bytu soud žalobu zamítl (výrok II.). Žalobce požadoval úhradu záloh na služby spojené s užíváním bytu, avšak tyto zálohy již měly být žalobcem řádně vyúčtovány, neboť požadavek žalobce se vztahuje k období roku 2023 až 2025. Po uplynutí zúčtovacího období je podmínkou splatnosti nedoplatku za služby provedení řádného vyúčtování, se kterým byl nájemce seznámen (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22.9.2011, sp. zn. 26 Cdo 5101/2008). Jelikož zálohové platby podléhají zúčtování, po skončení zúčtovacího období se nelze již úspěšně domáhat zaplacení záloh, tyto nezaplacené zálohy se musejí promítnout do řádného vyúčtování (obdobně např. Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha 2009, str. 2023). Žalobce navíc za uvedené roky již vyúčtováhní provedl a v řízení požadoval úhradu nedoplatků, ohledně kterých bylo žalobě vyhověno. Je věcí žalobce, aby vyúčtování provedl ve správné výši dle předepsaných záloh a záloh skutečně uhrazených. Obdobně je třeba posuzovat období, kdy žalovaná užívala byt bez právního důvodu, jelikoož v tomto období nebyla povinna hradit zálohy na služby spojené s užíváním bytu, ale pouze skutečně vyúčtovanou spotřebu.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobce byl ve věci úspěšný při kapitalizaci předmětu řízení včetně příslušenství ke dni rozhodnutí soudu v rozsahu 94 % (tj. v částce 142.751,75 Kč), neúspěšný ohledně 6 % (tj. v částce 8.439,03 Kč), žalobci proto náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 88 %.

Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5.676,- Kč a dále z odměny zástupce žalobce dle ustanovení § 7 ve spojení s § 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 3 x 6.780,- Kč za úkony přípravy a převzatí věci, předžalobní výzvy a sepisu žaloby. Ke každému úkonu právní služby náleží dle ustanovení § 13 odst. 4 advokátního tarifu paušální náhrada hotových výdajů 450,- Kč, celkem 1.350,- Kč. Jelikož je zástupce žalobce plátcem daně z přidané hodnoty, je třeba částku odměny a náhrad navýšit o 21 % náhradu za tuto daň. Celkem činí náklady řízení žalobce 31.920,90 Kč. Jelikož žalobci náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 88 %, přiznal mu soud částku 28.090,39 Kč.

O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když neshledal důvody pro její prodloužení.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.

Nesplní-li povinná strana dobrovolně povinnosti uložené vykonatelným rozhodnutím, může se oprávněná strana domáhat jejich splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.