OSBK 6 C 146/2023-131

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šparlinkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce čísloAdresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovaným: 1. Jméno žalované bytem Adresa žalované zastoupený advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B ⟪LB:lb_004⟫ 2. Jméno advokátky C bytem Adresa advokátky C zastoupená advokátkou Jméno advokátky D sídlem Adresa advokátky D ⟪LB:lb_005⟫ 3. Jméno advokátky E, narozený Datum narození advokátky E bytem Adresa advokátky E ⟪LB:lb_006⟫ o určení vlastnictví

I. Žaloba na určení, že pozemek par. č. st. číslo o výměře Anonymizováno m2 – zastavěná plocha a nádvoří vzniklého rozdělením pozemku parc. č. číslo na pozemek parc. č. číslo o výměře Anonymizováno m2 – zahrada a pozemek parc. č. st. číslo o výměře Anonymizováno m2 – zastavěná plocha a nádvoří dle geometrického plánu tituly před jménem jméno FO, č. plánu číslo ze dne datum pro adresa, obec adresa, k. ú. adresa, mapový list adresa-Anonymizováno (KMD), zapsané v katastru nemovitostí u právnická osoba pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa, pro obec a k.ú. adresa, jsou ve vlastnictví žalobce, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným 1. a 2. k ruce společné a nerozdílné plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaných 1. a 2.

III. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 3. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobce domáhal určení, že je výlučným vlastníkem pozemku, uvedeném ve výroku I. rozsudku s odůvodněním, že dne datum uzavřel s žalovaným 3. prostřednictvím zprostředkovatele společnosti právnická osoba, sídlem adresa, IČO IČO, kupní smlouvu o převodu vlastnictví nemovitých věcí, a to budovy č.p. číslo, část obce adresa, způsob využití bydlení, stojící na parcele st. číslo, pozemku parc. č. st. číslo, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře číslo m2 a pozemku parc. č. hodnota o výměře 1708 m2 – pozemek ve zjednodušené evidenci – parc. původ Pozemkový katastr (PK), vše v k.ú. adresa, obci adresa, zapsaných v katastru nemovitostí u právnická osoba pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa, na LV č. hodnota. Žalobce tak nabyl vlastnictví výše uvedených nemovitých věcí rozhodnutím právnická osoba pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa, sp. zn.: Anonymizováno a dne datum byl proveden vklad práva do katastru nemovitostí s právnímu účinky vkladu k datum. Žalovaný 3. nabyl vlastnické právo k předmětné nemovitosti darem od svých rodičů, tj. od žalovaných 1. a 2, kteří zde přistavěli v 80. letech minulého století část nemovitosti (kuchyň a sociální zařízení), která je upevněna ve zdech rodinného domu č.p. číslo v 1. patře tohoto domu, přičemž jde o tzv. černou stavbu, jelikož byla provedena bez rozhodnutí vyžadovaného stavebním zákonem nebo bez opatření nebo jiného úkonu toto rozhodnutí nahrazující, konkrétně bez územního rozhodnutí a stavebního povolení. Darovací smlouva byla uzavřena mezi žalovaným 1. a 3. dne datum. Celý objekt (pozemky a stavby) byl předáván a postupně přecházel na nabyvatele jako jednotný celek, jinými slovy zřetelné rozhraní určoval plot, stěna sousedního domu (ve vlastnictví žalovaných 1. a 2.) a zídka oddělující další část pozemku parc. č. číslo a k rodinnému domu č.p. číslo „přilepená přístavba“ v 1. patře domu. Žalovaný 3. následně prodal rodinný dům jako celek, stejně tak část pozemku číslo o výměře 77 m2, neboť byl v dobré víře, že jde o část stavební plochy a nádvoří náležející k pozemku parc. č. st. číslo. Žalovaný 3. nevěděl, resp. si nemohl (vzhledem ke svému věku) vzpomenout, že rodiče přistavěli černou stavbu – přístavbu rodinného domu č.p. číslo v adresa. V této dobré víře setrval po celou dobu užívání a držby předmětných nemovitých věcí. Žalobce v roli kupujícího nemohl a nevěděl, že přístavba rodinného domu je černou stavbou a že netvoří součást rodinného domu, obzvláště když v této přístavbě byl situován kuchyňský kout a částečně koupelna. Sám žalobce, který byl rovněž v dobré víře, že je poctivým držitelem, realizoval držbu nepřetržitě až do okamžiku, kdy jej kontaktovali žalovaní 1. a 2. s tím, že jakožto vlastníci pozemku par. č. číslo, na němž se rozkládá rovněž i rodinný dům, obdrželi výzvu k odstranění přístavby s tím, že si má si zažádat o dodatečné povolení stavby. Žalobce podal dne datum žádost o dodatečné povolení přístavby. právnická osoba adresa, odbor stavební úřad vydal dne datum na výše uvedenou stavbu souhlasné závazné stanovisko pod čj.: Anonymizováno č. účtu/Anonymizováno. Dne datum podal žalobce k právnická osoba adresa, odbor stavební úřad, žádost o přerušení řízení o dodatečném povolení výše uvedené stavby a právnická osoba adresa žalobci vyhověl a řízení přerušil. Důvodem bylo odmítnutí udělení souhlasu vlastníků pozemku parc. č. číslo – žalovaných 1. a 2. Současně s řízením o dodatečné povolení stavby je vedeno řízení o nařízení odstranění stavby. Žalovaní 1. a 2. podmínili svůj podpis potřebný pro dodatečné povolení stavby, odkupem části pozemku par. č. číslo za částka a vyzvali žalobce k úhradě s tím, že pokud nedojde k uzavření kupní smlouvy, stavbu odstraní. Za účelem rozdělení pozemku parc. č. číslo byl vypracován geometrický plán tituly před jménem jméno FO, kterým byla vydělena část pozemku parc. č. číslo o výměře 77 m2 jako st. parcela č. číslo, na které je rovněž umístěna předmětná přístavba, jež měla být zapsána do vlastnictví žalobce a druhou část pozemku parc. č. číslo o výměře 407 m2, která měla zůstat ve vlastnictví žalovaných 1. a 2. Dle žalobce je právní jednání žalovaných 1. a 2. v rozporu s dobrými mravy, když za své protiprávní jednání požadují po žalobci zaplatit částka, a to při vědomí, že žalobce za předmětné nemovitosti již jednou zaplatil. Jak právní předchůdce – žalovaný 3., tak současný držitel a uživatel – žalobce, byli v dobré víře, že jsou vlastníky celého takto vymezeného objektu, ostatně od roku Anonymizováno dosud, nikdy nebyl žádný z držitelů informován o skutečnosti, že přístavba a část pozemku je ve vlastnictví třetí osoby. S ohledem na skutečnost, že právní předchůdce žalobce (žalovaný 3.) pozemky poctivě držel 7 let a 6 měsíců a žalobce následně dalších 7 let a 4 měsíce, lze vydržecí doby sečíst. Žalobce tedy dovozuje, že jako poctivý držitel vydržel vlastnické právo, když byla splněna i potřebná desetiletá lhůta. Dle názoru žalobce požadovaný zápis v katastru nemovitostí neodpovídá právnímu stavu, čímž je dát naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva.

2. Žalovaní 1. a 2. shodně považují podanou žalobu za nedůvodnou s tím, že žalobce se domáhá určení vlastnického práva k pozemku par. č. číslo v k.ú. adresa, jež vznikl oddělením z pozemku par. č. číslo, který je v jejich společném jmění manželů, aniž by mu k tomu svědčil jakýkoli právní důvod. Není pravdou, že by žalovaní něco přistavěli, původně v nemovitosti byly chlévy a v 1. patře se připravovalo krmení pro dobytek a toto zbudoval už dědeček žalované 2. Manželé to zakoupili vč. této vedlejší stavby. Žalovaný 3. nabyl vlastnické právo k nemovitým věcem na základě darovací smlouvy ze dne datum zn. Anonymizováno. Z této darovací smlouvy plyne, že jejím předmětem byl mimo jiné nemovitosti pouze dům čp. číslo stojící na pozemku par. č.číslo a pozemek par. č. st. číslo, vše v obci a k.ú. adresa. Žalobce pozemek p. č. číslo, jehož součástí je stavba čp. číslo, nenabyl do vlastnictví od žalovaných 1. a 2., ale pouze od žalovaného 3., který však nebyl vlastníkem pozemku par. č. číslo v k.ú. adresa, ani dosud nepovolené stavby nacházející se na jeho části. Žalovaný 3. následně užíval přístavek i pozemek pod ním na základě výprosy, jelikož se jednalo o jejich syna. Pozemek par. č. číslo i pozemek par. č. číslo zahrada v k.ú. adresa jsou v katastru nemovitostí evidovány jako samostatné pozemky bez možnosti nějaké záměny, v jasných a stabilních hranicích, takže si žalobce nemohl myslet, že kupuje i část pozemku par. č. číslo označenou v geometrickém plánu tituly před jménem jméno FO č. hodnota-Anonymizováno ze dne datum, nově par. č. číslo. Kupní smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovaným 3. ze dne datum je co do předmětu koupě zcela jasná a nedává žádný prostor pro pochybnosti, co je předmětem převodu. Kupní smlouva byla zapsaná v katastru nemovitostí, ze kterého plyne, že se žalobce stal vlastníkem pouze budovy čp. číslo, která je součástí pozemku par. č. číslo v k.ú. adresa. Předmětem kupní smlouvy nebyla přístavba stojící na části pozemku par. č. číslo označené nově dle výše uvedeného geometrického plánu par. č. číslo v k.ú. adresa. Žalobce si měl řádně prověřit, jaké nemovitosti a v jakých hranicích od žalovaného 3. kupuje, nelze věřit tomu, že si žalobce nemovitosti před podpisem kupní smlouvy neprohlédl a že byl v omylu, co kupuje. Pozemek par. č. st. číslo je veden v mapách katastru nemovitostí již od 60. let stále ve stejných hranicích, na kterých se nic nezměnilo a žalobce si tedy nemohl myslet, že by nabyl pozemek, který je předmětem řízení. Žalovaní 1. a 2. jednali s žalobcem o možnosti odkoupení předmětného pozemku, přičemž jednání vyústila dne datum uzavřením dohody, jejímž předmětem byl prodej pozemku par. č. číslo za kupní cenu částka. Základem vydržení je existence alespoň domnělého titulu, který však v tomto případě neexistuje. Dům č. p. číslo nabyl žalovaný 3. od svého otce, tj. žalovaného 1., naproti tomu pozemek p. č. číslo je ve vlastnictví prvních dvou žalovaných, konkrétně ve společném jmění manželů. Pokud jde o přístavbu, tato byla postavena později než původní dům, jednalo se o hospodářskou budovu a tuto přístavbu koupili žalovaní 1. a 2. od matky žalovaného 1. v roce Anonymizováno, k datum se tato budova stala součástí pozemku p. č. číslo. Již tato skutečnost vylučuje možnost vydržení, neboť není dána totožnost vlastníků nemovitostí. Žalobce tak nedisponuje a nikdy nedisponoval žádným titulem svědčícím o nabytí vlastnického práva k pozemku par. č. st. číslo k.ú. adresa, který je předmětem žaloby. Z tohoto důvodu se žalovaní 1. a 2. domnívají, že žalobce nemá a nemůže mít ani naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k předmětnému pozemku.

3. Žalovaný 3. navrhnul žalobě vyhovět, když ve svém vyjádření uvedl, že kupní smlouvou ze dne datum prodal žalobci přesně takový rodinný dům, který dostal darem od rodičů na základě darovací smlouvy ze dne datum. Nevěděl, že předmětná část domu a pozemku zůstala ve vlastnictví rodičů a ani si nedovedl představit, že by kuchyň a sociální zařízení umístěné v 1. patře domu upevněné ve zdi, nebyly součástí daru. Až nyní si uvědomil, že mu rodiče říkali, že něco přistavovali, ale jelikož se to stalo před jeho narozením, nevěděl, že přístavba nebyla legalizována, přičemž tuto skutečnost mu nesdělila ani realitní kancelář, která pro něj zprostředkovala prodej předmětného domu. Žalovaný 3. prodal nemovitost s tím, že prodává současně i kuchyň a sociální zařízení, za což žalobce uhradil cenu, ve které byla zohledněna rovněž tato skutečnost.

4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Výpisem z katastru nemovitostí ze dne datum LV č. hodnota pro k.ú. adresa, obec adresa bylo prokázáno, že žalobce je výlučným vlastníkem nemovitostí, to pozemku parc. č. číslo – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. číslo – rodinný dům a pozemku parc. č. hodnota – orná půda a pozemku par. č. hodnota – ostatní plocha. Předmětné nemovitosti nabyl žalobce na základě kupní smlouvy ze dne datum uzavřené mezi žalobcem jako kupujícím na straně jedné a žalovaným 3. jako prodávajícím na straně druhé, právní účinky vkladu práva do katastru nastaly ke dni datum.

5. Výpisem z katastru nemovitostí ze dne datum LV č. hodnota pro k.ú. adresa, obec adresa bylo prokázáno, že žalovaní 1. a 2. mají ve společném jmění manželů pozemek parc. č. hodnota – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. Anonymizováno – rodinný dům a pozemek parc. č. číslo – zahrada. Předmětné nemovitosti nabyli žalovaní na základě kupní smlouvy ze dne datum uzavřené mezi žalovanými 1. a 2. jako kupujícími na straně jedné a paní jméno FO jako prodávající na straně druhé.

6. Notářským zápisem sp. zn. Anonymizováno sepsaným dne datum notářem tituly za jménem jméno FO bylo prokázáno, že došlo k uzavření kupní smlouvy mezi paní jméno FO jako prodávající na straně jedné a žalovanými 1. a 2. jako kupujícími na straně druhé. Předmětem smlouvy byl pozemek par. č. číslo – zahrada správně neplodné s dřevěnou boudou od LV č. hodnota, k.ú. adresa s příslušenstvím. Pozemky se tak staly bezpodílovým spoluvlastnictvím žalované 1. a 2., jakožto manželů.

7. Z kolaudačního rozhodnutí Okresního národního výboru v adresa ze dne datum soud zjistil, že jím bylo povoleno užívání stavby – novostavby rodinného domu č. hodnota, p. č. číslo, k. ú. adresa, jež byla povolena rozhodnutím odboru výstavby a územního plánování č.j. Anonymizováno dne datum.

8. Z darovací smlouvy ze dne datum soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi žalovaným 1. jakožto dárcem a žalobcem jakožto obdarovaným. Předmětem smlouvy byl mimo jiné rodinný dům č.p. číslo na pozemku par. č. st. číslo v k.ú. adresa včetně příslušenství, pozemky par. č. st. číslo, p. č. Anonymizováno3 a pozemky vedené ve zjednodušené evidenci – původ pozemkový katastr č. hodnota, 714, 715, 742/2, 961/2 a 1249/18. Součástí smlouvy se stal znalecký posudek č. hodnotaAnonymizováno zpracovaný tituly před jménem jméno FO dne datum.

9. Ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO ze dne datum, č. hodnota-Anonymizováno soud zjistil, že jeho účelem bylo zjištění administrativní ceny pro převod nemovitostí, mimo jiné rodinného domu č.p. číslo v obci adresa nacházejícím se na pozemku par. č. st. číslo. V posudku je uvedeno, že dům je tvořen pouze vlastní zastavěnou plochou a malým dvorkem, u domu není žádný další pozemek, např. zahrada. První nadzemní podlaží je tvořeno vstupní chodbou, předsíní skladem, místnostmi sklepa bez podlahy a posilovnou. Vnitřním schodištěm je přístupné druhé nadzemní podlaží, jehož dispozici tvoří mimo jiné 3 obytné místnosti, veranda, kuchyň, koupelna a WC.

10. Kupní smlouvou ze dne datum bylo prokázáno, že tuto smlouvu uzavřel žalovaný 3. jakožto prodávající na straně jedné a žalobce jakožto kupující na straně druhé. Předmětem smlouvy byl převod vlastnického práva k pozemku par. č. st. číslo – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. číslo – rodinný dům, zapsaných na LV č. hodnota pro k.ú. adresa, obec adresa a pozemku č. hodnota – pozemek ve zjednodušené evidenci – parcela původ pozemku Pozemkový katastr, a to se všemi součástmi a příslušenstvím. Součástí smlouvy bylo prohlášení žalobce jakožto kupujícího, že si převáděnou nemovitost řádně prohlédl, byl seznámen s jejím stavem, a že je nabývá ve stavu, v jakém stojí a leží ke dni podpisu této smlouvy.

11. Z oznámení o zahájení řízení o nařízení odstranění stavby právnická osoba adresa ze dne datum plyne, že stavební úřad při výkonu stavebního dozoru zjistil, že na pozemku par. č. číslo v k.ú. adresa, se nachází nepovolená přístavba rodinného domu č.p. číslo, přičemž toto oznámení bylo zasláno žalovaným 1. a 2 jakožto vlastníkům pozemku. V oznámení je rovněž uvedeno, že dne datum obdržel právnická osoba žádost o dodatečné povolení přístavby od vlastníka rodinného domu č.p. číslo v adresa (tj. žalobce), avšak z dokladů doložených k podané žádosti a z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že k předmětné přístavbě nemá vlastnické právo ani souhlas vlastníka pozemku, a tudíž nemůže být řízení zahájeno.

12. Kupní smlouvou ze dne datum bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanými 1. a 2. byla uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl prodej části pozemku par. č. číslo, která byla následně vyčleněna jako pozemek par. č. číslo, za což se žalobce zavázal uhradit částku částka.

13. Z listiny označené jako „Výzva k narovnání majetkových vztahů“ ze dne datum soud zjistil, že žalovaní 1. a 2. vyzvali žalobce k uzavření kupní smlouvy týkající se části pozemku par. č. číslo o výměře Anonymizováno m2, zapsáno na LV Anonymizováno pro obec a k.ú. adresa, na které se nachází předmětná přístavba. Žalovaní žalobce upozornili na skutečnost, že je vedeno řízení o odstranění stavby, a sdělili, že pokud nedojde k uzavření kupní smlouvy, na které se dohodli již datum, budou nuceni stavbu odstranit.

14. Z geometrického plánu č. hodnota-Anonymizováno vypracovaného tituly před jménem jméno FO dne datum soud zjistil, že jeho obsahem byl mimo jiné návrh na změnu výměry pozemku par. č. číslo, a to rozdělením na pozemek par. č. st. číslo o výměře Anonymizováno m2 – zastavěná plocha a na pozemek parc. č. číslo o výměře Anonymizováno m2 – zahrada.

15. Žalovaný 3. vypověděl, že stav nemovitosti tak, jak mu byl darován a je popsán ve znaleckém posudku z roku Anonymizováno je stejný. Rodinný dům mu byl ze strany otce darován včetně přístavby, který mu sám řekl, že patří jemu. Již za jeho babičky tam postavena rozdělovací zeď z vlnovek a on tam v roce Anonymizováno vybudoval betonovou zeď, kuchyň, koupelnu a provedl celkovou rekonstrukci části přístavby. Nikdo mu neřekl, že staví na cizím pozemku a neměl ani možnost toto z něčeho dovodit. Vždy věřil, že je vlastníkem předmětné přístavby i pozemku a v tomto domnění jej pak prodal žalobci. K okolnostem uzavření darovací smlouvy uvedl, že se svojí matkou o tomto nejednal, sám nezjišťoval, kdo je vlastníkem darovaných nemovitostí. Od přijetí daru užíval přístavbu společně s částí pozemku pod ním. Když došlo k rozepřím mezi žalovaným 3. a jeho rodiči, tito přestali na tuto část pozemku vstupovat.

16. Žalovaný 1. na výzvu soudu uvedl, že v roce 2006 synovi daroval rodinný dům a pole, avšak předmětnou přístavbu a část pozemku darovat nechtěl. Syn měl přístavek a pozemek pod ním jen v užívání.

17. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další relevantní skutečnosti důležité pro právní posouzení věci.

18. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav a jeho právní posouzení (viz. níže) soud pak považoval provádění dalších navržených důkazů (výslechy svědků navržených ze strany žalobce – jméno FO a jméno FO) jako zcela nadbytečné. Tyto důkazní návrhy soud jako nadbytečné zamítl v souladu s ust. § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. ve znění pozdějších předpisů (občanský soudní řád – dále jen „o.s.ř.“), neboť provedené důkazy byly dostatečným podkladem pro zjištění skutkového stavu v takovém rozsahu, aby z nich bylo možno vyvodit též právní závěry a provádění dalších důkazů by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení.

19. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

20. Vzhledem ke skutečnosti, že v katastru nemovitostí jsou v současné době jako vlastníci nemovitosti zapsáni žalovaní 1. a 2. za situace, kdy mezi účastníky řízení existuje spor o vlastnictví nemovitostí, přičemž na základě rozsudku by mohlo dojít ke změně stávajícího zápisu v katastru nemovitostí, je dán naléhavý právní zájem na určení, zda má k této budově vlastnické právo žalobce či žalovaní. Naléhavý právní zájem je proto nepochybně dán.

21. Dne datum nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Podle § 3028 odst. 1, 3 o. z. se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy.

22. Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 31. 5. 2022, sp. zn. 22 Cdo 730/2021, s odkazem na § 3028 odst. 1 a 2 o. z. dovodil, že otázku nabytí (vlastnického) práva vydržením posoudí soud podle právní úpravy účinné právě k okamžiku nabytí takového práva (nikoliv podle právní úpravy účinné v době, kdy započala držba takového práva).

23. Podle § 1089 o. z. odst. 1 drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. Podle odst. 2 nepoctivost předchůdce nebrání poctivému nástupci, aby počal vydržení dnem, kdy nabyl držby.

24. Podle § 992 o. z. odst. 1 kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží. Podle odst. 2 citovaného ustanovení nepoctivost zástupce při nabytí držby nebo při jejím výkonu zástupcem činí držbu nepoctivou. To neplatí, pokud zastoupený zvláštním příkazem daným se zřetelem k této držbě zástupci nařídil, aby se držby ujal nebo aby ji vykonával. Podle odst. 3 poctivému držiteli náleží stejná práva jako držiteli řádnému.

25. Podle § 1090 odst. 1 o. z. se k vydržení vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.

26. Podle § 993 o. z. neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, jde o pravou držbu.

27. Podle § 994 o. z. má se za to, že držba je řádná, poctivá a pravá.

28. Podle § 1091 odst. 2 o. z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

29. Podle § 1092 o. z. se do vydržecí doby ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce.

30. Podle § 1096 odst. 1 o. z. nabyl-li někdo poctivě držbu od poctivého držitele, jehož držba se zakládá na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva (§ 1090 odst. 1), započítává se mu vydržecí doba jeho předchůdce.

31. Podle § 3066 o. z. do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

32. Pro rozhodnutí věci bylo tedy zásadní posoudit, zda žalobce byl držitelem pozemku, zda byl držitelem oprávněným a zda měl pozemky v držbě po dobu předpokládanou zákonem.

33. Pro účely vydržení musí být držitel poctivý po celou zákonem stanovenou vydržecí dobu, přičemž platí zásada mala fides superveniens nocet (následná zlá víra škodí). Poctivost či nepoctivost držitele se proto hodnotí z okolností nabytí a trvání držby, a zjišťuje se tedy, zda držitel mohl či nemohl být vzhledem k okolnostem v dobré víře (viz SPÁČIL, J., KRÁLÍK, M. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474), 2. vydání, 2021, s. 367–370). Dobrá víra zaniká ve chvíli, kdy se držitel od kohokoli či jakýmkoliv způsobem dozví o skutečnostech, které u něj objektivně musí vyvolat pochybnost o tom, že mu věc po právu patří.

34. Z darovací smlouvy ze dne datum plyne, že tato byla sjednána pouze mezi žalovanými 1. a 3., přičemž předmětem této smlouvy byl mimo jiné rodinný dům č.p. číslo na pozemku par. č. st. číslo v k.ú. adresa včetně příslušenství, nikoli však pozemek par. č. číslo, který náleží do společného jmění manželů žalovaných 1. a 2.

35. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3387/2021 vyslovil, že nepoctivým může být i ten držitel, který jen z nedbalosti, někdy i nevědomé, neví, že mu právo, které vykonává, nenáleží; takový držitel nejedná v nepoctivém úmyslu.

36. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 6. 3. 2023 sp. zn. 22 Cdo 3815/2023 není pro naplnění podmínek oprávněné (poctivé) držby nezbytně nutné, aby se osoba, která se ujala držby pozemku, seznámila s obsahem katastrální mapy, přeměřovala jeho výměru nebo požadovala vytyčení jeho hranice. Absence povinnosti držitele seznámit se s katastrální mapou či výměrou hranic však neznamená, že je pro úvahu o vydržení vlastnického práva bez významu okolnost, že držitel má přímou možnost se s těmito podklady seznámit, protože je má ve své dispozici. Skutečnost, že držitel disponoval geometrickým plánem s vyznačením jasného průběhu hranice pozemku, je skutečností objektivně způsobilou narušit dobrou víru držitele.

37. Žalovaný 3. užíval předmětnou část nemovitosti od datum až do datum, kdy ji prodal žalobci, bez toho, aniž by se zajímal o stav zapsaný v katastru nemovitostí. Žalovaný 3. ve své výpovědi uvedl, že darovací smlouvu podepsal bez toho, aniž vůbec nezjišťoval, kdo je skutečným vlastníkem darovaných nemovitostí a jak vedou hranice. S odkazem na shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu tak lze mít za to, že žalovaný 3. nebyl po tuto dobu poctivým držitelem, když předmětnou nemovitost užíval v důsledku své nedbalosti.

38. Stejně tomu bylo i u žalobce, který nabyl vlastnické právo na základě kupní smlouvy ze dne datum, přičemž na základě této smlouvy nedošlo k převodu vlastnického práva k žádné části pozemku par. č. číslo. Užíval-li žalobce část nemovitosti, nemůže jej soud označit za poctivého držitele, když takto činil v důsledku své nedbalosti, když nedostatečně porovnal skutečný stav nemovitosti se zápisem v katastru nemovitostí, i přesto, že v kupní smlouvě prohlásil, že si nemovitosti řádně prohlédl, byl seznámen s jejich stavem a že jej nabývá ve stavu, v jakém stojí ke dni podpisu smlouvy.

39. Další podmínkou pro řádné vydržení je držba řádná, tedy taková, jež se zakládá se na platném a účinném právním titulu. Aby mohl soud určit, že došlo k řádnému vydržení předmětné části pozemku par. č. číslo, musel by žalobci, resp. právnímu předchůdci, svědčit právní důvod dostatečný ke vzniku vlastnického práva, např kupní smlouva (viz. adresa, J. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024).

40. Z notářského zápisu ze dne datum plyne, že pozemek par. č. číslo zakoupili žalovaní 1. a 2. jakožto manželé, přičemž předmětný pozemek je v katastru nemovitostí veden jako součást jejich společného jmění manželů. Z darovací smlouvy uzavřené mezi žalovanými 1. a 3. však soud zjistil, že jejím předmětem nebyla žádná část pozemku par. č. číslo; žalovaný 1. u jednání uvedl, že neměl v úmyslu synovi předmětnou nemovitost darovat, navíc tento pozemek by nemohl darovat bez souhlasu manželky. Důkazní břemeno týkající se existence právního titulu tíží držitele, jelikož se jedná o skutečnost, která je jemu na prospěch. Jelikož se žalovaný 3. nikdy nestal výlučným vlastníkem pozemku par. č. číslo, nemohl jej platně převést na žalobce. Nadto je nutno uvést, že pozemek ani nebyl předmětem kupní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovaným 3.

41. Pro řádné vydržení vlastnického práva k nemovité věci je nutná nepřerušená držba trvající deset let. Vydržecí doba počíná běžet v den po splnění podmínek řádného vydržení, tj. po nabytí řádné a poctivé držby. Pro účely vydržení musí být držitel poctivý po celou zákonem stanovenou vydržecí dobu, přičemž platí zásada mala fides superveniens nocet (následná zlá víra škodí).

42. Jak je uvedeno výše v odůvodnění, soud má za to, že žalobce nedržel předmětnou nemovitost poctivě a na základě řádného právního titulu, nemohla tedy uplynout ani potřebná doba pro řádné vydržení. Nad rámec soud podotýká, že i kdyby žalobce držel nemovitost poctivě, v přesvědčení, že mu část pozemku náleží, nebyla by ani přesto naplněna podmínka desetileté nepřetržité držby. Žalobce nabyl vlastnické právo k rodinnému domu dne datum, jeho dobrá víra však prokazatelně skončila nejpozději k datum, kdy žalobce uzavřel kupní smlouvu se žalovanými 1. a 2. ohledně nově vznikajícího pozemku par. č. číslo. Jelikož se jednání o obsahu smlouvy týkala rozdělení hranic pozemku, nemohl mít žalobce za to, že je skutečně vlastníkem pozemku. Žalobce se tedy prokazatelně musel dozvědět o skutečnostech, které u něj objektivně musely vyvolat pochybnost o tom, že mu věc po právu patří.

43. Žalobce navrhoval započíst držbu svého právního předchůdce (tj. toho, kdo nynějšímu držiteli právo zřídil či převedl). K započtení doby držby právního předchůdce se při řádném vydržení vyžaduje, aby jeho držba byla poctivá a řádná. Pokud řádná nebyla, nezapočte se (viz. Občanský zákoník, 2. vydání (3. aktualizace, 2024): J. Petrov). I držba započatá před 1. 1. 2014 musí být řádná, jinak ji lze započíst jen na mimořádné vydržení za podmínek § 3066 o. z.

44. Dle shodného tvrzení účastníků užíval žalovaný 3. předmětný pozemek v době od datum do datum. Jelikož má soud za to, že žalovaný 3. nedržel předmětnou nemovitost poctivě a ani na základě řádného právního titulu, tuto dobu tak není možné započíst do vydržecí doby žalobce.

45. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobce požaduje určení, že je vlastníkem pozemku par. č. číslo v k. ú. adresa. Své vlastnické právo odvozuje z titulu řádného vydržení. Aby soud mohl žalobě vyhovět, musí žalobce tvrdit a prokázat, že byly splněny všechny podmínky pro řádné vydržení, tj. že žalobce pozemek držel poctivě po celou dobu vydržecí doby a na základě platného právního titulu.

46. Důkazní břemeno týkající se existence právního titulu tíží žalobce jakožto držitele, jelikož se jedná o skutečnost, která je jemu na prospěch. Žalobce uvádí, že titulem pro nabytí vlastnického práva je kupní smlouva ze dne datum. Soud však zjistil, že předmětem této smlouvy uvedený pozemek není. V daném případě soud nemohl žalobě vyhovět, jelikož se žalobci nepodařilo prokázat existenci platného a účinného právního titulu. Není-li splněn tento předpoklad, nemůže dojít k řádnému vydržení.

47. Je nutno dodat, že není splněna ani další z podmínek vydržení, a to poctivá držba. Jak je uvedeno výše, nepoctivým může být i ten držitel, který v důsledku své nedbalosti neví, že mu právo, které vykonává, nenáleží. Z výpisu z katastru nemovitostí lze jasně vyčíst, kudy hranice mezi pozemky vede, přičemž tyto hranice jsou po dlouho dobu neměnné. Žalobce by tedy po důkladnějším prozkoumání katastrální mapy a skutečného stavu nemovitosti měl zjistit, že pozemek, který využívá se neshoduje s pozemkem, který je zaznamenán v katastru nemovitostí.

48. Základní podmínkou úvah o tom, zda mohlo dojít k vydržení vlastnického práva (či jiného) práva k pozemku je u (řádného i mimořádného vydržení) zjištění, že ten, kdo se vydržení domáhá, byl držitelem tohoto pozemku, a kdy se ujal držby; k závěru o držbě nestačí zjištění, že pozemek užíval (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30.1.2019 sp. zn. 22 Cdo 1990/2018, nebo ze dne 19.4.2022, sp. zn. 22 Cdo 3387/2021). Pokud je faktické užívání opíráno o právo užívat pozemek jiného vlastníka, nemůže jít o držbu vlastnického práva (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1.6.2010, sp. zn. 22 Cdo 2676/2008).

49. V důsledku toho nemohla být naplněna ani další podmínka nepřerušené poctivé držby po dobu deseti let. Podle názoru soudu totiž nestačí jakékoli chování, které by mohlo odpovídat vlastnickému právu, držitel musí být držitelem vlastnického práva ve vztahu k pozemku, a užívá-li je na základě jiného právního důvodu (nájem, výprosa, obligace) či bez právního důvodu, neužívá je jako vlastník, a takové chování nemůže být kvalifikováno jako držba vlastnického práva a nemůže vést k vydržení vlastnického práva. V daném případě soud nemohl žalobě vyhovět, jelikož se žalobci nepodařilo prokázat naplnění všech podmínek potřebných pro řádné vydržení, a proto žalobu v celém rozsahu zamítnul (výrok I.). Jelikož neuběhla doba dvojnásobně dlouhá, nelze aplikovat ani ustanovení o mimořádném vydržení (§ 1905 a násl. o. z.).

50. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalovaným 1. a 2., jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 ve spojení s § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty určené dle § 9 odst. 4 písm. a) a. t. ve znění účinném do datum, ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šest paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. Dále soud přiznal odměnu za úkony učiněné po nabytí účinnosti novely č. 258/2024 Sb., když za 1 úkon právní služby stanovený z tarifní hodnoty určené dle § 9 odst. 4 písm. a) a. t. ve výši částka vznikl žalovaným nárok na náhradu ve výši částka a za jeden půl úkon ve výši částka za účast u jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí podle § 11 odst. 2 a. t. včetně dvou paušálních náhrad ve výši částka dle § 13 odst. 4 a. t.

51. Jelikož se žalovaný 3. během jednání výslovně vzdal práva na náhradu nákladů řízení, rozhodl soud tak jak je uvedeno ve výroku III.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalobce povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalovaní 1. a 2. domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.