OSBK 11 C 90/2026-36

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Richterovou v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_005⟫ o 10 370 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 370 Kč s úrokem z prodlení z částky 10 370 Kč od datum do zaplacení ve výši 11,5 % p.a. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci úrok z prodlení z částky 10 370 Kč od datum do datum ve výši 12,75 % p.a. a úrok z prodlení z částky 10 370 Kč od datum do zaplacení ve výši 1,25 % p.a. zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 2 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Jméno advokátky.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 10 370 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že nabyl pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum se společností původní věřitelkou a postupitelkou právnická osoba. IČO IČO, adresa, IČO IČO, která nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené s původní věřitelkou a postupitelkou právnická osoba., IČO IČO, adresa. Tato uzavřela se žalovaným prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku (své webové stránky Anonymizováno) smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalovanému dne datum úvěr ve výši 10 370 Kč na bankovní účet žalovaného č. č. účtu. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 10 370 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ve sporném řízení, kde platí zásada dispoziční a projednací, musí žalobce již ve své žalobě uvést rozhodné skutečnosti, z nichž vyvozuje uplatňované právo a musí k tomu uvést potřebné důkazy (§ 79 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (o. s. ř.). Tuto povinnost tvrzení a povinnost důkazní má žalobce i během řízení (§ 101 odst. 1, § 120 odst. 1 o. s. ř.). Podle ust. § 101 odst. 1 o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechny potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, a plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1 o. s. ř.) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, a dbát pokynu soudu. Z účasti u jednání konaného dne datum se žalobce omluvil a souhlasil s projednáním věci v jeho nepřítomnosti, žalovaný se nedostavil bez omluvy, ačkoli byl řádně a včas předvolán. Soud proto za použití ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Žalobce v žalobě tvrdil, že jeho právní předchůdkyně právnická osoba., uzavřela s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru ve výši 10 370 Kč, který byl žalovanému poskytnut na jeho bankovní účet č. č. účtu.

5. Podle ust. § 561 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle ust. § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle ust. § 1725 o. z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah; v mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle ust. § 1731 o. z. z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen „nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. Podle ust. § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas; mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Podle ust. § 1732 odst. 1 o. z. právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata. Podle ust. § 1745 o. z. je smlouva uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy; odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ust. § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran.

6. Ze shora citovaných ustanovení vyplývá, že předpokladem pro vznik smlouvy, jako dvoustranného právního jednání, je existence návrhu na uzavření smlouvy (nabídka, oferta), dále jeho přijetí souhlasným projevem vůle druhé strany, jíž je nabídka určena, a v případě přijetí návrhu mezi osobami nikoliv současně fyzicky přítomnými v době akceptace nabídky pak ještě doručení souhlasného projevu vůle osoby přijímající nabídku oferentovi (osobě, která nabídku učinila), bez něhož by přijetí nabídky nebylo účinné. Smluvní konsensus, tj. souladné protnutí se souhlasných projevů vůle obou účastníků, vytváří podstatu smlouvy. Primárně zahrnuje vůli vedoucí k uzavření smlouvy a sekundárně vůli vedoucí k dohodě o obsahu smlouvy. Projev vůle, kterým je vyjádřen souhlas (s návrhem), může mít povahu prohlášení nebo jiného jednání, z něhož lze dovodit souhlas osoby, které byl návrh určen. Ke vzniku smlouvy se vyžaduje, aby adresnost (určitelnost druhé strany) obou jednostranných právních jednání (nabídky i přijetí) byla vzájemná - obsahově shodná a vyjadřující smluvní konsensus. Jinými slovy musí být zřejmé, kdo vůči komu projevuje vůli (a jakého obsahu).

7. Předně je nutno zdůraznit, že je třeba rozlišovat požadavky na formu smlouvy (písemnou či ústní) a kvalitu informací o jednající osobě (kterou lze zjistit pomocí různých důkazů). V projednávané věci bylo nutno nejprve prokázat identitu jednající osoby, a tedy že žalovaná učinila projev vůle uzavřít s původním věřitelem (nějakou) smlouvu.

8. Žalobcem předloženými listinnými důkazy (zejména Smlouvou o spotřebitelském úvěru a jejími přílohami) však nebylo prokázáno, že by se žalovaný registroval na webových stránkách původní věřitelky, vyplnil formulář se žádostí o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 10 370 Kč původní věřitelkou právnická osoba. na jeho bankovní účet č. č. účtu, že by vyjádřil souhlas se smluvními dokumenty a přes svůj uživatelský účet poslal původní věřitelce odsouhlasený návrh smluvních dokumentů a připojil elektronický podpis. Provedeným dokazováním tedy nebylo věrohodně prokázáno, že by žalovaný právě uvedený projev vůle učinil. Provedené důkazy neprokazují, že to byla žalovaný, kdo se registroval na stránkách původní věřitelky, tam požádal o finanční prostředky a připojil elektronický podpis (jakožto jeho jedinečnou identifikaci), čímž by projevil souhlasnou vůli se smlouvou a obchodními podmínkami; zjištěný skutkový stav tedy nevyhovuje shora citovaným ustanovením a uzavření smlouvy nebylo prokázáno, tím spíše ani to, že by žalovanému a původní věřitelce vznikla nějaká smluvní práva a povinnosti z tvrzené smlouvy.

9. Soud proto uzavřel, že pokud bylo v řízení zprávou Anonymizováno., prokázáno, že majitelem účtu č. č. účtu yl v dané době žalovaný a že byla na tento účet datum připsána částka 10 370 Kč ze strany původní věřitelky, plnila tak původní věřitelka bez právního důvodu (ust. § 2991 odst. 2 o. z.). Žalovanému tak vznikla povinnost vydat vše, co nabyl bezdůvodným obohacením (ust. § 2991 odst. 1, § 3000 o. z.), tedy povinnost uhradit žalobci jako současnému věřiteli (na něhož byla pohledávka platně v souladu s ust. § 1879 zák. č. 89/2012 Sb. platně postoupena a žalovanému to bylo oznámeno) částku 10 370 Kč, neboť tuto jistinu úvěru dle tvrzení žalobce ani zčásti neuhradil. Vzhledem k tomu, že splatnost pohledávky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení nebyla dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (ust. § 1958 odst. 2 o. z.), která je jednostranným adresným právním jednáním. Listinnými důkazy předloženými žalobcem bylo prokázáno, že předžalobní výzva k plnění (včetně oznámení o postoupení pohledávky) byla odeslána žalovanému (a dostala se tak do jeho dispoziční sféry) doporučenou zásilkou dne datum, ve výzvě byla přitom stanovena lhůta splatnosti 3 dnů od odeslání, žalovaný se ocitl v prodlení nejdříve datum (§ 1968 věta první, § 1970 o. z.). V tomto rozsahu proto bylo žalobě vyhověno (výrok I.) a ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.).

10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 o. s. ř., když žalobce byl ve sporu neúspěšný jen v nepatrné části, byla mu proto přiznána plná náhrada nákladů řízení. Zástupce žalobce učinil ve věci tři úkony právní služby ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a přípravu zastoupení, výzva, žaloba), přičemž dle ust. § 14b vyhlášky sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí 400 Kč. Dle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. dále žalobci náleží náhrada hotových výdajů za tři výše uvedené úkony právní služby po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč, a dále zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. V řízení byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech (u OS adresa např. sp. zn. spisová značka), přičemž předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota, která nepřevyšovala částku 50 000 Kč. Náklady řízení žalobce činí 2 300 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Blansku.

Nebude-li povinnost stanovená tímto vykonatelným rozhodnutím splněna dobrovolně, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.