OSBI 7 C 156/2026-21

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Irenou Hladíkovou, Ph.D., LL.M., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně:Jméno žalobkyně, narozená dne Datum narození žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalované:Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované ⟪LB:lb_005⟫ bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_006⟫ o určení zániku zástavního práva a předkupního práva

I. Určuje se, že zástavní právo smluvní k zajištění peněžité pohledávky ve výši 260 000 Kč, oprávnění pro: jméno FO, adresa, RČ RČ, povinnost k parcela: Anonymizováno, parcela: Anonymizováno, listina: smlouva Anonymizováno zástavní ze dne datum, právní účinky vkladu ke dni datum, zapsané v oddíle C listu vlastnictví č. hodnota, k. ú. adresa, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Brno-venkov, zaniklo.

II. Určuje se, že předkupní právo o předkupním právu ze dne datum, právní účinky vkladu ke dni datum, oprávnění pro: jméno FO, adresa, RČ RČ, povinnost k parcela: Anonymizováno, parcela: Anonymizováno, listina: smlouva Anonymizováno zástavní ze dne datum, právní účinky vkladu ke dni datum, zapsané v oddíle C listu vlastnictví č. hodnota, k. ú. adresa, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Brno-venkov, zaniklo.

III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že zástavní právo smluvní a předkupní právo váznoucí na nemovitostech – pozemcích parcela č. hodnota, parcela č. hodnota, zapsaných v katastru nemovitostí na LV č. hodnota pro k. ú. adresa (dále jen „nemovitosti“), ve prospěch žalované, zaniklo. Uvedla, že ohledně majetku žalobkyně bylo vedeno insolvenční řízení, v němž byl její úpadek řešen oddlužením. Po splnění oddlužení insolvenční soud žalobkyni osvobodil od placení zbytku pohledávek. Žalovaná svou pohledávku ani právo na uspokojení ze zajištění do insolvenčního řízení nepřihlásila. Podle žalobkyně proto již nelze zástavní právo ani předkupní právo vykonat a jejich další zápis v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnému právnímu stavu.

2. Žalovaná uvedla, že společně se svým tehdejším partnerem poskytla žalobkyni před přibližně 30 lety peněžní prostředky, které jí žalobkyně nevrátila. Současně výslovně souhlasila s tím, aby zástavní právo i předkupní právo váznoucí na předmětných nemovitostech byly zrušeny, a proti požadovanému výmazu těchto práv z katastru nemovitostí ničeho nenamítala.

3. Mezi účastnicemi bylo nesporné, že na nemovitostech je zapsáno zástavní právo smluvní a předkupní právo ve prospěch žalované, žalovaná s jejich zánikem a odstraněním zápisu z katastru nemovitostí souhlasí.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně je zapsaná jako vlastník pozemků parcela č. hodnota a parcela č. hodnota, zapsaných na listu vlastnictví č. hodnota pro katastrální území adresa, přičemž v části C tohoto listu vlastnictví je ve prospěch žalované zapsáno zástavní právo smluvní k zajištění peněžité pohledávky ve výši 260 000 Kč a předkupní právo, a to na základě smlouvy zástavní ze dne datum, právní účinky vkladu ke dni datum.

5. Z usnesení Anonymizováno ze dne datum č. j. spisová značka bylo zjištěno, že insolvenční soud vzal na vědomí splnění oddlužení dlužníka – žalobkyně a osvobodil ji od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Osvobození se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu. Výrok ohledně vzetí na vědomí splnění oddlužení nabyl právní moci dne 26. 10. 2023 a dne 11. 11. 2023 nabyl právní moci výrok o osvobození žalobkyně.

6. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně je v katastru nemovitostí zapsaná jako vlastník výše uvedených nemovitostí, na těchto nemovitostech je ve prospěch žalované zapsáno zástavní právo smluvní k zajištění peněžité pohledávky ve výši 260 000 Kč a předkupní právo, obě založená zástavní smlouvou ze dne datum, s právními účinky vkladu ke dni datum. Ohledně majetku žalobkyně bylo vedeno insolvenční řízení, v němž byl její úpadek řešen oddlužením. Oddlužení bylo úspěšně splněno, insolvenční soud vzal na vědomí splnění oddlužení žalobkyně a osvobodil ji od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly uspokojeny. Osvobození se podle uvedeného usnesení vztahuje rovněž na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Žalovaná výslovně souhlasila se zrušením zástavního i předkupního práva a s odstraněním jejich zápisu z katastru nemovitostí. Mezi účastnicemi tak nebylo sporu o tom, že uvedená práva jsou v katastru nemovitostí nadále zapsána ve prospěch žalované ani o tom, že žalovaná s jejich výmazem souhlasí.

7. Podle ustanovení § 166 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), [Z]ajištění věřitelé uplatňují své pohledávky přihláškou pohledávky, v níž se musí dovolat svého zajištění, uvést okolnosti, které je osvědčují, a připojit listiny, které se toho týkají. To platí i tehdy, jde-li o zajištěné věřitele, kteří mohou pohledávku vůči dlužníku uspokojit pouze z majetku poskytnutého k zajištění, a jde-li o zajištěné věřitele podmíněných pohledávek nebo pohledávek budoucích, k jejichž zajištění byla zastavena věc, právo, pohledávka nebo jiná majetková hodnota nebo zřízeno jiné zajištění uvedené v § 2 písm. g).

8. Podle ustanovení § 414 odst. 1 insolvenčního zákona [J]estliže byly splněny předpoklady pro osvobození podle § 412a, vydá insolvenční soud rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Podle odst. 5 [O]svobození podle odstavce 1 se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Podle odst. 7 [P]ři osvobození dlužníka podle odstavce 1 zůstává zajištěnému věřiteli, jestliže nedošlo ke zpeněžení majetku sloužícího k zajištění pohledávky, zachováno právo domáhat se uspokojení pohledávky z výtěžku zpeněžení tohoto majetku; pohledávek, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 170), se může takto domáhat jen za dobu od osvobození podle odstavce 1.

9. Soud spor po právní stránce hodnotil následovně. Nejdříve soud hodnotil, zda má žalobkyně naléhavý právní zájem podle ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.), přičemž dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem na požadovaném určení je dán. Sporná věcná práva jsou nadále zapsána v katastru nemovitostí, přestože podle žalobkyně již neexistují a žalovaná jejich další trvání ani výkon nepožaduje. Zápis omezuje právní postavení žalobkyně jako vlastnice nemovitostí a je způsobilý vyvolávat nejistotu při nakládání s nimi. Rozhodnutí o určení zániku práv je současně způsobilé vytvořit podklad pro uvedení zápisu v katastru nemovitostí do souladu se skutečným právním stavem.

10. Mezi účastnicemi byla uzavřena smlouva zástavní ze dne datum na základě které bylo ve prospěch žalované k zajištění její peněžité pohledávky ve výši 260 000 Kč vůči žalobkyni zřízeno zástavní právo smluvní a předkupní právo k nemovitostem uvedeným výše, práva byla zapsána do katastru nemovitostí. Žalobkyně splnila oddlužení a byla osvobozena od placení zbytku pohledávek ve smyslu ustanovení § 414 insolvenčního zákona, účinky osvobození od placení zbytku pohledávek se vztahují také na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak učinit měli. Zvláštní postavení zajištěného věřitele podle ustanovení § 414 odst. 7 insolvenčního zákona po skončení oddlužení předpokládá, že věřitel své právo na uspokojení ze zajištění v insolvenčním řízení řádně uplatnil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2022 sp. zn. 29 Cdo 1252/2021). Žalovaná v řízení ani netvrdila, že by svou pohledávku ani právo na uspokojení ze zajištění do insolvenčního řízení přihlásila. Po právní moci rozhodnutí o osvobození žalobkyně proto není oprávněna domáhat se vůči žalobkyni zaplacení pohledávky ani jejího uspokojení z předmětu zajištění. Zástavní právo tak již nemůže plnit svou zajišťovací ani uhrazovací funkci a žalovaná z něj nemůže vůči žalobkyni dovozovat právo na uspokojení z výtěžku zpeněžení nemovitostí. Žalovaná sama výslovně projevila vůli, aby zástavní právo bylo odstraněno, a proti závěru o jeho zániku nevznesla žádnou skutkovou ani právní námitku. Obdobně soud posoudil předkupní právo. Z provedených důkazů vyplynulo, že bylo sjednáno společně se zástavním právem v souvislosti s týmž závazkovým vztahem, žalovaná jeho další trvání ani výkon nepožadovala a výslovně souhlasila s jeho zrušením a výmazem z katastru nemovitostí.

11. Za těchto okolností soud uzavřel, že právní důvod dalšího trvání zástavního práva ani předkupního práva odpadl. Zápis obou práv v katastru nemovitostí proto již neodpovídá právnímu stavu. Soud žalobě vyhověl a určil, že zástavní právo smluvní a předkupní právo váznoucí na nemovitostech specifikovaných ve výroku rozsudku zanikla.

12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. za užití ustanovení § 150 o. s. ř. tak, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně sice byla v řízení úspěšná, tedy náležela by jí náhrada nákladů řízení. Soud však vzal v potaz, že žalobkyně před zahájením řízení nekontaktovala žalovanou, ačkoliv z průběhu řízení je zřejmé, že žalovaná s výmazem zástavního práva smluvního i předkupního práva z katastru nemovitostí souhlasila. Pokud by tedy žalobkyně kontaktovala žalovanou, tak věc mohla být vyřešena mimosoudně, souhlasným prohlášením účastnic učiněným vůči katastru nemovitostí, a tedy žalobkyni by ani žádné náklady v souvislosti se soudním řízením nevznikly. Za této situace má soud za to, že se jedná o důvody zvláštního zřetele hodné podle ustanovení § 150 o. s. ř., pro které by nebylo spravedlivé žalované uložit povinnost k náhradě nákladů řízení.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, může se oprávněný splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekuci.