OSBK 3 C 277/2017-700

Soud:: Okresní soud v Blansku
Spisová značka:: 3 C 277/2017-700
Datum rozhodnutí:: 2022-05-18
ECLI:: ECLI:CZ:OSBK:2022:3.C.277.2017.1

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B ⟪LB:lb_004⟫ o vypořádání společného jmění manželů

I. Z majetku, který měli žalobce a žalovaná ve společném jmění manželů, se přikazují do výlučného vlastnictví žalobce: ⟪LB:lb_001⟫ - nemovitosti v katastrálním území adresa, v obci adresa, zapsané u právnická osoba pro Jihomoravský kraj, katastrálního pracoviště adresa, na LV č. hodnota, a to pozemek parc. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno, pozemek parc. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba bez č. p., pozemek parc. č. Anonymizováno a pozemek parc. č. Anonymizováno ⟪LB:lb_002⟫ - automobil zn. Renault, rok výroby Anonymizováno, VIN: VIN kód ⟪LB:lb_003⟫ - automobil zn. jméno FO Discovery ⟪LB:lb_004⟫ - lednice kombinovaná s mrazicím boxem zn. Beko ⟪LB:lb_005⟫ - běžné nádobí a související vybavení (talíře, hrnce, sklenice) ⟪LB:lb_006⟫ - televize zn. Anonymizováno ⟪LB:lb_007⟫ - mixér zn. Anonymizováno ⟪LB:lb_008⟫ - fotoaparát ⟪LB:lb_009⟫ - šicí stroj zn. Anonymizováno ⟪LB:lb_010⟫ - motorová pila zn. Anonymizováno ⟪LB:lb_011⟫ - křovinořez ⟪LB:lb_012⟫ - přívěsný vozík za osobní automobil ⟪LB:lb_013⟫ - míchačka na beton ⟪LB:lb_014⟫ - rybářský prut zn. Anonymizováno ⟪LB:lb_015⟫ - krbová kamna ⟪LB:lb_016⟫ - rohová sedací souprava ⟪LB:lb_017⟫ - jídelní stůl a židle ⟪LB:lb_018⟫ - kuchyňská linka ⟪LB:lb_019⟫ - vestavěná skříň ⟪LB:lb_020⟫ - manželské postele a skříně ⟪LB:lb_021⟫ - dva noční stolky ⟪LB:lb_022⟫ - plynový kotel ⟪LB:lb_023⟫ - koupelnový bojler ⟪LB:lb_024⟫ - televizor Keymat ⟪LB:lb_025⟫ - prostředky na účtu vedeném u právnická osoba. číslo účtu Anonymizováno ve výši částka ke dni datum ⟪LB:lb_026⟫ - prostředky na účtu vedeném u ČSOB, a.s. (Poštovní spořitelna – ERA) číslo účtu č. účtu ve výši částka ke dni datum ⟪LB:lb_027⟫ - prostředky na účtu vedeném u ČSOB, a.s. (Poštovní spořitelna – ERA) číslo účtu č. účtu ve výši částka ke dni datum

II. Žalobce je povinen uhradit nesplacený zůstatek úvěru poskytnutého účastníkům právnická osoba spořitelnou a.s., IČ IČO, adresa, dle smlouvy č. hodnota ze dne datum ve výši částka.

III. Z majetku, který měli žalobce a žalovaná ve společném jmění manželů, se přikazují do výlučného vlastnictví žalované: ⟪LB:lb_001⟫ - osobní automobil zn. jméno FO, rok výroby Anonymizováno, VIN: VIN kód ⟪LB:lb_002⟫ - zahradní lehátko

IV. Žalobce je povinen vyplatit žalované na vyrovnání jejího podílu ze zaniklého společného jmění manželů částku částka, do 60 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 400 822,48, a to do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Blansku plnou náhradu nákladů řízení, jejíž výše a splatnost bude určena samostatným usnesením.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobce domáhal vypořádání společného jmění manželů (dále jen SJM), které účastníci nabyli za trvání manželství od Anonymizováno do datum, kdy nabyl právní moci rozsudek Okresního soudu v Blansku o rozvodu manželství (č. j. spisová značka). Předmětem vypořádání žalobce učinil zejména nemovitosti v katastrálním území adresa, v obci adresa, zapsané u právnická osoba pro Jihomoravský kraj, katastrálního pracoviště adresa, na LV č. hodnota, a to pozemek parc. č. st. Anonymizováno/3, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno, pozemek parc. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba bez č. p., pozemek parc. č. Anonymizováno a pozemek parc. č. Anonymizováno. Dům ve Anonymizováno byl z velké části hrazen z hypotéky, která činila částka, dále bylo částka uhrazeno z úspor a částka částka za movité věci byla zaplacena teprve po prodeji bytu. Předmětem SJM byly dále movité věci, a to osobní automobil značky jméno FO rok výroby Anonymizováno a osobní automobil značky Anonymizováno rok výroby Anonymizováno, dále vybavení a další věci nacházející se ve shora uvedeném domě adresa, a to lednice značky Anonymizováno, běžné nádobí a související vybavení, televizi Anonymizováno, zahradní lehátko. Do společného jmění manželů dále náleží finanční prostředky na bankovních účtech účastníků, a to na účtu číslo hodnota – č. účtu, vedeném u právnická osoba. a na účtu číslo č. účtu vedeném u ČSOB a.s. Do společného jmění manželů náleželi také závazky plynoucí ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření č. hodnota, který byl účastníkům poskytnut právnická osoba Anonymizovános. ve výši částka. Současně s tímto závazkem mají účastníci u stejné banky stavební spoření, kde byla ke dni zániku manželství naspořena částka částka. Dále žalobce navrhl, aby soud přihlédl k tomu, že před uzavřením manželství měla žalovaná dluhy podezřelý výraz za žalovanou byla zaplacena minimálně částka ve výši částka. Částky, které byly zaplaceny na úhradu těchto dluhů za trvání manželství, by měly být zhodnoceny jako investice ze SJM do výlučného vlastnictví žalované. Dále žalobce uplatnil vnosy do nemovitostí, a to z toho důvodu, že žalobce před uzavřením manželství dne datum uzavřel Smlouvu o uzavření Dohody o převodu členských práv a povinností spojených s užíváním družstevního bytu ze dne datum, přičemž za tento členský podíl zaplatil částku částka v den podpisu této smlouvy. S členstvím v bytovém družstvu se vázal nájem bytu Anonymizováno na adrese adresa. Později za trvání manželství nabyli účastníci předmětný do SJM má za částku částka, následně předmětnou bytovou jednotku účastníci jako manželé prodali za částka, a to kupní smlouvou ze dne datum. Částka získaná z prodeje bytu ve výši částka byla převedena na účet Anonymizováno vedený na jméno Jméno žalobce, z toho částka bylo převedeno na spořící účet jméno FO konto č. č. účtu a částka zůstalo na běžném účtu č. č. účtu. Z této kupní ceny podle názoru žalobce přísluší žalobci do jeho výlučného vlastnictví minimálně částka částka, za kterou žalobce byt původně nabyl. Z této částky pak žalobce ještě uhradil cenu movitých věcí v domě ve Žďáře ve výši částka, proto má žalobce za to, že došlo v rámci transformace výlučných prostředků žalobce k výlučnému vlastnictví movitých věcí v domě, jedná se o zařízení domu ve Anonymizováno, zejména o krbová kamna, rohovou sedací soupravu, jídelní stůl, židle, kuchyňskou linku, vestavěnou skříň, manželské postele plus skříně, noční stolky, plynový kotel a koupelnový bojler, míchačku. Předmětné finanční prostředky, tedy částka částka byly zaslány přímo z přímo z úschovy tituly před jménem jméno FO na účet prodávajících Anonymizováno. Žalobci tedy dále zůstávala ve výlučném vlastnictví částka ve výši částka, postupně z těchto prostředků došlo ke koupi movitých věcí a to: automobil jméno FO Anonymizováno v částce částka, viz doklad z datum, přívěsný vozík Anonymizováno v částce částka, viz doklad z datum, motorovou pilu Husquarna 460, v částce částka viz doklad z 7. 10. 20 10, klasickou kytaru jméno FO v částce částka, viz doklad z datum, šicí stroj Singer v částce částka víz doklad z datum. Z této částky žalobce také jako vnos do nemovitostí financoval okna v částce částka, dále z těchto prostředků žalobce vybudoval inženýrské sítě k nemovitosti, na které byl použit materiál v hodnotě částka a investoval do rekonstrukce elektřiny částku částka. Vnosy žalobce tedy celkem činí částka. Dále žalobce požadoval, aby soud při vypořádání SJM přihlédl k tomu, že žalovaná ničeho žalobci nepřispěla a nepřispívá na splátky úvěru u Anonymizováno, ke dni zániku manželství činil zůstatek úvěru částka. Výše splátek úroků od datum do současnosti činí částka, tyto hradil výlučně žalobce, zůstatek na vkladovém účtu ke dni datum činil částka a zůstatek na vkladovém účtu ke dni datum činil částka, tedy výše zaplacených vkladů za dané období činí částka, vklady hradil výlučně žalobce. Z uvedeného tedy vyplývá, že žalobce od právní moci rozsudku o rozvodu do datum zaplatil celkem částku částka. Dále žalobce uvedl, že žalovaná předmětné nemovitosti ve Anonymizováno užívá výlučně sama od dubna Anonymizováno, tedy i po ukončení manželství. Žalovaná však nepřispívala na platby související s provozem domu. Žalobce zaplatil za plyn od datum do datum částku částka, za elektřinu od datum do datum částku částka, za vodné a stočné datum do datum částku částka, za poplatek Anonymizováno datum do datum částku částka, za poplatek Anonymizováno datum do datum částku částka, za svoz odpadu od datum do datum celkem částku částka, dále po zániku manželství od srpna Anonymizováno do srpna Anonymizováno povinné ručení automobilu jméno FO, které bylo k dispozici výlučně žalované v částce částka a evidenční prohlídku tohoto vozu za částku částka. Celkem ke dni datum činí tyto platby částku ve výši částka.

2. Žalobce rozporoval žalovanou nárokovaný vnos do domu ve výši částka s odůvodněním, že žalovaná nedoložila platbu fasády z této částky a nespecifikovala vnitřní zařízení domu, které mělo být z této částky uhrazeno. Z dědictví žalované bylo na bankovní účet vloženo částka, později žalobce vybral částka – částka na provedení doplatku za fasádu, tyto peníze předal žalované, která uhradila platbu částka zhotoviteli fasády panu jméno FO.

3. Pokud žalovaná tvrdila, že žalobce za dobu od října Anonymizováno do července Anonymizováno vyčerpal pro svou vlastní potřebu částku částka, žalobce s tímto tvrzením nesouhlasil. Uvedl, že dům ve adresa účastnící koupili v červnu Anonymizováno za částka, plus provize realitní kanceláře v částce částka, která nebyla součástí kupní ceny; prodávající pan jméno FO. Tato částka byla hrazena jednak z úvěru od Anonymizováno v hodnotě částka, jednak ze zdrojů SJM v hodnotě částka. Byt na adresa se prodal v červenci Anonymizováno za částka manželům Anonymizováno; z částky částka utržené za byt adresa bylo zaplaceno částka panu jméno FO za movité věci a dále částka daň z (prodeje) nemovitosti, přičemž zbylá částka částka byla převedena na účet č. účtu a poté byla částka částka převedena na spořicí účet jméno FO konto č. č. účtu a částka zůstalo na běžném účtu č. č. účtu.

Anonymizovaný odstavec

5. Za hotové peníze byly také průběžně pořizovány nákupy materiálu a platby služeb na opravy domu (základní materiál jako Anonymizováno Dále spotřební materiál a nářadí – Anonymizováno. Další účely výběrů hotovosti: pravidelné týdenní i všední nákupy, platby za telefon žalované, pohonné hmoty do automobilu Anonymizováno a Anonymizováno, opravy automobilů jméno FO, Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno (jméno FO, platby za palivové dříví, jméno FO. Hotovost byla také dále použita na nákup spotřebního materiálu nutného k vykonávání vedlejší činnosti žalobce u zaměstnavatele - právnická osoba. adresa - práce ve výškách a nad volnou hloubkouAnonymizováno

6. V říjnu Anonymizováno zahájil žalobce rekonstrukci a výstavbu odpadních sítí na nemovitosti ve adresa, tedy i hospodářské budovy na parcele č. adresa Jednalo se o dvě kanalizační přípojky: odpadní kanalizaci a dešťovou kanalizaci. Aby nedošlo k zásahu do základů, podlahy a izolací stávajícího domu na parcele č. Anonymizováno, byl vybudován pod domem podzemní kolektor v délce Anonymizováno metru s dvěma obslužnými šachtami. To Anonymizováno. Veškeré nákupy materiálu a platby služeb byly placena v hotovostiAnonymizováno

7. Na účtu č. účtu Anonymizováno byl pro výběry kartou stanoven limit částka na týden. Pokud tedy bylo třeba vybrat částku vyšší než částka na investice nebo běžnou spotřebu, bylo nutné provést dva nebo více výběrů v krátkém časovém období (např. přelom dvou týdnů a pod.). Výběry hotovosti z jednotlivých účtů prováděl žalobce dle momentální situace, v závislosti na tom, kolik peněz bylo na účtu č. č. účtu. Pokud bylo třeba větších investic nebo chyběly provozní peníze v závislosti na potřebách či propadu měsíčních příjmů, prováděl žalobce převody peněz ze spořicího účtu č. účtu na účet č. účtu.

8. Jak žalovaná sama uvedla, měla pro svoji osobní potřebu kapesné ve výši částka na jeden týden. Tuto částku dostávala v naprosté většině v hotovosti, kterou vybíral žalobce. Částky určené výhradně pro žalovanou byly však mnohem vyšší dle momentálních potřeb žalované, neboť žalovaná disponovala rovněž platebními kartami k účtu, většinou si tyto finanční prostředky vybírala sama kartou k účtu Anonymizováno č. č. účtu, číslo karet Anonymizováno a č. hodnota. částka

9. Žalovaná tedy vybrala na svoje karty z účtu č. účtu částku částka, žalovaná zaplatila svými kartami z účtu č. účtu částku částka a mimo tyto částky uvedené v řádcích výše měla žalovaná k dispozici jako týdenní kapesné ve výši částka minimálně částku částka (od Anonymizováno); celkem tedy minimální náklady žalované činí částka. Žalobce vybral z účtu č. účtu částku částka v menších částkách na běžnou spotřebu, dále vybral částku částka ve větších částkách na investice do domu, nákup automobilu, opravy automobilu, nákup přívěsného vozíku, nákup nářadí (motorová pila,...), dále z účtu č. účtu žalobce vybral částka po menších částkách na běžnou spotřebu, dále částku částka na investice do domu, opravy automobilu, nákup výbavy domu (TV, chladnička,...), nákup nářadí (křovinořez,...). Celkem tedy žalobce vybral na běžnou spotřebu (malé částky): částka a na investice a ostatní náklady (větší částky): částka. Když vydělíme částku částka počtem měsíců za období 6/2010 až 7/2016, tedy 72, dojdeme k částce částka běžných nákladů na měsíc, což je částka na den. Když uvážíme, že v této částce je zahrnuto např. stravování v restauracích cca částka na den (žalovaná nevařila a žalobce neměl na vaření čas), a že jsou v této položce i náklady další, např. pojištění nemovitosti částka za jeden rok, svoz komunálního odpadu částka za jeden rok, daň z nemovitosti částka za jeden rok, a tak dále, dojdeme k závěru, že vybrané částky jsou reálné a k odklonu peněz nemohlo docházet.

10. Další částku částka, která má podle žalované představovat odklon ze SJM, byla vynaložena v roce Anonymizováno a byla vyplacena panu Anonymizováno na úhradu dřívějších závazků a také na úhradu práce na rekonstrukci domu. Ostatní navržení svědci se podíleli na rekonstrukci domu bez nároku na odměnu.

11. Žalovaná uvedla, že se způsobem, jakým žalobce navrhuje vypořádat zaniklé společné jmění manželů, nesouhlasí. Je pravdou, že za trvání manželství účastníci nabyli do společného jmění manželů nemovité věci uvedená v bodě II A/ žaloby. Předmětné nemovité věci, a to budova č. p. Anonymizováno, objekt bydlení, byla po uzavření kupní smlouvy zrekonstruovaná, byla provedena výměna oken, nová fasáda, nové inženýrské sítě. Proto má žalovaná za to, že tržní cena nemovitostí činí alespoň částka, jak to odpovídá znaleckému posudku tituly před jménem jméno FO ze dne datum

12. Žalovaná nesouhlasila s tvrzením žalobce, že investoval ze svých výlučných prostředků do rekonstrukce inženýrských sítí částku celkem částka. Tyto investice do rekonstrukce inženýrských sítí byly vynaloženy ze společných prostředků za trvání manželství. Je pravdou, že žalobce podepsal dne datum smlouvou o převodu členských práv v bytovém družstvu, jejímž předmětem byl celý soubor práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu, přičemž jen jedním ze souboru těchto oprávnění bylo právo na uzavření nájemní smlouvy k družstevnímu bytu č. hodnota na adresa. Ve smlouvě o uzavření dohody o převodu členských práv a povinností spojených s užíváním družstevního bytu ze dne datum je v čl. I výslovně uvedeno, že se účastníci smlouvy dohodli, že práva a povinnosti spojená s užíváním družstevního, tedy i právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, přejdou na nabyvatele ke dni datum. Podle § 230 obchodního zákoníku platilo, že převod práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu na základě dohody nepodléhá souhlasu orgánů družstva. Členská práva a povinnosti spojená s členstvím přecházejí na nabyvatele ve vztahu k družstvu předložením smlouvy o převodu členství příslušnému družstvu nebo pozdějším dnem uvedeným v této smlouvě. Tytéž účinky jako předložení smlouvy o převodu členství nastaly, jakmile příslušné družstvo obdrželo písemné oznámení dosavadního člena o převodu členství a písemný souhlas nabyvatele členství. Den přechodu členských práva povinností spojených s členstvím tak byl stanoven na určitý konkrétní termín, a to datum. Podle § 703 SOZ odst. 2 platilo, že vznikne-li i jen jednomu z manželů za trvání manželství právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, vznikne se společným nájmem bytu manžely i společné členství manželů v družstvu. Z tohoto členství jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Účastníci uzavřeli manželství dne datum. Právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu vzniklo nabyvateli až datum. Tímto dnem vznikl oběma účastníkům společný nájem družstevního bytu a společné členství v družstvu. Ve smlouvě o převodu členství příslušnému družstvu nebyla dohodnuta cena za převod práva povinností. Z potvrzení přiloženého ke smlouvě vyplývá jen, že dne datum byla v advokátní kanceláři převodcům předána částka částka. O původu těchto prostředků, zda se jednalo o výlučné prostředky žalobce či společné prostředky účastníků, tehdy budoucích manželů, však z tohoto potvrzení nic nevyplývá. Tomu, že žalobce a žalovaná byli společnými členy bytového družstva, odpovídá i dikce smlouvy o převodu vlastnictví bytu, v níž je uvedeno, že žalovaná je jako nabyvatelka společným členem družstva. Podle této smlouvy ze dne datum se účastníci stali v režimu společného jmění manželů vlastníky bytu jednotky č. Anonymizováno na adrese adresa, jíž byli společnými nájemci a společnými členy družstva, což je v souladu s § 23 odst. 1 zák.č. 72/1994 Sb., podle kterého byt v budově ve vlastnictví, popřípadě spolu vlastnictví bytového družstva (dále jen "družstvo"), jehož nájemcem je fyzická osoba - člen družstva, lze převést jen tomuto členu družstva. Vklad smlouvy o převodu vlastnictví bytu byl proveden pod sp. zn. V-Anonymizováno s právními účinky vkladu dne datum. Z uvedeného je zřejmé, že bytovou jednotku č. Anonymizováno v k. ú. adresa nabyli účastníci do společného jmění manželů jako společní členové bytového družstva za trvání manželství ze společných prostředků po předchozím společném splacení investičního úvěru. Pokud po nabytí bytové jednotky tuto vzápětí dne datum prodali za částku částka, tak tato kupní cena patří celá do společného jmění manželů. Z výše uvedených důvodů má žalovaná za to, že žalobce nemůže uplatňovat v rámci vypořádání SJM žádný vnos, neboť členský podíl v bytovém družstvu nabyli účastníci za trvání manželství, kdy se stali účinností smlouvy ke dni datum kromě společných nájemců družstevního bytu i společnými členy družstva Macocha. Podle názoru žalované je třeba ctít i vůli žalobce při uzavírání smlouvy o převodu členských práva povinností, když v době jejího podpisu si byl dobře vědom uzavření sňatku v krátké době a okamžik nabytí členských práva na uzavření smlouvy o nájmu tudíž odložil až na dobu po uzavření manželství.

13. Žalovaná s ohledem na výše uvedené proto považuje za zcela chybné tvrzení žalobce, že z prodejní ceny za bytovou jednotku č. adresa náleží výlučně žalobci částka částka, neboť prý jde o jeho výlučné prostředky, jeho vnos. Rovněž pak je zcela nesprávné tvrzení, že "z této částky" byly uhrazeny vnosy na rekonstrukce domu č. p. Anonymizováno ve Anonymizováno v částce částka, kteroužto částku podruhé žalobce uplatňuje jako vnos do STM. Logicky je tak nesprávné další tvrzení, že "ze svých výlučných prostředků" po prodeji bytové jednotky č. Anonymizováno žalobce Anonymizováno Kč za vybavení domu č. p. Anonymizováno ve Anonymizováno a dále jednotlivé movité věci. Žalobce dále tvrdí, že z prostředků SJM byly zaplacené výlučné dluhy žalované vůči text. Částka, kterou v rámci vypořádání SJM žalobce uplatnil ve výši částka, je tedy zjevně nepřiměřená. Žalovaná naopak uplatňuje svůj vnos do zhodnocení domu ve výši částka, což je částka, kterou nabyla v dědickém řízení po svém otci, které bylo projednáno před notářkou tituly před jménem jméno FO, adresa. Kopii poštovní poukázky o vyplacení této částky z dědictví přikládá. Z této částky byla provedena nová fasáda a byla použita na vnitřní zařízení domu. Pokud jde o vypořádání movitých věcí, tak v žalobě zcela chybí nejhodnotnější věci, které požaduje žalovaná zařadit do vypořádání a vypořádat. V žalobě např. není uveden automobil jméno FO Anonymizováno, pořízený asi před 4 roky za trvání manželství, který si přisvojil a používá pro svoji potřebu žalobce. Dále ve vypořádání movitých věcí chybí společné zařízení domácnosti v hodnotě cca Anonymizováno tis. Kč, které žalobce svévolně odvezl dne Anonymizováno. až datum z domu ve adresa v době, kdy byla žalovaná na noční směně v zaměstnání v Brně, podezřelý výraz. Anonymizováno. Žalovaná navrhla, aby výše uvedené movité věci patřící do společného jmění manželů (s výjimkou zahradního lehátka) připadly do výlučného vlastnictví žalobce a aby žalobce byl zavázán vyplatit jí na vypořádání SJM polovinu hodnoty těchto věcí. V dnešní době jde o hodnotu movitých věcí v částce částka.

14. Pokud jde o finanční prostředky na bankovních účtech, žalovaná předeslala, že za trvání manželství neměla vlastní účet. Manželé měli pouze společné účty vedené na jméno žalobce, což žalobce nepopírá. Žalobce v žalobě uvádí, že do společného jmění manželů patří zůstatky finančních prostředků na účtech text. Jedná se o výběry hotovosti kartami z bankomatu nebo přímo na pokladně v bance. Žalovaná přitom k bankovním účtům neměla dispoziční oprávnění a prostředky v hotovosti čerpal během manželství v rozporu s obvyklou správou majetku v SJM a bez souhlasu žalované výlučně žalobce pro svoji potřebuAnonymizováno

15. Žalovaná předložila tabulky, ze kterých vyplývá, že součty výběrů z účtů za jednotlivé měsíce dosahují desetitisícových částek měsíčně. Žalovaná připomíná, že jde jen o výběry hotovosti – v těchto částkách nejsou obsaženy platby hypotéky, ani běžné platby kartou na běžnou spotřebu domácnosti, pohonné hmoty atd., které byly placeny buď převody z účtu, nebo běžné nákupy v obchodech placené kartou. Tyto platby si vybíral a pro svoji potřebu užil výlučně žalobce.

16. Jedná se o sumarizaci a součty dle měsíců. V levém sloupci je daný měsíc, v následujících dvou sloupcích je součet výběrů z daných účtů, v pravém sloupci je součet výběrů za daný měsíc.

Anonymizovaná tabulka č. účtu č. účtu

Měsíční výběry součet říjen 2010

11000

40000

51000 listopad 2010

23000

23000 prosinec 2010

10000

15000

25000 leden 2011

30000

30000 únor 2011

15000

1500

16500 březen 2011

20000

500

20500 duben 2011

24000

7000

31000 květen 2011

19000

2000

21000 červen 2011

30000

10000

40000 červenec 2011

14000

7000

21000 srpen 2011

26000

10000

36000 září 2011

20000

175500

195500 říjen 2011

16000

29000

45000 listopad 2011

17000

13000

30000 prosinec 2011

30000

6000

36000 leden 2012

7000

26000

33000 únor 2012

26000

2500

28500 březen 2012

20000

2000

22000 duben 2012

28000

9000

37000 květen 2012

24000

1000

25000 červen 2012

15000

9000

24000 červenec 2012

15000

7000

22000 srpen 2012

14000

7000

21000 září 2012

14000

15000

29000 říjen 2012

12000

7000

19000 listopad 2012

15000

12000

27000 prosinec 2012

13000

8000

21000 leden 2013

13000

2000

15000 únor 2013

18000

4000

22000 březen 2013

4500

12500

17000 duben 2013

16000

9000

25000 květen 2013

19000

6000

25000 červen 2013

10000

28000

38000 červenec 2013

23000

2000

25000 srpen 2013

20000

25793

45793 září 2013

15000

3000

18000 říjen 2013

16000

10000

26000 listopad 2013

26000

2000

28000 prosinec 2013

20000

31000

51000 leden 2014

17000

17000 únor 2014

20000

1000

21000 březen 2014

20000

20000 duben 2014

19000

3000

22000 květen 2014

20000

1000

21000 červen 2014

25000

1000

26000 červenec 2014

30000

3000

33000 srpen 2014

30000

11000

41000 září 2014

11000

10000

21000 říjen 2014

22000

6000

28000 listopad 2014

17000

3000

20000 prosinec 2014

14000

2000

16000 leden 2015

11000

11000 únor 2015

26000

26000 březen 2015

23000

7000

30000 duben 2015

10000

6000

16000 květen 2015

25000

11000

36000 červen 2015

26000

32000

58000 červenec 2015

20000

6000

26000 srpen 2015

25000

8000

33000 září 2015

8000

42600

50600 říjen 2015

10000

6000

16000 listopad 2015

10000

8000

18000 prosinec 2015

5000

10000 leden 2016

25000

2000

27000 únor 2016

21000

4000

25000 březen 2016

20000

5000

25000 duben 2016

15000

4000

19000 květen 2016

15000

12500

27500 červen 2016

40000

10000

50000 červenec 2016

40000

7000

47000 celkem

1328500

774393

2102893

17. Při jednání dne datum žalovaná popřela, že by z účtu účastníků vedeného u Anonymizováno vybírala jakékoli prostředky, protože neměla k účtu dispoziční oprávnění, ani platební kartu. Není tedy pravda, že by z účtu vybírala jakékoli prostředky. Dále žalovaná poukázala na to, že žalobce již v návrhu na rozvod manželství uvedl, že manželé spolu nehospodaří po dobu 5,5 roku, proto není možné výběry částek považovat za spotřebované oběma manželi. Poukazuje zejména na částku výběrů od ledna Anonymizováno, tedy po podání návrhu na rozvod, které až do rozvodu činí částku částka, proto žalovaná navrhuje, aby k těmto výběrům soud nepřihlížel.

18. Při jednání soudu dne datum pak žalovaná připustila, že je pravda, že část výběrů z účtu provedla žalovaná prostřednictvím své karty, a to jenom z účtu u Anonymizováno a jenom v období od roku Anonymizováno. Jedná se o běžné výběry a běžné platby, které v souhrnu činí částku pod částka. Žádná z těchto částek se navíc neobjevuje v souhrnné tabulce, kterou žalovaná tvrdí odklony z účtu. Jedná se přitom o téměř zanedbatelnou částku oproti výběrům, které učinil žalobce a které skončily neznámo kde. Zřejmě je má žalobce někde uložené. Žalovaná potvrdila tvrzení žalobce, že po celou dobu trvání manželství, až do rozvodu dostávala kapesné částka na týden, tedy v měsíci měla k dispozici částka na úhradu Anonymizováno

19. Pokud jde o dluh ze stavebního spoření ve výši ke dni rozvodu manželství cca částka, žalovaná je přesvědčena, že splacení tohoto dluhu není v silách žalobce. Žalobce sice navrhuje, aby úhrada dluhu byla přikázána jemu, ale za předpokladu, že získá do výlučného vlastnictví nemovité věci v k. ú. adresa, zejména dům č. p. Anonymizováno za zcela neadekvátní cenu, tudíž nebude muset žalované vyplácet žádný podíl z titulu vypořádání SJM. Jak žalovaná uvádí výše, tato představa žalobce je však zcela lichá a je jí podřízena celá formulace žaloby. Žalobce vytváří mylný dojem, že masu zaniklého společného jmění manželů tvoří jen nemovité věci a dluh na hypotéčním úvěru, takže pokud oboje připadne žalobci, že nebude povinen žalované vyplácet žádný vypořádací podíl. Tak tomu však v žádném případě není. Pokud bude společné jmění manželů vypořádáno zákonným způsobem, což znamená, že bude vypořádána celá masa SJM a žalobce bude zavázán vyplatit žalované na vypořádání podílu částku, která jí dle zákona náleží, na čemž žalovaná trvá, nebude žalobce schopen tuto povinnost splnit. Žalovaná proto navrhuje jako jedinou reálnou možnost, aby byl dům č. p. Anonymizováno ve Anonymizováno společně prodán za maximální cenu, z výtěžku aby byl splacen úvěr ze stavebního spoření a účastníci se vypořádali jen ohledně finančních prostředků, movitých věcí a motorových vozidel.

20. Žalobkyně dále uvedla, že žalobce se z domu č. p. Anonymizováno ve Anonymizováno odstěhoval dobrovolně a po odstěhování se nijak nepodílel na údržbě domu. Pouze sama žalobkyně udržovala po odstěhování žalobce dům v řádném stavu, aby nechátral a neztrácel na hodnotě. K tomu patří vytápění domu, úklid, zalévání zahrady, sečení trávy atd., s čímž je logicky spojena spotřeba energií a vody. Náklady na tuto údržbu neevidovala, a tudíž je nemůže prokázat. Anonymizováno. Podle názoru žalované náklady vynaložené na nemovitosti patřící do zaniklého, ale nevypořádaného společného jmění manželů po rozvodu, nepatří do zaniklého SJM jako pasivum a nejde o nárok na vypořádání bezdůvodného obohacení. Pokud žalobce činí předmětem vypořádání částku částka z titulu bezdůvodného obohacení, kterou vyčíslil dne datum jako náklad na spotřebu plynu, elektřiny, vodné a stočné, svoz odpadu a další, tak dle uvedené judikatury nejde o nárok na bezdůvodné obohacení, ale jde jen o výdaje nutně vynaložené na společnou věc. Pokud soud vyhoví návrhu žalobce a tyto výdaje učiní předmětem širšího vypořádání, tak nelze vypořádat ve prospěch žalobce celou částku částka, ale pouze jednu polovinu těchto výdajů, přičemž je třeba přitom ještě zohlednit zásluhu žalované spočívající v osobní péči o předmětné nemovité věci a výdaje s tím spojené.

21. Pokud jde o údajné dluhy žalované, z doby před uzavřením manželství, jednalo se o částku datum

Anonymizovaný odstavec

23. Rozsudkem ze dne datum, č. j. právnická osoba Anonymizováno, vypořádal Okresní soud v adresa společné jmění účastníků.

24. Na podkladě odvolání podaného žalovanou rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka, tak, že napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení s tím, že vzhledem k aktuální změně v cenách nemovitostí a vzhledem k nemožnosti vyžádat v odvolacím řízení doplněk znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, zůstala neobjasněna jedna ze stěžejních skutkových otázek - ocenění nemovitých věcí. Podle pokynu odvolacího soudu má soud I. stupně v dalším řízení ustanovit nového znalce na ocenění nemovitých věcí v intencích judikatury Nejvyššího soudu ČR, zejména rozsudku spisová značka a po provedení ocenění opětovně rozhodne.

25. V dalším řízení před soudem I. stupně žalobce setrval na svém návrhu na vypořádání věcí, s tím, že výše vypořádacího podílu, který vyplatí žalované, bude činit částka.

26. Žalovaná v dalším průběhu řízení před soudem I. stupně požadovala vyplacení vypořádacího podílu ve výši částka.

27. Po provedeném řízení a dokazování zjistil soud následující skutečnosti: Účastníci byli manželé ode dne datum do datum, kdy nabyl právní moci rozsudek Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, kterým bylo manželství rozvedeno.

28. Ze spisu Okresního soudu v adresa sp. zn. spisová značka vyplývá, že návrh na rozvod manželství podal žalobce, přičemž žalovaná s rozvodem nejprve nesouhlasila s odůvodněním, že „nevidí žádný důvod k rozvodu. Manželství nepovažuje za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené, aby bylo možné rozhodnout o jeho ukončení rozvodem“. Později žalovaná změnila své stanovisko manželky, trvala však na tom, že až do podání návrhu na rozvod manželství, manželství normálně fungovalo. Soud dospěl k závěru, že účastníci spolu již nejméně 3 roky nežijí jako manželé a jejich manželství již po uvedenou dobu v podstatě neplní své funkce, bydlení ve společném bytě ukončili v Anonymizováno.

29. Před uzavřením manželství vznikl žalované dluh datum

30. Žalobce uzavřel dne datum Dohodu o převodu členských práv a povinností spojených s užíváním družstevního bytu v postavení nabyvatele a s převádějícími Anonymizováno se dohodli na tom, že s účinností ke dni datum na žalobce budou převedena práva a povinnosti spojená s užíváním družstevního bytu č. hodnota na adresa, jak vyplývá z citované dohody. Úhrada sjednané ceny byla dohodnuta do datum.

31. Finanční prostředky na úhradu družstevního podílu v bytovém družstvu žalobce získal žalobce částečně od své rodiny v jméno FO

32. Oba svědkové vyslechnutí k této otázce jsou členy úzké rodiny žalobce. Samotný tento fakt však nemůže být důvodem pro zpochybnění jejich výpovědí, neboť vypovídali po poučení podle § 126 o. s. ř., přičemž byli poučen také o trestněprávních následcích případné nepravdivé výpovědi. Svědci při soudním jednání vypovídali spontánně, plynule, s jistotou a přesvědčivě; pohotově a přiléhavě odpovídali na položené otázky. Ve výpovědi svědků soud neshledal žádné rozpory a žádné důvody pro pochybnosti nevyplynuly ani z chování svědků při výslechu. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti soud hodnotil výpověď svědků jméno FO st. a jméno FO ml. jako věrohodné.

33. Na základě Smlouvy o převodu vlastnictví bytu ze dne datum získali účastníci byt č. hodnota na adresa do svého společného jmění manželů za částku částka. Ve smlouvě byli oba účastníci označeni jako členové družstva.

34. Na základě kupní smlouvy ze dne datum účastníci prodali bytovou jednotku č. Anonymizováno za kupní cenu částka, jak vyplývá z této kupní smlouvy. Cena byla složena do advokátní úschovy tituly před jménem jméno FO a z úschovy byla převedena v částce částka na úhradu daně z převodu nemovitostí, dále částka částka na účet pana jméno FO (cena zakoupených movitých věcí - Anonymizováno) a částka částka byla převedena na účet účastníků vedený u Anonymizováno, a. s. pod č. č. účtu.

35. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že součástí SJM jsou nemovitosti v katastrálním území adresa vyjmenované ve výroku I., odrážce první rozsudku, přičemž nemovitosti byly z velké části hrazeny z hypotečního úvěru u právnická osoba, který činil částka, a dále bylo částka uhrazeno z úspor. Tyto skutečnosti vyplývají z kupní smlouvy ze dne datum.

36. Po zakoupení nemovitostí účastníci provedli opravu domu a hospodářské budovy, přičemž provedli rekonstrukci rozvodných sítí (svědci tituly před jménem jméno FO, jméno FO st., tituly před jménem jméno FO), a to: elektřiny (svědek jméno FO, jméno FO st.), plynu a vodovodu (jméno FO st.)

Anonymizovaný odstavec

38. Mezi účastníky zůstala spornou hodnota nemovitostí ve Anonymizováno v době vypořádání. Obvyklou cenu předmětných nemovitostí podle stavu nemovitostí v roce Anonymizováno a při ceně v současné době, tedy v roce Anonymizováno stanovil soudem ustanovený znalec tituly před jménem jméno FO ve výši částka, jak vyplývá ze znaleckého posudku. V rozporu s tímto znaleckým posudkem pak byly posudky tituly před jménem jméno FO, který určil cenu ve výši částka, a tituly před jménem jméno FO, který stanovil cenu nemovitostí ve výši částka.

39. Také při ocenění nemovitostí po vrácení věci odvolacím soudem došlo k obdobné situaci - znalkyně tituly před jménem jméno FO stanovila obvyklou cenu nemovitostí ke dni datum ve výši částka, poté vypracoval na podnět žalované znalecký posudek i znalec tituly před jménem jméno FO, podle jehož znaleckého posudku (obsahujícího doložku ve smyslu § 127a o. s. ř.) činí obvyklá cena nemovitostí ke dni datum částku částka. Oba znalci vypracovali znalecký posudek, který při výslechu před soudem stvrdili, přičemž tituly před jménem jméno FO setrval na jím stanovené ceně a znalkyně tituly před jménem jméno FO uvedla, že ceny za půl roku od podání posudku mírně rostly, i když už začínají stagnovat, takže pokud by oceňovala nemovitosti v současné době, určila by obvyklou cenu nemovitostí ve výši částka.

40. Proti posudku znalkyně tituly před jménem jméno FO žalovaná namítala, že cena stanovená znalkyní je zcela podhodnocená- Ačkoli průměrná cena srovnatelných nemovitostí uvedených přímo v posudku znalkyně činí částka, posudek zcela postrádá odůvodnění, z jakého důvodu je stanovena cena ve výši částka. Přitom v současné době se i garáže obchodují za částka. Navíc podle informací renomované realitní kanceláře by tato kancelář prodala nemovitosti za částka.

41. Znalkyně tituly před jménem jméno FO k námitkám uvedla, že zákon o oceňování majetku určuje, že obvyklá cena se má stanovovat porovnávacím způsobem, což je u nemovitostí ztíženo tím, že nemovitosti jsou nepřemístitelné, jsou jedinečné, dále vstupuje do úvah jejich stáří, technický stav, velikost a zejména poloha. Porovnávají se tedy obdobné nemovitosti, vychází se z uskutečněných prodejů a z jejich porovnání se zjišťuje jednotková porovnávací hodnota, která je stanovena určitým rozpětím ceny za m2. Z tohoto rozpětí znalec podle svých odborných zkušeností určí jednotkovou cenu pro konkrétní oceňovanou nemovitost, na základě které se výpočtem – násobením plochou nemovitosti zjistí celková obvyklá cena nemovitosti. Pokud jde o výběr srovnatelných nemovitostí z databáze uskutečněných prodejů znalkyně nesrovnávala novostavby, nesrovnávala chaty, srovnávala pouze nemovitostí, které jsou přiměřené stáří tomuto domu. Porovnání je samozřejmě nutné vztáhnout vzhledem k ploše nemovitostí, protože srovnávací nemovitosti se prodávají různě velké, jsou tam nemovitostí, které mají 60 m2, ale i 120 m2 a podobně, upravuje se to ještě koeficienty. Není ale možné jednoduše zprůměrovat prodejní cenu nemovitostí - bylo by to možné jedině pokud by srovnávací nemovitosti byly všechny stejně velké ve stejné obci, stejně by byly všechny staré, musely by být úplně srovnatelné, a to právě není možné. Znalkyně určila obvyklou cenu nemovitostí, tedy cenu běžně dosažitelnou na trhu. Podle svých znalostí a zkušeností stanovila z rozpětí cen realizovaných prodejů porovnávací cenu za tuto konkrétní nemovitost. Databáze realizovaných prodejů jméno FO byla v současné době doplněna o novější prodeje, proto znalkyně předložila dalších pět realizovaných prodejů srovnatelných nemovitostí z roku Anonymizováno a Anonymizováno, přičemž cenové rozpětí zůstalo téměř shodné. text

42. Znalec tituly před jménem jméno FO vyšel z metodiky, kdy v prvním kroku volně váží diference mezi oceňovanou a srovnávací nemovitostí, v druhé části exaktně pomocí výpočtu stanoví průměrnou cenu, kterou poté již jen mírně upravuje. Znalec tituly před jménem jméno FO se snaží vyhledat co nejpodobnější srovnávací objekty a potom porovnává odlišnosti od oceňovaného objektu. Od jiných užívaných metodik se jím užívaná liší volbou náplně a počtem koeficientů. Znalec používá při oceňování staveb 4 koeficienty a při oceňování pozemků 2 koeficienty, které podle jeho zkušeností nejpřesněji odrážejí odlišnosti různých nemovitostí. K dotazu, zda se znalci zdá oprávněné srovnávání celkové ceny objektů, i když některé mají třeba dvojnásobnou užitnou plochu, znalec uvedl, že kritérium velikosti dom je obsaženo v kritériu B, koeficient KB, tam je to zohledněno. Anonymizováno

43. Podle konstantní judikatury jde-li o složitější problematiku, stává se, že účastníci zpochybňují metodu použitou znalcem. Je však na znalci, aby v souladu s poznatky dosaženými v jeho oboru zvolil, jakou metodu použije; soudce, který nemá příslušné odborné znalosti, nemůže metodiku stanovit. Pokud se účastníkovi podaří použitou metodu relevantně zpochybnit (a o tom, zda se mu to povedlo, může rozhodnout jen soud na základě volné úvahy), přichází do úvahy revizní posudek. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. března 2012, sp. zn. 22 Cdo 4452/2010 - www.nsoud.cz). Také podle usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17. června 2008, sp. zn. 22 Cdo 129012007 - Soudní rozhledy, 2009, č. 4, str. 134 – „Zákon nestanoví předpoklady pro nařízení vypracování revizního znaleckého posudku a ponechává je na úvaze soudu; vypracování revizního znaleckého posudku bude přicházet do úvahy zejména tam, kde soud bude mít pochybnosti o správnosti již vypracovaného znaleckého posudku. Tyto pochybnosti mohou být vyvolány předložením listinného důkazu - posudku znalce, vypracovaného mimo řízení; bude však vždy záležet na konkrétní situaci a na úvaze soudu, zda (zpravidla po slyšení ustanoveného znalce) bude mít pochybnosti za odstraněné.“

44. Znalci vysvětlili použité metody ocenění; po slyšení znalců, jejich konfrontaci a také po předložení aktuálních realizovaných cen nemovitostí, soud dospěl k závěru, že znalecký posudek soudem ustanovené znalkyně tituly před jménem jméno FO se účastníkům nepodařilo relevantně zpochybnit. Potvrzení realitní kanceláře, za jakou cenu by nemovitosti nabízela, není pro zpochybnění znaleckého posudku relevantní, neboť se jedná o cenu nabídkovou, u které nelze zaručit, že by při prodeji skutečně byla dosažena. Pokud jde o posudek tituly před jménem jméno FO, ten používá specifickou metodiku srovnávání celkových cen nemovitostí bez ohledu k jejich velikosti. Pochybnosti lze vyjádřit k výběru srovnávacích nemovitostí, ve kterých je zahrnuta také jedna chata a jeden dům dokončený v roce 2006. Ačkoli se při jednání znalec snažil svou metodu obhájit, podle názoru soudu posudek nedostatečně odráží základní hledisko zásadní pro porovnání nemovitostí - jejich výměru. I když znalec tvrdil, že velikost nemovitosti se odráží v koeficientu Anonymizováno, v písemném vyhotovení znaleckého posudku uvádí, že toto kritérium hodnotí „vztah k sousedním nemovitostem, počet podlaží, počet obytných místností, stáří a stav objektu“, o plochu nemovitosti hodnotí maximálně nepřímo a okrajově. Také vzhledem k tomu, že každé z kritérií použité tituly před jménem jméno FO zahrnuje několik hledisek, je výsledný koeficient ve výsledku těžko přezkoumatelný. Nicméně po prostém přepočtu cen srovnávacích nemovitostí uvedených ve znaleckém posudku tituly před jménem jméno FO na plochu, která je u těchto nemovitostí v posudku uváděna, lze dospět k velmi podobné průměrné ceně nemovitostí za m2 plochy, jako dospěla znalkyně tituly před jménem jméno FO - tituly před jménem jméno FO vypočetla průměrnou cenu srovnávacích nemovitostí na částka/ m2 a u posudku tituly před jménem jméno FO lze výpočtem dospět k průměrné ceně částka/m2. Za použití této ceny pak po vynásobení užitnou plochou oceňované nemovitosti vychází cena částka, tedy ještě nižší, než cena, kterou při výslechu dne datum určila znalkyně tituly před jménem jméno FO. Z tohoto důvodu se soud nedomnívá, že by znalecký posudek tituly před jménem jméno FO byl s to relevantně zpochybnit odborné závěry soudem ustanovené znalkyně tituly před jménem jméno FO. Znalkyně tituly před jménem jméno FO vysvětlila použitou metodu ocenění, přičemž zhodnotila všechny známé skutečnosti. Při výslechu dne datum znalkyně vyhledala v databázi další realizované prodeje srovnatelných nemovitostí, přičemž se ceny pohybovaly stále v témže rozpětí. Znalecký posudek cenu srovnávaných nemovitostí upravuje prostřednictvím 7 koeficientů, které vyjadřují vztah nemovitostí z pohledu určitého kritéria (poloha, plocha, stav). Z tohoto důvodu se tedy soud přiklonil k závěrům znalkyně tituly před jménem jméno FO, která přesvědčivě zdůvodnila své závěry takovým způsobem, že o nich soud nemá pochybnosti, proto soud neshledal potřebným provést ve věci žalovanou navrhovaný revizní znalecký posudek. Po zhodnocení znaleckých posudků tedy dospěl soud k závěru, že aktuální obvyklá tržní cena předmětných nemovitostí činí částka.

45. Pokud jde o movité věci, mezi účastníky bylo nesporné, že v době trvání manželství byly pořízeny následující věci, které účastníci učinili předmětem vypořádání: jméno FO

46. Účastníci také shodně uvedli, že vybavení domu ve Anonymizováno bylo zakoupeno za částku částka, kterou účastníci získali z prodeje bytu v adresa ul. Také další movité věci byly zakoupeny z těchto finančních prostředků získaných prodejem bytu, a jméno FO

47. Vzhledem k tomu, že na hodnotě dalších movitých věcí se účastníci neshodli, byla jejich cena stanovena prostřednictvím znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO. Znalec uvedl, že movité věci ve stavu ke dni zániku manželství a při současných cenách mají následující obvyklé ceny: částka

Anonymizovaný odstavec

49. Do společného jmění manželů dále patří zůstatky finančních prostředků na účtech u právnická osoba. číslo účtu č. účtu ve výši ke dni rozvodu manželství částka, na účtu u Anonymizováno Anonymizovános.) číslo účtu č. účtu ve výši ke dni rozvodu manželství částka a na účtu u Anonymizováno – Anonymizováno.s.) číslo účtu č. účtu ve výši ke dni rozvodu manželství částka.

50. Dále účastníci měli uzavřenou smlouvu o stavebním spoření číslo hodnota s právnická osoba spořitelnou, a. s., na základě které měli na vkladovém účtu stavebního spoření ke dni zániku manželství naspořenu částku částka. Po zániku manželství až do vyhlášení rozsudku žalobce zaplatil na vkladový účet stavebního spoření částku částka, přičemž zůstatek na vkladovém účtu činil ke dni datum částku částka, jak vyplývá ze zprávy právnická osoba spořitelny a výpisu z vkladového účtu. Od datum žalobce zaplatil vklady na stavební spoření ve výši částka a ke dni datum bylo stavební spoření zrušeno a zůstatek převeden ke splacení části meziúvěru.

Anonymizovaný odstavec

52. Výše jistiny meziúvěru je do doby přidělení cílové částky stavebního spoření neměnná, tedy částka. Žalobce po rozvodu manželství zaplatil splátky úroků z meziúvěru v celkové výši částka do datum a po tomto datu částka, jak vyplývá ze zprávy Anonymizováno a výpisu z účtu stavebního spoření.

53. Dne datum byl vypořádán meziúvěr, který byl splacen zůstatkem stavebního spoření ve výši částka a poskytnutým úvěrem ve výši částka dle stejné smlouvy č. hodnota. Od srpna Anonymizováno žalobce splácel úvěr, na který zaplatil ke dni vyhlášení rozsudku celkovou částku částka. Nesplacený zůstatek úvěru ke dni vyhlášení rozsudku činí částka, jak vyplývá ze zprávy ČSOB stavební spořitelny a výpisu z úvěrového účtu.

54. Účastníci měli v době trvání manželství 3 účty u bankovních ústavů. č. účtu.

55. Příjmy účastníků v jednotlivých měsících byly ve výši dle následující tabulky, jak vyplývá z výpisů z účtů.

Anonymizovaná tabulka příjem žalobce příjem žalovaná celkem září 2010 částka částka částka říjen 2010 částka částka částka listopad 10 částka částka částka prosinec 2010 částka částka částka prosinec 2010 částka částka leden 2011 částka částka částka únor 2011 částka částka částka březen 2011 částka částka částka duben 2011 částka částka částka květen 2011 částka částka červen 2011 částka částka červenec 2011 částka částka srpen 2011 částka částka září 2011 částka částka říjen 2011 částka částka listopad 2011 částka částka prosinec 2011 částka částka leden 2012 částka částka únor 2012 částka částka březen 2012 částka částka duben 2012 částka částka částka květen 2012 částka částka částka červen 2012 částka částka částka červenec 2012 částka částka částka srpen 2012 částka částka částka září 2012 částka částka částka říjen 2012 částka částka částka listopad 12 částka částka prosinec 2012 částka částka leden 2013 částka částka únor 2013 částka částka březen 2013 částka částka duben 2013 částka částka květen 2013 částka částka červen 2013 částka částka částka červenec 2013 částka částka částka srpen 2013 částka částka částka září 2013 částka částka částka říjen 2013 částka částka částka listopad 2013 částka částka částka prosinec 2013 částka částka částka leden 2014 částka částka částka únor 2014 částka částka březen 2014 částka částka duben 2014 částka částka květen 2014 částka částka částka červen 2014 částka částka částka červenec 2014 částka částka částka srpen 2014 částka částka srpen 2014 částka částka září 2014 částka částka částka říjen 2014 částka částka částka listopad 2014 částka částka částka prosinec 2014 částka částka částka leden 2015 částka částka částka únor 2015 částka částka částka březen 2015 částka částka částka duben 2015 částka částka částka květen 2015 částka částka částka červen 2015 částka částka částka červenec 2015 částka částka částka srpen 2015 částka částka částka září 2015 částka částka částka říjen 2015 částka částka částka listopad 2015 částka částka částka listopad 2015 částka částka prosinec 2015 částka částka částka leden 2016 částka částka částka únor 2016 částka částka částka březen 2016 částka částka částka duben 2016 částka částka částka květen 2016 částka částka částka červen 2016 částka částka částka červenec 2016 částka částka částka

Celkem částka částka částka

56. Žalovaná získala z dědictví po svém otci částku částka (jak vyplývá ze spisu Okresního soudu ve adresa sp. zn. spisová značka), která jí byla vyplacena dne datum, jak soud zjistil s ústřižku složenky.

Anonymizovaný odstavec

Anonymizovaná tabulka č. účtu č. účtu

Měsíční výběry součet říjen 2010 částka částka částka listopad 2010 částka částka částka prosinec 2010 částka částka částka leden 2011 částka částka částka únor 2011 částka částka částka březen 2011 částka částka částka duben 2011 částka částka částka květen 2011 částka částka částka červen 2011 částka částka částka červenec 2011 částka částka částka srpen 2011 částka částka částka září 2011 částka částka částka říjen 2011 částka částka částka listopad 2011 částka částka částka prosinec 2011 částka částka částka leden 2012 částka částka částka únor 2012 částka částka částka březen 2012 částka částka částka duben 2012 částka částka částka květen 2012 částka částka částka červen 2012 částka částka částka červenec 2012 částka částka částka srpen 2012 částka částka částka září 2012 částka částka částka říjen 2012 částka částka částka listopad 2012 částka částka částka prosinec 2012 částka částka částka leden 2013 částka částka částka únor 2013 částka částka částka březen 2013 částka částka částka duben 2013 částka částka částka květen 2013 částka částka částka červen 2013 částka částka částka červenec 2013 částka částka částka srpen 2013 částka částka částka září 2013 částka částka částka říjen 2013 částka částka částka listopad 2013 částka částka částka prosinec 2013 částka částka částka leden 2014 částka částka částka únor 2014 částka částka částka březen 2014 částka částka částka duben 2014 částka částka částka květen 2014 částka částka částka červen 2014 částka částka částka červenec 2014 částka částka částka srpen 2014 částka částka částka září 2014 částka částka částka říjen 2014 částka částka částka listopad 2014 částka částka částka prosinec 2014 částka částka částka leden 2015 částka částka částka únor 2015 částka částka březen 2015 částka částka částka duben 2015 částka částka částka květen 2015 částka částka částka červen 2015 částka částka částka červenec 2015 částka částka částka srpen 2015 částka částka částka září 2015 částka částka částka říjen 2015 částka částka částka listopad 2015 částka částka částka prosinec 2015 částka částka částka leden 2016 částka částka částka únor 2016 částka částka částka březen 2016 částka částka částka duben 2016 částka částka částka květen 2016 částka částka částka červen 2016 částka částka částka červenec 2016 částka částka částka celkem částka částka částka

Anonymizovaný odstavec

61. V období od datum do datum žalobce provedl 9 výběrů z účtu po částka, aniž by tvrdil a prokázal, na co byly tyto finanční prostředky určeny.

62. Ze zprávy banky pak vyplývá, že výběry a platby v období od datum do datum ve výši částka byly provedeny prostřednictvím platební karty č. hodnota vedené na jméno Jméno žalované. Dále výběry a platby v období od datum do datum v celkové výši částka byly provedeny kartou č. hodnota vedenou na jméno Jméno žalované.

Anonymizovaný odstavec

64. Účastníci shodně uvedli, že výdaje spojené s provozem domácnosti včetně nákupu potravin hradil žalobce, přičemž některé platil z účtu (inkaso, hypotéka – to odpovídá i výpisům z účtu) a další výdaje hradil převážně v hotovosti. Fakt, že žalobce nakupoval potřeby pro domácnost, potvrdili i svědci (tituly před jménem jméno FO, jméno FO ml. a jméno FO st.). Žalobce tvrdil, že na tyto nákupy vybíral kartou peníze z bankomatu a následně nákupy hradil v hotovosti. Žalovaná toto tvrzení žalobce nepopřela, uvedla, že jí není známo, jakou formou žalobce prováděl úhradu, zda to bylo v hotovosti. Soud po provedení dokazování všemi výpisy z účtů považuje toto tvrzení žalobce za věrohodné, neboť na žádném z účtů nejsou zaznamenány téměř žádné platby kartami evidovanými na jméno žalobce přímo za služby nebo za nákupy. Zbývá logicky jediná možnost, že žalobce hradil nákupy, které zajišťoval, v hotovosti a tuto hotovost získával prostřednictvím výběru z bankomatů.

Anonymizovaný odstavec

70. Další navržené důkazy již soud neprováděl. Výslech Anonymizováno nebyl potřebný, neboť byl navržen k prokázání skutečností, které se staly mezi účastníky nespornými (převod bytu). Dále soud neprovedl výslechy žalobcem navržených svědků (jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO a jméno FO), kteří se měli vyjadřovat k průběhu rekonstrukce nemovitosti, přičemž v rozsahu potřebném pro právní posouzení věci byly všechny rozhodující skutečnosti ohledně rekonstrukce domu dostatečně objasněny již provedenými důkazy. Dále soud neprovedl důkazy výslechem svědků jméno FO a jméno FO, neboť tyto důkazy nebyly navrženy při prvním jednání ve věci, ačkoli byli účastníci poučeni o tom, že k důkazům navrženým po skončení prvního jednání soud nebude moci přihlížet (zásada koncentrace řízení). Navržené důkazy ani nesplňují podmínky pro výjimky ze zásady koncentrace řízení dle § 118b odst. 1 věta třetí o. s. ř.

71. Dále soud neprovedl navržený revizní znalecký posudek na přezkoumání správnosti znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, neboť soud nemá žádné pochybnosti o správnosti tohoto posudku, jak bylo vyloženo výše. Znalkyně vysvětlila použitou metodu ocenění, přičemž zhodnotila všechny známé skutečnosti. Po slyšení znalkyně soud dospěl k závěru, že zdůvodnila své závěry přesvědčivým způsobem, takže o nich soud nemá pochybnosti, a proto soud neshledal potřebným provést ve věci navrhovaný revizní znalecký posudek. Soud neprovedl ani navrhovaný výslech svědkyně Anonymizováno, realitní makléřky, který byl navržen k prokázání obvyklé tržní ceny nemovitostí, neboť svědecký výslech není způsobilý prokázat otázku, ke které je třeba odborných znalostí, navíc za situace, kdy tato odborná otázka byla posouzena dvěma znalci.

72. Pokud žalovaná navrhovala, aby „soud vyžádal informace od bank, zda žalobce neměl v době manželství ještě jiný účet, kam by mohl vybrané prostředky ukládat“, neboť důkaz není dostatečně specifikován – není zřejmé, jaký konkrétní dotaz na jaké konkrétní bankovní ústavy by měl soud učinit.

73. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Účastníci byli manželé ode dne datum do datum. Manželství bylo rozvedeno, neboť účastníci spolu již nejméně číslo roky nežili jako manželé a jejich manželství již po uvedenou dobu v podstatě neplnilo své funkce, bydlení ve společném bytě ukončili v dubnu Anonymizováno.

74. Před uzavřením manželství vznikl žalované dluh na text

Anonymizovaný odstavec

76. Součástí SJM jsou nemovitosti v katastrálním území adresa vyjmenované ve výroku I., odrážce první rozsudku, přičemž nemovitosti byly z velké části hrazeny z hypotečního úvěru u právnická osoba, který činil částka, a dále bylo částka Aktuální obvyklá tržní cena předmětných nemovitostí činí částka.

77. V době trvání manželství byly pořízeny následující věci, které účastníci učinili předmětem vypořádání: jméno FO.

78. jméno FO a adresa darovali žalobci v roce 2014 nebo 2015 Anonymizováno

79. Do společného jmění manželů dále patří zůstatky finančních prostředků na účtech u právnická osoba. číslo účtu č. účtu ve výši ke dni rozvodu manželství částka, na účtu u Poštovní spořitelny – Anonymizováno číslo účtu č. účtu ve výši ke dni rozvodu manželství částka a na účtu u Anonymizováno) číslo účtu č. účtu ve výši ke dni rozvodu manželství částka.

80. Dále účastníci měli uzavřenou smlouvu o stavebním spoření číslo hodnota s právnická osoba Anonymizováno, a. s., na základě které měli na vkladovém účtu stavebního spoření ke dni zániku manželství naspořenu částku částka. Po zániku manželství až do datum žalobce zaplatil na vkladový účet stavebního spoření částku částka, od datum žalobce zaplatil vklady na stavební spoření ve výši částka a ke dni datum bylo stavební spoření zrušeno a zůstatek převeden ke splacení části meziúvěru.

81. Účastníci dále uzavřeli dne datum smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření č. hodnota, na základě které čerpali meziúvěr ve výši částka a zároveň se zavázali splácet měsíčně úroky z meziúvěru ve výši částka. Výše jistiny meziúvěru je do doby přidělení cílové částky stavebního spoření neměnná, tedy částka. Žalobce po rozvodu manželství do datum zaplatil splátky úroků z meziúvěru v celkové výši částka a po tomto datu až do datum částku částka.

82. Dne datum byl vypořádán meziúvěr, který byl splacen zůstatkem stavebního spoření ve výši částka a poskytnutým úvěrem ve výši částka dle stejné smlouvy č. hodnota. Od srpna 2020 žalobce splácel úvěr, na který zaplatil ke dni vyhlášení rozsudku celkovou částku částka. Nesplacený zůstatek úvěru ke dni vyhlášení rozsudku činí částka.

83. Účastníci měli v době trvání manželství 3 účty u bankovních ústavů. č. účtu.

Anonymizovaný odstavec

Celkem částka částka částka

85. Žalovaná získala z dědictví po svém otci částku částka (jak vyplývá ze spisu Okresního soudu ve adresa sp. zn. spisová značka), která jí byla vyplacena dne datum. Žalovaná finanční částku ve výši částka převedla na společný účet účastníků č. č. účtu u ČSOB dne datum.

86. Dále měli účastníci spořicí účet č. č. účtu u ČSOB – Červené konto, na který byla připsána kupní cena za prodej bytu v částce částka a poté byly peníze postupně převáděny na účet č. č. účtu u ČSOB, jiné platby z tohoto účtu nebyly prováděny (kromě platby částky částka dne datum), jak vyplývá z výpisů z tohoto účtu.

Anonymizovaný odstavec

Anonymizovaná tabulka č. účtu č. účtu

88. Výběry byly prováděny v převážné většině po menších částkách (1 000 – částka), přičemž výjimečné výběry ve vyšších částkách se většinou časově shodují s dobou nákupu movitých věcí. V řízení bylo prokázáno, že žalobce zakoupil v období od roku Anonymizováno do rozvodu manželství některé movité věci (jméno FO Dále účastníci v hotovosti uhradili platbu za fasádu v částce částka v červnu Anonymizováno, na kterou byla nejprve také vybrána hotovost. Dále má soud za obecně známý fakt, že s provozem automobilu jsou spojeny jak náklady na pohonné hmoty, tak i náklady na běžnou a sezónní údržbu a v případ starších vozidel také náklady na opravu. Účastníci pak byli vlastníky a provozovateli Anonymizováno postarších automobilů.

89. V období od datum do datum žalobce provedl 9 výběrů z účtu po částka, aniž by tvrdil a prokázal, na co byly tyto finanční prostředky určeny.

90. Naopak výběry a platby v období od datum do datum ve výši částka byly provedeny prostřednictvím platební karty č. hodnota vedené na jméno Jméno žalované a výběry a platby v období od datum do datum v celkové výši částka byly provedeny kartou č. hodnota vedenou na jméno Jméno žalované. Žalovaná po celou dobu trvání manželství, až do rozvodu dostávala kapesné částka na týden, tedy v měsíci měla k dispozici částka na úhradu AnonymizovánoAnonymizováno

91. Výdaje spojené s provozem domácnosti včetně nákupu potravin hradil žalobce, přičemž některé platil z účtu (inkaso, hypotéka – to odpovídá i výpisům z účtu) a další výdaje hradil převážně v hotovosti. Žalobce na tyto nákupy vybíral kartou peníze z bankomatu a následně nákupy hradil v hotovosti.

92. Žalobce zaplatil tituly před jménem Anonymizováno za jeho výpomoc při rekonstrukci domu ve Anonymizováno částku částka a zároveň mu žalobce vrátil částku částka, kterou si v dřívější době půjčil od otce tituly před jménem Anonymizováno. Dohoda o způsobu vrácení proběhla za účasti žalobce, svědka a svědkova otce, kdy žalobce tenkrát navrhl, že vzhledem k obtížné situaci svědka půjčku vrátí a navrhl, že by ji vyplatil přímo na účet svědka. Svědkův otec s tím souhlasil.

93. Dále žalobce zaplatil cenu dodaného plynu do nemovitosti ve Anonymizováno za období od datum do datum ve výši částka. Žalobce uhradil také cenu elektřiny dodané do nemovitosti ve Anonymizováno za období od datum do datum v celkové výši částka. Žalobce zaplatil i vodné a stočné za odběrné místo adresa za období od datum do datum v celkové částce částka. Žalobce uhradil za rok Anonymizováno poplatek za svoz odpadu za nemovitost ve Anonymizováno ve výši částka. Žalobce zaplatil povinné ručení za automobil jméno FO za období od datum do datum ve výši částka a evidenční prohlídku automobilu jméno FO při jeho přepisu v srpnu Anonymizováno ve výši částka. Žalobce uhradil za období od datum do datum i poplatek právnická osoba v celkové výši částka a televizní poplatek ve výši částka.

94. Žalovaná uhradila opravu kotle v nemovitosti ve Anonymizováno za cenu částka dne Anonymizováno za kontrolu komína v nemovitosti ve text

95. Žalovaná uhradila opravu kotle v nemovitosti ve Anonymizováno za cenu částka dne datum, jak vyplývá ze servisního listu č. Anonymizováno

96. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k následujícím právním závěrům: Podle § 736 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně. Podle § 737 (1) Vypořádáním jmění nesmí být dotčeno právo třetí osoby. Bylo-li její právo vypořádáním dotčeno, může se třetí osoba domáhat, aby soud určil, že je vypořádání vůči ní neúčinné. (2) Vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely. Podle § 740 nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Podle § 741 nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, nastupuje domněnka vypořádání. Podle § 742 (1) Nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. (2) Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

97. Nejprve soud konstatoval, že účastníci uplatnili nárok na vypořádání společného jmění manželů soudem v zákonem stanovené tříleté lhůtě od zániku manželství účastníků a v této tříleté lhůtě učinili předmětem vypořádání výše uvedené věci a práva.

98. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 22 Cdo 2020/2018 je výpočet vypořádacího podílu účastníka v souladu s dosavadní ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, použitelný v zásadě i v poměrech občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., následující: 1. Pro zohlednění vnosu je nutné nejprve určit výši celkového majetku (hodnot, věcí a aktiv – dále jen „výchozí částka“) tvořícího součást společného jmění manželů a výši vnosu, resp. vnosů. 2. Způsob určení výše podílu každého z manželů: a) Od výchozí částky celkové hodnoty majetku v SJM je nutné odečíst jednotlivé vnosy účastníků. b) Takto zjištěná hodnota je určující pro základní vyčíslení výše podílu pro každého z účastníků; při rovnosti podílů je to polovina uvedené částky. Jde o výchozí částku sníženou o všechny relevantní vnosy – takto je určen podíl každého z účastníků na „čistém“ majetku (t. j. majetku po odečtení hodnoty vnosů, avšak prozatím bez zohlednění společných dluhů). c) K podílu každého z účastníků je nutno přičíst výši jím provedeného vnosu (včetně poloviny částky, kterou některý z účastníků plnil z výlučných prostředků po zániku SJM na společný dluh). Součet obou takto zjištěných částek musí dát ve svém souhrnu celkovou hodnotu aktiv společného jmění manželů (tj. výchozí částku). d) Jestliže byl v řízení však některému z účastníků přikázán k úhradě společný dluh, pak - protože i na úhradě dluhu se účastníci (ve vztahu k třetí osobě) podílejí podle dosavadní judikatury stejný dílem – je druhý účastník povinen nahradit protistraně částku odpovídající polovině tohoto dluhu.

99. Pokud jde o rozsah aktiv SJM, bylo nesporným, že zahrnuje nemovitosti v katastrálním území adresa ve zjištěné hodnotě částka. Pokud jde o movité věci, soud se neztotožnil s názorem žalovaného, že některé movité věci zakoupené za trvání manželství jsou v jeho výlučném vlastnictví z důvodu zakoupení za finanční prostředky získané prodejem bytu. V řízení bylo sice prokázáno, že žalobce uzavřel dohodu o převodu členských práv a povinností spojených s užíváním družstevního bytu dne datum, tedy ještě před uzavřením manželství dne datum, avšak v čl. I této dohody je výslovně uvedeno, že práva a povinnosti spojená s užíváním družstevního, tedy i právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, přejdou na nabyvatele ke dni datum. Podle § 230 obchodního zákoníku platilo, že převod práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu na základě dohody nepodléhá souhlasu orgánů družstva. Členská práva a povinnosti spojená s členstvím přecházejí na nabyvatele ve vztahu k družstvu předložením smlouvy o převodu členství příslušnému družstvu nebo pozdějším dnem uvedeným v této smlouvě. Tytéž účinky jako předložení smlouvy o převodu členství nastaly, jakmile příslušné družstvo obdrželo písemné oznámení dosavadního člena o převodu členství a písemný souhlas nabyvatele členství. Přechod členských práva povinností spojených s členstvím proto v souladu s dohodou nastal datum, tedy po uzavření manželství. Podle § 703 SOZ odst. 2 platilo, že vznikne-li i jen jednomu z manželů za trvání manželství právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, vznikne se společným nájmem bytu manžely i společné členství manželů v družstvu. Z tohoto členství jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu vzniklo žalobci až datum. Tímto dnem proto vznikl ex lege oběma účastníkům společný nájem družstevního bytu a společné členství v družstvu. Tomu, že žalobce a žalovaná byli společnými členy bytového družstva, odpovídá i dikce následné smlouvy o převodu vlastnictví bytu, v níž je uvedeno, že žalovaná je společným členem družstva. Podle této smlouvy ze dne datum se účastníci stali v režimu společného jmění manželů vlastníky bytu jednotky č. Anonymizováno na adrese adresa, jíž byli společnými nájemci a společnými členy družstva, což je v souladu s § 23 odst. 1 zák. č. 72/1994 Sb., podle kterého byt v budově ve vlastnictví, popřípadě spolu vlastnictví bytového družstva (dále jen "družstvo"), jehož nájemcem je fyzická osoba - člen družstva, lze převést jen tomuto členu družstva. Z uvedeného je zřejmé, že bytovou jednotku č. Anonymizováno v k. ú. adresa nabyli účastníci do společného jmění manželů jako společní členové bytového družstva za trvání manželství ze společných prostředků (částka) po předchozím společném splacení investičního úvěru. Pokud po nabytí bytové jednotky tuto vzápětí dne datum prodali za částku částka, tak tato kupní cena patří celá do společného jmění manželů. Proto také movité věci zakoupené za finanční prostředky získané prodejem bytu náleží do společného jmění účastníků, nikoli do výlučného vlastnictví žalobce.

100. Žalobce uváděl, že některé věci, které žalovaná učinila předmětem vypořádání (Anonymizováno) jsou součástí domu a jako takové by neměly být samostatným předmětem vypořádání. Podle § 505 o. z. je součástí věci vše, co k ní podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí. Podle § 510 o. z. příslušenstvím věci je vedlejší věc vlastníka věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení. Byla-li vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím. Má se za to, že se právní jednání a práva i povinnosti týkající se hlavní věci týkají i jejího příslušenství. Podle stále použitelného rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1964/2003 mezi věcí a její součástí na straně jedné, a mezi věcí a jejím příslušenstvím na straně druhé vznikají obdobné funkční vazby, přičemž rozdíl spočívá v míře fyzické sounáležitosti a v možnosti využít příslušenství i jinak než věc hlavní. Soud zvážil, že nemovitost sama o sobě může fungovat i bez zmíněných věcí, proto je soud posoudil jako příslušenství nemovitosti, a nikoli její součást. Podle názoru soudu zůstaly předmětné věci stále samostatnými předměty právních vztahů, a jsou tedy i způsobilým předmětem vypořádání SJM jako movité věci.

101. Naopak soud dospěl k závěru, že součástí SJM nejsou 2 spací pytle, neboť bylo v řízení prokázáno, že je žalobce sice nabyl za trvání manželství, ale dostal je darem, proto se uplatní výluka ze SJM (§ 709 odst. 1 písm. a) o. z.). Celková hodnota movitých všech věcí v SJM účastníků tedy činí částka.

102. Nejvyšší soud již v poměrech obč. zák. formuloval v rozsudku ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3779/2014 (uveřejněném pod č. 103/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč.), mimo jiné závěr, že u dosud nevyrovnaných společných dluhů a pohledávek účastníků je namístě, aby soud ve výroku o jejich vypořádání promítnul jejich výši v době, kdy k vypořádání dochází, při současném zohlednění toho, co který z účastníků na dluh zaplatil. V usnesení ze dne 11. 11. 2014, sp. zn. 28 Cdo 1085/2013 (dostupném na www.nsoud.cz), Nejvyšší soud zopakoval, že i v době mezi zánikem a vypořádáním společného jmění manželů se právní vztahy (mezi bývalými manžely, popř. mezi nimi a třetími osobami) týkající se majetku a závazků, které tvořily jeho předmět, nadále řídí předpisy o společném jmění (jež upravují vztahy obsahem i účelem jim nejbližší; § 853 obč. zák.) a každý z (bývalých) manželů je proto nadále vlastníkem celé věci, s tím, že jeho vlastnické právo je omezeno stejným vlastnickým právem druhého manžela. V tomto rozhodnutí se dovolací soud zabýval i právním režimem přírůstků k majetku patřícímu do SJM v době mezi jeho zánikem a vypořádáním a dospěl k závěru, že se řídí právními předpisy o společném jmění manželů a že i tyto přírůstky (výnosy) lze posléze vypořádat v rámci vypořádání SJM (a tedy že při užívání tohoto majetku jednotlivými účastníky či braní plodů a užitků z něho nevznikl mezi nimi závazkový vztah z bezdůvodného obohacení). Ke stejnému závěru dospěl dovolací soud také v rozsudku ze dne 27. 3. 2002, sp. zn. 22 Cdo 1476/2000 (uveřejněnému v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck dále jen Soubor pod č. C 1120), nebo v rozsudku Nejvyššího soudu ze datum, sp. zn. 28 Cdo 2593/2008 (uveřejněnému v Souboru pod č. C 6418). Proto soud vypořádal celou naspořenou částku na vkladovém účtu stavebního spoření, přičemž částku, kterou žalobce zaplatil navrhovatel tento účet po zániku manželství posoudil obdobně jako vnos z výlučného majetku žalobce do SJM (viz dále).

103. V předcházejícím řízení představoval aktivum SJM účastníků i vkladový účet stavebního spoření, na kterém ke dni zániku manželství byl naspořeny finanční prostředky ve výši částka, avšak ke dni vyhlášení tohoto rozsudku již bylo stavební spoření zrušeno a zůstatek byl použit na snížení společného závazku účastníků. Proto soud vkladový účet samostatně nevypořádal.

104. Dále do společného jmění ke dni zániku manželství patřily zůstatky na Anonymizováno bankovních účtech v celkové výši částka.

105. Hodnota aktiv SJM účastníků tedy představuje celkovou výchozí částku částka (nemovitosti v hodnotě částka + movité věci v hodnotě částka + zůstatky na účtech částka).

106. V souvislosti s penězi na účtech žalovaná namítala, že žalobce z bankovních účtů vybral během 5 let před zánikem manželství po malých částkách celkovou sumu částka, kterou použil neznámým způsobem.

107. K tzv. „odklonům ze společného jmění manželů“ se již vyjádřila judikatura (v podmínkách starého občanského zákoníku, avšak vzhledem k podobnosti úpravy má soud za to, že tato judikatura je stále použitelná), a to následujícím způsobem: V rozsudku ze dne 30. 10. 2013, sp. zn. 22 Cdo 3128/2013, Nejvyšší soud uvedl, že "prostředky tvořící společné jmění manželů může každý z manželů vybírat z účtu a používat pro běžnou spotřebu. Proto při vypořádání společného jmění manželů soudem nelze přihlížet k částkám, které byly vybrány z účtu, na němž byly uloženy úspory manželů, a spotřebovány za trvání manželství, pokud ovšem nešlo o prostředky vynaložené na výlučný majetek jednoho z manželů nebo o prostředky, s nimiž bylo nakládáno v rozporu s § 145 odst. 2 obč. zák. (starého).“ V rozsudku ze dne 14. 3. 2011, sp. zn. 22 Cdo 2465/2010 Nejvyšší soud uvedl, že „důsledky takového nakládání se společným majetkem, které je v rozporu s § 145 odst. 2 obč. zák., musí to jít k tíži toho z manželů, který s majetkem takto nakládal. Jestliže tedy jeden z manželů bez souhlasu druhého a v rozporu s § 145 odst. 2 obč. zák. vybere z účtu u peněžního ústavu peníze, pak při vypořádání společného jmění nelze přihlížet k tomu, že ten, kdo peníze vybral, je ztratil nebo mu byly odcizeny (resp. je pozbyl za nezjištěných okolností). I v tomto případě je třeba k těmto peněžním prostředkům přihlédnout při vypořádání, a to k tíži toho, kdo s nimi protiprávně nakládal. Je totiž třeba vyjít i z toho, že nebýt protiprávního nakládání s penězi, ke ztrátě by nedošlo.“ Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2012, sp. zn. 22 Cdo 4021/2010 na to, zda právní úkon manžela je ve smyslu § 145 odst. 2 obč. zák. obvyklou správou majetku ve společném jmění manželů, či ji přesahuje, je třeba usuzovat z konkrétních majetkových poměrů manželů, je však třeba přihlížet i k obecným zvyklostem. To, zda v konkrétní věci jde vzhledem k majetkovým poměrům manželů o obvyklou správu, ponechává zákon na úvaze soudů rozhodujících o vypořádání společného jmění manželů; jejich úvahu by mohl dovolací soud přezkoumat, jen pokud by byla zjevně nepřiměřená. Výběr prostředků z účtu nemůže být neplatným právním úkonem, a to ani v případě, že se vymyká obvyklé správě společného majetku. Samotný výběr z účtu takto kvalifikován být nemůže; přesahuje-li však následné nakládání s vybranými prostředky rámec obvyklé správy, pak k němu nelze přihlížet, a tyto prostředky je třeba zařadit do společného jmění manželů a vypořádat. Jde tedy o posouzení toho, zda nakládání s majetkem v konkrétním případě tvoří obvyklou správu majetku ve společném jmění manželů... Toho manžela, který finanční prostředky z účtu u peněžního ústavu vybere, tíží břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně toho, jakým způsobem s takovými prostředky naložil. V případě, že takto získané částky spotřeboval pro sebe či způsobem, který nepředstavuje uspokojování potřeb rodiny a je v souladu s institutem společného jmění manželů, případně tuto částku žalovaný nespotřeboval a ke dni zániku společného jmění manželů jí disponoval, je třeba ji vypořádat jako součást společného jmění manželů. Nejvyšší soud také zaujal a odůvodnil závěr, že pokud jeden z manželů nakládal s věcí nebo úsporami, které jsou ve společném jmění manželů, způsobem, který je v rozporu s ustanovením § 145 odst. 2 obč. zák. (tedy učinil bez souhlasu druhého právní úkon přesahující rámec obvyklé správy společného jmění), pak k tomuto úkonu za předpokladu, že s tím druhý účastník vyslovil právně relevantním způsobem nesouhlas (jestliže nakládání s majetkem spočívá v právním úkonu, pak způsobem uvedeným v § 40a obč. zák.), nelze přihlížet a věc nebo úspory je třeba zařadit do masy společného jmění a vypořádat (viz např. rozsudek ze dne 14. března 2011, sp. zn. 22 Cdo 2465/2010, rozsudek ze dne 26. února 2013, sp. zn. 22 Cdo 1683/2013).

108. Podle § 713 o. z. součásti společného jmění užívají, berou z nich plody a užitky, udržují je, nakládají s nimi, hospodaří s nimi a spravují je oba manželé nebo jeden z nich podle dohody. Povinnosti a práva spojená se společným jměním nebo jeho součástmi náleží oběma manželům společně a nerozdílně. Z právních jednání týkajících se společného jmění nebo jeho součástí jsou manželé zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně. Podle § 714 o. z. v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud. Jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání.

109. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že v projednávané věci lze jako „úkony přesahující rámec obvyklé správy společného jmění“ charakterizovat pouze dispozice žalobce s částkou částka prostřednictvím 9 výběrů v období jednoho měsíce od datum do datum, které nebyly obvyklými dispozicemi s finančními prostředky ve společném jmění manželů. Předmětných 9 výběrů jednoznačně vybočilo z obvyklého způsobu hospodaření účastníků (běžné byly podstatně menší jednotlivé výběry, i nižší celková měsíční částka), a to bez odůvodnění výše této částky konkrétními nákupy nebo investicemi, přičemž i s ohledem na obecné zvyklosti nelze dispozici s částkou částka za jeden měsíc považovat za běžnou záležitost. Vzhledem k tomu, že žalobce netvrdil ani neprokázal, jakým způsobem s těmito prostředky naložil, je třeba ji vypořádat jako součást společného jmění manželů. Soud proto částku posoudil jako investici ze SJM do výlučného vlastnictví žalobce (viz níže).

110. Ve zbylé části namítaných „odklonů“ (tedy ohledně částky částka) se však soud neztotožnil s názorem žalované, že žalobce nakládal s finančními prostředky ve společném jmění manželů v rozporu s ust. § 714 o. z. Pokud jde o platbu ve výši částka na přelomu roku Anonymizováno, soud dospěl k závěru, že se jednalo o plnění závazku, který vznikl v souvislosti s rekonstrukcí nemovitosti účastníků a spadal do společného jmění. Pokud jde o hotovostní výběry z účtu, po posouzení jejich výše, po porovnání měsíční výše výběrů s výší příjmů účastníků, po zvážení faktu, že potřeby domácnosti zajišťoval téměř výhradně žalobce, který je hradil v hotovosti, kterou získával právě prostřednictvím výběrů z bankomatů, a dále s přihlédnutím k prokázaným uskutečněným nákupům a k prokazatelně provedené rekonstrukci nemovitosti, dospěl soud k závěru, že v případě ostatních výběrů z účtu se jednalo o běžné hospodaření, tedy nakládání s prostředky v SJM v rámci zákonného oprávnění zakotveného v § 714 o. z. Navíc je nutné připomenout, že v řízení bylo prokázáno, že nemalou část těchto finančních prostředků (částka) vybrala z účtu u ČSOB sama žalovaná prostřednictvím své karty a dále z výběrů uskutečněných žalobcem jí žalobce poskytoval „kapesné“ ve výši částka měsíčně, což představuje částku dalších částka. Z prostředků, které žalovaná označuje jako „odklony“ žalobce ze SJM tedy měla žalovaná k dispozici sama pro svou vlastní potřebu částku částka. Částky, které byly vybrány z účtu v letech Anonymizováno (s výjimkou výše zmíněných částka) proto soud do vypořádání SJM nezahrnul, neboť má za to, že se jednalo o obvyklou správu SJM a peníze byly spotřebovány za trvání manželství na úhradu běžných potřeb domácnosti a účastníků, koupi věcí a rekonstrukci nemovitosti.

111. Dále účastníci tvrdili, že by měly být zhodnoceny vnosy z jejich výlučného majetku do SJM. V případě žalobce jednalo o tvrzený vnos v podobě investice do nemovitosti (financování oken, vybudování inženýrských sítí a rekonstrukce elektřiny), která byla uhrazena z prostředků získaných prodejem bytu. V tomto ohledu však soud již uvedl, že byt se dostal do společného jmění účastníků, proto i cena získaná jeho prodejem tvořila také SJM. Proto nelze hovořit o investicích do nemovitosti z výlučných prostředků žalobce. Jako vnos do SJM nemohl soud posoudit ani zaplacení ceny za převod členského podílu v bytovém družstvu z výlučných prostředků žalobce, a to zejména vzhledem k tomu, že byt byl ještě před zánikem manželství prodán a prostředky účastníci z převážné části spotřebovali. Náhrada za prostředky vnesené do společného jmění manželů však přichází v úvahu skutečně jen v těch případech, kdy jsou použity současně se společnými prostředky manželů na pořízení určité věci, a to za předpokladu, že taková věc ke dni zániku společného jmění manželů existuje, resp. nebyla spotřebována či neztratila hodnotu (srov. rozsudek NS ze dne 30. 10. 2007, sp. zn. 22 Cdo 3421/2006).

112. Soud však nezhodnotil jako vnos do SJM ani prokázanou platbu ze strany žalované ve výši částka za zhotovení fasády na domě ve Anonymizováno, a to z následujících důvodů. V řízení sice bylo prokázáno, že žalovaná získala z dědictví po svém otci částku částka, které jí bylo vyplaceno dne datum, avšak následně z této částky složila na účet účastníků dne datum, kde byly uloženy prostředky patřící do SJM účastníků. Na úhradu fasády byla poté z bankovního účtu vybrána hotovost a z této hotovosti byla následně dne datum uhrazena platba za fasádu. Z řečeného vyplývá, že za trvání manželství s žalobcem žalovaná použila na úhradu investice do předmětných nemovitostí finanční prostředky z bankovního účtu, na kterém byly uloženy jednak finanční prostředky patřící do výlučného vlastnictví žalované a dále finanční prostředky náležející do SJM účastníků. Došlo tak k jejich smísení, a jestliže z tohoto účtu byla hrazena oprava nemovitostí, není možné dospět k závěru, že konkrétní oprava byla hrazena právě z výlučných prostředků žalované a nikoli ze SJM účastníků. (mutatis mutandis srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. 22 Cdo 3837/2012). Podle jednotné soudní praxe i podle jasného znění zákona jsou-li peníze výlučně náležející jednomu manželovi, vynaloženy na běžnou spotřebu (např. potraviny, dovolenou apod.), nelze za to požadovat náhradu. Náhrada za prostředky vnesené do společného jmění manželů tak přichází v úvahu skutečně jen v těch případech, kdy jsou použity současně se společnými prostředky manželů na pořízení určité věci, a to za předpokladu, že taková věc ke dni zániku společného jmění manželů existuje, resp. nebyla spotřebována či neztratila hodnotu (srov. rozsudek NS ze dne 30. 10. 2007, sp. zn. 22 Cdo 3421/2006). V daném případě však došlo ke smísení výlučných prostředků žalované s prostředky náležejícími do SJM a již nelze žádným dostupným způsobem rozklíčovat, které z těchto prostředků byly investovány do nemovitosti a které finanční prostředky byly vynaloženy na běžnou spotřebu. Proto podle názoru soudu nelze hodnotit částku částka jako vnos žalované do SJM.

113. Dále soud zohlednil platby, kterými byl uhrazen výlučný dluh žalované, který vznikl ještě před uzavřením manželství v prokázané výši částka (Anonymizováno. Tyto platby představují investici ze SJM do výlučného jmění žalované, proto bylo třeba tuto částku přičíst k celkovým aktivům SJM, neboť na náhradu investice v plné výši má SJM nárok.

114. Obdobným způsobem pak soud přičetl částku, kterou soud posoudil jako „odklon prostředků ze SJM“, tedy částku částka, kterou žalobce vybral ze společného účtu v měsíci před zánikem manželství.

115. Ke zjištěné výchozí částce aktiv SJM ve výši částka tedy soud přičetl investice ze SJM do výlučného vlastnictví účastníků – tedy úhradu výlučného dluhu žalované ve výši částka a „odklon“ žalobce ve výši částka. adresa hodnota majetku k vypořádání (s přihlédnutím k investicím ze SJM do výlučného jmění každého z manželů) tedy činí částka.

116. Následně soud přistoupil k výpočtu vypořádacích podílů účastníků v této věci: V rozsudku ze dne 16. 8. 2013, sp. zn. 22 Cdo 3324/2011 (uveřejněném pod č. C 12 691 v Souboru), Nejvyšší soud formuloval obecný závěr, že soud musí nejen respektovat právo, ale jeho výklad a aplikace musí směřovat k výsledku spravedlivému. Jinými slovy, právo musí být především nástrojem spravedlnosti, nikoliv souborem právních předpisů, které jsou mechanicky a formalisticky aplikovány bez ohledu na smysl a účel toho kterého zájmu chráněného příslušnou normou. V materiálním právním státě nejde pouze o dodržování práva bez dalšího, ale především o dodržování takových pravidel chování, která jsou v souladu s hodnotami, na nichž je právní řád vybudován. Právo je společenský normativní systém, jehož účelem je rozumné uspořádání vztahů mezi členy společnosti. Již z této základní funkce práva vyplývá, že řešení, která se požadavku rozumného uspořádání vztahů příčí, jsou nepřijatelná. Soudu tedy jednoznačně přísluší, aby se zabýval otázkou, zda mechanická aplikace zákona nemůže přinést absurdní důsledky, a v případě, že tomu tak je, aby takovou interpretaci pomocí redukce ad absurdum odmítl a aby zvolil výklad, jenž bude v souladu se smyslem a účelem zákona a jenž bude racionální a spravedlivý. Judikatura v poměrech obč. zák. neměla žádné pochybnosti, že podíl na společném jmění při vypořádání SJM nemusí být v zásadě totožný, nýbrž může být modifikován soudem v rámci soudního vypořádání společného jmění manželů [k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. 22 Cdo 2433/99 (uveřejněný pod C 45 v Souboru), či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 8. 2013, sp. zn. 22 Cdo 2055/2011 (uveřejněné pod č. C 12 690 v Souboru)]. Soudní odklon od principu rovnosti podílů (tzv. disparita podílů) byl však považován za postup, jenž musí být opodstatněn konkrétními okolnostmi [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 11. 2008, sp. zn. 22 Cdo 3174/2007 (dostupné na www.nsoud.cz)]. Určení výše disparity vypořádacích podílů bylo na úvaze soudu na základě zohlednění všech okolností případu [srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1781/2004 (uveřejněný v časopise Právní rozhledy, 2006, č. 4, str. 152)]. Disparita se přitom mohla podle konkrétních okolností případu vztahovat na veškeré položky náležející do společného jmění manželů či jen na některé z nich [srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2914/99 (uveřejněný v časopise Právní rozhledy, 2002, č. 2, str. 99)]. V novější judikatuře se k těmto závěrům souhrnně přihlásil Nejvyšší soud např. v usnesení ze dne 18. 5. 2016, sp. zn. 22 Cdo 5228/2015 (dostupném na www.nsoud.cz ), jež obstálo i z hlediska ústavněprávního přezkumu [k tomu srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 24. 10. 2016, sp. zn. I. ÚS 2757/16 (dostupné na http://nalus.usoud.cz )].

117. V projednávaném případě má soud za to, že odpovídá spravedlivému uspořádání poměrů mezi účastníky uplatnit disparitu jejich podílů na SJM, a to zejména vzhledem k okolnostem pořízení bytu v adresa ulici. V řízení totiž bylo prokázáno, že cena bytu (částka) byla uhrazena výhradně z výlučných prostředků žalobce (z jeho úspor a daru jeho rodiny), avšak vzhledem k právní úpravě platné v době nabytí členského podílu v družstvu v tehdejším českém právu (zejména § 703 odst. 2 obč. zák., který je speciální k § 143 odst. 1 obč. zák.) se neuplatnila výluka ze společného jmění manželů a byt se stal součástí SJM. Proto odpovídá principům spravedlnosti, aby soud chránil manžela, který členský podíl pořídil za podmínek zakládajících jinak výluku ze SJM, a to tak, že mu bude přiznán podíl zvýšený až o tuto hodnotu (shodně např. in Dvořák, J., Spáčil, J., Společné jmění manželů v teorii a judikatuře. 3. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011, str. 259-264). Soud proto přistoupil k možnosti odklonu od zásady rovnosti manželů při vypořádání, tj. od zásady, podle níž jsou podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění stejné, přestože účastníci takový postup nenavrhovali (žalobce však navrhoval právní interpretaci jeho výlučného vlastnictví bytu). Vzhledem ke zjištěným skutkovým okolnostem, zejména k tomu, že finanční prostředky získané prodejem bytu byly účastníky z velké části spotřebovány již za trvání manželství a stávající majetek byl uhrazen převážné z jiných zdrojů (zejména nemovitost), soud nezvýšil podíl žalobce o celou hodnotu původně vložených prostředků. Soud má za to, že zjištěným okolnostem případu odpovídá mírné zvýšení podílu žalobce na společném jmění manželů na 60%, přičemž žalované byl přiznán podíl na jmění ve výši 40%. Podíl ve výši 60% představuje částku částka, 40% podíl činí částka. Toto odlišení výše podílů podle názoru soudu dostatečným způsobem zohledňuje nejen hledisko „vnosu“ bytu, ale i zásluhy účastníků na získání a udržení majetkových hodnot v SJM.

118. Z vypočteného podílu žalobce na společném majetku je nutno odečíst odklony částka a polovinu společného dluhu, který představuje úvěr ze stavebního spoření ve výši částka. Výše podílu žalobce po tomto započtení činí částku částka, Od výchozího podílu žalované na společném jmění je pak nutno odečíst investice učiněné ze SJM do jejího výlučného vlastnictví ve výši částka, a polovinu zůstatku jistiny úvěru ze stavebního spoření - po odečtení podíl žalobkyně činí částka Anonymizováno). Součet obou uvedených částek musí dát ve svém souhrnu celkovou hodnotu aktiv a pasiv, tj. v daném případě částka (Anonymizováno.

119. Otázka přikázání věcí ze SJM jednotlivým účastníkům nebyla příliš sporná – jedině žalobce měl zájem o přikázání nemovitosti do svého výlučného vlastnictví, přičemž žalovaná navrhovala, aby soud rozhodl o prodeji nemovitosti s odůvodněním, že žalobce nebude schopen vyplatit jí vypořádací podíl a splácet úvěr. Avšak vzhledem k výši zjištěného vypořádacího podílu má soud za to, že žalobce je vzhledem ke svým majetkovým poměrům schopen vyplatit žalované její podíl na majetku (viz níže). Proto soud nemovitost přikázal do výlučného vlastnictví žalobce v souladu s návrhem žalobce.

120. Pokud jde o přikázání dluhu, dochází-li v rámci vypořádání společného jmění manželů k vypořádání dluhu, je nezbytné vypořádat dluh ve výši, v jaké existoval v době rozhodování soudu, a nikoliv v době zániku společného jmění manželů; v případě, že o věci rozhoduje odvolací soud, je třeba přihlédnout k částkám zaplaceným na dluh do dne jeho rozhodnutí. Jestliže některý z manželů po zániku společného jmění hradil takový dluh ze svých výlučných prostředků, má při vypořádání SJM právo na náhradu ve smyslu § 742 odst. 1 písm. c) o. z. Tato skutečnost se projeví ve výroku o povinnosti jednoho z manželů zaplatit druhému určitou částku na vyrovnání jejich vypořádacích podílů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 22 Cdo 6109/2017, publikovaný pod č. 63/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč.). Je nutné také poukázat na to, že vypořádání, na základě kterého je dluh soudem přikázán jen jednomu z manželů, neznamená pro druhého manžela úplné zbavení se dosud existujícího dluhu (srov. PETROV Jan, VÝTISK Michal, BERAN Vladimír a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, str. 810). Ani při takovém způsobu vypořádání nezaniká bez dalšího manželovi, kterému dluh nebyl přikázán, povinnost hradit dluh věřiteli. Povinnost uhradit celý dluh jedním z manželů je založena pouze ve vztahu mezi manželi navzájem. S ohledem na tyto důsledky mají soudy zásadně vypořádávat společné dluhy jejich přikázáním oběma manželům rovným dílem. Přesto nelze zcela vyloučit, že ve výjimečných případech, ve kterých pro to budou dány okolnosti konkrétní projednávané věci, bude společný dluh náležející do SJM přikázán jen jednomu z manželů. Podmínkou takového postupu bude zpravidla souhlas manžela, jemuž má být celý dluh přikázán, a řádné zdůvodnění mimořádných okolností případu, které přikázání celého dluhu jen jednomu z manželů odůvodňují. Za takovou mimořádnou okolnost lze v poměrech konkrétního případu označit například situaci, kdy společný dluh vznikl v souvislosti s pořízením věci, která je také předmětem vypořádání, ale její obvyklá cena je snížena právní závadou (např. zástavním právem) a vzhledem k tomu bude snížena i náhrada za přikázání věci jednomu z manželů. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2021, sp. zn. 22 Cdo 753/2020, publikovaný pod č. 23/2022 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč.)

121. Po zvážení všech okolností případu (zástavního práva zatěžujícího nemovitosti, současného průběhu splácení a délky předpokládaného dalšího splácení dluhu) má soud za to, že by nebylo spravedlivé, aby dluh související s vypořádávanou věcí byl přikázán oběma manželům rovným dílem. Proto soud přikázal zůstatek dluhu k zaplacení pouze žalobci, který však zároveň přebírá do svého vlastnictví věc, která je zatížena zástavním právem sloužícím k zajištění tohoto dluhu. (výrok II. rozsudku). (Je však nutné připomenout, že toto vypořádání nemá vliv na vztahy účastníků ke třetím osobám, proto vůči věřiteli zůstává žalovaná nadále povinnou dluh uhradit.)

122. Ohledně způsobu přikázání movitých věcí se účastníci také v zásadě shodli, přičemž žalovaná měla zájem pouze o přikázání automobilu zn. jméno FO a zahradního lehátka (výrok III.). Žalobce projevil zájem o přikázání ostatních věcí s výjimkou skleněného stolu, o který neprojevil zájem žádný z účastníků. Vzhledem k tomu, že soud přikázal do výlučného vlastnictví nemovitost, ve které se stůl již po dobu mnoha let používá, přikázal soud i stůl do vlastnictví žalobce. Ani ohledně přikázání zůstatků na bankovních účtech nebyly rozpory, proto je soud přikázal žalobci (výrok I. rozsudku).

123. Žalobci tedy soud přikázal jmění v celkové hodnotě částka (nemovitost částka + movité věci v hodnotě částka + zůstatky na běžných účtech ve výši částka - úvěr částka = AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno Anonymizováno). Žalované pak byly přikázány věci v hodnotě částka.

124. Žalobce tedy v důsledku vypořádání nabude jmění (dům, věci a pohledávky na bankovních účtech a dluh) za částka, žalovaná věci v hodnotě částka. Protože žalovaný dostane jmění ve výši převyšující jeho vypořádací podíl (i po započtení vnosu), musel by rozdíl zaplatit žalované; tento rozdíl činí částka (částka) - obdobný výpočet z pohledu žalované dospívá ke stejnému výsledku: protože žalovaná dostala věci za částka, je tuto částku třeba odečíst od vypočteného podílu žalované na SJM a žalované by měl být vyplacen (průběžný) vypořádací podíl ve výši částka (Anonymizováno).

125. Poté však soud vzal v úvahu ještě platby zaplacené účastníky po zániku manželství. Podle judikatury Nejvyššího soudu výdaje na majetek patřící do zaniklého společného jmění manželů po rozvodu manželství netvoří součást společného jmění manželů, lze je ale v rámci širšího vypořádání SJM vypořádat. Podle rozhodnutí NS 22 Cdo 5703/2015, kterého se žalobce dovolal, přírůstky a výnosy z majetku, který byl ve společném jmění manželů v okamžiku jeho zániku, vzniklé v období od zániku společného jmění do jeho vypořádání, již striktně vzato součást společného jmění netvoří, protože po zániku společného jmění nelze nadále jeho masu rozšiřovat. Právní režim těchto přírůstků a výnosů se řídí (stejně jako majetek v doposud nevypořádaném společném jmění manželů) podle § 853 obč. zák. přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o společném jmění manželů a tyto přírůstky a výnosy lze vypořádat v rámci řízení o vypořádání společného jmění manželů. Platí tedy, že při užívání tohoto majetku jednotlivými účastníky či braní plodů a užitků z něho nevzniká mezi nimi závazkový vztah z bezdůvodného obohacení. Tyto přírůstky a výnosy lze vypořádat v rámci řízení o vypořádání společného jmění manželů pouze za podmínky, byl-li nárok na jejich vypořádání uplatněn ve lhůtě tří let od zániku společného jmění manželů. Vzhledem k obsahové podobnosti úpravy obsažené v § 149 odst. 2, 3 obč. zák. a § 742 odst. 1 o. z., kterou důvodová zpráva k občanskému zákoníku označuje dokonce jako přepis dosavadní právní úpravy (k tomu srovnej Eliáš, K. a kolektiv: Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem, Sagit, 2012, str. 324), neshledává dovolací soud důvod k odklonu od uvedených závěrů pro řešení situací, kdy jeden z manželů ze svých výlučných prostředků hradí dluh tvořící součást SJM ani v poměrech o. z. tím spíše, že podle § 736 věty druhé o. z. platí, že dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně. Jestliže navíc § 742 odst. 1 písm. a) o. z. normuje při vypořádání SJM stejnou velikost podílů obou manželů na vypořádávaném jmění, přičemž podíl na jmění představuje podíl jak na aktivech, tak i na pasivech tohoto jmění, tj. na společných dluzích (k tomu srovnej § 495 o. z.), je zřejmé, že úprava mimo jiné v § 742 odst. 1 písm. c) o. z. musí dopadat i na případy použití výhradního majetku na společné dluhy bez ohledu na to, že uvedené ustanovení hovoří toliko o vynaložení na společný majetek. Podle přesvědčení Nejvyššího soudu není žádný důvod pro odlišení případů, kdy jsou výhradní prostředky jednoho z manželů použity na společný majetek na straně jedné a na úhradu společných dluhů na straně druhé. V obou případech musí mít manžel právo na zohlednění těchto prostředků při vypořádání SJM. Jestliže pak jeden z manželů snižoval dluh, jehož vznik umožnil získání finančních prostředků na pořízení nemovitostí, má primárně právo na náhradu za takto použité finanční prostředky. (…) Plnění poskytnuté jedním z manželů z jeho výlučného majetku na úhradu dluhu tvořícího SJM je třeba považovat za vnos, jehož režim podléhá § 742 odst. 1 písm. c) o. z. To platí s přihlédnutím k § 736 větě druhé o. z. i pro plnění, která z výlučného majetku na úhradu společných dluhů poskytl některý z manželů po zániku SJM. I požadavek na zohlednění vnosu ve smyslu § 742 odst. 1 písm. c) o. z. může být poměřován úvahou o disparitě podílů. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 6109/2017, ze dne 27. 3. 2018 a sp. zn. 22 Cdo 2020/2018). Nejvyšší soud také již v poměrech obč. zák. formuloval v rozsudku ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3779/2014 (uveřejněném pod č. 103/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč.), mimo jiné závěr, že jestliže se některý z manželů po rozvodu manželství podílel na zaplacení společného dluhu již ze svých výlučných prostředků, má právo na jejich náhradu ve smyslu § 149 odst. 2 věty druhé obč. zák. Tato skutečnost se pak promítne do výroku o povinnosti jednoho z manželů zaplatit určitou částku druhému na vyrovnání jejich podílů. U dosud nevyrovnaných společných dluhů a pohledávek účastníků je namístě, aby soud ve výroku o jejich vypořádání promítnul jejich výši v době, kdy k vypořádání dochází, při současném zohlednění toho, co který z účastníků na dluh zaplatil.

126. Proto soud považoval za nutné zohlednit i platby zaplacené účastníky po rozvodu manželství z různých důvodů souvisejících s dosud nevypořádaným společným jměním manželů. V řízení bylo jednak prokázáno, že po zániku manželství žalobce hradil ze svých výlučných prostředků vklady na účet stavebního spoření a úroky z meziúvěru, tedy náklady nutné spojené se společným jměním manželů, proto má právo na náhradu ½ takto vynaložené částky. Dále oba účastníci hradili některé náklady, které vyplývají přímo z vlastnictví některých věci (nemovitosti, automobilu, televizoru apod.), proto také v případě těchto nákladů mají právo na náhradu ½ zaplacených částek. Vzhledem k tomu, že žalovaná zaplatila na tyto nutné náklady částku částka (Anonymizováno + částka), má právo na náhradu částky částka ze strany žalobce. Žalobce po zániku SJM zaplatil jednak částku částka na nutnou administraci stavebního spoření, meziúvěru a úvěru (částka úroky z meziúvěru do částka úroky z meziúvěru od Anonymizováno + vklady stav. spoření částka do Anonymizováno + částka vklady stav. spoření od Anonymizováno do Anonymizováno + částka úroky z úvěru od Anonymizováno) a dále částku částka na náklady spojené s vlastnictvím věcí (Anonymizováno), tedy celkem částku částka, proto by měla žalovaná zaplatit jednu polovinu vynaložené částky ve výši částka na vyrovnání těchto nákladů žalobci.

127. Poněkud odlišně však soud zhodnotil náklady zaplacené žalobcem po zániku manželství na úhradu cen plnění spojených s užíváním nemovitosti ve Anonymizováno. V řízení totiž bylo zjištěno, že žalobce prokazatelně nemovitosti neužívá od dubna Anonymizováno a v domě bydlela a bydlí pouze žalovaná. Z tohoto důvodu soud využil také v případě těchto nákladů možnost disparity podílů. Vzhledem k prokázanému výlučnému užívání domu žalovanou po zániku manželství má soud za to, že žalovaná by se v převážné míře měla podílet i na úhradě plnění, která souvisela pouze s užíváním domu (plyn, elektřina, vodné a stočné). Při vědomí, že i v případě, že by nemovitosti neužíval žádný z účastníků, bylo by nutné určité náklady na tato plnění vynakládat, aby nemovitost nechátrala, považuje soud za odpovídající, pokud žalovaná jako uživatelka těchto nemovitostí zaplatí 80% nákladů na tato plnění a žalobce 20% nákladů. Vzhledem k celkovým uhrazeným nákladům, které byly učiněny předmětem řízení, ve výši částka, představuje 80% podíl žalované částku částka a 20% podíl žalobce částka.

128. Podíl žalobce na platbách uhrazených po zániku SJM by tedy měl představovat částku částka (Anonymizováno), avšak žalobce již zaplatil částku částka, tedy o částka více, než činí jeho podíl. Podíl žalované na již uhrazených dluzích činí celkem částku částka (Anonymizováno, přičemž žalovaná zaplatila dosud pouze částku částka, tedy o Anonymizováno méně, než činí její podíl. Tuto částku tedy musí žalovaná žalobci nahradit.

129. Vypočtený podíl žalované na platbách zaplacených z titulu SJM po jeho zániku je tedy třeba odečíst od průběžného vypořádacího podílu stanoveného v částce částka (srov. bod 112. rozsudku). Po odečtení podílu na již zaplacených platbách s přihlédnutím k tomu, kolik žalobce již na tyto platby přeplatil (částka), vychází tedy, že žalobce má uhradit konečný vypořádací podíl ve výši Anonymizováno).

130. Ke stejnému výsledku dojde i výpočet, vycházející z postavení žalované. Žalovaná dostala majetek za částka, její podíl na SJM však po zohlednění vnosů, investic a disparity činí částka; takto ze společného majetku dostává o částka méně, než činí její podíl. Nicméně žalobce má nárok na zaplacení poloviny částky, kterou zaplatil na společný dluh již po zániku manželství a společného jmění, tedy částka a právo na náhradu 80% částky zaplacených energií ve výši částka, přičemž má žalované zaplatit polovinu nákladů, které ona uhradila po rozvodu manželství částka; vychází tak opět, že vypořádací podíl žalované činí částka.

131. Pokud jde o lhůtu k plnění, obecně platí, že v řízeních o vypořádání SJM mají soudy zvažovat při volbě způsobu vypořádání i rozsah platební povinnosti, která vznikne a s tím související lhůtu k plnění. Byť lze připustit, že i v řízeních o vypořádání SJM mohou okolnosti případu vyžadovat stanovené delší než třídenní lhůty k plnění, je obecně žádoucí, aby majetkové poměry mezi bývalými manžely byly vypořádány ve lhůtě co nejkratší. Proto soud vzhledem k výši vypořádacího podílu stanovil žalobci lhůtu k zaplacení vypořádacího podílu v délce 60 dnů od právní moci rozsudku (výrok IV. rozsudku).

132. O náhradě nákladů řízení (výrok V.) rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť řízení o vypořádání společného jmění manželů je sice řízením, ve kterém mají účastníci na obou stranách sporu jak postavení žalobce, tak i postavení žalovaného (iudicium duplex), ale ve smyslu nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 22. 9. 2011, sp. zn. I. ÚS 1441/2011 je základním pravidlem rozhodování o náhradě nákladů řízení o vypořádání společného jmění manželů zásada úspěchu ve věci. Soud v rámci úvahy o úspěchu účastníků ve věci zohlednil to, že ohledně způsobu vypořádání jednotlivých věcí se soud téměř plně přiklonil k variantě navrhované žalobce (s výjimkou skleněného stolu), přičemž oba účastníci se výrazně rozcházeli v představách o výši vypořádacího podílu, zejména proto, že žalovaná hodnotila výběry z účtu jako tzv. „odklony ze společného jmění manželů“, s čímž se soud netotožnil. Žalovaná požadovala vyplacení vypořádacího podílu ve výši částka, naproti tomu žalobce, který navrhoval, že žalované vyplatí vypořádací podíl ve výši částka, byl tedy ve věci neúspěšný pouze v nepatrné části, a soud mu proto přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve smyslu ů 142 odst. 3 o. s. ř. Soud se neztotožnil s námitkou žalované, že žalobci by neměla být náhrada nákladů přiznána vzhledem k tomu, že se osobně nedostavil k mediaci, z toho důvodu, že k mediaci se dostavila právní zástupkyně žalobce, která měla mandát za žalobce jednat. Ačkoli je možné souhlasit s tím, že by bylo vhodnější, aby se účastník k mediaci dostavil osobně, je přípustný i způsob, který žalobce zvolil, což vyplývá i z vyjádření mediátorky, která soudu podala zprávu, že se účastníci k nařízené mediaci dostavili.

133. Náklady původního řízení před soudem 1. stupně tedy celkem činily částka, a to podle § 8 odst. 6, § 7 č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu se při stanovení tarifní hodnoty sporu vychází z ½ hodnoty všech vypořádávaných věcí. Hodnota v daném případě činila ke dni vyhlášení původního rozsudku ve věci částka, sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částka. Tyto náklady sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky částka za účast při přípravě jednání dle § 11 odst. 2 písm. g) a. t. ze dne datum, z částky částka za návrh na zajištění důkazů nebo dědictví dle § 11 odst. 2 písm. a) a. t. ze dne datum, z částky částka za účast při přípravě jednání dle § 11 odst. 2 písm. g) a. t. ze dne datum, z částky částka za účast při přípravě jednání dle § 11 odst. 2 písm. g) a. t. ze dne datum, z částky částka za účast při přípravě jednání dle § 11 odst. 2 písm. g) a. t. ze dne datum, z částky částka (3 x částka) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum, z částky částka (2 x částka) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum, z částky částka (2 x částka) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum, z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum a z částky částka (2 x částka) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum včetně osmnácti paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t., dále cestovní náhrady v celkové výši částka, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 56 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 463/2017 Sb. při průměrné spotřebě 11,3 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 463/2017 Sb.) podle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 56 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 11,3 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 56 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 11,3 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 56 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 11,3 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 56 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 11,3 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 56 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 11,3 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 56 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 11,3 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 56 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 11,3 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 56 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 11,3 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 72 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 463/2017 Sb. při průměrné spotřebě 11,3 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 463/2017 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t.

134. Polovina hodnoty věcí projednávaných v řízení o odvolání činila taktéž částka, sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby proto činí částka. Náklady řízení účelně vynaložené žalobcem v odvolacím řízení tedy představují částka. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum a z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum včetně dvou paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

135. V následujícím řízení před soudem I. stupně byla zjištěna polovina hodnoty vypořádávaných věcí částka (částka + úvěr Anonymizováno + zaplacené platby Anonymizováno, ze které pak činí sazba za jeden úkon právní služby částka. Za následující řízení před soudem I. stupně žalobci přísluší náhrada nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka (2 x částka) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum a z částky částka za účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí dle § 11 odst. 2 písm. f) a. t. ze dne datum včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši částka, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 56 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 11,3 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 56 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 11,3 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Pokud advokátka žádala odměnu za další úkon právní služby spočívající v poradě přesahující 1 hodinu, tuto odměnu soud nemohl v rámci náhrady nákladů řízení přiznat, neboť její provedení nebylo v řízení doloženo a nevyplývá ani ze spisu.

136. Celková částka náhrady účelně vynaložených nákladů řízení žalobce tedy činí částka (Anonymizováno). Proto soud vzhledem k výši nákladů řízení stanovil žalované lhůtu k zaplacení v délce 60 dnů od právní moci rozsudku (výrok V.).

137. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady řízení, které platil stát, představují znalečné. Vzhledem k tomu, že část znalečného dosud nebyla znalcům přiznána, a nelze proto určit jeho výši, rozhodl soud pouze o základu náhrady nákladů řízení tak, že uložil žalované, která byla ve věci procesně neúspěšná, povinnost nahradit státu náklady řízení (výrok VI. rozsudku). Přesná částka náhrady nákladů bude určena samostatným usnesením, jakmile bude soudu známa (§ 155 odst. 1 věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudouli splněny povinnosti uložené tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Související dokumenty

Citované dokumenty

Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)
177/1996 · 2022-05-18 · 52× citováno v dokumentu
Zákon občanský zákoník
89/2012 · 2022-05-18 · 34× citováno v dokumentu
Vyhláška o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad
333/2018 · 2022-05-18 · 8× citováno v dokumentu
Občanský soudní řád
99/1963 · 2022-05-18 · 6× citováno v dokumentu
22 Cdo 6109/2017
Nejvyšší soud · 22 Cdo 6109/2017 · ECLI:CZ:NS:2018:22.CDO.6109.2017.1 · 2018-03-27 · 3× citováno v dokumentu
22 Cdo 753/2020- II.
Nejvyšší soud · 22 Cdo 753/2020 · ECLI:CZ:NS:2021:22.CDO.753.2020.3 · 2021-06-29 · 2× citováno v dokumentu

Nejnovější rozhodnutí citující tento dokument

22 Cdo 1629/2024
Nejvyšší soud · 22 Cdo 1629/2024 · ECLI:CZ:NS:2024:22.CDO.1629.2024.1 · 2024-07-31 · 2× citováno v dokumentu