OSBK 2 C 1/2022-72

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr. Klárou Cáskovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ pr. zast.: Mgr. jméno příjmení, advokátem ⟪LB:lb_005⟫ se sídlem adresa ⟪LB:lb_006⟫ pro: vyklizení nemovitosti

I. Žalovaná je povinna vyklidit bytovou jednotku číslo byt v budově obec č,p. anonymizována tři slova bytový dům, stojící na pozemku anonymizována tři slova, zapsaný na list vlastnictví pro obec a k.ú. obec u stát. instituce, stát. instituce, a to do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech řízení částku 11 263,22 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne datum domáhal vyklizení žalované z bytové jednotky číslo bytu v budově obec č,p. anonymizována tři slova bytový dům, stojící na pozemku p.č. St. anonymizováno, zapsaný na list vlastnictví pro obec a k.ú. obec u stát. instituce, stát. instituce. Uvedl, že uvedenou nemovitost nabyl ke dni datum kupní smlouvou ze dne datum od bývalého vlastníka jméno příjmení, bytem adresa, který žalobce v kupní smlouvě upozornil, že nemovitost je zatížena právní vadou, jelikož ji neoprávněně užívá žalovaná. Žalovaná nemovitost obývá navzdory tomu, že k tomu nemá právní důvod. Jelikož žalovaná užívá nemovitost ve vlastnictví žalobce bez právního důvodu a současně se žalobce hodlá ujmout úplné držby a užívání nemovitosti, domáhá se tímto, aby soud nařídil žalované nemovitost vyklidit. Žalobce uvedl, že žalovaná byla k vyklizení nemovitosti vyzvána předžalobní výzvou ze dne datum k vyklizení nemovitosti, jež jí byla doručena datum, nicméně na tuto výzvu žalovaná nereagovala, respektive jí nevyhověla.

2. Žalovaná svým vyjádřením ze dne datum ve znění písemného doplnění ze dne datum a doplnění u jednání dne datum uvedla, že nárok uplatněný v žalobě neuznává. Právní předchůdce žalobce, pan příjmení, nabyl předmětný byt v exekuční dražbě usnesením soudního exekutora o udělení příklepu č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí. Došlo k tomu tak, že syn žalované jméno příjmení požádal svého tehdejšího kamaráda, pro kterého pracoval – jméno příjmení, zda by v dražbě nekoupil byt, v němž bydlí jeho matka, s tím, že anonymizováno. příjmení by následně kupní cenu bytu jméno příjmení splácel z prostředků odměny (provize) z práce pro právnická osoba anonymizována dvě slova právnická osoba s tím, že poté, co by byla cena za byt uhrazena, by se byt převedl zpět na žalovanou nebo na někoho z jejích blízkých osob (syn, vnučka). Právní předchůdce žalobce jméno příjmení poté, kdy se stal vlastníkem bytu (tj. na konci roku 2010), navštívil společně se svou manželkou jméno příjmení žalovanou v předmětném bytě; přítomen byl i jméno příjmení a druhý syn žalované jméno příjmení. Při tomto setkání došlo k uzavření ústní nájemní smlouvy, bylo stanoveno nájemné ve výši 6 000 Kč s tím, že bude splatné do konce následujícího měsíce a bylo dohodnuto, že náklady na energie a služby spojené s užíváním bytu a náklady na správu bytu bude nadále hradit žalovaná přímo dodavatelům, resp. na účet SVJ. Současně bylo dohodnuto, že nájem bude hrazen do doby uhrazení ceny bytu. Dále pak byla na dané schůzce uzavřena smlouva o smlouvě budoucí, kterou uzavřeli pan příjmení s manželkou a žalovaná se synem jméno příjmení, jejímž obsahem byla dohoda, že ze strany jméno příjmení budou hrazeny platby na úhradu kupní ceny bytu a to mimo sjednané nájemné. Platby probíhaly tak, že jméno příjmení vyvíjel obchodní činnost pro společnost pana příjmení právnická osoba, a to mimo zaměstnanecký poměr či živnostenskou činnost. Za to mu vznikal nárok na provize. Část mu byla vyplácena a část měla být použita na úhradu kupní ceny za byt, a to dílem měsíčně a dílem ročně na základě ročního vyúčtování. Takto vše probíhalo až do léta rok, kdy měla být splacena hodnota bytu, tj. částka částka. Nadále platila dohoda, že žalovaná bude byt užívat do doby, než bude převeden, a to již bezplatně s tím, že si bude hradit energie. Veškeré uvedené dohody byly ústní. Poté však mezi panem příjmení a jméno příjmení vznikl spor o tom, zda mezi sebou mají či nemají jinou další pohledávku. Toto zůstalo nedořešeno a neuzavřeno. Jejich cesty se rozešly, dohoda o převodu bytu nebyla uzavřena. Pan anonymizováno odmítl dál jednat. Ještě v roce 2018 však vnučce žalované paní jméno a jejímu manželovi při jednáních o koupi nemovitosti v obec nabízel, že na zajištění úhrady této nemovitosti mohou použít právě byt v obec, pokud si s babičkou sjednají, že tento bude převeden právě na ně. V roce rok tedy ještě pan příjmení nepopíral sjednané právo převodu a užívání bytu.

3. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav:

4. Z výpisu z katastru nemovitostí list vlastnictví a nesporným vyjádřením účastníků bylo prokázáno, že žalobce je vlastníkem bytové jednotky číslo bytu v budově obec č,p. anonymizována tři slova bytový dům, stojící na pozemku p.č. anonymizována dvě slova, zapsaný na list vlastnictví pro obec a k.ú. obec u stát. instituce, stát. instituce (dále jen„ předmětná nemovitost“), kterou užívá žalovaná. Předmětnou nemovitost žalobce nabyl na základě kupní smlouvy ze dne datum od prodávajícího jméno příjmení za kupní cenu částka; dle čl. II odst. 5 cit. smlouvy byl žalobce prodávajícím upozorněn, že tato nemovitost je zatížena právní vadou, neboť ji neoprávněně užívá žalovaná.

5. Mezi účastníky bylo nesporným, že právní předchůdce žalobce, jméno příjmení, nabyl předmětnou nemovitost v exekuční dražbě, a to za cenu částka. Z uvedeného důvodu soud neprováděl dokazování usnesením soudního exekutora o příklepu č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí ani výpisem z KN list vlastnictví prokazujícím stav ke dni datum.

6. Předžalobní výzvou ze dne datum vyzval žalobce žalovanou, aby užívané nemovitosti vyklidila v 10ti denní lhůtě od doručení výzvy. Dle podacího lístku byla výzva zaslána žalované dne datum. V souladu s fikcí ust. 573 o.z. byla tedy zásilka žalované doručena datum a posledním dnem pro splnění výzvy k vyklizení žalované byl proto čtvrtek datum.

7. Výpisem z obchodního rejstříku právnická osoba právnická osoba bylo prokázáno, že předmětem podnikání společnosti je mj. nákup, prodej, správa a údržba nemovitostí, předsedkyní představenstva byla v období od číslo do číslo jméno příjmení, v období číslo do číslo byl místopředsedou představenstva jméno příjmení. jméno příjmení byl v období od anonymizováno rok do číslo jediným akcionářem společnosti, poté od číslo do číslo právnická osoba

8. Dle příjmových pokladních dokladů ze dne datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum a datum ve spojení s obsahem výpovědi svědků příjmení. příjmení a anonymizováno. příjmení (ohledně připojených podpisů) přebrala anonymizováno. příjmení od anonymizováno. příjmení vždy každém jednotlivém shora uvedeném případě částku 6 000 Kč, přičemž dle dokladů jsou tyto platby od„ celé jméno žalované“, jsou určeny pro„ jméno příjmení, obec“ a jako účel platby je označen„ nájem byt obec“ za měsíce číslo, číslo rok a číslo.

9. Nespornými tvrzeními účastníků vzal soud za prokázané, že žalovaná od konce roku 2010 až do současnosti hradila a hradí SIPO, tj. veškeré poplatky za služby spojené s užíváním bytu, dále platby SVJ, pojištění domácnosti, plyn a elektřinu (soud proto neprováděl dokazování slohou dokumentů, k tomu účelu navržených). Mezi účastníky rovněž nebylo sporné to, že žalovaná nehradila žádné platby za užívání bytu („ nájemné“) cca od druhé poloviny roku rok, a to až do doby převodu předmětné nemovitosti na žalobce (poté k výzvě žalobce žalovaná uhradila minimálně nespornou výši„ nájemného“ za období číslo – číslo dne datum viz odst. 12 tohoto odůvodnění). Fakt, že v uvedené době již platby za užívání bytu („ nájem“) nebyly žalovanou hrazeny, potvrdil též svědek příjmení. příjmení.

10. Z výpisu z rejstříku trestů jméno příjmení bylo zjištěno, že tento byl rozsudkem Okresního soudu v Blansku ze dne datum rozhodnutí sp.zn. spisová značka odsouzen za tr. čin podvodu dle § 205 odst. 1, 3b. zák. č. 140/1961 Sb., trestního zákona, k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, uvedený trest však byl zrušen souhrnným rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí sp.zn. spisová značka, jímž byl jméno příjmení odsouzen za tr. čin podvodu dle § 205 odst. 1, 3b. zák. č. 140/1961 Sb., trestního zákona, k trestu odnětí svobody ve výměře anonymizováno roku nepodmíněně, s ostrahou. anonymizováno. příjmení byl podmíněně propuštěn dne datum, k jeho osvědčení došlo datum.

11. Z výzvy k úhradě dlužného nájemného ze dne datum (jakož i z nesporných tvrzení účastníků o tom, že„ nájemné“ od poloviny roku 2017 žalovaná nehradila) soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužného nájemného za období měsíců číslo až číslo v minimální výši částka, resp. tržní výši částka. Dle nesporného vyjádření účastníků byla výzva žalované doručena dne datum. Z listiny označené jako„ výpověď nájemní smlouvy“ ze dne datum bylo zjištěno, že žalobce – s ohledem na tvrzení žalované, že je nájemkyní bytu a jelikož žalovaná přes výzvu ze dne datum ve stanovené době neuhradila nájemné za období číslo číslo – dal žalované výpověď z nájmu bytu bez výpovědní lhůty dle § 2291 o.z. a vyzval ji k vyklizení bytu nejpozději do datum. Dle podacího lístku ze dne datum zaslal žalobce žalované danou písemnost dne datum; v souladu s fikcí ust. 573 o.z. byla tedy zásilka žalované doručena dne datum.

12. Dle potvrzení banky byly dne datum na účet žalobce připsány finanční prostředky ve výši částka s označením„ platba nájem“ text:„ celé jméno žalované – nájem do datum“, vkladatel jméno příjmení.

13. Z výslechu svědků jméno příjmení, jméno příjmení a jméno příjmení soud zjistil, že tito se v základním popisu událostí shodují, a to v tom směru, že jméno příjmení zakoupil předmětnou nemovitost na žádost jméno příjmení, neboť žalovaná – matka jméno příjmení, která byla předchozí vlastnicí a obyvatelkou bytu, měla dluhy a na předmětný byt byla nařízena exekuční dražba. Žalovaná, jméno příjmení a jméno příjmení se pak na jediné společné schůzce, která se konala v předmětné nemovitosti na konci roku rok, ústně dohodli, že peníze, které jméno příjmení za byt uhradil, mu budou ze strany anonymizováno zpětně uhrazeny a že jméno příjmení poté předmětný byt převede, resp. prodá zpět (blíže neurčené osobě z rodiny příjmení). Ohledně přesných podmínek, za kterých se tak mělo stát (tj. např. do kdy měly být peníze za byt„ vráceny“ - zda v krátkodobém horizontu či v blíže neurčené době) a s jakými následky (tj. např. za jakých podmínek bude předmětná nemovitost převedena zpět – zda za stejnou cenu, za kterou byla koupena, či za jinou a jakou) soud zjistil, že v tomto se již svědci neshodují, když svědek příjmení uváděl, že šlo o„ krátkodobou výpomoc“ naopak svědek příjmení. příjmení uváděl, že měl pracovat pro právnická osoba právnická osoba jako obchodní zástupce po blíže neurčenou dobu a až bude nemovitost„ splacena“, bude převedena zpět. jméno příjmení mělo být, dle svědka příjmení, jedno, jak dlouho se bude byt splácet, protože„ hodnota peněz, které si půjčili (dle jejich tvrzení) na koupi bytu, byla splácena tou částkou 6 000 Kč“ Svědkyně příjmení při svém výslechu neuvedla k podmínkám dohody nic konkrétního („ Byla dohoda, že mu ty peníze někdy později vrátí.“). Slyšení svědci rovněž shodně uvedli, že bylo ujednáno, že paní celé jméno žalované v bytě zůstane bydlet, a že bude sama hradit veškeré náklady spojené s užíváním bytu, tj. zejména energie, sama. Pokud se týká časového určení, svědek příjmení uváděl, že šlo o„ krátkodobou výpomoc“ a vyloučil, že by mu žalovaná cokoliv za užívání bytu hradila. Svědkyně příjmení si nepamatovala, zda byla ujednána doba užívání bytu a případné platby za užívání bytu, spíše však měla za to, že ne. Vyloučila, že by byla uzavřena nájemní smlouva, když uvedla„ nájemní smlouvy vždycky připravuji já“. Svědek příjmení naopak velmi konkrétně uváděl, že byl sjednán nájem ve výši 6 000 Kč se splatností 15tého či 20tého dne v měsíci, a že jej zpravidla nosil on paní příjmení; finance předával v den, kdy dostával výplatu. Svědek příjmení však výslovně popřel, že by anonymizováno. příjmení pracoval pro něj osobně nebo některou z jeho firem, a to ať již na pracovní smlouvu nebo jinak. Svědkyně příjmení, která byla ve právnická osoba právnická osoba v různých obdobích statutárem, výkonnou ředitelkou a účetní, uvedla, že neví o tom, že by anonymizováno. příjmení pro tuto společnost vyvíjel činnost, za kterou by byl honorován či měl k dispozici osobní automobil a telefon hrazený společností.

14. Soud zamítl provádění dalšího dokazování, a to výslechem jméno příjmení, neboť z provedeného dokazování výslechem svědků jméno příjmení a jméno příjmení bylo zjištěno, že tento se schůzky manželů příjmení a žalované za účasti anonymizováno. příjmení, která se uskutečnila v předmětném bytě na konci roku rok, neúčastnil. Pokud pak svědek jméno příjmení uváděl ve své výpovědi opak, soud mu v tomto ohledu neuvěřil, a to z důvodů uvedených dále – viz odst. 26 tohoto odůvodnění. příjmení jméno celé jméno žalované nebyl proveden, neboť tato, i dle tvrzení žalované, měla o údajné dohodě vědět pouze z doslechu (neměla se uvedené schůzky na rozdíl od vyslechnutých svědků účastnit). Svědci jméno jméno a jméno jméno pak nebyl vyslechnuti proto, že měli dosvědčit tu skutečnost, že mezi manžely příjmení, žalovanou a anonymizováno. příjmení existovala dohoda o tom, že předmětná nemovitost měla být v budoucnu (po splacení hodnoty bytu) převedena zpět na příjmení, a že je o tom měl ujistit J. anonymizováno ještě v roce 2018. Ústní ujednání shora uvedeného obsahu bylo prokázáno výpovědí všech slyšených svědků (byť s odlišnostmi ohledně doby, do kdy měla být cena bytu zaplacena, a formy úplaty). Zároveň pak – a to zejm. s ohledem na právní úpravu ust. § 50a SOZ (obligatorní písemná forma smlouvy o smlouvě budoucí) a ust. § 133 odst. 2 SOZ (nabývání vlastnictví k nemovitostem vkladem do katastru nemovitostí) by ani v případě, že by jejich výpověď plně potvrdila tvrzení žalobkyně, nemohlo dojít k tomu, že by soud shledal vlastnické právo žalované k předmětnému bytu (a tedy případný právní titul užívání nemovitosti). Z uvedeného důvodu nebyly ani připuštěny otázky na svědkyni příjmení ohledně údajného splácení bytu obchodní činností jméno příjmení pro právnická osoba CZ. K prokázání toho, že žalovaná předmětný byt užívala v dobré víře jako nájemkyně bytu pak tito svědci vyslechnuti nebyli, neboť - stejně jako navržená svědkyně příjmení celé jméno žalované - měli tito navržení svědci (jméno anonymizováno a jméno jméno) o údajné ústní dohodě o nájmu vědět pouze z doslechu (neměli se uvedené schůzky na rozdíl od vyslechnutých svědků účastnit).

15. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:

16. Podle § 3028 odstavce 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

17. Podle § 3028 odstavce 3 o. z., není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

18. V souladu s ust. § 133 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ SOZ“) převádí-li se nemovitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí podle zvláštních předpisů, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

19. Dle § 50a SOZ se účastníci se mohou písemně zavázat, že do dohodnuté doby uzavřou smlouvu; musí se však přitom dohodnout o jejích podstatných náležitostech (smlouva o smlouvě budoucí).

20. V souladu s ust. § 686 odst. 1 SOZ musí nájemní smlouva obsahovat označení bytu, jeho příslušenství, rozsah jejich užívání a způsob výpočtu nájemného a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu nebo jejich výši. Nájemní smlouva musí mít písemnou formu.

21. Jak judikoval Nejvyšší soud ČR rozhodnutím sp.zn. 26 Cdo 2064/2006 nedostatek písemné formy nájemní smlouvy (smlouvy o nájmu bytu) má za následek absolutní neplatnost tohoto právního úkonu (srov. § 686 odst. 1 SOZ a vztah § 40 odst. 1 a § 40a věty třetí SOZ). Absolutní neplatnost právního úkonu přitom působí přímo ze zákona (ex lege) a od počátku (ex tunc), takže subjektivní občanská práva a občanskoprávní povinnosti z takového úkonu vůbec nevzniknou (soudní výrok o neplatnosti právního úkonu není třeba). Absolutní neplatnosti se může dovolat ten, kdo jako dotčený má na tom právní zájem. Soud přihlíží k absolutní neplatnosti právního úkonu i bez návrhu, tj. z úřední povinnosti. Absolutní neplatnost právního úkonu nemůže být odvrácena za použití § 3 odst. 1 SOZ.

22. Podle § 2238 o. z. užívá-li nájemce byt po dobu tří let v dobré víře, že nájem je po právu, považuje se nájemní smlouva za řádně uzavřenou. Rozhodnutí NS ČR sp.zn. 26 Cdo 3529/2016 vyjasnilo, že uživatel bytu může být považován za řádného nájemce ve smyslu

§ 2238 o. z. jen tehdy, jestliže byt užíval alespoň tři roky v dobré víře, že je jeho nájemcem, a zároveň jeho dobrá víra trvala k 1. 1ednu 2014.

23. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Jelikož mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce je vlastníkem předmětného bytu, který žalovaná užívá, bylo předmětem posouzení soudu zejména to, zda žalovaná předmětnou nemovitost užívá oprávněně, tj. zda k jejímu užívání má či nemá relevantní právní důvod. Jelikož žalovaná tvrdila, že„ nájemní smlouva“ měla být mezi ní a právním předchůdcem žalobce, jméno příjmení, uzavřena v roce rok ústně, bylo možné bez dalšího uzavřít, že taková smlouva by byla ve smyslu ust. § 686 SOZ absolutně neplatná pro nedostatek formy.

24. Soud se tedy soustředil především na posouzení naplnění podmínek dle ust. § 2238 o.z., tj. zaměřil svou pozornost na zjištění, zda ke dni datum žalovaná byla v dobré víře, že je jeho nájemkyní. Dobrá víra je v souladu s ust. § 7 o.z. předpokládána. Fakt, že žalovaná byt po nepřetržitou dobu nejméně tří let před datum (tj. po celé období let 2011 číslo) užívala, rovněž nebyl mezi účastníky sporný. Soud však na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalovaná neužívala, resp. nemohla předmětný byt užívat s přesvědčením, že je jeho řádnou nájemkyní – a to bez ohledu na formu tvrzené smlouvy - neboť, dle výsledků dokazování, především chybí putativní titul k takovému přesvědčení žalované.

25. V řízení bylo prokázáno, že o zakoupení bytu v roce požádali anonymizována dvě slova sami příjmení, neboť tito si byli jednoznačně vědomi, že pokud by byt zakoupila nezúčastněná třetí osoba, musela by jej žalovaná obratem vyklidit, když příklepem v dražbě by přišla o svůj dosavadní právní titul užívání bytu (tj. o své vlastnické právo, na jehož základě žalovaná byt užívala doposud). Tato koupě byla oběma stranami od počátku chápána jako„ výpomoc“, když svědek příjmení. anonymizováno toto uváděl výslovně, a i dle tvrzení žalované a výpovědi svědka příjmení. příjmení se měl předmětný byt„ po uhrazení jeho ceny p. příjmení“, převést zpět na rodinu příjmení. Soud uvěřil výpovědi svědka příjmení, který uváděl, že žalovanou v bytě nechal bydlet, neboť jej anonymizováno. příjmení informoval, že je jeho matka je vdova, které hrozí že„ by šla na ulici“, a jméno příjmení zároveň očekával, že jde o krátkodobou výpomoc. Svědek příjmení zároveň popřel, že by s žalovanou sjednal, nebo že by kdy od žalované (ať již přímo či prostřednictvím jejího syna jméno příjmení) přijímal platby za užívání bytu. Pokud pak byly soudem k důkazu provedeny příjmové pokladní doklady za období zejména roku rok, na nichž je jako účel platby označeno„ nájem byt obec“, má soud za logické a přesvědčivé vysvětlení svědkyně jméno příjmení, že tyto platby přijímala ona, zároveň však nevěděla, zda a případně jaká měla být dohoda p. celé jméno žalované ohledně plateb za užívání bytu s jejím manželem. Platby přijímala, neboť to v rámci výkonu její práce pro právnická osoba bylo běžné, zároveň pak manžela o těchto platbách zvlášť neinformovala (viz výpověď J. anonymizováno„ Manželka mi tyto platby nedala, neříkala mi o tom.“ či„ …v rámci firem měla manželka na starosti přijímání i výdaje v rozsahu cca 1,7 mld Kč. Abyste to přežila, musíte si říct, co Vás zajímá; kdybyste chtěla vědět o všem, tak byste to nevydržela 5 dní.“). S ohledem na předmět a zejména uváděný rozsah podnikání manželů příjmení pak soud jako věrohodné přijal i vysvětlení, že stav, kdy takto žalovaná v bytě pana příjmení bydlela, trval anonymizováno let, aniž by otázku plateb či vyklizení anonymizována dvě slova s paní celé jméno žalované výslovně řešil, a to přesto, že se při své výpovědi svědek příjmení. anonymizováno zmýlil v období, kdy jméno příjmení vykonával trest odnětí svobody (a nemohl být tedy pro J. anonymizováno nedosažitelný z důvodu, že by byl ve výkonu trestu).

26. Naopak, soud neuvěřil tvrzení anonymizováno. příjmení o tom, že na schůzce v bytě v roce rok bylo výslovně sjednáno nájemné za byt, a to včetně jeho splatnosti. Tato výpověď přímo odporuje výpovědi anonymizována dvě slova. Pokud tedy soud posuzoval věrohodnost jednotlivých svědků, přiklonil se k výpovědi svědka příjmení (nepřímo podporované výpovědí anonymizováno. příjmení), když svědek příjmení - na rozdíl od anonymizováno. příjmení, který je synem žalované - na věci nemá žádný zájem. Zároveň, anonymizováno. příjmení je osobou, která má záznam v rejstříku trestů, což jeho věrohodnost dále oslabuje. Soud tedy v tomto ohledu jeho tvrzení neuvěřil, když navíc svědek příjmení. příjmení sám dále při své výpovědi uvedl, že částka 6 000 Kč měla být„ hodnotou peněz, které si (příjmení) půjčili na koupi bytu“, tj. jakýmisi quasi úroky.

27. Ze shora uvedených důvodů tedy soud uzavřel, že pokud původní vlastník bytu anonymizována dvě slova nechal žalovanou, která by jinak po exekuční dražbě musela byt okamžitě vyklidit, v předmětné nemovitosti bydlet, a to na dobu než bude„ splacena půjčka“ a byt bude převeden zpět do vlastnictví rodiny příjmení, nemohla žalovaná nabýt přesvědčení, že předmětný byt užívá jako nájemce bytu, resp. že by tímto snad byla sjednána nájemní smlouva, a to přesto, že si nadále sama hradila veškeré platby spojené s užíváním bytu (energie, platby SVJ, apod.).

28. Otázkou platnosti výpovědi z nájmu bytu, kterou dal žalobce žalované z důvodu neplacení nájemného, se pak zdejší soud již dále nezabýval, a to z důvodu svého shora popsaného závěru, že žalované nesvědčilo a nesvědčí právo nájmu, které by vzniklo v souladu s ust. § 2238 o.z.

29. Z uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a žalované stanovil lhůtu k vyklizení předmětné nemovitosti, a to v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce 60ti dnů tak, aby byl žalované poskytnut dostatečný časový prostor pro nové ošetření a uspořádání jejích bytových potřeb, zároveň však tak, aby byly v maximální možné míře šetřeny oprávněné zájmy žalobce.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 263,22 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a hotových nákladů nezastoupeného účastníka, tj. cestovní náhrady v celkové výši 6 263,22 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 1 989,18 Kč za 320 ujetých km (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 4,2 l číslo km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.), v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 2 137,02 Kč za 320 ujetých km (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 4,2 l číslo km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) a v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 2 137,02 Kč za 320 ujetých km (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 4,2 l číslo km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.