OSBK 711 C 14/2024-98

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Richterovou v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátkou Anonymizováno ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: Jméno zainteresované společnosti 1/0, IČO IČO zainteresované společnosti 1/0 ⟪LB:lb_007⟫ sídlem Adresa zainteresované společnosti 1/1 ⟪LB:lb_008⟫ zastoupený advokátem Anonymizováno ⟪LB:lb_009⟫ sídlem Adresa zainteresované společnosti 1/0 ⟪LB:lb_010⟫ o 136 286 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 136 286 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 136 286 Kč od datum do zaplacení, a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 58 364,34 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám tituly před jménem jméno FO.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v adresa náklady řízení ve výši 1 958 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 136 286 Kč s příslušenstvím s tím, že jde o nezaplacenou část ceny díla. Uvedl, že žalovaný předal do opravy žalobci dne datum vozidlo tov. značky Anonymizováno SPZ. Uvedené vozidlo bylo předmětem kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky, termín dodání byl sjednán na datum, dodáno žalovanému bylo datum, záruka byla dvouletá a skončila datum. Dne datum bylo vozidlo předáno žalobci k záruční opravě, kdy na přístrojové desce svítila kontrolka motoru, byla zjištěna závada spočívající v silném detonačním spalování, byla zjištěna absence izolátoru zapalovací svíčky, poškozený píst a spalovací válec č. hodnota byl bez komprese, tzv. „vydřený“. vada byla odstraněna výměnou motoru. Oprava vozidla prováděná v lednu 2024, jejíž cena je předmětem žaloby, byla opravou prováděnou po skončení záruky, byl při ní zjištěn poškozený rozvodový řemen, což znamená, že dojde ke styku pístů motoru a ventilů hlavy válce a motoru, následkem čehož je nevratné poškození motoru. Po dohodě se žalovaným bylo proto přistoupeno k výměně motoru. Žalobce vyúčtoval cenu díla žalovanému fakturou č. hodnota ze dne datum na částku 136 286 Kč splatnou dne datum, kterou žalovaný žalobci doposud neuhradil. V rámci této ceny díla již byla poskytnuta žalovanému sleva ve výši 10 %, vč. nového motoru. Aby mohl výrobce v případě mimozáruční opravy poskytnou tzv. technickou spoluúčast spočívající např. ve snížení nákladů na opravu nad rámec záruky, pak striktně vyžaduje dodržení servisních intervalů údržby vozidla souvisejících s výměnou motorového oleje a filtru. Tyto však žalovaný opakovaně nedodržel.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že zakoupil od žalobce dva vozy tov. značky Peugeot, a u obou se objevila stejná vada, která je vadou výrobní, a zákazníci tak nejsou povinni hradit opravy za nesprávně vyrobená vozidla. Na předmětném vozidle RZ SPZ již byla výrobní vada jednou řešena v roce 2021 výměnou motoru, následně však došlo k další poruše a motor musel být opět vyměněn. První oprava tudíž nebyla provedena řádně, žalobce měl opravu provést na svůj náklad nebo minimálně s výraznou slevou. Časově byl interval pravidelných servisních prohlídek žalovaným dodržen, a vada by se vyskytla i bez ohledu na servisní prohlídky.

3. Žalovaný u jednání dne datum po koncentraci řízení, která nastala ve smyslu ust. § 118b odst. 1 o.s.ř. po skončení prvního jednání ve věci dne datum, dále uvedl, že žalobce měl při servisní prohlídce dne datum postupovat s potřebnou opatrností a upozornit žalovaného, že hrozí závada poškození rozvodového řemene, že ten řemen, který potom následně cca za půl roku praskl, už skutečně dokončuje svoji životnost, a měl jako autorizovaný servis, od nějž se očekává nejvyšší kvalita opravy, navrhnout výměnu řemene. Žalobce tento servis provedl nekvalitně, čímž způsobil žalovanému škodu, a to ve výši žalované částky, protože vlastně celá oprava byla opravou té závady, po odečtení ceny nového rozvodového řemene, a tímto žalovaný učinil kompenzační námitku, kdy započetl pohledávku žalobce na pohledávku žalovaného na náhradu škody.

Anonymizovaný odstavec

5. Podle § 118b odst. 1 o.s.ř. ve věcech, v nichž byla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení přípravného jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která jim byla poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností (§ 114c odst. 4). Pokud nebyla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. K později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném, a nebylo-li provedeno, po prvním jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést, jakož i ke skutečnostem nebo důkazům, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodujících skutečností podle § 118a odst. 1 až 3.

6. Podle § 1987 odst. 2 zákona č. 89/012 Sb., občanského zákoníku pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

7. Soud nejprve konstatuje, že se nezabýval kompenzační námitkou vznesenou žalovaným při jednání dne datum, a tudíž ani existencí jím tvrzené započítávané pohledávky na náhradu škody, a to z několika důvodů.

8. Koncentrace řízení podle § 118b odst. 1 o.s.ř. se vztahuje na skutková tvrzení účastníků, která musí být uvedena a důkazy k nim zásadně označeny do skončení prvního jednání ve věci, a nevztahuje se na hmotněprávní námitky účastníků. I hmotněprávní námitka vznesená po koncentraci řízení však musí vycházet ze skutkových tvrzení, která byla uvedena do koncentrace řízení, případně která jsou výjimkami uvedenými v § 118b odst. 1 o.s.ř., s výjimkou tedy např. situace, kdy jde o pohledávku nově vzniklou po koncentraci řízení. Velký senát Nejvyššího soudu se zabýval přípustností hmotněprávních námitek v systému neúplné apelace a v rozsudku ze dne 13. 1. 2021, sp. zn. 31 Cdo 1475/2020 (jímž bylo patrně překonáno rozhodnutí sp. zn. 32 Cdo 4182/2016 ze dne 28. 8. 2018) uvedl, že: „Žalovaný je oprávněn uplatnit v odvolacím řízení, jež se řídí principy neúplné apelace, jako odvolací důvod ve smyslu ustanovení § 205 písm. f) o. s. ř. skutečnost, že po vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu prvního stupně učinil jednostranný hmotněprávní úkon směřující k započtení své pohledávky proti vymáhané pohledávce; to platí bez zřetele k tomu, že odvolací soud bude o této obraně žalovaného rozhodovat ve skutečnosti v jediné instanci. Odvolací soud však k takovému kompenzačnímu projevu přihlédne jen tehdy, nebrání-li posouzení jeho důvodnosti, že je (musí být) spojen s nepřípustným uplatněním těch skutečností, jež se týkají důvodu vzniku (pravosti), výše a splatnosti pohledávky žalovaného užité k započtení, jež nastaly (vznikly) před vyhlášením (vydáním) rozhodnutí soudu prvního stupně, nebo dokonce před podáním žaloby o zaplacení vymáhané pohledávky. Jestliže odvolací soud nepřihlédne v odvolacím řízení, jež se řídí principy neúplné apelace, k jednostrannému hmotněprávnímu úkonu, jímž žalovaný uplatnil vůči žalobci (mimo soud) svou pohledávku k započtení proti žalobou vymáhané pohledávce, proto, že účastníci řízení tuto skutečnost v odvolacím řízení neuplatnili (§ 212a odst. 3 o. s. ř.), nebo proto, že posouzení důvodnosti započtení je spojeno s nepřípustným uplatněním dalších skutečností nebo důkazů (§ 205a, § 211a o. s. ř.), je tím současně deklarováno, že k zániku pohledávek takovým kompenzačním projevem nedošlo.“. Závěry v tomto rozsudku uvedené nepochybně dopadají i na koncentraci řízení podle § 118b o.s.ř.

9. Dalším důvodem, pro který soud ke kompenzační námitce nepřihlížel, je pak skutečnost, že žalovaný započítává pohledávku neurčitou (§ 1987 odst. 2 obč. zákoníku). Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 1. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5711/2017, „lze-li očekávat, že by námitka započtení vznesená podle § 98 věty druhé o. s. ř. s ohledem na obtížnost zkoumání existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné konstatovat nemožnost započtení pohledávky pro nejistotu a neurčitost (§ 1987 o.z.)“. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2020, sp. zn. 26 Cdo 564/2020, „při posuzování, zda je započítávaná (aktivní) pohledávka jistá a určitá ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z., musí soud vzít v úvahu i stav řízení v okamžiku, kdy byla námitka započtení vznesena“. Obecně se za jistou a určitou považuje pohledávka, kterou lze co do základu výše snadno prokázat, tudíž zjistit, a není o ní tedy rozumných pochyb. Takové budou běžně např. pohledávky přiznané soudním rozhodnutím, dlužníkem uznané pohledávky, pohledávky, k jejichž výkonu dlužník svolil v notářském zápise, případně pohledávky, které lze relativně snadno prokázat. Naopak nejistá či neurčitá pohledávka je pohledávka v případě, že existují pochybnosti o tom, zda vznikla, v jaké výši vznikla, kdo je věřitelem či jejím dlužníkem a zda je již splatná (k tomu viz NS 31 Cdo 684/2020). Za pohledávku nejistou tak může být považována například pohledávka na náhradu škody proti škůdci, který způsobil škodu, nicméně prozatím nelze zjistit nebo není zjištěno, v jaké výši. A o takovou pohledávku se jedná i v daném případě, kdy žalobce tvrdí porušení povinnosti žalobcem upozornit žalovaného na problémy s rozvodovým řemenem, což mělo vést ke vzniku škody žalovaného spočívající v ceně opravy, která je předmětem tohoto řízení. Nejedná se tedy o pohledávku snadno zjistitelnou, naopak o jejím vzniku, výši i splatnosti existují důvodné pochybnosti, a nadto byla uplatněna až po koncentraci řízení a nepřiměřeně by řízení prodlužovala.

10. Třetím důvodem pak je prokázaný skutkový stav, podle něhož v době servisní prohlídky dne datum byl stav rozvodového řemene pracovníky žalobce kontrolován a nejevil známky poškození, proto nebyl důvod žalovaného na nic upozorňovat. Za tohoto prokázaného skutkového stavu a z důvodu nepřihlížení ke kompenzační námitce pak bylo zcela nadbytečné provádět žalovaným navržený důkaz znaleckým posudkem k otázce pochybení žalobce při tomto servisu.

11. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

12. V daném případě bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla oprava vozidla tov. značky Anonymizováno SPZ, jejíž rozsah spočívající ve výměně motoru i cena opravy byly rovněž mezi účastníky dohodnuty. Zaměstnanec žalovaného jméno FO věc konzultovat s jednatelem žalovaného, podle své výpovědi byl oprávněn za žalovaného jednat, a i kdyby došlo k excesu, pak žalobce nemohl o tom, že jde o exces, vědět (§ 166 odst. 1 obč. zákoníku). Žalobce následně vyúčtoval cenu této opravy ve sjednané výši, přičemž poskytl žalovanému slevu ve výši 10 %, žalovaný cenu opravy doposud neuhradil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně úroku z prodlení v zákonné výši od data po splatnosti uvedené faktury (§ 1970 občanského zákoníku) a včetně nákladů spojených s uplatněním pohledávky (§ 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

13. Nad rámec uvedeného soud konstatuje, že pokud obrana žalovaného spočívala v tvrzení, že oprava měla být provedena bezplatně či s výraznou slevou, v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že taková dohoda měla být mezi účastníky v rámci dané smlouvy o dílo uzavřena, a domnívá-li se žalovaný, že sleva měla být poskytnuta výrobcem, jednak pokud to nebylo dohodnuto s žalobcem, je toto tvrzení irelevantní, jednak v řízení bylo prokázáno, že pro poskytnutí slevy v rámci tzv. technické spoluúčasti žalovaný nesplnil podmínky, protože nedodržel servisní termíny pro výměnu motorového oleje (při servisu dne datum mělo vozidlo nájezd 55 050 km, k servisu mělo dojít při 46 000 km, a oprava dne datum byla provedena poté, co byl překročen servisní interval 97 488 km). Podle záručního listu jsou závazné termíny uvedené v jednotlivých kupónech v sešitu údržby a ty nebyly nejméně ve dvou případech dodrženy, přičemž pro poskytnutí slevy výrobcem musí být dodrženy striktně a není významné, v jakém rozsahu dodrženy nebyly. Předmětný vůz byl opravován po záruční době, a tato oprava s předchozí výměnou motoru nijak nesouvisela.

14. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když v daném případě byl žalobce ve sporu plně úspěšný, proto soud uložil žalovanému, aby žalobci, který byl zastoupen advokátem, zaplatil náklady řízení v částce 58 364,34 Kč. Zástupce žalobce učinil ve věci 6 úkonů právní služby ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, písemné vyjádření ve věci samé z datum, účast u jednání soudu dne datum a datum), přičemž dle ust. § 7 vyhlášky sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí 6 580 Kč, celkem tedy za 6 úkonů právní služby náleží žalobci částka 39 480 Kč. Dle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. dále žalobci náleží náhrada hotových výdajů za 6 výše uvedených úkonů právní služby po 300 Kč, tj. celkem 1 800 Kč. Náklady žalobce dále sestávají z náhrady za promeškaný čas strávený cestou k jednáním soudu dne datum a datum dle ust. § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. celkem za 4 půlhodiny, tj. 400 Kč, cestovného k jednáním soudu dne datum a datum (adresa a zpět, tj. 2 x 60 km) osobním vozidlem SPZ při spotřebě 5,4 litrů na 100 km při ceně nafty 38,70 Kč za litr dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., kdy cestovné činí 2 x 461,38 Kč, a jelikož zástupce žalobce je plátce DPH, zvyšuje se celková odměna včetně režijních paušálů a cestovného v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. o 21 % DPH, a dále zaplacený soudní poplatek ve výši 6 815 Kč.

15. Výrok III. o náhradě nákladů státu je odůvodněn ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř., kdy plně neúspěšný žalovaný, u něhož nebyly shledány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, je povinen uhradit náklady státu spočívající v tlumočném ve výši 1 958 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Blansku ve 2 písemných vyhotoveních.

Nebude-li povinnost stanovená tímto vykonatelným rozhodnutím splněna dobrovolně, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.