OSBK 6 C 281/2025-71

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šparlinkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ pro 14 173,54 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku částka, úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, částku částka a úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do datum, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku částka s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající ze Smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. hodnota ze dne datum (dále jen „Smlouva“), kdy první splátka byla splatná datum a konec kreditového rámce měl nastat dne datum. Dle žalobních tvrzení se žalobkyně ve Smlouvě zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše částka možností postupného čerpání s tím, že součástí Smlouvy je její součástí Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Informace pro spotřebitele, Souhlas se zpracováním a uchováním osobních údajů, Předpis denních splátek, a dále Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně (dále jen „VOP“). Žalobkyně tvrdila, že Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaný přihlásil pomocí dvou faktorového ověření. V prostoru klientského profilu byl žalovanému nejprve zpřístupněn formulář Standardní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru, který odsouhlasil, a poté návrh Smlouvy, kterou žalovaný odsouhlasil kliknutím na opt-in volbu „Podepisuji“. Smlouva a výše uvedený formulář byly žalovanému zaslány automaticky na jím uvedenou emailovou adresu. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky www.flexifin.cz vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru, kde sdělil své údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila jeho úvěruschopnost informacemi získanými od žalovaného o jeho domácnosti a osobách v ní žijících, a dále způsobem, který detailně popsala v žalobě. Žalobkyně vycházela mimo jiné z informací získaných od dlužníka prostřednictvím licence AISP – Account Information právnická osoba, kdy na základě souhlasu žalovaného poskytuje třetí strana (banka či jiná finanční instituce) informace o platebním účtu a transakcích, které jsou vykonané na účtech žalovaného, kdy takto ověřila výši čistého měsíčního příjmu žalovaného, který pak ve Smlouvě potvrdil správnost svých údajů. Žalovaný se dle žalobkyně identifikoval též prostřednictvím služby právnická osoba Anonymizováno právnická osoba Anonymizováno, registrované pod číslem hodnota, tím, že výše uvedené společnosti právnická osoba zpřístupnil svůj bankovního účet za účelem získání informací o bankovním účtu a jeho majiteli. Úvěr byl žalovanému vyplacen na bankovní účet č. č. účtu prostřednictvím bezhotovostního převodu z bankovního účtu žalobce dne datum ve výši částka a dne datum v částce částka. Žalovaný se zavázal splácet úvěr spolu se sjednaným úrokem a poplatky (za vyplacení tranší úvěru dle čl. VII odst. 2 a čl. VI Smlouvy ve výši 1,99 % z vyplacené tranše, a dle čl. VII odst. 4 Smlouvy za službu „Klidné spaní“, za službu „Presto“, za službu „Informační SMS servis“), avšak nesplácel řádně. Žalobkyně proto dopisem ze dne datum vypověděla Smlouvu a následujícím dnem po doručení (datum) se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením celého dluhu ve výši částka (jistina částka, poplatek za vyplacení tranší úvěru dle čl. VII odst. 2 a čl. VI Smlouvy ve výši 1,99 % z vyplacené tranše, tj. částka, smluvní úrok částka, poplatky dle čl. VII odst. 4 Smlouvy: za službu „Presto“ částka, za službu „Informační SMS servis“: částka). Žalobkyně dále požadovala smluvní pokutu ve výši částka za porušení Smlouvy, a to dle sazebníku stanovené ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, s níž je žalovaný v prodlení, za dobu od prodlení se splatnou splátkou po dobu 90 dnů, tj. od datum do datum. Žalovaný dosud neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav. Ze Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr až do výše částka a závazek žalovaného zaplatit poskytnutou částku včetně sjednaného úroku a dohodnutých poplatků v pravidelných denních splátkách, nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a sazebník. V závěru Smlouvy je připojen podpis za žalobkyni a místo podpisu žalovaného vytištěn text „Já, Jméno žalovaného, rodné číslo RČ potvrzuji, že jsem Smlouvu přečetl a s jejím obsahem souhlasím, Datum uzavření Smlouvy Anonymizováno“. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli a zprávy právnická osoba., bylo prokázáno, že žalobkyně na účet žalovaného č. č. účtu zaslala dne datum částku částka a dne datum částku částka. Z předžalobní výzvy ze dne datum a poštovního podacího lístku vyplývá, že žalobkyně sepsala žalovanému adresovanou výzvu k úhradě dluhu ve výši částka nejpozději do 3 dnů, kterou podala k poštovní přepravě téhož dne (s označením zásilky Anonymizováno). Lhůta k zaplacení dle předžalobní výzvy uplynula dne datum a následujícího dne (datum) se žalovaný dostal do prodlení.

4. Z dalších provedených důkazů (výzva k úhradě dluhu, listina nadepsaná jako autorizace ověření totožnosti, výpis o posouzení úvěruschopnosti, z přehledu nadepsaného jako Identifikované příjmy, listina označená Údaje o Poskytovali spotřebitelského úvěru, Souhlas se pracováním osobních údajů, Informace pro spotřebitele, informace k posuzování úvěruschopnosti žalobkyní, Všeobecné obchodní podmínky) soud nezjistil žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci.

5. Z žádného z provedených důkazů nevyplývá, že by u žádosti o poskytnutí úvěru dle Smlouvy na stránkách žalobkyně na „Podepisuji“ klikl žalovaný a projevil tak souhlas se Smlouvou. Z provedených důkazů nebylo možné ani nepřímo dovodit, že by to byl žalovaný, kdo se žalobkyní jednal o uzavření smlouvy a požádal o poskytnutí úvěru (prostřednictvím potvrzení své totožnosti zpřístupněním údajů o bankovním účtu a provedených transakcích na tomto účtu, když nebylo prokázáno, že žalovaný s tímto souhlasil a učinil tak za účelem uzavření Smlouvy). Žalobkyně též neprokázala doručení výzvy k zaplacení do dispoziční sféry žalovaného.

6. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastnící důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

7. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že Smlouva byla uzavřena, resp. že žalovaný projevil souhlasnou vůli se Smlouvou, a že a kdy se žalovaný mohl seznámit s výzvou k zaplacení. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní. Soud o tom nemohl žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání.

8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.

9. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. § 562 odst. 2 o. z. navíc stanoví, že se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Dle ustanovení § 1824 a násl. o. z. mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.

10. Dne 1. 7. 2016 nabylo účinnosti nařízení EU č. 910/2014, tzv. eIDAS, které se podstatně dotklo uznávání elektronických podpisů v rámci Evropské unie. V návaznosti na účinnost eIDAS nabyl ke dni 19. 9. 2016 účinnosti zákon č. 297/2 (16 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce („ZSVD“). Pro písemné právní jednání občanský zákoník vyžaduje podpis jednajícího, přičemž výslovně počítá i s možností podepsat písemnost elektronicky. Konkrétní požadavky na elektronický podpis elektronických písemností pak předepisuje ZSVD ve spojení s eIDAS. ZSVD nově stanoví, že k podepisování listin mezi soukromými osobami lze použít všechny typy elektronického podpisu, tedy i prostý elektronický podpis, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy elektronických podpisů (tj. zaručený elektronický podpis či kvalifikovaný elektronický podpis). ZSVD tak zrovnoprávňuje při jednání v soukromoprávních vztazích všechny formy elektronického podpisu s vlastnoručním podpisem jednající osoby. Základní formu elektronického podpisu eIDAS definuje velmi široce, neboť za elektronický podpis považuje jakákoliv „data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání“. Takovýmto prostým elektronickým podpisem tedy může být cokoli (jakákoli data), co někdo (podepisující osoba) vnímá jako svůj podpis, a také to takto použije — tak, že to „nějak přidruží“ k tomu, co chce podepsat (viz: připojí či logicky spojí).

11. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena - v daném případě zejména prokázat, že žalovaný smlouvu podepsal, tedy k ní připojil svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu. V daném případě však k tomuto prokázání nedošlo — z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalovaný ke smlouvě připojil svůj (prostý elektronický) podpis.

12. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně proto není oprávněna požadovat po žalované jakákoliv plnění z titulu Smlouvy.

13. Žalobkyně však prokázala, že dne datum žalovanému poskytla částku částka a dne datum částku částka.

14. Podle § 2991 odst. 1 o. 2. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil; bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Vzhledem k absenci právního důvodu poskytnutí dané peněžité částky dospěl soud k závěru, že na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení v rozsahu poskytnutých částka a žalovaný je tedy povinen tuto částku vydat žalobkyni ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Žalovaný na svůj dluh uhradil dle tvrzení žalobkyně dne datum částku částka a dne datum částku částka, soud mu proto uložil povinnost zaplatit žalobkyni zbývající částku částka rozsudkem (výrok I.).

16. Vzhledem k tomu, že splatnost pohledávky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je jednostranným adresným právním jednáním. Uvedené právní jednání vyvolává účinky až tím, že se dostane do dispoziční sféry adresáta tak, aby měl objektivní příležitost (možnost) seznámit se s obsahem písemnosti zachycující jednostranné právní jednání; takovou objektivní možností se rozumí například oznámení příslušné pošty o možnosti vyzvednout si písemnost obsahující daný úkon (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Předžalobní výzva se do dispoziční sféry žalovaného dostala dne datum, lhůta k zaplacení trvala do datum a od datum je žalovaný v prodlení se zaplacením částky částka. Z uvedených důvodů soud žalobkyni dle § 1970 o. z. přiznal úrok z prodlení od tohoto data, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů (I. výrok).

17. V rozsahu převyšujícím částku uvedenou v I. výroku byla žaloba zamítnuta, když ze shora uvedených důvodů žalobkyni na tuto nevznikl nárok. Z uvedených důvodů soud žalobu ve zbývající části zamítl (výrok II.).

18. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když převážně úspěšnému žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.