OSBK 10 C 86/2021-107

Okresní soud v Blansku rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Terezy Richterové a přísedících Mgr. Dany Charvátové a Ing. Daniely Klímové v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: název žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_005⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_006⟫ o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru,

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. jméno příjmení.

Anonymizovaný odstavec.

2. Žalovaný nárok žalobce v plném rozsahu neuznal. Uvedl, že žaloba je zcela nedůvodná, neboť žalovaný porušil opakovaně své povinnost zvlášť hrubým způsobem, kdy se nejenže po skončení pracovní neschopnosti přes výzvy zaměstnavatele vůbec bez omluvy nedostavil na pracoviště, ale ani k nařízené lékařské prohlídce, a neumožnil žalobci za celou dobu prošetření okolností svého údajného pracovního úrazu, který žalovanému ani bezodkladně neohlásil. Je nesporné, že mezi účastníky byla uzavřena pracovní smlouva na pozici řidiče. Není však pravdou, že by žalobce v den, kdy mělo k pracovnímu úrazu dojít, informoval jakéhokoli pověřeného zaměstnance žalovaného, natož nadřízeného žalobci, ani jméno příjmení na školení řidičů dne datum, naopak pracoval bez jakéhokoli viditelného omezení až do datum, a to přestože již datum navštívil lékaře s bolestí ruky. Poprvé se o údajném pracovním úrazu zmínil až datum, kdy toto nahlásil telefonicky paní příjmení, což je účetní žalovaného, která dle pokynů žalobce sepsala záznam o pracovním úrazu a za žalobce na jeho žádost podepsala. Žalovaný byl po skončení pracovní neschopnosti opakovaně vyzýván k nástupu do práce, nikdy se však do zaměstnání ani nedostavil, stejně tak se na výzvy zaměstnavatele nedostavil k lékařské prohlídce. Lékařské zprávy MUDr. příjmení z 2.3. a datum nemají stanovené náležitosti lékařského posudku a sama MUDr. příjmení následně potvrdila dne datum, že byly vystaveny pouze na základě tvrzení pacienta a nemohou být brány jako lékařský posudek. Žalovaný nadto neměl k dispozici žádné lékařské zprávy žalobce po celou dobu jeho pracovní neschopnosti. Žalovaný nabídl žalobci převedení na jiný druh práce, jednak na pozici druhého řidiče (pouze řízení bez nakládek a vykládek), nočního hlídače areálu, a následně také denního hlídače areálu (bez nutnosti lékařského posouzení možnosti žalobce pracovat v noci), žalovaný se však do práce dostavil až při podání výpovědi dne datum.

3. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce byl zaměstnán u žalovaného na základě pracovní smlouvy od datum na pozici řidič (CZ-EU), že záznam o pracovním úrazu ze den datum vyhotovila účetní žalobce paní příjmení dle telefonického rozhovoru se žalobcem, a že paní příjmení záznam o úrazu i za žalobce podepsala. Dále bylo nesporné, že žalobce až do nástupu pracovní neschopnosti dne datum docházel do zaměstnání a vykonával práci pro žalovaného bez jakéhokoli omezení (vyjma případně čerpání dovolené), a že po skončení pracovní neschopnosti se na pracoviště žalovaného dostavil pouze dne datum, kdy proběhla jednání stran, o čemž je sepsán zápis, a dále dne datum za účelem doručení výpovědi.

Anonymizovaný odstavec.

Anonymizovaný odstavec.

6. Dopisem ze dne datum zaslal žalovaný žalobci okamžité zrušení pracovního poměru z datum, podle něhož žalovaný tímto okamžitě ruší pracovní poměr se žalobcem z důvodu podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, a to z důvodu porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k žalobcem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, které spatřuje zaměstnavatel v tom, že dosud přes opakované výzvy neumožnil prošetření okolností pracovního úrazu, který se měl stát již datum, kdy nesplnil povinnost oznámit úraz bezodkladně a pracoval až do datum bez jakéhokoli omezení či oznámení úrazu, odmítl vykonávat dočasně jinou práci nočního hlídače, nedostavil se do zaměstnání bez řádné omluvy na základě výzvy z datum a ani k lékaři, nedostavil se na základě výzvy dne datum ani se neomluvil, a to na pozici druhého řidiče kamionu, neodstavil se bez řádné omluvy do zaměstnání na pozici anonymizováno firemního areálu s nástupem číslo rok anonymizována tři slova, nedostavil se bez omluvy na výzvu z datum do zaměstnání a podrobení se lékařské prohlídce, nedostavil se bez omluvy na opakovanou výzvu k lékařské prohlídce z datum, a nedostavil se k výkonu dočasně přidělené práce anonymizováno datum do anonymizováno hod a datum od anonymizováno hod., ani se zaměstnavateli nepodařilo žalobci dovolat, celý den se neozval. Pracovní poměr končí doručením tohoto okamžitého zrušení. Žalobce sdělil žalovanému dne datum, že rozvázání pracovního poměru ze strany žalovaného doručené žalobci datum považuje za neplatné a trvá na zaměstnávání do doby, než uplyne výpovědní doba. I tyto skutečnosti žádný z účastníků nerozporoval.

Anonymizovaný odstavec.

8. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav a jeho právní posouzení (viz. níže) soud pak považoval provádění dalších navržených důkazů (výslechy svědků navržených ze strany žalovaného – jméno příjmení, jméno příjmení, dispečera, anonymizováno příjmení, a doplnění listin – karta řidiče, list docházky, dotaz na anonymizováno příjmení) jako zcela nadbytečné.

9. Podle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce může zaměstnavatel výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

10. Podle § 72 neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

11. Soud se nejprve zabýval otázkou včasnosti podané žaloby z hlediska ustanovení § 72 zákoníku práce a dospěl k závěru, že žaloba byla podána včas, neboť k rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením mělo v daném případě dojít datum a žaloba byla podána dne datum. Po provedeném dokazování však soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce byl zaměstnancem žalovaného od datum a že mu bylo dne datum doručeno okamžité zrušení pracovního poměru z datum ze strany žalovaného jako jeho zaměstnance. Stěžejním pro posouzení sporu bylo posouzení intenzity porušení povinností žalobce vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jemu vykonávané práci.

12. Ustanovení § 53 odst. 1 písm. b) zák.práce patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného, okruhu okolností. Při zkoumání intenzity porušení pracovní kázně, vymezení pojmu méně závažné porušení pracovní kázně, závažné porušení pracovní kázně a porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem, může soud přihlédnout k osobě zaměstnance, k funkci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji plnění pracovních úkolů, k době a k situaci, v níž došlo k porušení pracovní kázně, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení pracovní kázně pro zaměstnavatele apod. Rozhodnutí o platnosti rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením musí vzít na zřetel, zda po zaměstnavateli lze spravedlivě požadovat, aby pracovní poměr zaměstnance u něj nadále pokračoval (rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 21Cdo 379/2000). Ve smyslu rozhodnutí Ústavního soudu České republiky sp.zn. IVÚs 367/03 podle dosavadní soudní praxe se za porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem považuje např. déle trvající neomluvená nepřítomnost zaměstnance v práci.

13. Žalovaný v okamžitém zrušení pracovního poměru, které je po formální stránce platné a dostatečně určité i ve smyslu ust. § 60 zák. práce, žalobci vytýkal jednak neoznámení pracovního úrazu, jednak odmítnutí práce nočního hlídače, a dále také v několika skutcích nedostavení se na pracoviště a k lékařské prohlídce.

Anonymizovaný odstavec.

Anonymizovaný odstavec.

Anonymizovaný odstavec.

17. Za velmi závažné porušení pracovních povinností pak soud považuje porušení povinnosti zaměstnance podle § 81 odst. 3 zákoníku práce být na začátku směny na svém pracovišti, a to zejména ve dnech datum a datum, i s přihlédnutím k tomu, že žalobce se po skončení pracovní neschopnosti vyjma jednání dne datum nedostavil na pracoviště na začátku své směny nikdy. Nicméně k dostavení se na pracoviště dne datum byl žalobce vyzván zaměstnavatelem ve výzvě z datum, která mu byla datum v anonymizováno hod. doručena, žalobce se bez omluvy nedostavil, a na výzvu zaměstnavatele z datum doručenou mu datum v anonymizováno hod. se žalobce na pracoviště dne datum rovněž bez omluvy nedostavil, ačkoliv měl tento den vykonávat práci anonymizována dvě slova areálu, pro niž splňoval veškeré předpoklady. Soudu je známa konstantní judikatura, podle níž nemůže být posouzena jako neomluvená případná nepřítomnost zaměstnance v práci, kterou zaměstnanec vzhledem ke svému anonymizováno stavu (objektivně) není schopen vykonávat (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2016, sp. zn. 21 Cdo 48/2015, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2012, sp. zn. 21 Cdo 3806/2010, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2016, sp. zn. 21 Cdo 451/2015, nebo – ve vztahu k obdobné právní úpravě v předchozím zákoníku práce – například rozsudek býv. Nejvyššího soudu ČSR ze dne 30. 3. 1979, sp. zn. 5 Cz 12/79, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod publikačním číslem 31/1980, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2006, sp. zn. 21 Cdo 2779/2005, anebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2011, sp. zn. 21 Cdo 714/2010). Nicméně z těchto rozhodnutí také vyplývá, že porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci tím, že podle pokynu zaměstnavatele zaměstnanec odmítá v pracovní době osobně konat práce podle pracovní smlouvy (nebo vůbec nastoupit do práce a být přítomen na svém pracovišti), se může zaměstnanec dopustit mimo jiné tehdy, má-li podle pokynu zaměstnavatele vykonávat takové práce, pro jejichž výkon je (objektivně) zdravotně způsobilý (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2021, sp. zn. 21 Cdo 90/2021). Přičemž v daném případě je třeba zohlednit všechny souvislosti, neboť žalobce v době po skončení pracovní neschopnosti nedoložil žalovanému lékařský posudek, který by měl všechny náležitosti (§ 43 odst. 3 z.č. 373/2011 Sb.), a z nějž by jasně vyplývalo, k výkonu jakého druhu práce není zdravotně způsobilý (když obě zprávy MUDr. příjmení následně sama označila za nepoužitelné), a na opakované výzvy zaměstnavatele se k lékařské prohlídce za účelem vypracování lékařského posudku dle žádanky zaměstnavatele se opakovaně nedostavoval. Žalobce se tedy jednak nedostavoval na pracoviště s argumentem, že není jasné, zda je zdravotně způsobilý k výkonu druhu práce, na niž jej zaměstnavatel (přes pochybnosti o lékařských zprávách MUDr. příjmení) v souladu s ust. § 41 zákoníku práce přeložil, jednak se ale ani k lékařské prohlídce za účelem stanovení okruhu prací, k nimž je zdravotně způsobilý, nikdy řádně s pokynem zaměstnavatele nedostavil. Soud přihlédl rovněž k tomu, že ačkoliv se žalobce z nepřítomnosti na pracovišti omlouval, učinil tak vždy až posléze, a argumentoval-li žalobce tím, že se ve vztahu mezi účastníky„ vždycky řešilo všechno ústně“, zároveň ani netvrdil, že by zaměstnavateli dopředu sdělil, byť telefonicky, že se na jeho výzvu na pracoviště nedostaví, a v dané dny tudíž nebyl na pracovišti bez jakéhokoli vysvětlení. Zaměstnavateli se datum, kdy měl žalobce vykonávat práci anonymizována dvě slova, nepodařilo žalobci ani dovolat, a lékařskou zprávu o vyšetření dne datum zaslal žalobce žalovanému až dne datum, ačkoliv byl dle svého tvrzení k vyšetření předem objednán a vyšetření netrvalo déle než 3 hodiny.

18. Soud dospěl po zhodnocení všech těchto skutečností k závěru, že jednání žalobce lze v souhrnu kvalifikovat jako porušování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, a že výjimečný způsob skončení pracovního poměru jeho okamžitým zrušením byl zcela namístě, neboť jednání žalobce, který se práci vyhýbal, vymlouval se na různé důvody, neplnil pokyny zaměstnavatele, nedostavoval se k lékařským prohlídkám ani na pracoviště, a bezodkladně nenahlásil pracovní úraz a pracoval dál, lze stavět na roveň těm nejzávažnějším případům porušení pracovních povinností zaměstnance. Soud ze všech shora uvedených důvodů žalobě vyhověl.

19. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy plně úspěšný žalovaný má vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení v celkové částce částka. Zástupce žalovaného učinil ve věci 6 úkonů právní služby ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření k žalobě, písemná podání z datum a datum, účast u jednání dne datum – 2 úkony), přičemž dle ust. § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částka, celkem tedy za 6 úkonů právní služby náleží žalovanému částka částka. Dle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. dále žalovanému náleží náhrada hotových výdajů za 6 výše uvedených úkonů právní služby po částka, tj. celkem částka Náklady žalovaného dále sestávají z náhrady za promeškaný čas strávený cestou k jednání soudu dle ust. § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. celkem za anonymizováno půlhodin, tj. částka, cestovného k jednání soudu (obec – obec a zpět, tj. anonymizováno km) osobním vozidlem anonymizováno registrační značka při spotřebě anonymizováno litrů na 100 km při ceně benzinu částka za litr dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., kdy cestovné činí částka, a jelikož zástupce žalovaného je plátce DPH, zvyšuje se celková odměna včetně režijních paušálů v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. o 21 % DPH.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Blansku ve 2 písemných vyhotoveních.

Nebude-li povinnost stanovená tímto vykonatelným rozhodnutím splněna dobrovolně, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.