OSBN 8 C 230/2020-133

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ zastoupená advokátem anonymizováno příjmení příjmení, ⟪LB:lb_005⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení z částky částka se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši částka k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa.

1. Žalobce se domáhal zaplacení pohledávky ve výši částka s příslušenstvím. Uváděl, že žalované poskytl zápůjčku ve výši částka, a to tak, že v průběhu měsíce ledna jí předal ve třech splátkách částku částka, kdy finanční prostředky získal na základě smlouvy o půjčce číslo číslo. Dále žalované převedl na její účet dne datum částku částka a dne datum rovněž částku částka. Zápůjčka nebyla účelově vázána a byla splatná na výzvu žalobce, kterou žalobce učinil doporučeným dopisem ze dne datum. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že žalobce neprokázal uzavření smlouvy o zápůjčce, navrhl, aby žalované bylo uloženo plnit z titulu bezdůvodného obohacení, neboť výpisy z účtu bylo prokázáno, že žalovaná na svůj účet obdržela od žalobce celkem částka a předání dalších peněz bylo prokázáno svědecky. V této souvislosti odkazoval na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu ČR spisová značka a spisová značka, kdy zde se jedná o obdobné případy. Žalobce odmítal, že by plnil jakékoliv dluhy za svého bratra a má za to, že tvrzení žalované a popis vztahů s bratrem s projednávanou věcí nijak nesouvisejí. Pokud žalovaná tvrdí, že se jednalo o úhrady za bratra žalobce, nechť prokáže závazek žalobce tyto platby za svého bratra provést. Jestliže v průběhu jednání před soudem žalovaná namítala existenci svých pohledávek vůči bratrovi žalobce jméno celé jméno žalobce, pak ten je v insolvenci a z insolvenčního rejstříku existence pohledávek žalované neplyne, žalovaná žádné pohledávky do insolvence nepřihlásila.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Uváděla, že mezi účastníky nebyla nikdy smlouva o zápůjčce uzavřena. Žalovaná je bývalou partnerkou bratra žalobce, kdy vztah byl ukončen za poměrně dramatických okolností, které měly i dozvuk v trestním stíhání bratra žalobce jméno celé jméno žalobce. Je pravdou, že žalobce zaslal na účet žalované dvě platby v celkové výši částka, avšak nejednalo se o poskytnutí zápůjčky, nýbrž o vrácení dluhu ze strany bratra žalobce, který si od žalované od roku 2010 do roku 2016 půjčoval peníze, kdy celkový dluh činil částka. V roce 2018 žalovaná požadovala po jméno celé jméno žalobce vrácení peněz a on jí po urgencích přinesl uznání dluhu, avšak tuto listinu jí později vzal. V létě 2018 jí jméno celé jméno žalobce nabídl, že na ni převede jeho známý byt ve obec v hodnotě částka, aby měla záruku na vrácení peněz. V období podzimu roku 2018 se vztah s bratrem žalobce dostal do fáze jeho ukončení a jméno celé jméno žalobce jí začal dluh po částech vracet. Posledními částkami ve 2 splátkách celkem částka vyrovnal svůj dluh s tím, že žalované avizoval, že jí budou poukázány z účtu jeho bratra – žalobce, neboť jméno celé jméno žalobce, který byl v insolvenci, neměl bankovní účet. Následně po odeslání zbytku dluhu jméno celé jméno žalobce požadoval, aby žalovaná byt ve anonymizováno bezúplatně převedla na jím určenou osobu, což učinila, neboť byl dluh splacen. Žalovaná rovněž uváděla, že se žalobcem neměla žádný vztah, neměla důvod si od něj půjčovat peníze, neboť byla solventní.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že z účtu žalobce bylo zasláno dne datum na účet žalované částka a dne datum dalších částka. příjmení zůstal právní důvod tohoto plnění.

4. Žalobce byl poučen dle § 118a) o.s.ř., že je povinen prokázat tvrzení, že mezi účastníky byla uzavřena ústní smlouva o půjčce, na základě které žalované poskytl půjčku ve výši částka a dále je povinen prokázat, že žalované předal na základě této smlouvy o půjčce finanční prostředky ve výši částka. V případě, že tato tvrzení a důkazy nedoplní a neoznačí, může to mít za následek neunesení důkazního břemene a tvrzení.

5. Potvrzením o provedení odchozí úhrady bylo prokázáno, že žalobce zaslal žalované na účet č. bankovní účet dne datum částku částka a dne datum částku částka.

6. Akceptací návrhu smlouvy o půjčce na kliknutí bylo prokázáno, že žalobce si vzal u příjmení příjmení dne datum půjčku ve výši částka s úrokem ve výši 9,9% p.a.

7. Dopisem ze dne datum bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k vrácení dluhu ve výši částka ve lhůtě 7 dnů od obdržení výzvy. Obálka se vrátila jako nevyzvednutá.

8. Pokud žalovaná předložila výpisy z účtu, kterými dokládala výběry v období roku 2011, pak z těchto důkazů nijak nevyplývá, jakým způsobem žalovaná s vybranými finančními prostředky naložila.

9. Výpisem z katastru nemovitostí a vyrozuměním o provedení vkladu bylo prokázáno, že kupní smlouvou ze dne datum byl jméno příjmení a jméno příjmení převeden na žalovanou bylt číslo ve obec Kupní smlouvou ze dne datum žalovaná byt převedla na právnická osoba příjmení.

10. Žalobce ve své výpovědi uvedl, že se žalovanou nebyli blízcí přátelé, toleroval ji jako přítelkyni bratra, se kterým měl blízký vztah. Když mu žalovaná oznámila, že se dostala do tísně, že kupuje nějaký dům a potřebuje peníze na rekonstrukci a požádala ho o půjčení peněz, tak s ohledem na svého bratra, se rozhodl peníze žalované půjčit a ani nic nesepisoval. Někdy v listopadu se potkali na zabijačce u bratra, tam ho žalovaná požádala o půjčku částka s tím, že půjčku vrátí, až prodá byt ve obec. Splatnost vrácení půjčky byla sjednána, až prodá byt ve obec. Těch částka předal žalobce žalované ve 3 částech. Přesné podrobnosti si nepamatuje, ví, že někdy v průběhu ledna předal dvakrát částka a na konci ledna částka. Probíhalo to tak, že přijel do budovy, kterou měla žalovaná pronajatou v obec. V prvních dvou případech peníze předával na dvoře domu, přítomný byl pouze žalobce a žalovaná. Posledních částka předal v obec u žalované doma někdy na konci ledna, byl tam přítomen jeho bratr jméno celé jméno žalobce paní příjmení, která dělala bratrovi manikúru. Proběhlo to někdy v týdnu a bylo to v odpoledních hodinách. Část peněz vybral z banky, část měl k dispozici v hotovosti. Myslí si, že někdy na konci listopadu nebo na začátku prosince vybral částka a pak možná ještě něco vybíral z některého z účtů. Také si vzpomíná, že v té souvislosti uzavřel půjčku na kliknutí, bylo to někdy začátkem ledna, kdy si půjčil částka s úrokem 9,9 %. V podstatě chtěl, aby si žalovaná uvědomila, kolik by jí to stálo, kdyby si ty peníze půjčila v bance, aby věděla, jak je ta půjčka drahá. Ty úroky po ní nechtěl, udělal to proto, že ho žalovaná o půjčku požádala. Poté co jí půjčil těch částka, tak jí ještě 2 x poslal částka, na to už má výpisy z účtu. Peníze posílal po té, co ho žalovaná oslovila, že by potřebovala ještě nějaké další peníze, že se jí stavba vymkla z rukou. Pokud se týká nějakého bytu ve obec, tak žalobce se žádných transakcí ohledně toho bytu neúčastnil, ani byt nevlastnil. Ví, že bratr ho někdy v minulosti vlastnil, a že se několikrát zmínil o vlastnictví k tomu bytu. Neví, v jaké fázi byl v té době vtah mezi žalovanou a jeho bratrem. Neví o tom, že by ten vztah v té době skončil. Ví, že proběhlo nějaké trestní stíhání bratra, který byl obviněn, že napadl paní žalovanou. Neví přesně, v jakém období to mělo být. Je pravda, že vystupoval jako svědek v rámci trestního stíhání, a že vypovídal na policii. Pokud napadení žalované mělo proběhnout datum, tak u toho byl přítomen. Pokud má vysvětlit, proč ještě po této události zaslal datum finanční prostředky žalované, takto bylo proto, že žalovaná i bratr, jsou velmi temperamentní, a že v době, kdy peníze posílal, to vypadalo, že je všechno zase v pořádku, tvářili se, že jsou jako na líbánkách, a proto peníze poslal.

11. Žalovaná při své výpovědi uvedla, že byla zhruba od roku 2009 partnerkou jméno celé jméno žalobce celé jméno žalobce zná, párkrát se viděli, nikdy se nestýkali sami, nemají na sebe ani telefonní číslo, nikdy si netelefonovali, neví, jak by se měli domlouvat na nějaké půjčce a na předání peněz. jméno celé jméno žalobce si od ní půjčoval finanční prostředky, neboť měl velké finanční problémy. Poslední období společného soužití s jméno bylo velmi špatné, vztahy se zhoršovaly a žalovaná chtěla v podstatě, aby jí vrátil peníze, a potom se mohla odstěhovat. příjmení přišel s tím, že na ni převede byt ve obec, který v té době patřil jeho věřiteli. příjmení mu peníze uhradil a byt převedl na žalovanou jako záruku, že peníze dostane zpátky. Žádné peníze se za byt nikdy nepředávaly. Na začátku roku 2018 začal jméno dluh splácet. Peníze předával v hotovosti. Poslední splátku na dluh jí jméno celé jméno žalobce poslal dne 17. 5. s tím, že jí někdy na začátku roku 2019 avizoval, že peníze přijdou přes účet jeho bratra. Po poslední splátce ji jméno celé jméno žalobce vyzval, aby převedla vlastnictví bytu na jím označenou osobu, což také učinila. Myslí si, že to byla firma syna jméno celé jméno žalobce celé jméno žalobce byl přítomen dne datum konfliktu jméno celé jméno žalobce se žalovanou, kdy se jméno celé jméno žalobce vloupal do domu kamarádky žalované, kde byla žalovaná na víkendu a následně na dvoře kopal do jejího auta a strkal do žalované. Proto kamarádka zavolala Policii ČR. Po této události se 15. a datum odstěhovala žalovaná z obec, kde s jméno celé jméno žalobce žila. V té souvislosti prosila jméno celé jméno žalobce, aby jí vrátil poslední peníze a on na to řekl, že jí to pošle přes bratrův účet. Od pana celé jméno žalobce nikdy žádné peníze nechtěla, nežádala ho o žádnou finanční pomoc. Neměla k tomu žádný důvod, měla byt, který následně prodala. Byla solventní, má rodiče a blízké kamarády, na které by se mohla v případě potřeby obrátit.

12. Svědkyně jméno příjmení uvedla, že k účastníkům nemá žádný vztah. Před 20 lety byla partnerkou jméno celé jméno žalobce, od té doby mají přátelský vztah a ona za ním jezdí jednou měsíčně, dělat mu pedikúru. Před dvěma lety přišla na statek v obec za jméno celé jméno žalobce, kterému dělala pedikúru. Ten den byl v domě jméno celé jméno žalobce v kuchyni byla paní celé jméno žalované. Když svědkyně dokončovala pedikúru, přišel celé jméno žalobce, že přinesl částka jako doplatek do částka. Peníze předal paní celé jméno žalované, ta si je odnesla do kuchyně. Svědkyně neviděla, kolik to bylo.

13. Svědek jméno jméno, bývalý manžel žalované uvedl, že ví pouze zprostředkovaně od bývalé manželky, že půjčovala jméno celé jméno žalobce nějaké peníze. V květnu 2019 byl přítomen, když si bývalá manželka stěhovala věci od jméno celé jméno žalobce. Byl přítomen, jak přišel jméno celé jméno žalobce, dohadovali se tam o penězích. Svědek to slyšel útržkovitě, ví, že bývalá manželka byla uplakaná a chtěla, aby jí vrátil peníze. příjmení jí na to řekl něco v tom smyslu, ať se nestará, že jí to pošle přes účet bratra.

14. Pokud žalovaná navrhovala provést důkaz výpovědí svědkyně jméno příjmení, pak ta k věci neuvedla žádné podstatné skutečnosti, kdy veškeré informace měla pouze zprostředkovaně od žalované.

15. Pokud žalovaná tvrdila, že měla od jméno celé jméno žalobce listinu obsahující uznání dluhu, ověřenou notářem JUDr. jméno příjmení a navrhovala, aby soud zjistil, zda tento notář takovou listinu ověřoval, pak sdělením notáře ze dne datum bylo prokázáno, že ohledně jméno celé jméno žalobce ověřoval pouze dne datum listiny související se založením společnosti.

16. Svědek jméno příjmení uvedl, že v roce 2018 prodával byt ve obec celé jméno žalované, prodej zprostředkoval pan jméno celé jméno žalobce. K vyrovnání kupní ceny došlo před podpisem smlouvy. Cena byla vyrovnána. Nepamatuje si již přesně, jakou formou, jestli došlo k předání peněz v hotovosti nebo formou dalšího zápočtu v rámci podnikatelských vztahů. Pokud by měl uvést, vůči komu došlo k započtení, jestli vůči panu jméno celé jméno žalobce, tak uvedl, že přesně neví, bylo to v rámci širšího obchodního vztahu mezi více lidmi. Ten zápočet nebyl vůči paní celé jméno žalované. S paní celé jméno žalované se svědek nikdy nesetkal. Rovněž celé jméno žalobce nezná, nikdy se s ním nesetkal. Svědkyně jméno příjmení uvedla, že účastníky řízení nezná, o prodeji bytu ve obec neví žádné podrobnosti, vše zařizoval manžel.

17. Svědek jméno celé jméno žalobce mladší uvedl, že společnost právnická osoba je jeho firma. Tato firma zakoupila od paní celé jméno žalované byt ve obec. Kupní cenu uhradil v několika splátkách v hotovosti. Má to zanesené v účetnictví. Něco hradil z vlastních zdrojů, něco z půjček. obec zprostředkoval pan jméno příjmení, také mu půjčoval peníze na kupní cenu toho bytu a byl přítomen u předávání splátek. Kupní cenu hradil několika splátkami, protože to bylo v hotovosti a zákon neumožňuje jednorázově platit částku částka. Hotovostní platba pro něj byla rychlejší než převod na účet, když pan příjmení mu půjčoval peníze rovněž v hotovosti.

18. Svědek jméno celé jméno žalobce starší uvedl, že je bratrem žalobce, žalovaná je jeho bývalou přítelkyní. Ví o tom, že bratr půjčoval paní celé jméno žalované peníze, protože stavěla barák, neměla prodaný byt a potřebovala finance. příjmení bratra požádal, aby jí půjčil peníze, celkem jí takhle půjčil něco okolo částka. Svědek byl osobně u předání částky částka v lednu 2019, byla tam také paní příjmení, která mu dělala pedikúru. K domluvě o půjčce došlo na návštěvě u rodičů. jméno poprosil bratra o půjčku na financování stavby domu pro žalovanou, domluvil to pouze takto rámcově, nepadla tam konkrétní částka, s tím, že pak s jednotlivými půjčkami oslovovala bratra přímo paní celé jméno žalované. Svědek uvedl, že si žádné peníze od paní celé jméno žalované nepůjčoval, v prodeji bytu ve obec se nijak neangažoval, pouze vyjednal přes doktora příjmení ten obchod. Jakým způsobem paní celé jméno žalované hradila kupní cenu, neví, určitě tam neprobíhaly žádné zápočty pohledávek vůči podnikání svědka. Původně patřil byt svědkovi, žalovaná ho kupovala proto, že tam chtěla jezdit se sestrou a jejími dětmi. Domnívá se, že se se žalovanou rozešli v dobrém, pokud něco vyšetřovala policie, takto se netýkalo přímo rozchodu. Stalo se pouze to, že nemohl kontaktovat paní celé jméno žalované, ona byla v nějaké sektě. Jel za ní, byl tam dům, který byl otevřený, a on do něj vstoupil po 22 hodině. Dá se říct, že za to byl stíhaný a že dostal peněžitý trest. S paní celé jméno žalované si navzájem nic nedluží. Nikdy nepodepisoval žádné uznání dluhu vůči paní celé jméno žalované. Žádné půjčky vůči paní celé jméno žalované přes svého bratra nevracel. Vlastní majetek, jehož hodnota převyšuje exekuce, které má. Neví o tom, že by se paní celé jméno žalované přihlásila do insolvenčního řízení, ve kterém je. Pokud by měl uvést, kdy jeho vztah se žalovanou definitivně skončil, takto bylo tím konfliktem, kdy vstoupil do toho domu, ale i potom spolu ještě komunikovali. Bratr ještě po tomto konfliktu poskytl peníze kvůli tomu, aby si ona dostavěla dům a mohla se odstěhovat, neboť neměla kam jít.

19. Soud zamítl návrh žalované na provedení důkazu anonymizováno komunikací ze dne datum, neboť tuto listinu žalovaná založila do spisu po koncentraci řízení.

20. Soud rovněž neprováděl důkaz korespondencí mezi svědkem jméno celé jméno žalobce a žalovanou, neboť svědek byl vyzván k předložení korespondence k jednání dne datum, avšak k jednání ji nepřinesl. Následně uváděl, že neví, zda nějakou korespondenci má a mohl by se ji pokusit dohledat. Soudu se tak další odročování z důvodu předložení korespondence, o níž není ani zřejmé, zda existuje, jeví neúčelné a neekonomické.

21. Soud rovněž zamítl návrh na provedení důkazu kupní smlouvou ohledně prodeje bytu žalované ve obec, úředním záznamem Policie ČR o podání vysvětlení, nájemní smlouvou nemovitosti obec číslo popisné 6 a insolvenčním spisem vedeného u Krajského soudu v Praze, neboť těmito důkazy žalobce neprokazoval tvrzení dle poučení poskytnutého soudem. Skutečnost, že žalovaná prodala byt ve obec, je nesporná a nijak neprokazuje poskytnutí půjčky. Stejně tak nejsou pro věc podstatné okolnosti užívání domu v obec. Skutečnost, že žalovaná neuplatnila pohledávku vůči jméno celé jméno žalobce v insolvenčním řízení nijak neprokazuje, že neexistovala. Rovněž okolnosti podání vysvětlení ohledně šetření události datum se nijak nevztahují k projednávané věci.

22. Soud dále zamítl návrh na provedení důkazu výpisem z účtu žalobce za leden až prosinec 2018 a 2019 a doklady o pohybu na účtech, neboť skutečnost, že měl žalobce na účtech dostatek finančních prostředků, nemohou prokázat skutečnost, že žalované poskytl zápůjčku. Neúčelnou se jeví rovněž výpověď anonymizováno jméno příjmení a předložení dokladů o uhrazení kupní ceny bytu ve obec, neboť tvrzením ohledně bytu ve obec žalovaná pouze dokreslovala situaci ohledně vzájemných vtahů, avšak prvotně má povinnost prokázat svá tvrzení žalobce, což přes poučení soudu neučinil.

23. Při právním posouzení soud postupoval z § 2390 Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen OZ), podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

24. Soud rovněž vycházel z ustanovení § 2991 OZ, kdy podle odst. 1, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Podle § 2997 odst. 1 OZ dlužník, který plnil dluh nežalovatelný nebo promlčený nebo takový, který je neplatný pro nedostatek formy, nemá právo na vrácení toho, co plnil. Právo na vrácení nemá ani ten, kdo jiného obohatil s vědomím, že k tomu není povinen, ledaže plnil z právního důvodu, který později nenastal nebo odpadl. Právo na vrácení nemá ani ten, kdo jiného obohatil s vědomím, že k tomu není povinen. Ve své podstatě se pro existenci práva na vrácení vyžaduje, aby ten, kdo plnil, tak učinil v určitém omylu (lhostejno, zda omluvitelném, anebo neomluvitelném) či v pochybnostech, ať už o skutkovém, nebo právním stavu (srov. § 1431 OZ, § 814 BGB a např. právní větu rakouského OGH č. RS0033591, webová adresa). V podrobnostech srov. § číslo 105. Právo na vrácení nemá, kdo jinému plnil nedluh bez takového omylu, ať už s úmyslem jej obdarovat (§ číslo), s úmyslem podvodným, anebo s úmyslem jiným.

(příjmení, Jan. § číslo (Plnění na naturální obligaci. Konvalidace formy splněním. Vědomé plnění nedluhu). In: příjmení, jméno, příjmení, obec, příjmení, jméno, příjmení, jméno, příjmení, jméno, příjmení, jméno, příjmení, jméno, příjmení, jméno, jméno, jméno, příjmení, jméno, příjmení, jméno, příjmení, jméno, příjmení, jméno, příjmení, jméno, LIŠKA, jméno, příjmení, jméno, příjmení, jméno, příjmení, jméno, příjmení, právnická osoba, právnická osoba, právnická osoba, jméno, jméno, jméno, SVOBODA, jméno, příjmení, jméno, příjmení, jméno, příjmení, jméno. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 číslo). 1. vydání. obec: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 1941)

Ohledně důkazního břemene je v komentáři k Občanskému zákoníku § číslo uvedeno, že:

104

Dřívější judikatura vycházela ze závěru, že žalobci postačí prokázat vlastní plnění žalovanému (spisová značka). Je pak na žalovaném, aby pro takové plnění prokázal právní důvod (včetně kauzy, § číslo). Pokud se mu takový důkaz nezdaří, soud mu uloží, aby plnění vydal dle ustanovení o bezdůvodném obohacení (spisová značka, spisová značka, spisová značka a spisová značka). Judikatura ovšem vycházela žalovanému vstříc zdůrazněním, že při plnění nutno objasnit vůli stran (spisová značka) a že uzavření smlouvy lze důkazně opřít o jejich následné chování (spisová značka).

105

Toto rozdělení důkazního břemene však mění nový § číslo odst. 1 věta druhá:„ Právo na vrácení nemá ani ten, kdo jiného obohatil s vědomím, že k tomu není povinen, ledaže plnil z právního důvodu, který později nenastal nebo odpadl.“ Jinak řečeno, právo na vrácení nemá ten, kdo plnil, aniž by jednal v omylu (což dle příjmení, jméno, 2008, s. číslo mělo platit i za občanského zákoníku z roku 1964, avšak zákon to neuváděl a novější judikatura ignorovala, srov. spisová značka). Přitom je nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní (postačí i jen pochybnost, GlU číslo). Takový omyl (plnění bez právního důvodu) by měl prokazovat ten, kdo se jej dovolává, a to i proto, že omyl spočívá v jeho sféře (právní věta rakouského OGH č. RS0033564, RS0033566 a RS0033548, webová adresa; příjmení in příjmení, příjmení, 1937, § číslo, marg. číslo). I v Německu důkazní břemeno zpravidla tíží žalobce – ten musí prokázat všechny předpoklady bezdůvodného obohacení, včetně bezdůvodnosti (§ číslo; Wendehorst, 2014, § 812, marg. číslo; příjmení, 2013, § 812, marg. číslo).

106

Je přitom právní pověrou, že nelze prokazovat negativní skutečnosti (zde: absenci právního důvodu). K tomu přiléhavě spisová značka: Takový argument je v zásadě poukazem na tzv. negativní teorii důkazního břemene, která vychází z předpokladu, že dokazování neexistujících skutečností je vyloučeno povahou věci, neboť dokázat lze jen to, co existuje, nikoliv to, co neexistuje (např. Bekch, H. Die Beweislast nach dem Bürgerlichen Gesetzbuch, číslo nebo Fitting, H. Die Grundlagen der Beweislast. Zeitschrift für Zivilprozess 13, číslo, s. 1 a násl.). Tato teorie je však současnou civilistickou doktrínou – s podrobnou argumentací – považována za překonanou se zdůrazněním, že negativní skutečnosti lze v řízení dokazovat a v soudní praxi k tomu také často dochází, a s tím, že jako určité specifikum se v takových případech uplatňuje snad jen častější použití nepřímých důkazů (příjmení, 1996, s. 34).

107

Nejde zde o teorii ani o snahu být co nejvíce konformní s německým, rakouským či prvorepublikovým řešením. Zásadní je odvrátit riziko, že ten, kdo plnil, bude bezdůvodně po určité době plnění rozporovat a těžit z důkazní nouze svého dříve uspokojeného věřitele. A to i přesto, že věřitel (oprávněně) považoval případ založený ústní smlouvou za vyřešený právě přijetím platby. Vyhovět takovému dlužníku by znamenalo narušit finalitu plnění tak, že by v rozporu s obecným chápáním a zvyklostmi byla splnění dluhů jen podmíněná, a to tím, zda se příjemci později podaří prokázat právní důvod. Proto lze, též s ohledem na výslovnou textaci § číslo, požadovat po žalovaném, aby uvedl a prokázal, proč plnil (lidé si zpravidla neplní jen tak), ledaže omyl zřejmě plyne z okolností, právní věta rakouského OGH č. RS0033558, webová adresa (příklad: platba náhodné jiné osobě při zadání nesprávného čísla bankovního účtu).

(příjmení, Jan. § číslo (Základní ustanovení). In: příjmení, jméno, příjmení, obec, příjmení, jméno, příjmení, jméno, příjmení, jméno, příjmení, jméno, příjmení, jméno, příjmení, jméno, jméno, jméno, příjmení, jméno, příjmení, jméno, příjmení, jméno, příjmení, jméno, příjmení, jméno, LIŠKA, jméno, příjmení, jméno, příjmení, jméno, příjmení, jméno, příjmení, právnická osoba, právnická osoba, právnická osoba, jméno, jméno, jméno, SVOBODA, jméno, příjmení, jméno, příjmení, jméno, příjmení, jméno. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 číslo). 1. vydání. obec: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. číslo)

26. Soud rovněž vycházel z ustanovení § 101 odst. 1, písm. a) a b) občanského soudního řádu, podle kterého k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) o.s.ř. Nesplní-li účastník svou povinnost tvrdit skutečnosti, které jsou rozhodující z hlediska skutkové podstaty právního předpisu, který má být aplikován, pak jestliže i po poučení soudem (§ 118a odst. 1, 2) zůstanou skutková tvrzení neúplná, přirozeně nemůže splnit ani svou povinnost důkazní. Jinými slovy, aby mohl účastník nějakou skutečnost dokázat, musí ji především tvrdit. Rozsah povinnosti účastníka tvrdit skutečnosti je určen tím právním předpisem, který má být použit k právnímu posouzení žaloby (srov. dále komentář k § 118a a 120 o břemeni tvrzení a o břemeni důkazním). Nesplnění povinnosti důkazní a povinnosti tvrzení není procesním právem sankcionováno jako nesplnění jiné procesní povinnosti. Ve sporném řízení je následkem rozhodnutí, které vyzní nepříznivě pro účastníka, který tuto povinnost nesplnil (srov. zejména komentář k § 114b a 118a).

27. Pokud žalobce odkazoval na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR spisová značka a spisová značka pak má soud za to, že se jednalo o skutkově odlišnou situaci.

28. Soud v daném případě dospěl k závěru, že žalobce přes poučení soudu dle § 118a o.s.ř. neprokázal, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Tuto skutečnost žalobce prokazoval svou výpovědí a výpovědí svědka jméno celé jméno žalobce, který je bratrem žalobcem, kdy soud těmto výpovědím neuvěřil. V daném případě nelze pominout, že svědek jméno celé jméno žalobce je osobou blízkou žalobce, navíc má špatné vztahy se žalovanou, kdy se jedná o jeho bývalou partnerku a rozchod proběhl za dramatických okolností a vyústil v trestní stíhání svědka. Žalobce v žalobě původně uváděl, že mezi účastníky byla sjednána smlouva o půjčce se splatnostní na výzvu žalobce. Ve své výpovědi však uvedl, že domluva o splatnosti byla vázána na prodej bytu žalované ve obec. Vysvětlení žalobce, proč uzavíral se žalovanou ústní smlouvu o zápůjčce a následně jí poskytl celkem částka, je nelogické za situace, kdy spolu účastníci neměli žádný bližší vztah. Sám žalobce uváděl, že nebyli blízcí přátelé, žalovanou toleroval jako přítelkyni bratra. Není jasné, proč by si žalobce za této situace bral půjčku částka s 9,9% úrokem a následně tyto peníze žalované bezúročně poskytl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby žalované posílal zápůjčku ve výši částka několik dní po té, kdy byl svědkem dramatických událostí rozchodu bratra se žalovanou, při kterých zasahovala policie. Vysvětlení tohoto jednání se lišilo v rámci účastnické výpovědi, kdy žalobce uvedl, že v době, kdy peníze posílal (datum), to vypadalo, že je všechno zase v pořádku, tvářili se, že jsou jako na líbánkách, a proto peníze poslal. Naopak svědek jméno celé jméno žalobce k tomu uvedl, že jeho vztah se žalovanou definitivně skončil konfliktem, kdy vstoupil do toho domu, ale i potom spolu ještě komunikovali. Bratr ještě po tomto konfliktu poskytl peníze kvůli tomu, aby si ona dostavěla dům a mohla se odstěhovat, neboť neměla kam jít.

29. Soud má rovněž za to, že žalobce přes poučení soudu dle § 118a o.s.ř. neprokázal, že žalované předal na základě této smlouvy o půjčce finanční prostředky ve výši částka. Žalobce předání částky částka prokazoval pouze svou výpovědí. Předání částky částka prokazoval svědeckou výpovědí paní příjmení a svědeckou výpovědí bratra jméno. Svědkyně příjmení uvedla, že na konci ledna 2019 byla přítomna, když přišel celé jméno žalobce, kdy uvedl, že přinesl částka jako doplatek do částka, předal je paní celé jméno žalované, ta si je odnesla do kuchyně. Svědkyně neviděla, kolik to bylo. Soud má za to, že tato výpověď neprokazuje předání částky částka, kdy svědkyně vychází pouze z toho, co uvedl žalobce, sama přesnou částku neviděla. Ohledně důvěryhodnosti výpovědi jméno celé jméno žalobce soud odkazuje, co uvedl výše, přičemž i kdyby bylo prokázáno, že došlo k předání částky částka, nepovažuje soud toto za bezdůvodné obohacení žalované, jak bude níže uvedeno.

30. Pokud mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce převedl na účet žalované dne datum částku částka a dne datum dalších částka, pak soud má jednak za to, že žalobce neprokázal, že se jednalo o poskytnutí zápůjčky. Soud pak toto plnění nepovažuje za bezdůvodné obohacení. Žalovaná vysvětlovala plnění poskytnuté žalobcem jako plnění na dluh jméno celé jméno žalobce, který plnil přes účet bratra, neboť byl v insolvenčním řízení a neměl účet. Žalovaná ke svému tvrzení označila důkazy, kterými dle názoru soudu jednoznačně neprokázala, že by měla vůči jméno celé jméno žalobce pohledávku ve výši částka (tato skutečnost vyplývá pouze z výpovědi samotné žalované, přičemž výběry z účtu poskytnutí zápůjčky neprokazují), na kterou by jméno celé jméno žalobce plnil prostřednictvím účtu bratra, popřípadě, že by mezi jméno celé jméno žalobce a žalobcem byla dohoda, že splní dluh za bratra. Byť žalovanou označené důkazy tato tvrzení částečně potvrzují, kdy z výpisu z katastru nemovitostí a vyrozumění o provedení vkladu vyplývá, že datum byl na žalovanou převeden byt číslo ve obec od jméno příjmení a jméno příjmení, který jako svědek uvedl, že si nepamatuje přesně, jakou formou byla hrazena kupní cena, jestli došlo k předání peněz v hotovosti nebo formou dalšího zápočtu v rámci podnikatelských vztahů. Pokud by měl uvést, vůči komu došlo k započtení, jestli vůči panu jméno celé jméno žalobce, tak uvedl, že přesně neví, bylo to v rámci širšího obchodního vztahu mezi více lidmi. Ten zápočet nebyl vůči paní celé jméno žalované. Z výpisu z katastru nemovitostí pak vyplynulo, že krátce po připsání poslední částky částka dne datum na účet žalované, převedla žalovaná kupní smlouvou byt na společnost právnická osoba, což jak vyplývá z provedeného dokazování, byla společnost syna jméno celé jméno žalobce. Pro úplnost soud uvádí, že pokud by žalovaná měla volné finanční prostředky na koupi bytu ve obec, který dle výpovědi svědka jméno celé jméno žalobce staršího kupovala za účelem rekreace, neměla důvod, brát si půjčku na rekonstrukci domu.

31. Soud má s ohledem na výše uvedené za to, že žalobce neunesl své důkazní břemeno ohledně uzavření smlouvy o zápůjčce, přičemž pokud žalované vědomě poskytl finanční prostředky, nelze na tyto nahlížet jako na bezdůvodné obohacení, ale je na místě podřadit plnění pod § 2997 odst. 1 věta druhá OZ, jako tzv. vědomé plnění nedluhu, které je důvodem výluky z bezdůvodného obohacení. Soud má za to, že jak je výše uvedeno, důkazní břemeno o důvodu plnění, zde není na straně žalované, neboť nelze za dané situace po žalované spravedlivě požadovat, aby prokázala důvod plnění, kdy zásadní je odvrátit riziko, že ten, kdo plnil, bude bezdůvodně po určité době plnění rozporovat a těžit z důkazní nouze svého dříve uspokojeného věřitele. A to i přesto, že věřitel (oprávněně) považoval případ založený ústní smlouvou za vyřešený právě přijetím platby. Vyhovět takovému dlužníku by znamenalo narušit finalitu plnění tak, že by v rozporu s obecným chápáním a zvyklostmi byla splnění dluhů jen podmíněná, a to tím, zda se příjemci později podaří prokázat právní důvod.

32. S ohledem na výše uvedené soud žalobu zamítl.

33. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že jejich náhrada náleží žalované, která měla ve věci plný úspěch, proti neúspěšnému žalobci. Náklady řízení vyúčtované žalovanou představují náklady právního zastoupení sestávající z odměny advokáta ve výši částka za 5 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen advokátní tarif) - příprava a převzetí právního zastoupení a vyjádření k žalobě, další porada s klientem přesahující 1 hodinu, 2 x účast na jednání před soudem a písemné podání soudu ze dne datum, přičemž odměna za jeden úkon činí dle § 7 advokátního tarifu částku částka (tarifní hodnotou je žalovaná částka částka). K uvedené částce dále soud připočetl hotové výdaje za těchto 5 úkonů ve výši částka za každý úkon dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. celkem částka Náklady dále představuje cestovné ve výši částka, vypočtené za dvě cesty z obec do obec na soudní jednání a zpět vozidlem značky anonymizována dvě slova, registrační značka, 2 x 380 km (dle plánovače trasy na webová adresa), tedy 760 km, za využití základní náhrady ve výši částka dle § 1 písm. b) a náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu ve výši částka dle § 4 písm. c) vyhlášky č. 589/2020 Sb. Spotřeba paliva dle technického průkazu činí 5,6/3,7/4,4 l číslo km. K odměně a hotovým výdajům dále náleží náhrada za daň z přidané hodnoty, jejímž je právní zástupce žalované dle přiloženého osvědčení plátcem, a to ve výši částka Celkem tedy náklady řízení žalované činí částka.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15-ti dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze, PSČ obec a číslo, příjmení příjmení 5, prostřednictvím soudu zdejšího.

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu). obec ulice

Mgr. Hedvika Lávičková, v.r. samosoudkyně