OSBK 9 C 3/2023-85

Okresní soud v Blansku rozhodl soudcem Mgr. Dominikem Kožnárkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) jméno příjmení, datum narození ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_003⟫ b) jméno příjmení, datum narození ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_005⟫ oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_006⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_007⟫ proti ⟪LB:lb_008⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ o ochranu osobnosti,

I. Žaloba na uložení povinnosti žalovanému do 7 dnů ode dne právní moci rozhodnutí zaslat Žalobcům omluvu na e-mail email a v kopii na e-mail email ve znění:

„ Omlouvám se tímto panu příjmení jméno příjmení, a paní jméno příjmení, oba bytem adresa, že jsem:

(a) dne datum rozeslal výzvu adresovanou panu příjmení jméno příjmení a paní jméno příjmení, ve které jsem bezdůvodně a neoprávněně žádal o zjednání nápravy na pozemku pana příjmení jméno příjmení a paní jméno příjmení, parc. číslo k.ú. obec (číslo), (dále jen„ Pozemek“), tak, aby nedocházelo k podmáčení mého pozemku parc. číslo k.ú. obec (číslo), (dále jen„ Můj pozemek“), ke kterému mělo dojít v důsledku anonymizováno 7 slov a dále také průtokem vody z Pozemku na Můj pozemek (dále jen„ Výzva“);

(b) Výzvu jsem zaslal mimo jiné na e-mail územní celek a na e-mail bývalého zaměstnavatele pana příjmení jméno příjmení (anonymizována čtyři slova) a dále ji neoprávněně a bezdůvodně šířil mezi třetí osoby; čímž jsem neoprávněně zasáhl do cti, důstojnosti a soukromí pana příjmení jméno příjmení a paní jméno příjmení“, se zamítá.

II. Žalobce a/ a žalobkyně b/ jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 13 600 Kč k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení a to 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobci ve svých tvrzeních uvádí, že jsou vlastníci pozemku sousedícího s pozemkem žalovaného. Již v minulosti byly mezi nimi řešeny spory ohledně prorůstání tújí umístěných na pozemku žalovaného. V roce 2020 si nechali žalobci na svém pozemku postavit anonymizováno. Žalovaný se domníval, že instalace anonymizováno neproběhla řádně, důsledkem mělo být pravidelné zavodňování pozemku žalovaného. Žalovaný byl žalobci informován, že bazén byl zkontrolován a jeho instalace není důvodem vytápění jeho pozemku. Žalovaný přesto dne datum rozeslal e-mailovou výzvu žalobcům ve které požadoval zjednání nápravy. Tento e-mail byl zaslán také na e-mailovou adresu územní celek, také na e-mail bývalého zaměstnavatele žalobce a/. Dne datum podal žalovaný na stát. instituce podnět, ve kterém se dožadoval prošetření podmáčení pozemku v důsledku možných technických závad na pozemku žalobců. anonymizována dvě slova stát. instituce v součinnosti se stavebním stát. instituce následně provedl dne datum šetření na pozemku žalobců a nebyly zjištěny žádné závady. Dne datum byla kontrolním orgánem provedena také prohlídka na pozemku žalovaného, bylo zjištěno podmáčení vjezdu do zahrady v zadní části pozemku. Nebylo nalezeno, že by tento stav jakkoliv souvisel s pozemkem žalobců. Dne datum vyzval vodoprávní úřad žalovaného, aby do spisu doplnil hydrogeologický posudek vsakovacích podmínek na jeho pozemku a doklad o funkčnosti drenážního potrubí. Žalovaný na tuto výzvu nereagoval, dne datum vyzval žalovaného opakovaně, žalovaný žádný znalecký posudek nedoložil, pouze datum, resp. datum předložil e-mailové vyjádření Ing. jméno příjmení, znalce v oboru vodní stavby, podle kterého poměry na pozemku žalovaného mohou být ovlivněny 1-3 větvemi drenáží v obci obec. Dne datum bylo zjištěno, že při stavbě inženýrských sítí jméno příjmení v obci obec došlo k přerušení drenážního potrubí, což je pravděpodobný důvod vytápění pozemku žalovaného. Další řízení ohledně podnětu žalovaného bylo ze strany stát. instituce proto ukončeno. Nařčení žalovaného vůči žalobcům bylo nepravdivé, žalovaný svými nepravdivými nařčeními ohledně zatopení pozemku výrazně zasáhl do práva na ochranu cti a vážnosti žalobců. Jednání žalovaného zasáhlo do sociální, občanské a profesionální sféry žalobců. Výroky ve výzvě adresované žalobcům - zaslané na územní celek a bývalému zaměstnavateli žalobce a/ - přesahují přípustnou intenzitu a jsou objektivně způsobilé vyvolat veřejné dehonestační účinky. Tyto výroky jsou schopné způsobit reputační újmu žalobcům, až už v obci obec, tak v profesním životě žalobců. Výzva žalovaného byla koncipována tak, že z její formulace lze nabýt dojmu, že žalobci neudržují svůj pozemek v dobrém stavu, popř. že snad záměrně škodí svým sousedům. Žalovaný byl ze strany žalobců opakovaně informován, že závada, která způsobuje zatopení jeho pozemku není způsobena špatnou realizací anonymizováno. Nařčení ze strany žalovaného byly pouhé spekulace, sám nepodnikl žádné kroky ke zjištění příčiny závady, neověřil pravdivost svých nařčení. Podle judikatury není nutně vyžadováno, aby obsah zveřejněné informace měl sám o sobě difamační charakter, zásah do osobnosti může spočívat již z faktu, že zveřejněná informace je nepravdivá. Zasláním výzvy bývalému zaměstnavateli žalobce a/ zasáhl žalovaný i do profesní sféry žalobců. Musel si být vědom, že žalobce a/ už u bývalého zaměstnavatele nepracuje, cílem žalovaného bylo žalobce a/ profesně poškodit, nikoliv jen informovat. Žalobci nejsou schopni posoudit, jaký vliv měly obvinění žalovaného na profesní sféru žalobce a/. Důvodem pro zaslání výzvy anonymizováno obec bylo pouze vytvořit nátlak na žalobce, poškodit je v očích zastupitelstva, sousedů a spoluobčanů, fakticky tak došlo jejímu zveřejnění. Není významné, zda ke vzniku osobnostní újmy dojde, postačí, že došlo k zásahu objektivně způsobilému narušit osobnostní zájmy, nevyžaduje se přímé vyvolání následků. Není tak rozhodný okruh osoby do jejichž sféry se tvrzení žalovaného dostalo.

2. Žalovaný ve svém vyjádření popisuje okolnosti vzniků konfliktů mezi účastníky – problémy související s poničením oplocení, stavbou zahradního domku a navýšení pozemku, spor o údržbu a sestřih tújí, realizace venkovních omítek rodinného domu, stavba betonového oplocení. Od doby, kdy si žalobci nechali na svém pozemku nainstalovat anonymizováno se zřetelně změnily vsakovací podmínky na pozemku žalovaného (do té doby tam žádná voda nestála, spíše se musel prostor zalévat). Koncem ledna 2021 viditelně a dlouhodobě z pozemku žalobců protékala voda na pozemek žalovaného. Bylo zjevné, že podmáčení není jen přechodný stav, z tohoto důvodu poslal žalobci zmiňovaný e-mail na jím dříve poskytnuté a vzájemně užívané e-mailové adresy, tedy i pracovní e-mail žalobce a/. Výzvu zaslal také na anonymizováno v obec z důvodu zjištění informací, jak situaci řešit, s tím, že voda přes jeho pozemek vytéká na pozemek obce. Protože žádná odezva od žalobců nepřišla, navštívil anonymizována tři slova v obec, zde sepsali podnět k prošetření. Právního zástupce žalobců o situaci informoval. Následně byl také nucen podat vysvětlení k věci u policie v obec, poté byla věc ze strany police ukončena. V červenci 2021 byl proveden anonymizována tři slova obec anonymizována dvě slova obec kontrolní den na pozemku žalobců, následně dne datum proběhl kontrolní den také na pozemku žalovaného. Žalovaný se snažil získávat informace, jak průtoku povrchové vody zabránit. Žalobcům zaslal e-mail na všechny jimi poskytnuté e-mailové adresy a e-mail na OÚ v obec. Požadavku žalobců, aby ustal ve svém konání, tedy hledání příčiny podmáčení, nemohl vyhovět, jednalo se o vážný stav a musel zabránit vzniku dalších škod. Domnívá se, že svým postupem nezasáhl do cti, důstojnosti a soukromí žalobců. V listopadu 2022 Odbor životního prostředí v obec podnět k prošetření uzavřel. Přesto, že bylo opraveno meliorační potrubí za pozemkem žalovaného, nadále se v kontrolní šachtě na pozemku žalovaného objevuje vysoká hladina podzemní vody. Žalovaný je přesvědčen, že svou e-mailovou výzvou nezasáhl do osobnostních práv žalobců, učinil ji v souvislosti s havarijním stavem na svém pozemku a snaze zabránit vzniku dalších škod. Pokud také zaslal výzvu na e-mailovou adresu bývalého zaměstnavatele žalobce a/, nešlo o řešení situace na úrovni profesní, nebylo jeho cílem žalobce profesně poškodit. Žalobce a/ jej z této adresy dříve opakovaně sám kontaktoval v jiných soukromých věcech. To, že žalobce a/ už u uvedené společnosti nepracuje, nemohl vědět. Jednatelem této společnosti bylo k dotazu žalovaného následně sděleno, že e-mailová adresa je neaktivní, zpráva spadla do sběrného účtu a byla vymazána. Zasláním e-mailu na obec Drnovice nešlo o snahu poškodit žalobce v očích zastupitelstva, sousedů a spoluobčanů. Na obecní úřad se obrátil s žádostí o pomoc s řešením situace a žádal nápravu závadového stavu, za situace, kdy z pozemku žalobců evidentně a nepřirozeně protékala voda. Protože nedošlo k žádné reakci, obrátil se na anonymizována tři slova anonymizována dvě slova obec a to na základě doporučení územní celek anonymizována tři slova v obec.

3. Ve vyjádření ze dne datum žalobci navrhli připuštění změny žaloby spočívající v rozšíření žalobního petitu v části I. písm. b) o část„ a dále ji neoprávněně a bezdůvodně šířil mezi třetí osoby“, a to zejména s ohledem ke zjištění o rozšíření pomluv mezi třetí osoby. Reagují také na nepravdivé vyjádření žalovaného, v kterém se snaží vykreslit žalobce jako ničitele sousedských vztahů a problematické sousedy. Žalobci mají problematický vztah pouze s žalovaným, který opakovaně narušuje poklidné žití žalobců (anonymizováno 17 slov). Emailová zpráva ze dne datum byla varováním určeným pouze žalobcům, neobsahuje žádné relevantní informace, na základě kterých by územní celek mohla zahájit šetření. Výzvu nelze považovat ani za podnět k zahájení správního řízení ve smyslu ust. § 42 správního řádu. Žalovaný nepožadoval po obci obec žádné informace a ani nepožadoval, aby územní celek vynaložila nějakou aktivitu. Jejím jediným cílem bylo vytvoření formy nátlaku. Není jasné, proč žalovaný zasílal svoji výzvu i na adresu bývalého zaměstnavatele, když měl k dispozici soukromé emailové adresy, z nichž žalobce a/ s žalovaným pravidelně komunikoval. Je otázkou, kolika zaměstnancům bývalého zaměstnavatele se výzva nejen dostala, ale i dostat mohla.

4. Je nesporné, že pozemky účastníků spolu sousedí (viz také výpisy z katastru nemovitostí list vlastnictví a list vlastnictví pro kú obec). Ze smlouvy o dílu ze dne datum i shodných tvrzení účastníků je také nesporné, že v průběhu roku 2020 (srpen) si žalobci nechali na svém pozemku postavit anonymizováno.

5. Z předloženého vytištěného emailu vyplývá, že dne datum zasílá žalovaný na adresy žalobců email, email, email, email, i na adresu email zprávu následujícího znění:

„ anonymizována dvě slova, role v řízení příjmení, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova datum anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno. anonymizována dvě slova anonymizováno anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno anonymizováno rok. anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova datum anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno datum anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno. anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova. anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno datum. anonymizována dvě slova jméno příjmení“.

6. Dne datum byl žalobci na stát. instituce podán podnět k prošetření okolností nasvědčujících tomu, že by mohl být spáchán anonymizována tři slova, kde v rámci popisu skutkového stavu uvádějí tvrzení týkající se vzájemných sporů v roce 2018 ohledně odstranění větví a stromů a zaslané emailové zprávy ze dne datum. Žalovaný byl předvolán k podání vysvětlení, zde mimo jiné uvedl, že od doby postavení anonymizováno žalobci začalo docházet ke zvýšenému průtoku vody přes zadní část jeho zahrady, má za to, že došlo k narušení drenáží. Z toho důvodu vyzval žalobce emailovou zprávou zaslanou datum nápravě vadného stavu. Tuto zprávu zaslal na adresy, které poskytl sám jméno příjmení (poskytl mu vizitku se zaměstnavatelem anonymizováno) kde spolu dříve běžně komunikovali, tj. email, email, email, email. Na více adres zprávu zaslal z toho důvodu, že se jednalo o havarijní stav. To že jméno příjmení již není zaměstnán ve právnická osoba nevěděl, ani vědět nemohl, tuto skutečnost se dozvěděl až poté, co byl předvolán na policii. Následně oslovil právnická osoba ohledně zaslaného emailu, bylo mu sděleno, že jméno příjmení zde již nepracuje a tato emailová schránka je již neaktivní, tato pošta padla mezi spamy, tento email nikdo nečetl ani neotevřel a byl smazán. Emailovou zprávu zaslal i na adresu stát. instituce, ihned v pondělí (email byl zaslán v sobotu) kontaktoval obecní úřad, konkrétně asistentku starosty, ta po konzultaci se starostkou mu oznámila, že má postupovat tak, že má zaslat podnět na anonymizována dvě slova obec, což učinil a byl odkázán na anonymizována tři slova obec, s kterým jedná. Zaslaný email byl myšlený jako výzva k nápravě stavu věci, nejednalo se o zprávu pomlouvačnou, neměl v úmyslu anonymizováno způsobit nějaký následek v podobě ztráty morálního kreditu či vážnosti. Z připojené emailové komunikace mezi žalovaným a právnická osoba spol. s r.o. email), ze datum je prokázáno, že žalovaný oslovil tuto společnost sdělením, že dne datum zaslal na jejich adresu soukromý email pro pana jméno příjmení, nevěděl však, že zde již není zaměstnán. Odpověď za právnická osoba spol. s r.o. zaslal Ing. jméno příjmení (podepsán jako jednatel společnosti), uvedl, že email se k němu nedostal, ověřil, že email došel, jednalo se o neaktivní emailovou adresu, zpráva spadla mezi spamy a omyly, nebylo na ni reagováno. Vzhledem k tomu, že se jednalo o email soukromý zaslaný omylem byl vymazán. Dne datum obec ČR Územní odbor obec, Obvodní oddělení obec věc vedenou pod číslo jednací odložila s tím, že věc nebude nadále šetřena, přičemž šetřením bylo zjištěno, že se ve věci nejedná o trestný čin ani přestupek.

7. Skutkový stav byl dostatečně prokázán listinnými důkazy, je nesporné, že žalobci si v roce 2020 nechali postavit na svém pozemku (sousedící s pozemkem žalovaného) anonymizováno, ze smlouvy o dílo ze dne datum vyplývá, že dílo má být zhotoveno a předáno dne datum. Z důvodu nesprávných závěrů vycházejících z přesvědčení, že při stavbě anonymizováno na pozemku žalobců došlo k narušení drenážních potrubí a tím vzniku škodných událostí v podobě podmáčení a zatopení části jeho pozemku, dne datum zasílá žalovaný email, jehož obsahem je sdělení, že z důvodu opětovného zatopení jeho zahrady žádá okamžitou a trvalou nápravu. Důvod škodných událostí spatřuje v průtoku vody z pozemku žalobců, a to od doby stavby bazénu v roce rok, přičemž poskytnuté videozáznamy prokazují fakt silně podmáčené části pozemku žalovaného.

8. Emailová zpráva byla zaslána mimo žalobcům samotným také na emailovou adresu územní celek, i na emailovou adresu v té době již bývalého zaměstnavatele žalobce a/ právnická osoba

9. Z emailové korespondence účastníků vyplývá, že byli v písemném kontaktu i prostřednictvím emailové adresy žalobce a/ email (žalovaný tuto skutečnost dokládá předloženými emaily z průběhu roku 2012), dále byly žalovaným používány pro písemnou komunikaci adresy email, zdenka email (jak dokládají kopie emailových zpráv v průběhu roku 2018 a 2019) také adresa email (viz emailová komunikace v průběhu roku 2020). Žalovaný po zjištění, že jméno příjmení nepracuje ve právnická osoba spol. s r.o. upozornil jednatele společnosti na fakt zaslané zprávy pro jméno příjmení (viz email ze dne datum), ze strany právnická osoba spol. s.r.o. byla tato zpráva vymazána (viz sdělení Ing. jméno příjmení v reakci na email žalovaného).

10. Na základě podnětu žalovaného ze dne datum byla dne datum provedena kontrola pozemku žalobců, nebyly zjištěny žádné závady či souvislost s problémy na pozemku žalovaného (viz protokol anonymizováno stát. instituce ze dne datum a ze dne datum). Naopak bylo zjištěno na základě kontroly ze dne datum, že došlo k přerušení melioračních potrubí, které byly provedeny stavbou jméno příjmení a přerušení melioračních potrubí způsobené rozšířením distribuční elektrické sítě (to dokládá sdělení MěÚ obec, odbor tvorby a ochrany životního prostředí ze dne datum k podnětu k prošetření podmáčení pozemku). Bylo tedy prokázáno, že opakované zatopení a podmáčení pozemku žalovaného nemá souvislost se stavbou bazénu na pozemku žalobců.

11. Podle § 81 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník, dále jen o. z.) je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Podle odst. 2 ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

12. Podle § 82 odst. 1 o. z. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

13. Ke vzniku občanskoprávních sankcí za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnosti fyzické osoby musí být jako hmotněprávní předpoklad odpovědnosti splněna podmínka existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu spočívající buď v porušení, nebo jen ohrožení osobnosti fyzické osoby v její fyzické a morální integritě, tento zásah musí být neoprávněný (protiprávní) a musí zde existovat příčinná souvislosti mezi zásahem a vzniklou újmou na chráněných osobnostních právech fyzické osoby. Nenaplnění kteréhokoliv z těchto předpokladů vylučuje možnost sankcí podle ustanovení § 82 o.z.

14. Pro vznik osobnostněprávních nároků není zavinění rušitele vyžadováno ani se nepředpokládá, ale pro vznik závazku k náhradě majetkové či nemajetkové újmy je i v případě zásahu do osobnosti člověka vyžadována existence zavinění na straně rušitele, které se v nedbalostní formě presumuje (§ 2911 o. z.).

15. Neoprávněným zásahem do práva na ochranu osobnosti je jednání směřující proti osobní i mravní integritě fyzické osoby, které je objektivně způsobilé snížit její důstojnost, vážnost a čest a které ohrožuje její postavení, resp. uplatnění ve společnosti (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 1. října 2002, sp.zn. 28 Cdo 983/2002). Pro úspěšné uplatnění práva na ochranu osobnosti není vyžadováno vyvolání konkrétních následků zásahu proti tomuto chráněnému statku, ale postačí, že zásah byl objektivně způsobilý narušit nebo alespoň ohrozit chráněná práva (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 662/2002).

16. V tomto případě je předmětem sporu výrok, který je skutkovým tvrzením, tedy se opírá o fakt, objektivně existující realitu, která je zjistitelná pomocí dokazování, pravdivost tvrzení je tedy ověřitelná. Nejedná se tedy o hodnotící soud vyjadřující subjektivní názor autora, který k danému faktu zaujímá určitý postoj tak, že jej hodnotí z hlediska správnosti a přijatelnosti, a to na základě vlastních (subjektivních) kritérií.

17. Při právním hodnocení skutkového stavu lze podpůrně vycházet z judikatury, např.:

Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 30 Cdo 701/2011:„ U zásahů do cti je třeba uznat za důvod vylučující neoprávněnost difamační znevažujících skutkových tvrzení, jestliže k zásahu do cti došlo v rámci přiměřeného hájení chráněných zájmů, ať vlastních, cizích, či veřejných, při výkonu zákonem stanoveného subjektivního práva nebo plnění zákonem uložené právní povinnosti. I v těchto případech je ovšem třeba dbát o uplatnění a respektování principu společenské adekvátnosti. Hájení chráněných zájmů vlastních, cizích nebo veřejných ovšem nemůže nikdy ospravedlnit zásah do cti, k němuž došlo bez potřeby nebo při němž jednající nebyl v dobré víře o správnosti svého tvrzení, popřípadě, jehož přímým účelem bylo újmu na cti způsobit.“

Podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 262/2014:„ K porušení práva na čest může dojít nepravdivými skutkovými tvrzeními difamačního charakteru, ale též publikací nepřípustných hodnotících úsudků o této osobě. Jsou-li v kritice k charakterizaci určitých jevů a osob použity výrazy, jejichž míra expresivity je ve značném nepoměru k cíli kritiky, resp. je-li obsah kritiky zcela neadekvátní posuzovanému jednání kritizovaného, přičemž z ní vyplývá úmysl kritizovanou osobu znevážit či urazit (tzv. intenzivní exces), jde o kritiku nepřiměřenou, která je způsobilá zasáhnout do práva na ochranu osobnosti fyzické osoby.“

Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 5021/2008:„ Je třeba na základě konkrétních okolností daného případu zvážit, zda posuzovaný výrok dosahuje takové intenzity, že zasahuje do práva na ochranu osobnosti dané osoby, či zda je konkrétní situaci přiměřený.„

Podle rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 453/03:„ …chce-li kdokoliv zveřejnit o jiné osobě informaci difamačního charakteru, nelze jeho počínání považovat za rozumné či legitimní, pokud neprokáže, že měl rozumné důvody pro spoléhání se na pravdivost difamační informace, kterou šířil, a dále pokud prokáže, že podnikl řádné dostupné kroky k ověření pravdivosti takové informace, a to v míře a intenzitě, v níž mu bylo ověření informace přístupné, a konečně, pokud sám neměl důvod nevěřit, že difamační informace je nepravdivá. …Důležité pro zvážení legitimního zveřejnění informace je zkoumání motivu zveřejnění. Legitimitu zveřejnění informace nelze dovodit, pokud byla dominantně motivována touhou poškodit difamovanou osobu, pokud šiřitel sám informaci nevěřil anebo pokud ji poskytl bezohledně, aniž by se řádně staral o to, zda je či není pravdivá.“.

18. Podstatnou otázkou je, zda skutková tvrzení uvedená v emailové zprávě žalovaného (či obsahově stejné jednání vůči třetím osobám) byla způsobilá přivodit žalobcům újmu, tedy zasáhnou jejich osobnostní práva spočívající ve snížení cti a vážnosti ve společnosti. Je nutno konstatovat, že emailová výzva ze dne datum je ve svém obsahu věcná a zdvořilá. Neobsahuje vulgární či expresivní výrazy, nevyplývá z ní úmysl žalobce znevážit či urazit, pouze snaha pisatele o řešení situace, která mu přivádí újmu na jeho majetku, kdy předpokládá (za daných okolností a subjektivního přesvědčení) příčinu spočívající v nové stavbě bazénu žalobců.

19. Skutková tvrzení žalovaného neobsahují svou povahou závažné obvinění (podle závěrů policie nedošlo ke spáchání trestného činu či přestupku), lze připustit, že žalovaný řešil naléhavou, bezodkladnou záležitost (byť bez dostatečného ověření objektivní příčiny tohoto stavu), kdy tón jeho sdělení nelze shledat závadný. Výroky žalovaného neobsahují přímé nařčení z protiprávního jednání, nemají pomlouvačný, hanlivý či urážlivý charakter. Nelze konstatovat, že své výroky uvedl bezohledně či zjevně neadekvátně.

20. V tomto případě je nutno zvážit motiv a pohnutky jednání žalovaného. Žalovaný dostatečně tvrdil a prokázal, že měl rozumné důvody spoléhat se na předpoklad (časové) souvislosti stavby bazénu na pozemku žalobců a zatopení jeho pozemku. Tato informace se později ukázala jako objektivně nepravdivá. Je nutno připustit, že žalovaný pro svá skutková tvrzení dostatečně neověřil faktický a objektivní důvod vzniklého stavu, neověřil pravdivost svého tvrzení. Nebylo prokázáno, že by motivem jeho jednání byla touha poškodit žalobce.

21. Intenzita jednání žalovaného v posuzovaném výroku (vzhledem k formě a obsahu) je evidentně poměrně nízká, jen obtížně lze předpokládat, že by měla potenciál zasáhnout do osobnostních práv žalobců. S ohledem na okolnosti vzniku škodných událostí na pozemku žalovaného lze také připustit určitou míru naléhavosti a přiměřenosti k takovému jednání, také rozumné důvody spoléhat na pravdivost šířené informace.

22. Nebylo by logické, aby zasílal výzvu k odstranění závadného stavu s cílem poškodit žalobce a/ v jeho zaměstnání, toto tvrzení je jen spekulací a spíše účelovou konstrukcí. Možnost profesního poškození žalobce a/ z důvodu výzvy na odstranění závadného stavu spočívajícího ve stavebních úpravách je reálně málo pravděpodobná. Dovodit úmysl snahy poškodit žalobce a/ profesně nelze vůbec předpokládat. Nelze ani předpokládat, že by taková informace mohla (z emailové komunikace žalovaného a jednatele společnosti právnická osoba vyplývá, že nebyla komukoliv zpřístupněna) mít vliv na jeho profesní postavení, či důsledky v podobě omezení zaměstnání, postupu do vyšších pracovních či funkčních pozic a navazování obchodních vztahů.

23. V souvislosti s tím je třeba konstatovat, že bylo prokázáno, že žalovaný v minulosti pro vzájemnou komunikaci využíval i adresu zaměstnavatele žalobce a/ a nebylo prokázáno, že mu bylo tehdy známo, že žalobce a/ u tohoto zaměstnavatele již nepracuje.

24. Zpráva ze dne datum byla žalovaným odeslána na emailové adresy žalobců i na email územní celek, což samo o sobě nemohlo způsobit škodný následek, jednalo se pouze o informaci (podnět) týkající se řešeného problému, teprve následně se žalovaný (formální žádostí podanou datum adresovanou stát. instituce) domáhal prošetření podmáčení pozemku v souvislosti s možným porušením drenážního potrubí na sousedním pozemku žalobců. Pokud došlo k předání informace o podmáčení pozemku a souvislosti se stavební činností žalobců i jiným osobám v rámci komunikace s žalovaným, pak lze i v tomto jednání spatřovat velmi nízkou intenzitu možného ohrožení osobnostní sféry žalobců.

25. Z hlediska obsahu, povahy a intenzity nepravdivých skutkových tvrzení žalovaného, taková tvrzení nebyla způsobilá ohrozit reputaci a čest žalobců v očích neurčeného počtu obyvatel obce Drnovice, popř. zaměstnanců obecního úřadu.

26. Závěrem lze tedy shrnout, že nebylo prokázáno, že by byl splněn hmotněprávní předpoklad odpovědnosti, tedy splněna podmínka existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu spočívající buď v porušení, nebo jen ohrožení osobnosti fyzické osoby v její fyzické a morální integritě. Tvrzení uvedená v emailové zprávě žalovaného, popř. obsahově shodné tvrzení vůči třetím osobám, nebyla svojí povahou způsobilá přivodit žalobcům újmu, posuzované výroky nedosahují takové intenzity, aby byly způsobilé zasáhnout do práv na ochranu osobnosti žalobců. A to vše i s ohledem na rozsah příjemců nepravdivých výroků, kdy prostorově byly určeny poměrně malému počtu adresátů a z tohoto důvodu také neměly potenciál reálně zasáhnout do osobnostních práv žalobců. Navíc objektivně nebylo cílem žalovaného způsobit žalobcům újmu.

27. Druhý výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když ve sporu byl plně úspěšný žalovaný, proto soud uložil žalobcům povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalovanému zastoupeného advokátem náhradu nákladů řízení ve výši 13 600 Kč; výši náhrady nákladů právního zastoupení stanovil soud podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Zástupce žalovaného učinil ve věci čtyři úkony právní služby (příprava a převzetí věci, vyjádření k žalobě ze dne datum, nahlédnutí do spisu dne datum, účast u jednání soudu dne datum) podle ust. § 11 odst. 1, odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.

28. Podle ust. § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. a/ vyhlášky sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí 3 100 Kč, celkem tedy za 4 úkony právní služby á 3 100 Kč náleží žalobci mimosmluvní odměna ve výši 12 400 Kč. Podle ust. § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. dále žalobci náleží náhrada hotových výdajů za 4 uvedené úkony právní služby po 300 Kč, tj. celkem 1 200 Kč, v součtu tedy 13 600 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Blansku, a to ve dvou písemných vyhotoveních.

Nebude-li povinnost stanovená tímto vykonatelným rozhodnutím splněna dobrovolně, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.