OSBK 3 C 86/2021-268

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovaným: 1. Jméno žalované A, narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A ⟪LB:lb_004⟫ 2. Jméno žalované A, narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B ⟪LB:lb_005⟫ oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_006⟫ o určení dědice

I. Žaloba o určení, že žalobce je dědicem ze zákona po zůstavitelce jméno FO, narozené rodné přijmení datum, posledně bytem adresa, zemřelé dne datum, k nemovité věci – bytové jednotce č. Anonymizováno vymezené v budově bytového domu č.p. Anonymizováno, na pozemku parc. č. st. Anonymizováno a k ní náležejícímu spoluvlastnickému podílu na společných částech této budovy a na pozemku, vše v katastrálním území adresa, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v adresa na náhradu nákladů řízení částku, jejíž výše a splatnost bude určena samostatným usnesením.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobce domáhal určení, že je dědicem bytové jednotky po zůstavitelce jméno FO, která zemřela dne datum (dále jen zůstavitelka). Dle tvrzení strany žalující zůstavitelka zanechala závěť ze dne datum, sepsanou ve formě notářského zápisu č. j. Anonymizováno, tituly před jménem jméno FO, notářem se sídlem v adresa, ve které zůstavitelka povolala dědicem členských práv a povinností a členského podílu k družstevnímu bytu č. hodnota na adresa u družstva právnická osoba v adresa, svého vnuka jméno FO, nar. Datum narození žalované A (1. žalovaný). Žalobce však tuto závěť neuznává za pravou a platnou, neboť zůstavitelka v době sepisu a podpisu této závěti nebyla po stránce duševní zcela zdráva (zejména v důsledku svých zdravotních komplikací a užívaných léků předepsaných k tlumení bolesti, které měly nežádoucí účinky na její duševní stav) a byla snadno manipulovatelná, proto je žalobce přesvědčen, že obsah této závěti nebyl její skutečnou vůlí. Zůstavitelka měla také dlouhodobě před rokem Anonymizováno poruchy paměti. právnická osoba Doklady o špatném podezřelý výraz stavu zůstavitelky před sepsáním závěti ze datum a o její neschopnosti právně jednat jsou obsaženy v lékařských spisech právnická osoba, ošetřující lékařky. Že zůstavitelka nebyla schopna v den vystavení závěti náležitě právně jednat, prokazuje též to, že u svého podpisu uvedla poznámku „četla a svaluji“, namísto správného „četla a schvaluji“. Navíc tato poznámka nebyla potřebná, když součástí tohoto notářského zápisu bylo prohlášení účastnice „že ho četla a že ho schvaluje“.

2. Také výklad závěti zůstavitelky ze datum, že vůlí zůstavitelky mělo být ustanovení 1. žalovaného dědicem bytové jednotky č. Anonymizováno vymezené v budově bytového domu čp. Anonymizováno, Anonymizováno, postavené na pozemku parc. č. st. Anonymizováno, s k ní náležejícím spoluvlastnickým podílem id. Anonymizováno na společných částech této budovy a na pozemku, na němž je tato budova postavena, vše v katastrálním území adresa (dále jen bytová jednotka) je v rozporu s ust. § 1494 odst. 2 o. z. Nejen že zůstavitelka nebyla při vystavení závěti dne datum schopna náležitě jednat a tato závěť není projevem pravé a svobodné vůle zůstavitelky, ale v pozůstalostním řízení v této věci bylo výpisem z KN LV č. hodnota pro kat. území obec a adresa ze datum, zápisem v části D tohoto výpisu, prokázáno, že Prohlášení vlastníka budovy o vymezení jednotek (podle zák. č. 72/1994 Sb.) bylo vystaveno až dne datum, s právními účinky vkladu práva do KN ke dni datum (rozhodnutím právnická osoba pro JmK, KP adresa, čj. Anonymizováno), tedy za více nežli rok po vystavené závěti. Zůstavitelka by tak i v případě, že by byla schopna náležitě právně jednat, nemohla při vystavení závěti důvodně předpokládat, že se stane před svou smrtí vlastnicí předmětného bytu. tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, notářka, jako soudní komisařka vydala dne datum usnesení č. spisová značka, kterým uložila žalobci, aby do 3 měsíců od právní moci tohoto usnesení, podal Okresnímu soudu v adresa žalobu o určení, že je dědicem ze zákona k předmětné bytové jednotce. Na základě tohoto usnesení podal žalobce žalobu v této věci.

Anonymizovaný odstavec

4. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti: Dne datum zemřela paní jméno FO, nar. datum (zůstavitelka).

5. Dne datum bylo vydáno usnesení č. j. spisová značka, kterým byla žalobci jméno FO uložena povinnost podat proti žalovaným jméno FO, nar. Datum narození žalované A, že žalobce je dědicem ze zákona k bytové jednotce, a to ve lhůtě 3 měsíců od právní moci usnesení. Usnesení nabylo právní moci datum.

6. Ze závěti, sepsané ve formě notářského zápisu sp. zn. Anonymizováno, tituly před jménem jméno FO, notářem v adresa, vyplývá, že zůstavitelka povolala dědicem členských práv a povinností a členského podílu k družstevnímu bytu č. hodnota na ulici datum/číslo u právnická osoba, v adresa, svého vnuka jméno FO mladšího, a zůstavitelka vyjádřila svou vůli, aby její synové, tj. žalobce a 2. žalovaný Jméno žalované A starší, respektovali její přání a nežádali své povinné díly. Vzhledem k tomu, že „zůstavitelka hůře slyší“, zůstavitelka připsala k notářskému zápisu vlastní rukou poznámku „Četla a svaluji“ a tento notářský zápis podepsala.

7. Soud vyslechl notáře, který sepisoval se zůstavitelkou závěť, tituly před jménem jméno FO, který si nevzpomněl konkrétně na své jednání se zůstavitelkou, avšak popsal obvyklý průběh sepisu závěti s tím, že pokud by pojal podezření, že pořizovatel závěti není orientovaný, tak by sepis odmítl. Notář se vždy ujišťuje, zda pořizovatel závěti rozumí úkonu a jeho důsledkům, poskytuje i potřebná právní poučení. Notář k dotazu vyloučil možnost, že by znění závěti bylo v rozporu s vůli zůstavitelky, uvedl, že zaznamená vždy přesně to, co je mu řečeno.

8. Svědkyně jméno FO uvedla, že za ní zůstavitelka přišla a požádala svědkyni, aby ji její syn odvezl k notáři, k tomu skutečně došlo a svědkyně jela poté k notáři se zůstavitelkou. Svědkyně byla přítomná v kanceláři přímo při sepisu závěti a slyšela, že zůstavitelka sepisovala závěť pro svého syna jméno FO (2. žalovaného).

9. Mezi závětí a výpovědí notáře tituly před jménem jméno FO na jedné straně a výpovědí svědkyně jméno FO existuje rozpor, neboť svědkyně uvedla, že zůstavitelka měla pořídila závěť ve prospěch svého syna (2. žalovaného), nikoli vnuka (1. žalovaného). Při posouzení tohoto rozporu je pro soud v tomto směru věrohodnějším důkazem písemná závěť sepsaná notářem, podepsaná zůstavitelkou, než svědecká výpověď svědkyně jméno FO, která nebyla přímým účastníkem jednání o závěti, tomuto pouze zpovzdálí přihlížela a navíc o tomto jednání vypovídala s časovým odstupem 9 let. Proto má soud za prokázané, že zůstavitelka pořídila závětí ve prospěch svého vnuka (1. žalovaného).

10. K projevům zůstavitelky v běžném životě v době blízké datu sepisu závěti bylo soudem vyslechnuto několik svědků. Vyslechnuté sousedky jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO a jméno FO vídaly zůstavitelku v domě, ve kterém bydlely, poměrně často. Žádná ze sousedek však nepozorovala na zůstavitelce nějaké zvláštní chování nebo psychické problémy, ani problémy s pamětí – shodně vypověděly, že zůstavitelka byla „při smyslech“, „svěží“, normální“, orientovaná a soběstačná – později jí pouze byly přiváženy obědy.

11. Dne datum zůstavitelka podepsala Smlouvu o převodu vlastnictví bytové jednotky (předmětného bytu) do jejího výlučného vlastnictví za cenu částka, jak vyplývá ze smlouvy založené v dědickém spise spisová značka.

Anonymizovaný odstavec

Anonymizovaný odstavec

Anonymizovaný odstavec

Anonymizovaný odstavec

Anonymizovaný odstavec

Anonymizovaný odstavec

18. Ze žádné svědecké výpovědi nevyplynuly žádné skutečnosti, které by mohly vyvolat pochybnosti o způsobilosti zůstavitelky pořizovat závět, o její způsobilosti právně jednat. Všichni vyslechnutí svědci shodně uvedli, že zůstavitelka nepůsobila zmateně, věděla, o čem mluví, vystupovala racionálně a samostatně. Notář, který přímo osobně sepisoval se zůstavitelkou předmětnou závěť vypověděl, že pokud by měl sebemenší pochybnosti o schopnosti klienta sepsat závěť, tak by závěť odmítl sepsat. Zůstavitelka se projevovala se podle všech svědků naprosto běžným způsobem.

19. Pokud jde o návrh žalobce na provedení revizního znaleckého posudku, podle usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17. června 2008, sp. zn. 22 Cdo 129012007 - Soudní rozhledy, 2009, č. 4, str. 134 – „Zákon nestanoví předpoklady pro nařízení vypracování revizního znaleckého posudku a ponechává je na úvaze soudu; vypracování revizního znaleckého posudku bude přicházet do úvahy zejména tam, kde soud bude mít pochybnosti o správnosti již vypracovaného znaleckého posudku. Tyto pochybnosti mohou být vyvolány předložením listinného důkazu - posudku znalce, vypracovaného mimo řízení; bude však vždy záležet na konkrétní situaci a na úvaze soudu, zda (zpravidla po slyšení ustanoveného znalce) bude mít pochybnosti za odstraněné.“ V daném případě však soud nemá žádné pochybnosti o závěrech znalkyně, která vysvětlila použitou metodu posouzení, přičemž zhodnotila všechny známé skutečnosti. Po slyšení znalkyně soud dospěl k závěru, že zdůvodnila své závěry přesvědčivým způsobem, takže o nich soud nemá pochybnosti. Tyto závěry se navíc plně shodují se závěry dříve vypracovaného posudku jméno FO. Proto soud neshledal potřebným provést ve věci navrhovaný revizní znalecký posudekAnonymizováno

Anonymizovaný odstavec

Anonymizovaný odstavec

Anonymizovaný odstavec

23. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 170 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než dva měsíce.

24. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Žaloba podaná účastníkem řízení o dědictví na základě odkazu učiněného soudem v řízení o pozůstalosti podle § 170 z. ř. s. není žalobou o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, ve smyslu § 80 o. s. ř.; naléhavý právní zájem na určení právního vztahu z dědického práva, z něhož vyplývá, s kým bude nadále jednáno jako s účastníkem řízení o pozůstalosti, proto není třeba tvrdit a ani prokazovat. Uvedené ovšem platí jen tehdy, odpovídá-li žaloba požadavkům § 170 z. ř. s. na to, jakého práva se odkázaný účastník dědického řízení má žalobou domáhat.

25. Notář, který projednával dědictví dospěl k závěru, že v řízení o pozůstalosti se objevily takové sporné otázky, které je nutné prozkoumat v civilním řízení, a odkázal tedy žalobce, aby uplatnil své právo žalobou, kterou specifikoval.

26. Žaloba byla podána ve stanovené lhůtě a obsahově odpovídá znění, v jakém bylo žalobci uloženo ji podat, procesní podmínky pro projednání žaloby byly tedy splněny.

27. Dne 1. 1. 2014 nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Podle jeho ust. § 3028 odst. 1, 3 o. z. se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy. Podle § 3069 o. z. se při dědění použije právo platné v den smrti zůstavitele. Podle § 3070 zemřel-li zůstavitel po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a odporuje-li jeho pořízení pro případ smrti právním předpisům účinným v době, kdy bylo učiněno, považuje se za platné, vyhovuje-li tomuto zákonu.

28. Zásada, že pro dědění je rozhodný okamžik smrti zůstavitele platila již za účinnosti zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.), avšak nikoli bezvýjimečně, neboť platnost závěti a listiny o vydědění byla posuzována z hlediska dodržení formálních náležitostí podle předpisů platných ke dni pořízení listiny, nikoli ke dni, kdy zůstavitel zemřel (srov. § 873 větu druhou a třetí zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník, § 859 odst. 1 část věty za středníkem obč. zák.). Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů toto pravidlo ohledně posuzování platnosti závěti ke dni pořízení výslovně nezakotvuje, lze jej však dovodit z ustanovení § 3070 a 3072. Z důvodu široce aplikované zásady respektování vůle zůstavitele o. z. navíc výslovně upravuje výjimky, kdy zavádí zpětnou účinnost (pravou retroaktivitu), která je obecně pokládána za nepřípustnou (např. § 3072 o. z.).

29. Podle § 1494 o. z. je závěť je odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Není-li zřejmé, který den, měsíc a rok byla závěť pořízena a pořídil-li zůstavitel více závětí, které si odporují nebo závisí-li jinak právní účinky závěti na určení doby jejího pořízení, je závěť neplatná. Podle ust § 1575 odst. 2 o. z. se závěť zrušuje odvoláním nebo pořízením pozdější závěti a podle § 1576 o. z. se pořízením pozdější závěti dřívější závěť ruší v rozsahu, v jakém nemůže vedle pozdější závěti obstát.

30. Podle § 1633 odst. 1 o. z. teprve v těch případech, kde nedojde k posloupnosti podle dědické smlouvy nebo podle závěti, nastane zákonná dědická posloupnost k pozůstalosti nebo k její části. Závěť je tedy primárním dědickým titulem, který má přednost před děděním ze zákona.

31. Proto se soud zabýval posouzením platnosti závěti pořízené dne datum, která byla pořízena ve formě notářského zápisu.

32. Podle ust. § 476 odst. 1 zák. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném ke dni datum, kdy byla pořízena závěť zůstavitelky ve formě notářského zápisu (dále jen obč. zák.), zůstavitel mohl závěť buď napsat vlastní rukou nebo ji zřídit ve formě notářského zápisu. Podle § 477 obč. zák. v závěti zůstavitel ustanoví dědice, popřípadě určí jejich podíly nebo věci a práva, která jim mají připadnout. Nejsou-li podíly více dědiců v závěti určeny, platí, že podíly jsou stejné.

33. Občanský zákoník stanovil pro pořízení závěti obligatorní písemnou formu pod sankcí absolutní neplatnosti (§ 40 odst. 1 obč. zák.). Zákon umožnil pořídit závěť vlastnoručním sepsáním a podepsáním textu závěti pořizovatelem (závěť holografní), jiným způsobem než vlastnoručním sepsáním, například s pomocí počítače, psacího stroje nebo jiné píšící osoby, za účasti svědků (závěť allografní) a ve formě notářského zápisu. Platnost každé závěti vyžaduje uvedení dne, měsíce a roku, kdy byla podepsána. Závěť jako jednostranný neadresovaný právní úkon vzniká (je perfektní) již okamžikem projevené vůle v zákonem stanovené formě. Obsahem závěti, ze které musí vyplývat zejména úmysl pořizovatele naložit se svým majetkem pro případ své smrti, je především ustanovení dědice (§ 477 odst. 1 obč. zák.), kterým může být jakákoliv fyzická nebo právnická osoba. Není nezbytné, aby dědic byl v závěti výslovně pojmenován. Ze závěti však musí být zjistitelné, které určité osobě má pozůstalost připadnout. Právní úprava platná ke dni datum nepřipouštěla, aby pořizovatel odkázal jednotlivou věc či jednotlivé právo osobě, aniž by se tato osoba stala jeho právním nástupcem (a mimo jiné neodpovídala za dluhy zemřelého, neúčastnila se jako dědic řízení o dědictví apod. Ustanovil-li pořizovatel dědicem jednotlivé věci určitou osobu, jedná se podle této právní úpravy o způsob určení jejího dědického podílu. Zákon neumožňoval pořizovateli stanovit dědici podmínky omezující dědice v dispozicích s pozůstalostí (§ 478).

34. Náležitosti notářských zápisů stanovil ke dni 14. 9 2012 zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti ve znění pozdějších předpisů (dále jen notářský řád). Podle § 62 zák. č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti ve znění pozdějších předpisů (dále jen notářský řád) (1) Notáři sepisují o právních jednáních notářské zápisy. (2) V notářském zápisu může pokračovat notář, který ho sepsal, nebo jiný notář se sídlem na území České republiky. Pokračování v notářském zápisu je součástí notářského zápisu. Podle § 63 notářského řádu (1) Notářský zápis musí obsahovat: a) místo, den, měsíc a rok právního jednání, b) jméno a příjmení notáře a jeho sídlo, c) jméno, příjmení, pobyt a datum narození účastníků a jejich zástupců, svědků, důvěrníků a tlumočníků a je-li účastníkem nebo zástupcem právnická osoba, její název, sídlo a identifikační číslo, d) prohlášení účastníků, kteří jsou fyzickými osobami, že jsou způsobilí samostatně právně jednat v rozsahu právního jednání, o kterém je notářský zápis, e) údaj o tom, že byla notáři prokázána totožnost účastníků, svědků, důvěrníků, tlumočníků a zástupců účastníků anebo údaj o tom, že je notář zná osobně, a je-li účastníkem nebo zástupcem účastníka právnická osoba, údaj o tom, že byla notáři prokázána její existence a totožnost toho, kdo ji zastupuje, f) obsah právního jednání, g) údaj o tom, že byl notářský zápis po přečtení účastníky schválen, h) podpisy účastníků nebo jejich zástupců, svědků, důvěrníků a tlumočníků, i) otisk úředního razítka notáře a jeho podpis, j) další náležitosti, stanoví-li tak tento zákon. (2) Účastníkem je ten, kdo formou notářského zápisu sám právně jedná nebo ten, za něhož jeho jménem právně jedná jeho zástupce. Podle § 67 odst. 1 notářského řádu je-li účastník hluchý nebo němý, může-li však číst a psát, musí si notářský zápis přečíst a v něm vlastní rukou připsat, že jej četl a že jej schvaluje.

35. Po přezkoumání formálních a obsahových náležitostí závěti pořízené dne datum ve formě notářského zápisu sepsaného notářem tituly před jménem jméno FO pod Anonymizováno dospěl soud k závěru, že listina vyhovuje formálním i obsahovým požadavkům právních předpisů platným v den jejího pořízení, jak byly výše citovány. Notářský zápis je řádně sepsán, datován a podepsán notářem i zůstavitelkou a i z hlediska obsahového splňuje listina požadavky kladené na závěť. Notářský zápis obsahuje také povinné prohlášení zůstavitelky, že je způsobilá k právním úkonům. Pokud nad rámec těchto zákonných náležitostí notář po sepsání zápisu tento předložil zůstavitelce k přečtení a zůstavitelka k zápisu dopsala ještě dovětek „četla a svaluji“, připojení takového dodatku bylo odůvodněno tím, že zůstavitelka hůře slyší. Notář proto z důvodu větší právní jistoty směřoval k naplnění přísnějších požadavků dle § 67 odst. 1 notářského řádu, které stanoví podmínky pro hluché účastníky. Třebaže zůstavitelka vynechala jedno písmeno ve slově „schvaluji“, obsah jejího prohlášení je jasný a určitý. Tento dodatek rozhodně nepůsobí neplatnost závěti.

36. Žalobce však žalobou rozporoval také duševní způsobilost zůstavitelky pořídit závětí o svém majetku.

37. Podle § 38 odst. 2 obč. zák. je neplatný právní úkon osoby jednající v duševní poruše, která ji činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou.

38. Duševní poruchou, která činí osobu neschopnou právně jednat, je takový duševní stav, ve kterém nemůže jednající rozeznat obsah a podstatu svého jednání. Duševní poruchou tak může být jednorázový stav těžké opilosti, delirium vzniklé vysokou tělní teplotou, silná toxikace drogami, epileptický záchvat apod. Vždy se musí jednat o stav mysli, který vylučuje svobodnou tvorbu vůle, resp. vylučuje nebo značně omezuje schopnost intelektuální (schopnost posoudit následky svého jednání) a schopnost určovací (své jednání ovládnout) – Švestka, Spáčil, Škárová, Hulmák a kol. 2009 s. 248. Mezi poruchou a právním jednáním v ní učiněným musí být příčinná souvislost. Judikatura týkající se neplatnosti závěti pak vychází z toho, že postačuje, aby ovládací a rozpoznávací schopnosti zůstavitele byly podstatně sníženy; nemusejí být zcela vymizelé (NS 21 Cdo 5196/2016).

39. Ani z lékařských záznamů, ani z výpovědí svědků nevyplynuly žádné skutečnosti, které by vedly soud k tomu, že by měl pochybnosti o duševní způsobilosti zůstavitelky k tomu pořídit o svém majetku závětí v září 2012. Znalkyně, které vypracovaly znalecký posudek, se ve svém posudku zabývaly jak všemi zdravotními záznamy, tak posuzovaly i vliv léků, avšak dospěly k jednoznačnému závěru, že ani léky, které byly v té době zůstavitelce předepsány, nemohly ovlivnit její rozpoznávací nebo ovládací schopnosti.

40. Z výsledků dokazování jednoznačně vyplynulo, že zůstavitelka byla v době pořízení závěti schopna své jednání ovládat a rozpoznat jeho důsledky, a tedy byla plně schopna závěť pořídit. Proto soud dospěl k závěru, že z hlediska duševní způsobilosti zůstavitelky nelze dovodit neplatnost předmětné závěti ze dne datum.

41. Pokud jde o námitky žalobce týkající se obsahu závěti – že zůstavitelka nepořizovala závětí o bytu jako o nemovité věci, nýbrž o členských právech a povinnostech v družstvu, tj. o družstevním bytu, soud je neshledal důvodnými.

42. Podle ustanovení § 37 odst. 1 občanského zákoníku právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. Podle ustanovení § 35 odst. 2 obč. zák. právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem.

43. Podle konstantní judikatury (srov. mutatis mutandis např. usnesení NS ČR ze dne 16. července 2008, sp. zn. 21 Cdo 1380/2007) právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem, vznikne-li pochybnost o obsahu právního úkonu z hlediska jeho určitosti nebo srozumitelnosti, je třeba se pokusit pomocí výkladu právního úkonu o odstranění takové nejasnosti. Podle ustálené judikatury soudů výklad právního úkonu může směřovat jen k objasnění toho, co v něm bylo projeveno, a vůle jednajícího se při výkladu právního úkonu vyjádřeného slovy uplatní, jen není-li v rozporu s jazykovým projevem; tato pravidla se uplatní i při výkladu písemného právního úkonu, včetně takového, který lze platně učinit jen písemně. V případě, že nejasnost právního úkonu nelze odstranit ani pomocí výkladu projevu vůle, je právní úkon neplatný (§ 37 odst. 1 občanského zákoníku). Pomocí výkladu právního úkonu přitom není dovoleno měnit smysl a obsah jinak jasného právního úkonu.

44. V předmětném judikátu je (mutatis mutandis) zdůvodněno, že rozhodující je určitost závěti - pokud lze ze závěti jednoznačně dovodit přání zůstavitele, aby přesně specifikovaný byt připadl jako dědictví označené osobě, je nutné v řízení je o pozůstalosti projednat takový majetek, který zůstaviteli náležel ke dni smrti, a jestliže v tomto případě zůstavitel ke dni smrti nebyl členem bytového družstva s právem užívat tento byt, ale měl uvedený byt ve svém vlastnictví, pak předmětem dědického řízení se stane bytová jednotka jako nemovitá věc, která s ohledem na vůli zůstavitele vyjádřenou v závěti, připadne v závěti označené osobě.

45. V daném případě zůstavitelka v závěti uvádí, že 1. žalovaného ustanovuje dědicem členských práv a povinností k družstevnímu bytu, přičemž v době, kdy sepsala závěť, byla členem družstva právnická osoba, avšak následně v roce Anonymizováno smlouvou o převodu vlastnictví bytové jednotky byt nabyla do osobního vlastnictví. Zůstavitelka vlastnila pouze jediný byt, jiný neměla. Výkladem závěti tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele, lze dospět k závěru, že záměrem zůstavitelky vyjádřeným v závěti bylo, aby se 1. žalovaný stal po její smrti nositelem stejných práv k bytu, jaké měla za svého života ona sama, a aby byl oprávněn byt užívat. Proto po právní změně charakteru bytu, tj. z družstevního bytu (tedy z vlastnictví členských práv a povinností) na bytovou jednotku v osobním vlastnictví zapsanou v katastru nemovitostí, je třeba vyložit závěť tak, že jí zůstavitelka povolala 1. žalovaného k dědění bytové jednotky jako nemovité věci. Vzhledem k tomu, že se vůli zůstavitelky podařilo vyložit podle § 35 odst. 2 obč. zák., není možné tuto závěť považovat za neplatnou ani z důvodu neurčitosti.

46. Proto soud dospěl k závěru, že tato závěť je platná a na jejím základě byl 1. žalovaný povolán k dědění bytové jednotky č. Anonymizováno/1 vymezené v budově bytového domu č.p. Anonymizováno, Anonymizováno a k ní náležejícímu spoluvlastnickému podílu na společných částech této budovy a na pozemku, vše v katastrálním území adresa, kterou měla zůstavitelka ke dni smrti ve výlučném vlastnictví. Vzhledem k tomu, že závěť je primárním dědickým titulem, který má přednost před děděním ze zákona, soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení zamítl žalobu o určení, že žalobce je dědicem ze zákona k předmětné bytové jednotce č. Anonymizováno/1 (výrok I).

47. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovaným, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka (2 x částka) za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne datum s tím, že odměna byla snížena z původní částky částka podle § 12 odst. 4 a. t., z částky částka (2 x částka) za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne datum s tím, že odměna byla snížena z původní částky částka podle § 12 odst. 4 a. t., z částky částka (2 x částka) za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum s tím, že odměna byla snížena z původní částky částka podle § 12 odst. 4 a. t., z částky částka (2 x částka) za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne datum s tím, že odměna byla snížena z původní částky částka podle § 12 odst. 4 a. t., z částky částka (4 x částka) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum s tím, že odměna byla snížena z původní částky částka podle § 12 odst. 4 a. t., z částky částka (2 x částka) za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne datum s tím, že odměna byla snížena z původní částky částka podle § 12 odst. 4 a. t., z částky částka (2 x částka) za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum s tím, že odměna byla snížena z původní částky částka podle § 12 odst. 4 a. t., z částky částka (2 x částka) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum s tím, že odměna byla snížena z původní částky částka podle § 12 odst. 4 a. t., z částky částka (2 x částka) za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum s tím, že odměna byla snížena z původní částky částka podle § 12 odst. 4 a. t., z částky částka (2 x částka) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum s tím, že odměna byla snížena z původní částky částka podle § 12 odst. 4 a. t., z částky částka (2 x částka) za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum s tím, že odměna byla snížena z původní částky částka podle § 12 odst. 4 a. t., z částky částka (2 x částka) za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum s tím, že odměna byla snížena z původní částky částka podle § 12 odst. 4 a. t., z částky částka (2 x částka) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum s tím, že odměna byla snížena z původní částky částka podle § 12 odst. 4 a. t. a z částky částka (2 x částka) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum s tím, že odměna byla snížena z původní částky částka podle § 12 odst. 4 a. t. včetně třiceti paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši částka, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 60 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,9 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 60 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,9 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 60 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,9 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 60 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,9 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 60 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,9 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 60 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,9 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 60 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,9 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

48. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Podle § 155 odst. 1 věta druhá o. s. ř. ve výroku soud také rozhodne o povinnosti k náhradě nákladů řízení; rozhodne-li jen o základu náhrady nákladů řízení, určí její výši v samostatném usnesení.

49. Vzhledem k úspěchu žalovaných ve věci soud uložil povinnost nahradit státu náklady řízení žalobci (výrok III.). Náklady řízení, které platil stát, představuje znalečné vyplacené oběma znalkyním tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO za písemný znalecký posudek (částka a částka), znalkyně tituly před jménem jméno FO však dále uplatnila právo na znalečné za její účast u jednání soudu dne datum. Vzhledem k tomu, že o těchto nákladech nebylo v době vyhlášení rozsudku dosud rozhodnuto, rozhodl soud jen o základu nároku (výrok III. rozsudku). Výši náhrady a její splatnost stanoví soud v samostatném usnesení, až bude známa celková výše nákladů řízení, které platil stát (§ 155 o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.