OSBN 5 C 277/2020-264

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šturcovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ o náhradu škody ve výši částka

I. Žaloba, že je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku částka s 8,05 % ročním úrokem z prodlení od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku částka k rukám právního zástupce žalované příjmení jméno příjmení, advokáta, se sídlem adresa, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu škody ve výši částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum žalovaná založila požár tím, že zatopila ve svém kotli v bytě číslo v část obce v domě adresa, který si pronajímá od územní celek. Žalobkyně vlastní sousední byt číslo. V důsledku požáru došlo k poškození bytu žalobkyně tak, že byla poničena zeď, která sousedí s bytem žalované, v koupelně s WC, neboť dým pronikl zdí a poškodil tuto zeď a další věci umístěné v koupelně, zejména bojler na vodu, omítky stěn a došlo k zakouření dalších prostor v bytě. Žalobkyni tak v důsledku jednání žalované – založení požáru – vznikla škoda ve výši částka. Příčinou vzniku požáru byla skutečnost, že žalovaná topí nevhodným topivem, např. plastovým odpadem, neudržovala svůj komín v řádném stavu a připojila na něj kotel s rozvodem trubek, což je zakázané, kotel nesplňuje platné normy k připojení takového topného tělesa (je příliš silný) a nemá potřebné revize. Požárem došlo ke vznícení komína a k prohoření části zdi, čímž došlo ke škodě na majetku žalobkyně. Žalovaná se snažila požár uhasit vodou, a proto škoda vznikla rovněž působením vody a zplodin. O škodné události byl Policií ČR sepsán záznam, žalovaná však, přestože to byla její povinnost, požár neohlásila Hasičskému záchrannému sboru, a proto nebylo provedeno ohledání před vyvložkováním komínu. Výše škody odpovídá nákladům na opravu bojleru, umyvadla, oškrábání omítek v koupelně a výmalbu celého bytu. Druhou škodnou událostí bylo umístění satelitu žalované na komín žalobkyně bez jejího vědomí a souhlasu, k němuž došlo v období od datum do datum. Žalobkyni vznikla v důsledku tohoto jednání žalované škoda na komíně jeho navrtáváním, prošlapáváním střechy a plechů na střeše a ohnutím okapu. Škodu způsobenou druhou škodní událostí žalobkyně vyčíslila na částku částka. I o této škodní události byl Policií ČR sepsán záznam. Žalobkyně po žalované žádala náhradu způsobených škod a žalovaná tyto nároky nejdříve uznala, k náhradě škody však nedošlo. Žalobkyně dále tvrdila, že v domě se 14 byty nevzniklo společenství vlastníků jednotek a každý se stará o svoji část. V domě existují pouze dvě chodbičky jako společné části, o které se starají vlastníci bytů společně. Předmětný komín je ve vlastnictví Města Vlašim, žádná zděř se v koupelně žalobkyně nenacházela.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Popřela průběh událostí tak, jak jej tvrdila žalobkyně, a tvrzený datum datum. Namítla, že žalobkyně dostatečně netvrdila, jak konkrétně měla vzniknout údajná škoda žalobkyni, v jaké konkrétní výši a z čeho žalobkyně tuto výši vyvozuje. Uvedla, že ve svém bytě v rozhodném období žádný požár nezaložila. Žalobkyně pravděpodobně odvozuje svůj nárok od jednání žalované, která na přelomu měsíce září a října rok poprvé rozdělala oheň v kamnech umístěných ve svém bytě, přičemž při rozdělávání došlo k vniknutí dýmu z komína do bytu žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalobkyně a žalovaná mají společný komín, je odvod kouře z kamen žalované zaústěn do tohoto komínu. Při prvním rozdělávání v kamnech žalované tak došlo k situaci, kdy nezadělanou částí komína (zřejmě vypadlá zděř) vnikl kouř do bytu žalobkyně. Pokud by žalobkyně měla řádně umístěnou zděř v komíně, nemohlo by dojít k vniknutí kouře při rozdělávání ohně žalovanou do bytu žalobkyně. Okamžitě poté, co se žalovaná dozvěděla, že došlo k vniknutí kouře do bytu žalobkyně, přestala topit a telefonicky informovala žalobkyni o tom, co se stalo. Současně nahlédnutím do komína zjistila, že žalobkyně nemá ve společném komíně umístěnou zděř. Žalobkyně přijela do svého bytu až po několika dnech a po žalované žádnou nápravu ani náhradu škody nepožadovala. Došlo-li tedy ke vniknutí kouře do bytu žalobkyně, bylo to způsobeno výlučně zaviněním žalobkyně. Ohledně škodné události spočívající v pošlapání střechy a plechů žalovaná uvedla, že se nedopustila žádného jednání, které by mohlo způsobit vznik škody na majetku žalobkyně. Žalovaná satelit na střechu neinstalovala. Žalovaná dále uvedla, že je pouhou nájemkyní bytu číslo v část obce a předmětný komín je společnou částí budovy, která je ve vlastnictví společenství vlastníků jednotek. Proto žalovaná nemůže být ani teoreticky odpovědná za jakoukoliv škodu a není v tomto řízení pasivně legitimována. Společenství vlastníků muselo vzhledem k počtu bytů vzniknout již ze zákona. Revize komínu je pak povinností vlastníka bytu, tj. Města Vlašimi.

3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaná je nájemkyní bytu číslo v domě adresa, k. ú. část obce, že v říjnu rok žalovaná rozdělala oheň v kotli umístěném ve svém bytě,že komín byl vyvložkován po žalobkyní tvrzeném požáru. Dále je mezi účastnicemi nesporné, že žalobkyně vlastní byt číslo ve stejném domě a oba byty odděluje společná zeď, ve které vede komín.

4. Mezi účastníky zůstalo sporným, kdy a jaká konkrétní škoda měla žalobkyni vzniknout, co mělo být její příčinou, kdo za žalobkyní tvrzenou škodu odpovídá, jaká měla být výše způsobené škody a z čeho žalobkyně tuto výši dovozuje.

5. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění.

6. Z výpisů z katastru nemovitostí, informativních výpisů z katastru nemovitostí a detailu stavebního objektu soud zjistil, že v bytovém domě adresa, který stojí na pozemku st. parcelní číslo v katastrální uzemí je vymezeno celkem 12 bytových jednotek, mj. i bytové jednotky číslo. Žalobkyně je evidována jako vlastník bytové jednotky číslo vymezené v budově adresa, bytový dům, stojící na parcele st. p. číslo jako vlastník bytové jednotky číslo v budově adresa, bytový dům, stojící na parcele st. parcelní číslo, je evidováno územní celek. V poznámkách na list vlastnictví je uvedeno, že v bytovém domě existuje od roku rok vlastnictví jednotek, přičemž k zápisu tohoto údaje do katastru nemovitostí došlo na základě prohlášení vlastníka budovy anonymizováno číslo rok.

7. Z prohlášení vlastníka anonymizováno – číslo vzal soud za prokázané, že vlastník domu, územní celek, vymezil podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, v budově adresa, která se nachází na pozemku parcelní číslo v katastrální uzemí celkem 12 bytových jednotek, mj. i bytové jednotky číslo přičemž bytové jednotky jsou ve vlastnictví různých osob. Součástí bytové jednotky číslo je veškerá její vnitřní instalace (potrubní rozvody vody, elektroinstalace apod., kromě stoupacích vedení včetně uzavíratelných ventilů). K vlastnictví jednotky dále patří podlahová krytina, nenosné příčky, vnitřní dveře a okna nacházející se uvnitř bytu, jakož i vnitřní strany vstupních dveří a vnějších oken. K vlastnictví jednotky dále patří i spoluvlastnický podíl o velikosti číslo na společných částech budovy. V článku III. prohlášení vlastníka jsou uvedeny společné části budovy, mezi něž náleží mj. i svislé a vodorovné konstrukce. Ohledně společných částí budovy pak platí, že právo užívat je a povinnost podílet se na jejich opravách a údržbě mají všichni spoluvlastníci z titulu svého spoluvlastnického práva. Spoluvlastnické podíly jsou dány vzájemným poměrem velikosti podlahové plochy každé jednotlivé jednotky k celkové ploše všech jednotek v domě a jako zlomek jsou uvedeny u každé bytové jednotky. Dle článku VI. prohlášení vlastníka jsou vlastníci jednotek povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku, údržbou a opravami společných částí domu podle velikosti svých spoluvlastnických podílů. V souladu s článkem VII. byl správou domu pověřen správce anonymizována dvě slova jméno příjmení – anonymizováno, se sídlem adresa.

8. Ze sdělení stát. instituce ze dne anonymizováno a datum vzal soud za prokázané, že ohledně bytu číslo nebyla ze strany územní celek řešena žádná pojistná událost a nebyl hlášen ani požár v této nemovitosti od složek Integrovaného záchranného systému. Komín, který je součástí nemovitosti, je spoluvlastněn všemi vlastníky bytových jednotek. Dále bylo uvedeno, že žalovaná je nájemkyní bytu číslo přičemž nájemní smlouva byla uzavřena před řadou let v době, kdy správu bytového domu prováděla jiná organizace, která při ukončení správy nájemní smlouvu anonymizováno obec nepředala. Nájem žalované byl sjednán na dobu neurčitou, územní celek jej nezpochybňuje a skutečnost, že je žalovaná nájemkyní bytu číslo označili i účastníci řízení za nespornou. Přílohou sdělení byl evidenční list nájemného, v němž nebyl evidován druh topení v bytě číslo bylo uvedeno, že k bytu nenáleží žádný komín.

9. Předžalobní upomínkou ze dne datum včetně podací stvrzenky bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě náhrady škody v celkové výši částka, která měla být způsobena dvěma škodnými událostmi, a to v říjnu 2017 působením požáru, který měl proniknout z bytu žalované adresa do bytu žalobkyně a poškodit koupelnu s WC, stěny v koupelně, bojler na vodu a došlo k zakouření celého bytu, čímž měla být žalobkyni způsobena škoda ve výši částka. Druhou škodnou událostí mělo být umístění satelitu žalované na komín žalobkyně bez jejího vědomí a souhlasu, při němž mělo dojít k ohnutí okapu, navrtání komínu a pošlapání plechů na střeše, čímž měla být žalobkyni způsobena škoda ve výši částka. Náhrada škody měla být žalobkyni poskytnuta do datum.

10. Ze sdělení stát. instituce, ze dne datum včetně přiložené fotodokumentace a úředního záznamu o podání vysvětlení žalobkyní vzal soud za prokázané, že Policie ČR prověřovala v období října až listopadu rok oznámení žalobkyně ohledně dvou shora uvedených škodných událostí, přičemž věc byla kvalifikována jako přestupek a oznámena Přestupkové komisi stát. instituce. Z přiložených fotografií vyplývá, že na jeden z komínů domu byl umístěn satelit.

11. K prokázání vzniku škody žalobkyně předložila fotodokumentaci a soud provedl místní šetření, přičemž zjistil, že bytový dům adresa tvoří řada přízemních bytů a zrcadlově proti sobě jsou vždy umístěny dva byty. Žalovaná je nájemkyní bytu se vchodem směrem k silnici (tmavě hnědé dveře, bílá fasáda, plechová střecha) a žalobkyně vlastní bytovou jednotku na zrcadlově opačné straně. Nad bytovou jednotkou žalované jsou z pohledu od silnice viditelné dva komíny. V době provádění místního šetření byl satelit ve vlastnictví žalované umístěn na levý komín a žalovaná uvedla, že původně byl satelit připevněn na pravý vínový komín s tím, že z důvodu nesouhlasu žalobkyně byl satelit po třech dnech přemístěn na stávající místo (levý šedý komín). Umístěním satelitu dle žalované nedošlo k poškození komínu, prováděla jej dodavatelská firma. Změna umístění satelitu je zřejmá i z fotodokumentace předložené žalobkyní. Z pohledu od silnice není viditelné žádné poškození komínu. Místní šetření bylo dále provedeno v bytové jednotce žalobkyně, a to v koupelně, která je v původním stavu, zdevastovaná, pokrytá vrstvou prachu a popela. Žalobkyně sdělila, že vzorek popílku, který založila do spisu a jímž byl rovněž proveden důkaz, pořídila z umyvadla v koupelně. Na zdi nad vanou je patrná velká díra, v níž je vidět trubice komínu, přičemž od této díry vedou stopy tmavě hnědé stopy způsobené zatečením dehtu a sazí z komínu. Žalovaná uvedla, že tato část zdi se vyvalila při vyvložkování komínu. Dále uvedla, že je dům původně lágr z druhé světové války a stav bytu pochází z této doby. K zatečení dehtu a sazí došlo dle žalované až po předmětné události, kdy do komína teklo. Dle žalované se v místech vypadlého zdiva původně nacházela zděř, která musela při zatopení v kamnech žalované prohořet. Zděř se nachází v koupelně každého, kde byla umístěna kamna. Žalobkyně naopak tvrdila, že v těchto místech byla omítka a nikoliv zděř. V celé bytové jednotce žalobkyně jsou patrné škody způsobené zakouřením. Ohledáním bytu žalované soud zjistil, že žalovaná má v koupelně na stěně rovněž ztečený popel s vodou. Žalovaná topí v kamnech značky Dakon, kterými vytápí celou bytovou jednotku, uvedla, že bude přecházet na plynové topení. Revizi kamen dělala před dvěma lety, revizi komínu zajišťuje pronajímatel. Žalobkyně namítla, že se nejedná o původní kotel, v roce rok byl kotel podle ní umístěn v chodbě, žalovaná to popřela. Soud dále ohledal bytovou jednotku, nacházející se vlevo vedle bytu žalované, kterou vlastní jméno příjmení, jež dala s prohlídkou bytu souhlas. Současně s ohledáním tohoto bytu soud jméno příjmení vyslechl jako svědkyni, přičemž z její výpovědi zjistil, že v bytové jednotce bydlí 20 let. Každý byt má koupelnu na stejném místě, ke koupelně přiléhá komín a v každé koupelně se nacházela kamna na tuhá paliva. Proto byly v komínech díry, které se po případném zrušení kamen v koupelnách zaslepily plechovým kolečkem (zděří). Svědkyně svoji koupelnu zrekonstruovala, pamatuje si ale, kde se nacházela kamna a zděř. Zděř byla umístěna naproti vstupu do koupelny nad vanou. Dále soud se souhlasem svědkyně jméno příjmení, která vlastní další vedlejší bytovou jednotku, ohledal i tuto jednotku. Z výslechu této svědkyně pak zjistil, že v bytě bydlí 19 let. Celý byt, včetně koupelny, je v původním stavu, všechny koupelny ve všech bytových jednotkách byly dispozičně postaveny shodně. Kamna byla vždy na tuhá paliva a umístěna v koupelně. Vývod kamen se nachází na protilehlé stěně proti vstupu do koupelny. Svědkyně dále vypověděla, že bytový dům je tvořen tak, že vždy dva byty mají společný vchod a nachází se napravo a nalevo a stejně tak i z opačné strany. Tyto čtyři byty mají dva společné obdélníkové větší komíny a dva čtvercové menší komíny, jeden menší a jeden větší byl vždy společný pro dvě protilehlé bytové jednotky. Svědkyně si revizi komínu objednává společně se sousedem. Soud neshledal námitky žalobkyně směřující proti výpovědi svědkyně důvodnými, výpověď svědkyně je dle názoru soudu v souladu s ohledáním předmětných bytových jednotek. Námitkami žalobkyně týkající se historie bytového domu se soud blíže nezabýval, neboť nejsou pro danou věc podstatné. Žalobkyně dále uvedla, že ji žalovaná o vzniklé škodě uvědomila dne datum. Žalobkyně vznesla proti protokolu z místního šetření námitky s tím, že protokol neodpovídá skutečnosti. O námitkách žalobkyně bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu v Benešově ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, tak, že byly zamítnuty s odůvodněním, že účastníci byli poučeni o tom, že průběh úkonu bude hlasitě diktován a posléze zaznamenán do protokolu, přičemž účastníci v průběhu úkonu proti diktovanému znění nevznesli žádné námitky.

12. Soud v souladu s § 88 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) provedl důkaz přehráním záznamu natočeného na tablet žalobkyně, neboť má za to, že se na přehrání záznamu vztahuje úřední licence, záznam byl předložen za účelem ochrany soukromých práv žalobkyně. Na záznamu je uvedeno datum datum. Z nahrávky vyplývá, že se jedná o rozhovor žalobkyně patrně se žalovanou. Žalobkyně se jí ptá, proč v komínu topí, že může způsobit požár, žalovaná na to odpovídá, že komín je vyvložkovaný, topit v něm může a práce v koupelně si dodělávali sami, neboť firma neměla čas. O okolnostech týkajících se některé ze škodných událostí se v nahrávce nehovoří. Žalovaná nadto namítla pravost nahrávky, tj. že na záznamu nehovoří žalovaná, k čemuž žalovaná nenavrhla žádný důkaz způsobilý prokázat její pravost. Vzhledem k tomu, že se nahrávka netýká škodných událostí, ani o nich komunikující osoby nijak přímo nehovoří, neshledal soud za potřebné se pravostí nahrávky blíže zabývat.

13. Žalobkyně dále předložila řadu čestných prohlášení, a to čestné prohlášení jméno příjmení (spolu s lékařskou zprávou odůvodňující její nepříznivý zdravotní stav), která měla být přítomna telefonnímu hovoru mezi žalobkyní a žalovanou, při němž žalovaná žalobkyni sdělovala, že při zatápění v kamnech mělo dojít k požáru, který způsobil škodu žalobkyni. Dále, že žalobkyně si pozvala k ohledání škody kominíka a požádala žalovanou o náhradu škody, kterou žalovaná neuhradila. Obdobné informace byly obsaženy i v čestném prohlášení jméno příjmení. Dále žalobkyně předložila čestné prohlášení jméno příjmení, která je dle svého vyjádření předchozí vlastnicí bytu žalobkyně a uvedla, že v daném bytě topila v kuchyni, komíny náleží vždy k určité bytové jednotce a nejsou společné. Komín za zdí v koupelně dle ní náleží k bytové jednotce žalované. Při hodnocení uvedených čestných prohlášení soud přihlédl k jejich nižší důkazní hodnotě, přičemž nepovažoval za potřebné tyto osoby vyslechnout, neboť z čestných prohlášení je patrné, že se jedná pouze o zprostředkované informace či právní posouzení, které je záležitostí soudu.

14. Ze sdělení stát. instituce ze dne datum a datum soud zjistil, že Městu obec jako pronajímateli není známo, jaké topné těleso ve své bytové jednotce žalovaná používala, topné těleso měla žalovaná vlastní. Bytová jednotka žalované je kolaudována na vytápění pevnými palivy. Vzhledem k tomu, že topné těleso je ve vlastnictví nájemce, není pronajímatel povinen provádět jeho revize. Komín byl v říjnu rok vyvložkován na žádost nájemkyně a následně provedena jeho revize, kterou hradilo Město Vlašim, stejně jako u ostatních bytových domů pronajímaných územní celek. K údajnému přestupkovému jednání žalované, spočívajícímu v neoprávněném umístění satelitu žalované na komín žalobkyně, Město sdělilo, že toto přestupkové řízení bylo pravomocně zastaveno, neboť skutek není přestupkem. Žalobkyně se k ústnímu jednání nedostavila, neomluvila se, nepodala žádné vysvětlení, k řízení se nepřipojila jako poškozená, přestože byla řádně obeslána. V řízení nebylo prokázáno, že by došlo ke škodě a v jaké výši. Pokud nějaká škoda vznikla, byla způsobena nejvýše nedbalostním jednáním žalované, jež nenaplňuje skutkovou podstatu přestupku proti majetku. územní celek provedlo na místě vlastní šetření, při němž od ostatních vlastníků bytových jednotek zjistilo, že v dané nemovitosti v předmětném období žádný požár založen nebyl. Předmětná nemovitost byla postavena za německé okupace, komíny byly společné pro dva byty. Jakým způsobem byla řešena privatizace, není známo.

15. Ze sdělení stát. instituce ze dne datum soud zjistil, že revize spalinové cesty nacházející se mezi bytovými jednotkami žalobkyně a žalované byla provedena dne datum. Revizní zprávy před tímto datem se nepodařilo dohledat. Dům neměl a nemá zřízenou funkci správce společných částí domu. V předmětné nemovitosti nebyla uzavřena dohoda mezi pronajímatelem a nájemci upravující povinnosti při užívání spalinové cesty.

16. V řízení byly předloženy celkem tři revizní zprávy, a to dvě týkající se revize spalinové cesty ze dne datum a datum a jedna týkající se revize spalovacího stacionárního zdroje žalované ze dne datum. Dle revizní zprávy ze dne datum včetně přílohy (technické zprávy) nebyl v bytě žalované nainstalován topný spotřebič, spalinová cesta byla shledána vyhovující. Dle revizní zprávy ze dne datum byl v bytě žalované instalován ústřední kotel na pevná paliva, spalinová cesta byla shledána vyhovující. Z revizní zprávy ze dne datum vzal soud za prokázané, že žalovaná v předmětném bytě topí kotlem příjmení příjmení 12 o výkonu 12 kW, určeným na uhlí a dřevo, přičemž uvedený stacionární zdroj je pro dané místo vyhovující. Revizní zprávy z období před listopadem rok nebyly soudu předloženy.

17. Ke stanovení výše škody žalobkyně doložila vlastnoručně sestavený rozpočet opravy bytu, který podložila katalogovými výstřižky sanitárního vybavení a cenovou nabídkou právnická osoba a. s., dále předložila sdělení právnická osoba ohledně ceny čističe na kámen a doklad Městyse obec týkající se nákladů na pořizování důkazního materiálu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala, jaká konkrétní škoda jí měla vzniknout a nenavrhla kupříkladu provedení znaleckého posudku ke stanovení škody, způsobu jejího odstranění a nákladů s tím spojených, jsou důkazy, které žalobkyně v tomto směru označila, nedostatečné.

18. Dle žádostí žalobkyně adresovaných Městu obec a doručených adresátovi dne datum, datum a datum se žalobkyně opakovaně obracela na územní celek se žádostmi o pomoc a o to, aby soudu„ neposkytovalo nepodložené informace“, zejména ohledně historie předmětné nemovitosti. Uvedené žádosti spolu s plánem předmětné nemovitosti z roku 1950 a sdělením územní celek jsou pro rozhodovanou věc irelevantní. Historie domu není pro předmětnou věc významná. Rovněž nákres domu vyhotovený žalovanou na číslo listu je nadbytečný, neboť soud provedl na místě místní šetření a rozhodné skutečnosti proto zjistil sám ohledáním.

19. Soud dále provedl výslech žalobkyně, která popsala, že se o požáru dozvěděla dne datum z telefonického hovoru od žalované s tím, že žalovaná uváděla, že k požáru došlo dne datum, když zatápěla v kotli. O požáru byl policisty sepsán záznam, místo navštívil požární technik územní celek a kominík. Následně byl komín vyvložkován, žalovaná však přes upozornění v kotli topila. Žalovaná žalobkyni slibovala, že se s ní vyrovná, k tomu však nedošlo. Ohledně umístění satelitu mělo být jednání na městském úřadu, žalobkyni však předtím volala paní z městského úřadu s tím, aby nechodila. Dále žalobkyně zopakovala námitky týkající se průběhu místního šetření, o nichž již bylo soudem rozhodnuto. Žalovaná dle ní topila nevyhovujícím topením, používala nesprávné topivo. územní celek přeneslo své povinnosti z minulosti před požárem na žalovanou jako nájemkyni. Již v minulosti se každý vlastník či nájemce bytové jednotky v předmětné nemovitosti staral o svou spalinovou cestu sám. Žalovaná má byt pravděpodobně pojištěný. V souvislosti s umisťováním satelitu vznikla škoda tak, že přistavením žebříku došlo k poškození okapu, který žalobkyně posléze dávala nový v hodnotě částka, pošlapáním plechů, jež nechala vyrovnat, a navrtáním komínu. Škodu, která vznikla na střeše, žalovaná hradila sama, neboť vychází z toho, že patří k její části budovy.

20. Soud zamítl návrhy na doplnění dokazování spisem stát. instituce, protokoly v dispozici žalované a výslechem žalované. Soud má za to, že tyto důkazy jsou v daném řízení nadbytečné a nadto byl navrženy po koncentraci řízení. Soud se územní celek opakovaně dotazoval na potřebné informace a územní celek opakovaně sdělilo, že nájemní smlouvu žalované nemá k dispozici. Důkaz protokoly Městské policie a Požárního technika soud shledal nadbytečným, protože po provedeném dokazování je zřejmé, že předmětná událost nastala dne datum. Výslech žalované je nepřípustný, neboť k němu žalovaná nedala souhlas, který je základní podmínkou provedení tohoto důkazu a bez kterého nelze důkaz výslechem žalované provést.

21. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalobkyně je v katastru nemovitostí evidována jako vlastník bytové jednotky číslo vymezené v budově adresa, bytový dům, stojící na parcele st. p. číslo územní celek je v katastru nemovitostí evidováno jako vlastník bytové jednotky číslo vymezené ve shora uvedené budově adresa. Žalovaná je nájemkyní bytu číslo. V předmětném bytovém domě se nachází celkem 12 bytových jednotek a prohlášením vlastníka byly vymezeny společné části, mezi něž náleží mj. svislé a vodorovné konstrukce, a součásti bytových jednotek (tj. veškerá vnitřní instalace kromě stoupacích vedení včetně uzavíratelných ventilů, podlahová krytina bytových jednotek, nenosné příčky, vnitřní dveře a okna a vnitřní strany vnějších dveří a oken). Správou domu byl pověřen správce Realitní kancelář jméno příjmení – anonymizováno S. Součástí bytů nejsou komíny, ty jsou spoluvlastněny všemi vlastníky bytových jednotek. Dne datum rozdělala žalovaná v kamnech ve své bytové jednotce oheň, přičemž následně došlo k vniknutí dýmu a dehtu do bytu žalobkyně. Komín byl po této události vyvložkován. Policie ČR šetřila v říjnu až listopadu rok oznámení žalobkyně ohledně dvou škodných událostí (zakouření bytu a umístění satelitu), přičemž věc byla kvalifikována jako přestupek a oznámena přestupkové komisi. Následně bylo přestupkové řízení pravomocně zastaveno s důvodněním, že skutek není přestupkem. Žalobkyně se k přestupkovému řízení nijak nevyjádřila, přestože byla řádně obeslána. V přestupkovém řízení vedle uvedeného nebylo prokázáno, že došlo ke škodě a jaká byla její výše. Pokud škoda vznikla, byla žalovanou zaviněna nejvýše nedbalostně, proto nenaplňuje žádnou skutkovou podstatu přestupku proti majetku. V bytovém domě nebyl složkám Integrovaného záchranného systému hlášen žádný požár a požár nebyl zjištěn ani při místním šetření provedeném územní celek v rámci přestupkového řízení. Soud z fotodokumentace ani z místního šetření nezjistil poškození komínu a střechy umístěním satelitu. V bytové jednotce žalobkyně bylo zjištěno poškození způsobené zakouřením a zteklým dehtem po stěně koupelny v původním stavu, pokrytá vrstvou prachu a popela. Ve zdi nad vanou byl zjištěn otvor, kterým byla vidět trubice komínu, a od něj vedly tmavě hnědé stopy způsobené zatečením dehtu a sazí z komínu. Na základě ohledání předmětného bytu i ostatních bytových jednotek dospěl soud k závěru, že bytové jednotky v domě č.p.75 část obce byly shodně konstruované a postavené tak, že kamna byla umístěna vždy v koupelně, a to ve všech bytových jednotkách na shodném místě s vývodem do komína vždy na protilehglé stěně oproti dveřím do koupelny. V komínech z tohoto důvodu zůstaly díry, které byly v případě zrušení nebo přemístění původních kamen zaslepeny plechovou zděří. Soud dále zjistil, že žalovaná topí kotlem příjmení příjmení 12 o výkonu 12 kW, určeným na uhlí a dřevo. Revizi stacionárního zdroje si provádí žalovaná sama, revizi komínu provádí vlastník bytové jednotky žalované, tj. územní celek, které tyto revizní zprávy také předložilo. Dle revizních zpráv spalinové cesty ze dne datum a datum byla spalinová cesta shledána vyhovující. Dle revizní zprávy stacionárního zdroje ze dne datum je shora uvedený stacionární zdroj žalované pro dané místo vyhovující. Žalobkyně neprokázala výši nákladů na odstranění škody, která jí měla být způsobena.

22. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím (dále jen„ nařízení č. 366/2013 Sb.“) a zákona č. 133/1985 Sb. o požární ochraně (dále jen„ zákon o požární ochraně“).

23. Podle § 2910 odst. 1 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

24. Podle § 2911 o. z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

25. Podle § 2951 odst. 1 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

26. Podle § 2952 o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

27. Podle § 2969 odst. 1 o. z. se při určení výše škody na věci vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

28. Podle § 2900 o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

29. Podle § 1158 odst. 1 o. z. je bytové spoluvlastnictví spoluvlastnictvím nemovité věci založené vlastnictvím jednotek. Bytové spoluvlastnictví může vzniknout, pokud je součástí nemovité věci dům alespoň s dvěma byty.

30. Podle § 1159 o. z. jednotka zahrnuje byt jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné. Jednotka je věc nemovitá.

31. Podle § 1160 odst. 1 o. z. společné jsou alespoň ty části nemovité věci, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům jednotek společně. Dle odst. 2 téhož ustanovení společnými jsou vždy pozemek, na němž byl dům zřízen, nebo věcné právo, jež vlastníkům jednotek zakládá právo mít na pozemku dům, stavební části podstatné pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí, a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu. To platí i v případě, že se určitá část přenechá některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání.

32. Podle § 5 nařízení č. 366/2013 Sb. společnými částmi domu, jako částmi podstatnými pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu podle § 1160 odst. 2 občanského zákoníku, jsou zejména a) vodorovné a svislé nosné konstrukce včetně základů domu, obvodové stěny domu, b) střecha včetně výplní výstupních otvorů, izolací, hromosvodů, lávek, dešťových žlabů a svodů venkovních či vnitřních, c) komíny jako stavební konstrukce v celé své stavební délce, včetně vyvložkování pořízeného spolu s komínem, mimo dodatečně instalovaných komínových vložek pořízených se souhlasem osoby odpovědné za správu domu jednotlivými vlastníky jednotek, do nichž jsou zaústěny tepelné spotřebiče těchto vlastníků a které tvoří jeden technologický celek jako spalinová cesta tepelného spotřebiče aj.

33. Podle § 7 nařízení č. 366/2013 Sb. činnostmi týkajícími se správy domu a pozemku z hlediska provozního a technického se rozumí zejména a) provoz, údržba, opravy, a jiné změny společných částí domu, b) revize protipožárního zařízení.

34. Podle § 1175 odst. 1 o. z. má vlastník jednotky právo svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt jakož i užívat společné části, nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části. Podle odst. 2 téhož ustanovení vlastník jednotky spravuje svůj byt, jak to vyžaduje nezávadný stav a dobrý vzhled domu; jde-li však o společné části uvnitř bytu a společné části, které slouží vlastníku jednotky k výlučnému užívání, provádí a hradí pouze údržbu a drobné opravy.

35. Podle § 1189 odst. 1 o. z. zahrnuje správa domu a pozemku vše, co nenáleží vlastníku jednotky a co je v zájmu všech spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům a pozemek jako funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí. Správa domu a pozemku zahrnuje i činnosti spojené s údržbou a opravou společných částí, přípravou a prováděním změn společných částí domu nástavbou, přístavbou, stavební úpravou nebo změnou v užívání, jakož i se zřízením, udržováním nebo zlepšením zařízení v domě nebo na pozemku sloužících všem spoluvlastníkům domu. Podle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že se správa vztahuje i na společné části, které slouží výlučně k užívání jen některému spoluvlastníku.

36. Podle § 1998 odst. 1 o. z. nebylo-li společenství vlastníků založeno již dříve, založí je vlastníci jednotek v domě, kde je alespoň pět jednotek, z nichž alespoň čtyři jsou ve vlastnictví čtyř různých vlastníků.

37. Podle § 43 odst. 2 věty první zákona o požární ochraně se spalinovou cestou pro účely tohoto zákona rozumí dutina určená k odvodu spalin do volného ovzduší.

38. Podle § 44 odst. 2 věty první zákona o požární ochraně čištění používané spalinové cesty sloužící pro odvod spalin od spotřebiče na pevná paliva o jmenovitém výkonu do 50 kW včetně nebo spalinové cesty sloužící pro odvod spalin od náhradních zdrojů elektrické energie (dieselagregáty) je možné provádět svépomocí.

39. Podle § 45 odst. 1 zákona o požární ochraně provádí revizi spalinové cesty oprávněná osoba, která je současně revizním technikem spalinových cest ve smyslu zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání (dále jen„ revizní technik spalinových cest“).

40. Podle § 46 zákona o požární ochraně pokud oprávněná osoba při čištění nebo kontrole spalinové cesty nebo revizní technik spalinových cest při revizi spalinové cesty zjistí nedostatek, který bezprostředně ohrožuje zdraví, život nebo majetek osob a který nelze odstranit na místě, neprodleně, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne zjištění nedostatku, oznámí tuto skutečnost písemně v případě nedostatku způsobeného nedodržením technických požadavků na stavbu příslušnému stavebnímu úřadu a v případě nedostatku týkajícího se nedodržení požadavků na požární bezpečnost příslušnému orgánu státního požárního dozoru.

41. Podle § 47 odst. 1 zákona o požární ochraně oprávněná osoba předá objednateli služby neprodleně, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne provedení čištění nebo kontroly spalinové cesty, písemnou zprávu o provedeném čištění nebo kontrole spalinové cesty. Pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba provede čištění spalinové cesty podle § 44 odst. 2 svépomocí, učiní o tom písemný záznam.

42. Podle § 47 odst. 2 zákona o požární ochraně předá revizní technik spalinových cest objednateli neprodleně, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne provedení revize, písemnou zprávu o revizi spalinové cesty.

43. Podle § 17 odst. 1 zákona o požární ochraně je fyzická osoba povinna dle písm. a) počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru, zejména při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů, při skladování a používání hořlavých nebo požárně nebezpečných látek, manipulaci s nimi nebo s otevřeným ohněm či jiným zdrojem zapálení, i) dodržovat podmínky nebo návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností.

44. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalovaná není osobou povinnou hradit případné škody způsobené zahořením. Takovou povinnou osobou by mohlo být pouze společenství vlastníků jednotek, neboť spalinová cesta, střecha a komín patří v souladu s § 1160 odst. 1 o. z. ve spojení s § 5 nařízení č. 366/2013 Sb. mezi společné části domu, jež náleží všem vlastníkům bytových jednotek v předmětné nemovitosti společně. Povinnost společné části domu spravovat, tedy mj. opravovat a udržovat, tak mají všichni vlastníci společně prostřednictvím společenství vlastníků jednotek. Společenství vlastníků jednotek pak správou pověřuje konkrétního správce. V daném případě vzniklo a existuje společenství vlastníků jednotek, které bylo vymezeno už v Prohlášení vlastníka z roku 1999 a byl určen rovněž správce (Realitní kancelář jméno příjmení – anonymizováno). Námitka žalobkyně, že společenství vlastníků jednotek v domě neexistuje, je tedy nedůvodná. Nejen, že společenství vlastníků jednotek bylo vymezeno tímto prohlášením, ale muselo vzniknout již ze zákona tím, že se v domě nachází 12 bytových jednotek ve vlastnictví různých osob. Byl tedy překročen počet jednotek stanovený v § 1998 odst. 1 o. z. V případě první škodné události pak žalovaná nemůže být za škodu odpovědná rovněž proto, že žalobkyně neprokázala žádné porušení právního předpisu žalovanou, které by její odpovědnost zakládalo. Ve shora uvedené právní části, na kterou soud pro stručnost odkazuje, jsou zmíněny povinnosti související s protipožární ochranou. Nebylo prokázáno, že by žalovaná topila nevhodným způsobem, a že by na její straně existovaly v tomto směru nějaké nedostatky. Žalovaná disponuje revizním protokolem na stacionární zdroj - kamna, která byla shledána vyhovujícími, a rovněž dle revizních protokolů spalinové cesty byla i spalinová cesta ve vyhovujícím stavu. Žalovaná neporušila ani prevenční povinnost ve smyslu § 2900 o. z. a předpisů souvisejících s požární ochranou. V řízení bylo zjištěno, že předmětná událost byla šetřena i Policií ČR s negativním výsledkem, v objektu v rozhodné době nebyli hasiči a žádného požáru si nevšimli ani vlastníci ostatních bytových jednotek. Naopak bylo místním šetřením a výslechem svědkyň – vlastnic okolních bytových jednotek - prokázáno, že v místě, kudy do bytu žalobkyně vnikl kouř, se v okolních koupelnách (konstrukčně shodných) nacházela kamna s vývodem. V koupelnách, kde byla kamna vlastníky odstraněna, pak byla na místě vývodu plechová zděř, která se rozpálením ohně v kamnech patrně vznítila a vyhořela. Prevenční povinnost udržovat danou zděř v řádném stavu pak měla žalobkyně, neboť tato zděř byla součástí vnitřní příčky její bytové jednotky, jak plyne z prohlášení vlastníka. Byla-li by zděř v řádném stavu, lze očekávat, že by kouř odešel standardním způsobem komínem. Z celkového stavu bytové jednotky žalobkyně je zřejmé, že žalobkyně se o bytovou jednotku jako vlastník dostatečně nestará. Nad rámec uvedeného soud dodává, že i v případě, že by za škodu odpovídala žalovaná, jednalo by se o subjektivní odpovědnost, závisející na jejím zavinění. To však v řízení nebylo prokázáno.

45. Žalobkyně nemá právo ani na náhradu škody, která jí měla být způsobena poškozením střechy a komínu umístěním satelitu žalované. Soud při místním šetření ani z předložené dokumentace žádné poškození těchto částí předmětné nemovitosti neshledal, žalobkyně tedy vznik škody neprokázala. Námitky žalobkyně směřující k tomu, že komín a střecha nebyly důkladně ohledány zblízka, jsou irelevantní, neboť sama žalobkyně uvedla, že„ poškozené“ části již opravila, nyní tedy již žádné poškození nemůže být zřejmé. Současně, jak shora uvedeno, i komín a střecha náleží do společných částí předmětné nemovitosti.

46. S ohledem na nedostatek pasivní legitimace žalované v daném řízení a další shora uvedené důvody soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

47. Žalobkyně vznesla před posledním ústním jednáním konaným dne datum námitku podjatosti soudkyně. Vzhledem k tomu, že tato námitka nebyla uplatněna ve lhůtě stanovené v § 15a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), tj. do 15 dnů poté, kdy se žalobkyně o důvodu vyloučení dozvěděla, byla uplatněna opožděně. Vedle toho soud shledal námitku podjatosti nedůvodnou, soudkyně se necítí být z projednání a rozhodnutí věci vyloučena, nemá žádný vztah k účastnicím řízení, jejich právním zástupcům ani k předmětu sporu. Z těchto důvodů proto soud ve věci v souladu s § 15b odst. 2, 3 o. s. ř. s přihlédnutím k procesní ekonomii rozhodl, aniž by věc předložil k rozhodnutí o námitce svému nadřízenému soudu.

48. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že je žalobkyně povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši částka, sestávající z odměny advokáta za 9 úkonů právní služby podle § 7 bodu 5. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d), g) (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne datum a ze dne datum, účast na jednání před soudem dne datum, datum, datum v rozsahu přesahujícím dvě hodiny a datum a účast na místním šetření dne datum) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) ve výši částka za jeden úkon, devítinásobku paušální náhrady hotových výdajů po částka podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu, náhrady cestovních výdajů ve výši částka za cestu advokáta žalované na místní šetření z obec do část obce dne datum (značka automobilu, palivo: benzin, průměrná spotřeba paliva na 100 km: 5,7, cena pohonných hmot: částka, sazba základní náhrady: částka, celkem: 60 km), náhrady za promeškaný čas za 2 půl hodiny po částka podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu a náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ve výši částka podle § 137 odst. 3 o. s. ř., jejímž je advokát žalované plátcem. Náklady řízení je žalobkyně povinna zaplatit žalované do tří dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalované podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).