OSBI 42 C 112/2026-36

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Andreou Borákovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce:Jméno žalobce, IČO: IČO žalobce ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátkou Jméno advokátky ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované:Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované ⟪LB:lb_007⟫ bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení 18 840 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 18 840 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši

12 % ročně z částky 5 330 Kč za dobu od 28.5.2025 do zaplacení,

11,5 % ročně z částky 6 695 Kč za dobu od 26.8.2025 do zaplacení,

11,5 % ročně z částky 5 915 Kč za dobu od 26.11.2025 do zaplacení, to vše ve lhůtě do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2 615 Kč ve lhůtě do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, a to k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se po žalované domáhá zaplacení částky 18 840 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce zjistil, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka SPZ, VIN VIN kód, je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaná jako provozovatel tohoto vozidla neměla od 18. 11. 2024 do 7. 2. 2025 (82 dní), dále od 8. 2. 2025 do 21. 5.2025 (103 dní) a od 22. 5. 2025 do 20. 8. 2025 (91 dní) k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Povinnost sjednání pojištění odpovědnosti je stanovena v § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen „zákon“). Žalobci tak vznikl vůči žalované nárok na příspěvek do garančního fondu ve výši 5 330 Kč za první období, ve výši 6 695 Kč za druhé období a ve výši 5 915 Kč za třetí období. Dále mu vznikl nárok na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 3x300 Kč. Žalobce zaslal žalované výzvu k úhradě příspěvků, splatnost příspěvků nastala ke dni 27. 5. 2025, 25. 8. 2025 a 25. 11. 2025. Žalovaná ničeho neuhradila, a to i přes zaslání předžalobní výzvy.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, tvrzení žalobce nerozporovala, neuvedla, že by dlužné částky, byť jen zčásti, uhradila. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, když k výzvě soudu nevyjádřili a má se proto za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Soud z provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění. Ze sdělení právnická osoba adresa, odboru dopravy ze dne 25. 5. 2026 soud zjistil, že jako vlastník a provozovatel vozidla reg. zn. SPZ, VIN VIN kód, je zapsána od 6. 6. 2022 dosud žalovaná, vozidlo je evidována jako provozované.

4. Žalobce žalovanou výzvou ze dne 13. 3. 2025, odeslanou téhož dne, vyzval k úhradě příspěvku do garančního fondu za nepojištění vozidla reg. zn. SPZ období od 18. 11. 2024 do 7. 2. 2025 vč. nákladů na uplatnění celkem v částce 5 630 Kč, a to ve lhůtě do 60 dnů, kdy výzva obsahovala veškerá potřebná poučení. Dle informací o zásilce byla zásilka vrácena zpět žalobci, žalobce tak považuje za den doručení patnáctý den po odeslání, tj. 28. 3. 2025 a lhůta k zaplacení příspěvku tedy uplynula dnem 27. 5. 2025. Žalovaná tak byla ode dne 28. 5. 2025 v prodlení se zaplacením příspěvku ve výši 5 330 Kč. Jelikož nedošlo k úhradě příspěvku ve stanovené době, žalobci vznikl nárok na zaplacení příspěvku na náklady mimosoudního uplatnění ve výši 300 Kč. Žalovaná byla ohledně úhrady příspěvku a nákladů na jeho mimosoudní vymáhání žalobcem opakovaně vyzývána, naposledy předžalobní upomínkou ze 12. 9. 2025 (viz podací arch z téhož dne).

5. Žalobce dále žalovanou výzvou ze dne 11. 6. 2025, odeslanou téhož dne, vyzval k úhradě příspěvku do garančního fondu za nepojištění vozidla reg. zn. SPZ období od 8. 2. 2025 do 21. 5. 2025 ve výši 6 695 Kč, a to ve lhůtě do 60 dnů, kdy výzva obsahovala veškerá potřebná poučení. Dle informací o zásilce byla zásilka vrácena zpět žalobci, žalobce tak považuje za den doručení patnáctý den po odeslání, tj. 26. 6. 2025 a lhůta k zaplacení příspěvku tedy uplynula dnem 25. 8. 2025. Žalovaná tak byla ode dne 26. 8. 2025 v prodlení se zaplacením příspěvku ve výši 6 695 Kč. Jelikož nedošlo k úhradě příspěvku ve stanovené době, žalobci vznikl nárok na zaplacení příspěvku na náklady mimosoudního uplatnění ve výši 300 Kč. Žalovaná byla ohledně úhrady příspěvku a nákladů na jeho mimosoudní vymáhání žalobcem opakovaně vyzývána, naposledy předžalobní upomínkou ze 5. 11. 2025 (viz podací arch z téhož dne).

6. Žalobce konečně žalovanou výzvou ze dne 11. 9. 2025, odeslanou téhož dne, vyzval k úhradě příspěvku do garančního fondu za nepojištění vozidla reg. zn. SPZ období od 22. 5. 2025 do 20. 8. 2025 ve výši 5 915 Kč, a to ve lhůtě do 60 dnů, kdy výzva obsahovala veškerá potřebná poučení. Dle informací o zásilce byla zásilka vrácena zpět žalobci, žalobce tak považuje za den doručení patnáctý den po odeslání, tj. 26. 9. 2025 a lhůta k zaplacení příspěvku tedy uplynula dnem 25. 11. 2025. Žalovaná tak byla ode dne 26. 11. 2025 v prodlení se zaplacením příspěvku ve výši 5 915 Kč. Jelikož nedošlo k úhradě příspěvku ve stanovené době, žalobci vznikl nárok na zaplacení příspěvku na náklady mimosoudního uplatnění ve výši 300 Kč. Žalovaná byla ohledně úhrady příspěvku a nákladů na jeho mimosoudní vymáhání žalobcem opakovaně vyzývána, naposledy předžalobní upomínkou ze 17. 2. 2026 (viz podací arch z téhož dne).

7. Bylo tak prokázáno, že předmětné vozidlo bylo v obdobích, za které žalobce požaduje zaplacení příspěvku, vedeno jako provozované a jeho vlastníkem a provozovatelem byla žalovaná. Ta porušila povinnost stanovenou § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., když vozidlo provozovala bez pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou tímto vozidlem, jde celkem o 3 období od 18. 11. 2024 do 7. 2. 2025 (82 dní), dále od 8. 2. 2025 do 21. 5.2025 (103 dní) a od 22. 5. 2025 do 20. 8. 2025 (91 dní), celkem tedy 276 dní. Žalobci tak v souladu s § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. vznikl vůči žalované nárok na zaplacení příspěvku za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem. V souladu s § 46 zákona č. 30/2024 žalobce vyzval žalovanou k úhradě příspěvku. Výše příspěvku byla určena podle § 45 odst. 3 zákona č. 30/2024 Sb. součinem počtu dní, po které bylo vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu a příslušné denní sazby pro daný druh vozidla. Denní sazba příspěvku je určena v souladu s § 5 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 69/2024 (65 Kč). Celkem tedy příspěvek činí částku 17 940 Kč (276 dní x 65 Kč).

8. Žalovaná je v souladu s 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. povinna žalobci zaplatit i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši dle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb., a to za každé vymáhané období, tedy 3x300 Kč (900 Kč). Výzvy k úhradě příspěvků i nákladů byly žalované zaslány, žalobce považuje ve prospěch žalované za den doručení vždy až 15. den po odeslání výzvy, ačkoliv dle § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se má za to, že zásilka došla třetí pracovní den po odeslání. Splatnost jednotlivých příspěvků tak nastala tak, jak je uvedeno výše. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužné částky neuhradila, žalobce se po ní oprávněně domáhá jak částky 17 940 Kč odpovídající příspěvkům do garančního fondu, tak částky 900 Kč odpovídající nákladům na jejich mimosoudní vymáhání, celkem tedy 18 840 Kč. Žalobce se dále oprávněně domáhá ve smyslu § 1970 občanského zákoníku i zaplacení úroku z prodlení ve výši určené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., vždy ode dne následujícího po splatnosti příspěvku, když žalovaná ve lhůtě splatnosti nezaplatila peněžitý dluh.

9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odstavec 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a dále z náhrady nákladů právního zastoupení ve výši podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“). Soud v daném případě při výpočtu aplikoval § 14b AT, neboť návrh je podán na ustáleném vzoru, žalobce opakovaně podává žalobní návrhy skutkově a právně obdobné projednávané věci, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Žalobci pak byla přiznána odměna za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí věci, výzva k plnění, sepis a podání žaloby) ve výši 3 x 400 Kč, tj. 1 200 Kč. Podle § 14b odst. 6 písm. a) AT náleží ke každému úkonu právní služby paušální částka 100 Kč (3 x 100 Kč). Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. náleží k náhradě nákladů právního zastoupení dále navýšení 21 % odpovídající dani z přidané hodnoty; právní zástupkyně žalobce je plátcem DPH (315 Kč). Celkem tak úspěšnému žalobci na náhradě nákladů řízení přísluší částka 2 615 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.

Nesplní-li žalovaná dobrovolně a včas povinnost, která jí byla uložena tímto vykonatelným rozhodnutím, může se žalobce jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.