OSBN 5 C 224/2016-377

Okresní soud v Benešově se sídlem adresa, rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šturcovou v právní věci: ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) celé jméno žalobkyně, datum narození ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ b) celé jméno žalobce, datum narození ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa žalobce ⟪LB:lb_005⟫ oba zastoupeni advokátkou anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_006⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_007⟫ proti ⟪LB:lb_008⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_009⟫ bytem adresa žalované ⟪LB:lb_010⟫ zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_011⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_012⟫ o určení vlastnictví

I. Soud určuje, že žalobci jsou podíloví spoluvlastníci, a to v rozsahu každý jedné ideální poloviny nově vzniklých pozemků parcelní číslo o výměře 50 m2 a parcelní číslo o výměře 31 m2, v k. ú. a obci obec, které vznikly oddělením od pozemků parcelní číslo a parcelní číslo, zapsaných v katastru nemovitostí na list vlastnictví u stát. instituce, stát. instituce, na základě geometrického plánu číslo vypracovaného zhotovitelem celé jméno znalce dne datum, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům na náhradu nákladů řízení částku částka k rukám právní zástupkyně žalobců příjmení jméno příjmení, advokátky, se sídlem adresa, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na náhradu nákladů řízení částku částka do 3 od právní moci tohoto rozsudku.

1. Dne datum podali k Okresnímu soudu v Benešově žalobci proti žalovanému příjmení obec žalobu o určení jejich vlastnického práva k částem pozemku parcelní číslo a parcelní číslo, v k. ú. obec, které byly ke dni podání žaloby zapsané na list vlastnictví u stát. instituce. Písemným podáním ze dne datum, které soudu došlo dne datum, žalobci upřesnili žalobní petit tak, aby soud určil, že pozemky parcelní číslo o výměře 50 m2 a parcelní číslo o výměře 30 m2, vzniklé rozdělením pozemků parcelní číslo a parcelní číslo v k. ú. obec, územní celek, na základě geometrického plánu číslo vypracovaného celé jméno znalce, je vlastnictví žalobců každého z nich jednou polovinou ve vztahu k celku s tím, že geometrický plán tvoří nedílnou součást rozsudku. V odůvodnění žaloby žalobci uvedli, že dne datum uzavřeli darovací smlouvu a smlouvu o zřízení věcného břemene, na základě které obdrželi darem nemovitosti, a to pozemek st. parcelní číslo, jehož součástí je stavba domu adresa, a pozemek parcelní číslo zahradu včetně oplocení, venkovních úprav a porostů. Jde o oplocený areál, ve kterém se nachází i sporné části pozemků, které byly žalobcům fakticky přidány do užívání při darování nemovitostí v roce 1997, neboť je užívali již jejich právní předchůdci. Žalobci i jejich právní předchůdci neměli pochybnosti o tom, že pozemky, které užívají za oplocením, jsou jejich vlastnictvím a tuto skutečnost nikdo nezpochybňoval. Žalobci i jejich právní předchůdci sporné části pozemků parcelní číslo a parcelní číslo drží v poctivé držbě a nepřetržitě je užívají v dobré víře po dobu delší než 10 let jako vlastní pozemky, pečují o ně jako řádní hospodáři tak, že je sekají, mají zde záhony a vysazené ovocné stromy. Jejich vlastnictví do roku 2016 nikdo nezpochybňoval a se stavbou oplocení byl dán souhlas. V tomto roce si na pozemky začal činit nárok soused žalobců, čímž vyšel najevo nesoulad faktického a právního stavu. Žalobci doplnili, že na určovací žalobě mají dán naléhavý právní zájem vzhledem ke spornosti zápisu vlastnictví v katastru nemovitostí.

2. Původní žalovaný územní celek se ve věci vyjádřil písemným podáním ze dne datum, namítl zejména nedostatek své pasivní legitimace, když předmětné nemovitosti po podání žaloby prodal kupní smlouvou a smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne datum současné žalované celé jméno žalované. Dále namítl, že žalobci nemají dán naléhavý právní zájem na určovací žalobě a konečně, že nemohou sporné části pozemků vydržet, neboť se jejich držba nezakládá na právním důvodu. Pozemky nedrží v dobré víře, že jim patří, neboť při obvyklé opatrnosti museli dojít k závěru, že nejsou vlastníci, a to nikoliv z hlediska osobního přesvědčení držitele se zřetelem ke všem objektivním okolnostem. Uvedl, že žalobci věděli, jaké jsou skutečné hranice mezi dotčenými nemovitostmi a části pozemků užívají neoprávněně.

3. Žalobci při ústním jednání dne datum a po ukončení vkladového řízení vlastnického práva navrhli záměnu účastníků podle § 107 a) o. s. ř. tedy, aby na místo žalovaného územní celek do řízení vstoupila žalovaná celé jméno žalované, a soud usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací záměnu připustil.

4. V písemném podání ze dne datum žalobci doplnili skutková tvrzení ohledně vydržení částí pozemků parcelní číslo a parcelní číslo v k. ú. obec tak, že mají dán naléhavý právní zájem z důvodu existující poznámky spornosti na příslušném LV ohledně obou pozemků, které předci žalobců nabyli trhovou smlouvou ze dne 6. 11. číslo v jejich oplocené části. Dále uvedli, že je nabyli nejprve s dalšími nemovitostmi obec a jméno příjmení, kteří je převedli na jméno a jméno příjmení smlouvou ze dne datum, tito uzavřeli trhovou smlouvu dne datum s jméno příjmení, který - strýcem žalobkyně a). jméno příjmení daroval nemovitosti včetně sporných částí pozemků darovací smlouvou ze dne datum svému bratrovi jméno příjmení, který je otec žalobkyně a) a ten uzavřel s žalobkyní a) a žalobcem b) darovací smlouvu dne datum. Žalobci shrnuli, že rodina drží sporné části pozemků ohraničené oplocením společně s domem adresa a s pozemky parcelní číslo a parcelní číslo jako vlastní od roku číslo v mezích stávajícího oplocení jako vlastní. Nabývací tituly vždy zahrnovaly i sporné části sousedních pozemků, které jsou předmětem žaloby včetně oplocení se všemi součástmi a příslušenstvím. obec víra právních předchůdců a žalobců trvá déle než 60 let, části pozemků drží oprávněně a jde o poctivou držbu. Naplnili proto vydržecí důvody vlastnického práva. O sporné pozemky se v právním i faktickém smyslu starají, nikdo žalobce ani jejich právní předchůdce v minulosti nepožádal o úhradu za užívání, případně o jejich vydání. příjmení jméno příjmení – soused žalobců, který byl vyslechnut v přestupkovém řízení, uvedl, že oplocení na místě samém pamatuje minimálně po dobu 30 let. K otázce nabytí vlastnictví pozemků p. číslo p. číslo územní celek uvedli, že obec v minulosti nebyla jejich vlastníkem a fakticky na sporných pozemcích nehospodařila. Žalobci nesouhlasí s tvrzením, že sporné části pozemků přešly na obec jako historický majetek a vedle skutkových tvrzení svědčících pro vydržení namítli absolutní neplatnost kupní smlouvy uzavřené mezi územní celek a žalovanou. Rovněž odkázali na rozpor s dobrými mravy ve vztahu k výši kupní ceny a nemožnosti faktického předání pozemku.

5. Žalovaná se ve věci vyjádřila písemným podáním ze dne datum tak, že je výlučným vlastníkem pozemku parcelní číslo o výměře 100 m2 a pozemku parcelní číslo o výměře 38 m2, které nabyla v dobré víře na základě kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne datum Tyto nemovitosti jsou zapsány na list vlastnictví pro obec a k. ú. obec. Žalobci nemají dán ve věci naléhavý právní zájem. Dále uvedla, že žalobci nemohou být v dobré víře, že jim sporné části nemovitostí patří s ohledem ke všem objektivním okolnostem s tím, že neprokázali dobrou víru ani oprávněnou držbu po dobu 10 let, když dobře věděli, kde jsou skutečné hranice parcel. V minulosti se ve sporných místech nacházelo koryto potoka, které bylo zatrubněno MNV obec v 70. letech minulého století. Právní předchůdci žalobců poté svévolně a záměrně v těchto místech umístili plot mimo hranice svých nemovitostí. Žalobci požadovali po předchozím vlastníku, aby jim k pozemkům převedl vlastnické právo, což prokazuje, že se nepovažovali za jejich vlastníky.

6. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o. s. ř. a zjistil následující skutkový stav: žalobkyně a) a žalobce b) jsou podíloví spoluvlastníci v rozsahu každý jedné ideální poloviny nemovitostí, a to pozemku st. parcelní číslo, jehož součástí je stavba domu adresa a pozemku parcelní číslo zahrada, a to na základě darovací smlouvy a smlouvy o věcném břemeni ze dne datum s tím, že dárcem je otec žalobkyně a) a děd žalobce b). Předmětné nemovitosti tvoří zaplocenou vesnickou usedlost a sousedí s pozemky parcelní číslo a parcelní číslo, jejichž vlastníkem bylo nejprve územní celek, na které vlastnictví přešlo jako historický majetek obce podle § 2 zákona č. 172/1991 Sb. (zjištěno výpisem z katastru nemovitostí a místním šetřením). Z kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne datum (po podání žaloby) soud zjistil, že se vlastníkem stala žalovaná celé jméno žalované a pozemky parcelní číslo o výměře 100 m2 a parcelní číslo o výměře 38 m2 jsou s dalšími nemovitostmi - pozemky st. p. číslo p. číslo domem, vše v obci a k. ú. obec, nyní zapsány v katastru nemovitostí na list vlastnictví. Celková kupní cena byla mezi prodávající obcí a žalovanou dohodnuta ve výši částka, což odpovídá částka za m2. Dále soud považuje za prokázané a mezi účastníky je nesporné, že část pozemku parcelní číslo a parcelní číslo je zaplocena drátěným plotem ve vlastnictví žalobců společně s pozemky parcelní číslo a parcelní číslo. Žalobci požádali dopisem ze dne datum stát. instituce o vyznačení poznámky spornosti, týkající se pozemků parcelní číslo a parcelní číslo v k. ú. obec, v té době zapsaných na list vlastnictví. Pokud jde o posloupnost vlastnictví nemovitostí - pozemku parcelní číslo se stavbou domu parcelní číslo a parcelní číslo, provedl soud důkaz postupní smlouvou a svatební smlouvou ze dne datum, trhovou smlouvou ze dne datum, darovací smlouvou ze dne datum a darovací smlouvou a smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne datum. Z těchto listin zjistil, že jako předmět převodu byly nemovitosti vždy označeny bez výměr s příslušenstvím a součástmi včetně oplocení. Trhová smlouva z roku 1955 výslovně uvádí„ v mezích a hranicích oběma stranám dobře známých“, přičemž žalovaná v průběhu sporu neučinila sporným tvrzení žalobců, že nemovitosti nabyli nejprve obec a jméno příjmení – předci žalobců (trhová smlouva ze dne 6. 11. číslo), následně je smlouvou postupní a svatební převedli na jméno a jméno příjmení, kteří uzavřeli trhovou smlouvu ze dne datum s jméno příjmení, který předmětné nemovitosti daroval dne datum jméno příjmení (otci žalobkyně a)) a ten uzavřel darovací smlouvu s žalobci. Mezi účastníky je nesporné, že žalovaná je vlastníkem pozemku p. číslo na kterém postavila rodinný dům, přiléhají k pozemkům parcelní číslo a parcelní číslo a tvoří zaplocený celek. Na sporné hranici stojí drátěný plot ve vlastnictví žalobců v nepříliž dobrém stavu a řádově ve stejných místech začal druh žalované pan příjmení budovat vysoký betonový plot, kterým chtěl s žalovanou tento drátěný plot nahradit. Mezi účastníky je nesporné, že na sporném místě, ohledně kterého je veden spor, v minulosti protékal potok, který byl v sedmdesátých letech zatrubněn. Potok, bažinu a zanedbaný vzhled pozemků před zatrubněním za plotem žalobců popsali shodně svědci příjmení a příjmení. Soud provedl místní šetření, ze kterého zhotovil fotodokumentaci, a porovnáním s katastrální mapou zjistil rozdílný průběh faktické hranice s hranicí v katastrální mapě mezi pozemky žalobců a žalované, což je mezi účastníky navíc nesporné. Jak bylo místním šetřením zjištěno, faktickou hranici tvoří drátěný plot ve vlastnictví žalobců, ohledně kterého žalobci tvrdí, že se nachází ve stejném místě jako v minulosti plaňkový plot, postavený právními předchůdci žalobců a to otcem a strýcem žalobkyně a). K prokázání rozdílného průběhu hranic soud provedl důkaz katastrální mapou, pozemkovou mapou, geometrickým plánem vztahujícímu se k zřízení věcného břemene inženýrských sítí. Mezi účastníky je nesporné, že žalobci mají kromě nemovitostí st. parcelní číslo a parcelní číslo zaplocenu část pozemku parcelní číslo a parcelní číslo, jejímž vlastníkem je zapsána v katastru nemovitostí žalovaná, a však sporná zůstala výměra takto zaplocených částí pozemků. Soud proto nechal na návrh žalobců vypracovat znalecký posudek z oboru geodézie znalcem celé jméno znalce, kterému zadal zjištit stav průběhu faktické hranice v terénu určené stávajícím drátěným plotem a hranice dle katastrální mapy a v případě zjištění rozdílného průběhu vytyčené hranice a zaplocené části byl znalec vyzván, aby vyhotovil geometrický plán, kterým dojde k oddělení a označení nově vzniklých pozemků z části pozemků parcelní číslo a parcelní číslo, v k. ú. obec v rozsahu, v jakém jsou zaploceny a užívány žalobci. Znalec celé jméno znalce vypracoval znalecký posudek ze dne datum, ve kterém uvedl výčet použitých podkladů, vysvětlil, proč musel vytyčit hranici mezi pozemky a současně v terénu zaměřit sporný plot. Uzavřel, že průběh oplocení v terénu nesouhlasí se stavem DKM, z tohoto důvodu bylo nezbytné předmětnou hranici v terénu vytyčit, což provedl dne datum a vytyčené body vyznačil dřevěnými kolíky. Z naměřených a vypočtených dat vyhotovil záznam podrobného měření číslo jako nezbytnou součást dokumentace k vyhotovení geometrického plánu. Dále znalec vyhotovil geometrický plán číslo ze kterého soud zjistil, že žalobci mají zaplocenu část pozemku p.č 102 o velikosti 50 m2 a část pozemku parcelní číslo o velikosti 31 m2. Po tomto zjištění znalec dle zadání soudu rozdělil parcely a oddělením nově vznikl pozemek parcelní číslo o výměře 50 m2 a pozemek parcelní číslo o výměře 31 m2. Současně i bez zadání geometrickým plánem oddělil i část pozemku p. číslo nyní parcelní číslo o výměře 22m2, který je rovněž žalobci zaplocen, který však není předmětem žaloby, a oddělil rovněž část z pozemku p. číslo nyní pozemek parcelní číslo o výměře 1 m2, který je naopak užíván žalovanou, který rovněž není předmětem žaloby. Znalec se tedy zhostil řádně zadaného úkolu a vyhotoveným geometrickým plánem správně oddělil a označil nově vzniklé pozemky z části pozemku parcelní číslo a parcelní číslo, zapsané na list vlastnictví pro k. ú. a územní celek tak, jak jsou oploceny a užívány žalobci. Soud znalce celé jméno znalce vyslechl při ústním jednání dne datum a znalec na závěry svého znaleckého posudku, a to jak textovou část, tak grafickou část odkázal. Uvedl, že součástí znaleckého posudku je geometrický plán (příloha číslo). Znalecký posudek byl dne znalce vypracován standardními způsoby, nová hranice je znázorněna červenou linkou, původní hranice jsou označeny černou linkou, sporné části pozemku jsou dva úzké pruhy. Nově zaměřená hranice respektovala průběh drátěného plotu a v horní části i zděného plotu. V horní části zaměřil pozemek, který není předmětem žaloby pro případné další potřeby. Vysvětlil, že při oddělení pozemku musí označit hranici průběhem celého pozemku a nelze ji ukončit nenapojenou na hranici evidovanou na katastrální mapě. obec, která není v terénu znatelná, je třeba zaměřit její průběh podle katastrální mapy. Znalec se vypořádal i s odchylkami mezi hranicí dle katastrální mapy a se stavem v terénu tak, že pokud by tyto odchylky nebyly překročeny, uvedl by, že plot souhlasí s hranicí podle katastrální mapy. V tomto případě byly odchylky překročeny, proto vyhotovil oddělovací geometrický plán. Znalecký posudek včetně geometrického plánu soud považuje za obsahově správný, vypracovaný v souladu se zákonnými ustanoveními, geometrický plán byl odsouhlasen i stát. instituce, Katastrální pracoviště Benešov dne datum s tím, že náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům. Provedeným místním šetřením bylo dále zjištěno, že žalobci užívají sporné části pozemků až k místu, kde se v terénu nachází drátěný plot tak, že zde sekají trávu, starají se o záhony a ovocné stromy. Jde tedy o udržovanou zahradu.

7. Provedenými důkazy soud považuje za prokázané, že nově oddělený pozemek parcelní číslo o výměře 50 m2 a pozemek parcelní číslo o výměře 31 m2 v k.ú. obec je součástí zaplocené vesnické usedlosti žalobců, kteří je užívají a obhospodařují společně se svými pozemky jako zahradu.

8. Na návrh žalobců soud provedl důkaz přestupkovým spisem stát. instituce, komise pro projednávání přestupků č. j. spisová značka, ze kterého zjistil, že mezi žalobci a druhem žalované příjmení příjmení, narozeným datum docházelo v minulosti ke sporům ohledně vedení společné hranice a stavby plotu. Komise konkrétně projednávala přestupek proti majetku, kterého se měl dopustit jméno příjmení s tím, že v období mezi datum do datum měl úmyslně poškodit nezjištěným způsobem 4 železné sloupky plotu žalobců a vyvrátit je z betonového uložení. Ze spisu bylo zjištěno, že svědek příjmení celé jméno žalobce jako svědek přestupkového řízení do protokolu uvedl, že sloupky s plotem budoval tchán nejméně před 25 lety, jako pachatele uvedl pana příjmení proto, že žije s majitelkou sousedního pozemku a mají s ním spory o hranice mezi pozemky. Poškozená v přestupkovém řízení jméno příjmení dne datum uvedla, že probíhá soudní spor s obcí a paní celé jméno žalované ohledně toho, kde vedou hranice pozemku. Obviněný v přestupkovém řízení jméno příjmení dne datum do protokolu z ústního jednání odmítl obvinění s tím, že sloupky jsou uvolněné větrem,„ jsou v zemi zabetonované v betonové loži podle mě nedostatečném. Stojí na místě nejméně 30 let, tudíž to odpovídá i poškození sloupku“. Rozhodnutím územní celek ze dne datum bylo přestupkové řízení zastaveno.

9. Za účelem zjištění okolností stavby včetně umístění sporného plotu soud provedl důkaz fotodokumentací předloženou žalobci, vyslechl svědky, oba žalobce a žalovanou. svědkyni příjmení výpovědi svědkyně jméno příjmení zjistil, že jde o sestřenici žalobkyně a), která na místo jezdila od dětství. Uvedla, že plot stojí odjakživa na stejném místě, nejprve ve formě plaňkového plotu bez podezdívky. Poté rozsáhlejší opravy začal provádět otec žalobkyně a). Za plotem tekl malý potůček. Následně byla prováděna regulace, rodina obhospodařovala zahradu až k plotu, rostly tam ovocné stromy, pěstovala se zelenina. V rodině nikdo neřešil vlastnické vztahy, pokud jde o spornou část nemovitostí. Nepamatuje si, že by někdo sporoval vlastnictví pozemku. Nepamatuje si, jestli byl na místě potok v době, kdy se předělával plot. Nový plot viděla, při jeho výstavbě nebyla. Při doplňujícím výslechu poté, kdy ji soud poskytl k nahlédnutí geometrický plán, označila místo, kudy dle její původní výpovědi protékal malý potok. Dále označila cestu, která vedla podél plotu dolů a doplnila, že kromě potoku tam byla i bažina. Dále uvedla, že si nepamatuje, jestli bylo možné projít kolem pravého rohu stodoly a plotem. Soud dále vyslechl svědka jméno příjmení, z jeho výpovědi zjistil, že bydlí odjakživa asi 1 km od obec, není v příbuzenském vztahu k žádnému z účastníků a kolem plotu žalobců chodíval. Nejprve se jednalo o plaňkový plot, později drátěný, který byl nahrazen řádově v roce 1989 – 1997 poté, kdy v celé obci došlo ke zhotovení kanalizace spojené s meliorací. V místech za sporným plotem byla bažina a malý potůček. Drátěný plot byl vystavěn až po melioraci a kanalizaci na stejném místě. Pokud chodil podél plotu, viděl udržovanou zahradu, kde se sekala tráva. Nový plot byl na stejném místě. Mezi cestou a plotem bývala bažina a potok, který byl později zatrubněn. Při doplňujícím výslechu po nahlédnutí do grafické části geometrického plánu doplnil a zakreslil místo, kudy chodil po cestě podél potoka a uvedl, že tam byla bažina, kterou rovněž označil. Uvedl, že v místě, kde byla bažina, nebyla žádná cesta a tam, kde byla bažina, nebyl žádný plot. Dále doplnil, že se nemůže vyjádřit k tomu, kde přesně se bažina a plot nacházely, ani ke konkrétní době, kdy došlo k melioraci s kanalizací a kdy byl postaven nový plot. Po doplňujícím výslechu soudu zaslal písemné sdělení ze dne datum, ve kterém uvedl, že se v předložené grafické části geometrického plánu při výslechu neorientoval, proto se šel na místo podívat a pokud uváděl, že tam nebyl plot, pak na místě, kde je nyní novostavba (žalované) a tam také byl potok. Ploty z obou stran tohoto pozemku byly tam, kde je nyní plot s textilií a betonová zeď. Z výslechu jméno celé jméno žalobkyně soud zjistil, že je dcera žalobkyně a) a sestra žalobce b), ví, o jaký spor jde, na sporné hranici je částečně drátěný plot žalobců a částečně betonový plot pana příjmení, který přiléhá na původní plot žalobců. Mezi účastníky a panem příjmení probíhalo přestupkové řízení pro chování pana příjmení, jehož výsledek neví. Na sporné nemovitosti jezdí od dětství a plot stál vždy na stejném místě, a to nejprve dřevěný plaňkový a v roce 1989 – 1990 vybudoval děda se strýcem plot drátěný. Jednalo se o stejné místo, kudy procházel dřevěný plot. Dále svědkyně uvedla, že mezi kamennou stodolou, resp. jeho pravým rohem při pohledu zdola a plotem bylo vždy místo, kudy rodina procházela ke kompostu a v těchto místech byly i stromy. Jedná se o pruh v šíři asi 3 metry. Na sporných pozemcích vysadil strýc podél plotu ovocné stromy a byly zde záhony. O pozemky se starala rodina. Za plotem byl zarostlý a neudržovaný pozemek, byl zde potok a bažina. Plot byl budován dědou ve všední dny, svědkyně u toho nebyla. Ví, že došlo k melioraci a zatrubnění potoka a neví, kudy vede. Pozemek byl zaplocen po celé délce sporné hranice.

10. Soud provedl výslech účastníků a z výslechu žalobkyně a) zjistil, že společně se synem spoluvlastní nemovitosti sousedící se spornou částí pozemků, a to každý jednou ideální polovinou, oplocení na pravé straně při čelním pohledu na dům žalobců stojí, co ona pamatuje, na stejném místě a byl vždy zaplocený. Spoluvlastnicí se stala na základě daru od otce. V darovací smlouvě je vypsáno příslušenství a výslovně uvedeno rovněž oplocení. V rodině nikoho nenapadly pochybnosti o vlastnictví části pozemku parcelní číslo a parcelní číslo, nyní p. číslo parcelní číslo. příjmení rodina užívala tak, že zde měli záhony, vysadili ovocné stromy a zahradu sekali. Stodola s kamenným štítem na pravé straně zahrady slouží jako kůlna, okolo které bylo možné projít v šíři 2 – 3 metry. V tomto prostoru byl v minulosti kompost a stával zde selský žebřiňák. Pochybnosti o vlastnictví rodina neměla až do léta 2016, kdy začali řešit vlastnictví s panem příjmení. Původní vlastník obec si v minulosti sporné části pozemku nenárokovala, neupozornila žalobce, že užívají cizí nemovitosti, za plotem již jako dítě pamatuje vysoké kopřivy, kde tekl potok, byl zde také močál. Novostavbu žalované začal její druh stavět v roce 2016, předtím zde dům nestál, pouze garáž otce žalované. Drátěný plot v roce 1990 postavil otec za pomoci strýce, drátěný plot nahradil plaňkový plot na stejném místě. Na nemovitosti jezdí od roku 1955 na víkendy a dovolené, na stavbě plotu se nepodílela, rodina jej budovala v týdnu, kdy chodila do zaměstnání. K zaměření hranice v té době nedošlo, neboť nebyl důvod. Ví, že kolem plotu probíhaly meliorační práce. V této době nebyl plot žalobců odstraněn, nehýbalo se s ním a nikdo je nežádal o součinnost. Meliorace probíhala v 70. letech, kdy se s plotem nemanipulovalo a k výměně plotu došlo asi v roce 1990. Dne datum podala na obec žádost na odprodej sporných částí pozemků. Předtím zaslala dopis, který se týkal toho, že pan příjmení staví na obecním pozemku. Dále uvedla, že byla ochotna koupit vlastní pozemek, přičemž žádost psala po dohodě otce pana příjmení s panem příjmení. Dále uvedla, že případně nabídla výměnu části pozemku parcelní číslo za tuto část pozemku. Žalobce b) celé jméno žalobce jako účastník řízení uvedl, že na předmětné nemovitosti začal jezdit ve svých 15 letech, předtím zde trávil prázdniny s babičkou a dědečkem nebo s rodiči o víkendech, pamatuje si plaňkový plot a dále si pamatuje, že děda a strýc začali plot obnovovat v roce 1989 nebo 1990, opticky na stejném místě. Zde rostly stromy, kolem kolny byla spousta místa, zhruba 3 metry, stál tam žebřiňák, kolem kterého se dalo projít. Nevybavuje si plot jinak. Půlku nemovitosti dostal darem od dědy společně s matkou v roce 1997. Před rokem 1997 byl plot starý a ošklivý. O spornosti vlastnictví se dozvěděl v roce 2016 od své matky s tím, že byli napadeni sousedem, který měl vyvrátit sloupek plotu. Neví, kudy vedla meliorace na vedlejším pozemku. Dále byla v místě svého bydliště vyslechnuta žalovaná, která uvedla, že na pozemek, na kterém má postaven dům, jezdí od dětství s tím, že v minulost bydlívali s rodiči v domě strýce naproti, a to už od roku 1953. Pozemek, na kterém stojí dům, patřil předtím strýci jméno příjmení a tento byl neudržovaný, rostly zde vysoké stromy a podél sporného plotu tekl potok, kde si žalobkyně jako dítě hrála. Pokud je dotazována na plot, žádný si nepamatuje. Později se objevil dřevěný plaňkový plot a po zasypání drátěný plot někdy v roce 1990 – 2000. Neví, kdo drátěný plot stavěl. Strýc žalované to nebyl. Pamatuje si úzký potok s tím, že v minulosti měl být mnohem širší. Dále uvedla ohledně umístění plotu, že drátěný plot je postavený po zasypání do jejího pozemku a trubka sloužící k odvodnění je na pozemku žalobců. Plaňkový plot byl postaven po vykácení stromů v 70. letech. V této době došlo rovněž k zatrubnění potoka. Dále uvedla, že na sporných pozemcích byly v minulosti vysoké stromy a nic pod nimi nerostlo. Záhony jsou v místech až od roku 2000. Stavět oplocení žalovaná nikoho neviděla. V domě bydlí po dostavění asi od roku 2015. Soud zamítl dodatečně navržený důkaz výslechem svědků jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení a jméno příjmení, uplatněný žalovanou písemným podáním ze dne datum, tedy po uplynutí zákonné koncentrační lhůty, když tento důkaz mohl být navržen do uplynutí zákonné lhůty k vyvrácení od počátku neměnných tvrzení žalobců. Současně soud považuje výslechy za nadbytečné, neboť skutkový stav již byl dostatečně zjištěn.

11. Právní zástupkyně žalobců závěrem navrhla, aby soud žalobě vyhověl po upřesnění žalobního petitu, který uvedla do souladu se soudem vypracovaným geometrickým plánem s odůvodněním, že právní předchůdci žalobců užívali sporné části pozemků v dobré víře, že jim patří za oplocením jako součást zahrady, a to na základě tvrzených nabývacích titulů. Dále uvedla, že pozemek parcelní číslo má výměru 472 m2 a pozemek parcelní číslo má výměru 487 m2, nově vzniklé pozemky mají výměru parcelní číslo 2 50 m2 a parcelní číslo 1 31 m2. Ve všech nabývacích titulech nebyly uváděny výměry pozemků, pouze byl konstatován převod vlastnického práva v hranicích, ve kterých vlastníci nemovitosti drželi vymezené jejich oplocením.

12. Právní zástupce žalované navrhl žalobu zamítnout pro neunesení důkazního břemene žalobců k tvrzenému vydržení ve vztahu k nabývacímu titulu a dobré víře žalobců i jejich právních předchůdců. Uvedl, že současné oplocení nestojí na místě původního plotu, právní předchůdci žalobců využili rekultivaci sousedních pozemků k tomu, aby si zaplotili jejich část, kterou nevlastnili a o čemž věděli.

13. Soud při právním hodnocení věci postupoval podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013, byť ve věci rozhodoval již za účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., a to s ohledem na přechodné ustanovení § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., neboť tvrzené právo vzniklo dle žalobců již přede dnem nabytí účinností tohoto zákona. Podle ustanovení § 134 odst. 1 – 4 zákona č. 40/1964 Sb. (dále jen OZ) se oprávněný držitel stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu 3 let, jde-li o movitost, a po dobu 10 let, jde-li o nemovitost. Takto nelze nabýt vlastnictví k věcem, které nemohou být předmětem vlastnictví, nebo k věcem, které mohou být jen ve vlastnictví státu, nebo zákonem určených právnických osob. Do doby podle odst. 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce. Pro počátek a trvání doby podle odst. 1 se použijí přiměřeně ustanovení o běhu promlčecí doby. Oprávněná držba je definována v § 130 odst. 1 OZ, tak, že oprávněný držitel musí být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří. obec víra se musí vztahovat i k okolnostem, za nichž vůbec mohlo věcné právo vzniknout, tedy i k právnímu důvodu (titulu), který by mohl mít za následek vznik práva. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná. Účelem vydržení je uvést do souladu dlouhodobý faktický stav se stavem právním a umožnit nabytí vlastnictví držiteli, který věc dlouhodobě ovládá v dobré víře, že je jejím vlastníkem, přičemž tato dobrá víra musí být podle platné úpravy dána se zřetelem ke všem okolnostem. Vydržení tak může zhojit vady nebo nedostatky nabývacího titulu. Podle ustálené judikatury pak může být způsobilým předmětem vydržení i část pozemku, jak je tomu v tomto případě. Další podmínkou vydržení kromě alespoň domnělého nabývacího titulu je držba jako přímé fyzické ovládání věci a současně musí jít o držbu oprávněnou po dobu minimálně 10 let. V tomto směru musí unést důkazní břemeno a břemeno tvrzení žalobci, přičemž soud vychází z toho, že dobrou víru nelze prokázat přímo, ale žalobci musí mimo jiné tvrdit okolnosti, z nichž bude dobrá víra vyplývat. Pro závěr soudu o nedostatku dobré víry postačí stav, kdy držitel mohl o svém vlastnickém právu objektivně pochybovat se zřetelem ke všem okolnostem. Tyto okolnosti musí soud hodnotit objektivně a nikoliv pouze ze subjektivního hlediska, tedy osobního přesvědčení žalobců, a musí brát v úvahu, zda žalobci jako držitelé při běžné opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, mohli nebo nemohli mít po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že jim věc, nebo právo patří. obec víra zaniká vždy v okamžiku, kdy se držitel seznámil se skutečnostmi, které musely objektivně vyvolat pochybnosti o vlastnictví, na čemž nic nemění skutečnost, že bude i nadále subjektivně v dobré víře. obec víra sice úzce souvisí s právním důvodem (titulem), který by mohl mít za následek vznik práva, ale oprávněná držba se nemusí vždy opírat o exitující právní důvod, když postačí, aby to byl dán domnělý právní důvod (putativní nabývací titul).

14. V daném případě podali žalobci proti žalované žalobu o určení vlastnictví k dvěma nově vzniklým pozemkům, které vznikly oddělením od sousedních pozemků ve vlastnictví žalované z titulu vydržení v souladu s ustanovením § 80 o. s. ř. Podmínkou určovací žaloby je, aby měli žalobci na určení, zda tu právní vztah nebo právo je, či není, dán naléhavý právní zájem. Soud ve věci uzavřel, že žalobci mají na požadovaném určení svého vlastnického práva k pozemkům, které vznikly oddělovacím geometrickým plánem, dán naléhavý právní zájem, když tvrdí nesoulad mezi faktickým a právním stavem, odkazují na zapsanou duplicitu vlastnictví v katastru nemovitostí, a že jiným způsobem než touto žalobou nemohou dosáhnout změny zápisu v katastru nemovitostí. Žalobci svoji žalobu na určení vlastnictví opírají o tvrzení, že oni a jejich právní předchůdci části obou pozemků užívali odjakživa za oplocením v hranicích tak, jak jsou užívány dosud, tedy jako součásti vlastních pozemků parcelní číslo o výměře 472 m2 a parcelní číslo o výměře 487 m2. Nově vzniklé pozemky oddělením od pozemků parcelní číslo a parcelní číslo, původně ve vlastnictví územní celek, nyní ve vlastnictví žalované, mají výměru 50 m2 a 31 m2. Soud dále dospěl k závěru, že žalobci mají ve věci dánu aktivní věcnou legitimaci a žalovaná je jako zapsaný vlastník v katastru pasivně věcně legitimována.

15. Po provedeném dokazování soud vzal za prokázané, že žalobci spoluvlastní každý jednou ideální polovinu nemovitostí v k. ú. obec, a to pozemky parcelní číslo a parcelní číslo se stavbami, které se na nich nachází, přičemž vlastnictví postupně přecházelo na jejich rodinné příslušníky, naposledy na strýce a poté na otce žalobkyně a) jméno příjmení a jméno příjmení, kteří vybudovali po provedené melioraci a zatrubnění potoka prokazatelně se nacházejícího v místě, o který je veden spor, místo původního plaňkového plotu nový pletivový plot. Účastníci uvádí ohledně umístění původního i nového plotu sporná tvrzení. K zatrubnění potoka mělo dojít, a to je mezi účastníky nesporné, v 70. letech. V této době stál na sporné hranici plaňkový plot, jak bylo zjištěno výslechem svědků, žalobců a z dobových fotografií. Soud vzal za prokázané, že původní plot byl nahrazen novým drátěným plotem, který postavili strýc a otec žalované a) v devadesátých letech. Jak bylo zjištěno z výpovědi svědka příjmení, který není spřízněn s žádných z účastníků a je místním pamětníkem, nachází se na místě původního plotu. Jeho výpověď soud považuje za věrohodnou s vysokou vypovídací hodnotou, je v souladu s výpověďmi dalších svědků a žalobců. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že několik generací rodiny žalobců nabývalo vlastnictví a chopili se držby pozemků parcelní číslo a parcelní číslo včetně staveb a oplocení nabývacími tituly bez uvedení výměr pozemků. Pokud jde o žalobce a) a b), ti se chopili držby na základě darovací smlouvy od dárce jméno příjmení ze dne datum. Bylo prokázáno, že šlo o dar mezi blízkými rodinnými příslušníky, k jejich nabývacímu titulu nebyl vypracován geometrický plán, ani nebyly pozemky nově zaměřovány a dle názoru soudu nejde o vybočení z obvyklé opatrnosti při převodu nemovitostí. Dále bylo prokázáno, že se žalobkyně a) a žalobce b) chopili vlastnictví a držby nemovitostí včetně sporných částí sousedních pozemků za oplocením, které již mělo podobu drátěného plotu. Ani jeden z žalobců se nezúčastnil stavby plotu a melioračních prací. Výslechem svědků bylo zjištěno, že rodinný majetek užívali stejným způsobem jako jejich právní předchůdci a na sporné části pozemků pěstovali ovoce a zeleninu, sekali trávu.

16. Předmětnou darovací smlouvu ze dne datum soud vyhodnotil jako putativní nabývací titul k možnému nabytí vlastnictví sporných částí pozemků žalobci, jejichž držby se chopili, dle názoru soudu, v dobré víře jako oprávnění držitelé. Předmětné pozemky byly v rozhodné době ve vlastnictví obce, a proto byly způsobilé pro případné vydržení. Soud dále zjišťoval, zda žalobci pozemky oprávněně drželi a užívali od roku 1997 po stanovenou dobu 10 let. Stěžejní pro posouzení dobré víry žalobců je skutečnost, že právní předchůdce žalované, tedy územní celek, po celou dobu trvání držby žalobců od roku 1997 do roku 2016 respektoval stávající hranice, nikdo nerozporoval rozsah vlastnictví žalobců, nebo že drátěný plot stojí za katastrální hranicí. Mezi právním předchůdcem žalované a žalobci nebyly v minulosti vedeny žádné spory o průběh hranice. Tyto závěry byly prokázány listinnými důkazy i svědeckými výpověďmi, zejména přestupkovým spisem s výpovědí druha žalované, ve které uvádí, že plot stojí na stejném místě 30 let. Na územní celek, přešly předmětné pozemky jako historický majetek obce podle § 2 zákona č. 172/1991 Sb.. K novému zaměření drátěného plotu nedala obec podnět ani v průběhu uzavírání kupní smlouvy s žalovanou a je zřejmé, že jak územní celek, tak žalovaná v době uzavření platné kupní smlouvy respektovali stávající hranice. Svědci i účastníci shodně vypovídali, že v místech za plaňkovým plotem tekl potok, který v dolní části pozemku ústil do bažiny. Pokud svědek příjmení při doplňujícím výslechu uvedl, že v těchto místech se plot nenacházel, svoji výpověď následně opravil. Soud se zabýval otázkou vydržení pozemků žalobci, a to od roku 1997, tedy za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. ve znění platném od datum, od kdy vydržení vlastnického práva umožnovala novela občanského zákoníku. Posouzení toho, zda žalobci jako držitelé byli v dobré víře, soud zkoumal nejen ze subjektivních představ držitelů, ale zjišťoval, zda je jejich přesvědčení podloženo právním důvodem opravňujícím je k takovému přesvědčení. obec víra držitelů se musí, jak bylo uvedeno výše, vztahovat i k titulu na jehož základě by mohlo držitelům vzniknout vlastnické právo. Takový přímý titul být dán nemusí, neboť postačí, že vydržitelé jsou se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že tu takový titul (domnělý právní titul). V tomto případě soud uzavřel, že žalobci jako nabyvatelé byli v roce 1997 se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že jsou vlastníci částí sousedních parcel proto, že v této době již stál drátěný plot a nemovitosti byly rodinou dlouhodobě užívány jako celek. Dalším hlediskem pro posouzení omluvitelnosti omylu žalobců jako držitelů je poměr plochy převáděných nemovitostí a skutečně držených pozemků, neboť způsobilým předmětem pro vydržení vlastnického práva jsou i pozemky, které jsou součástí parcely. S ohledem na výměry, tak jak byly uváděny shora, se jedná o omluvitelný omyl. Současně soud po provedeném místním šetření uzavřel, že jde o logickou hranici vymezenou oplocením vzhledem k tvaru pozemků. Svědci shodně vypověděli, že v místech mezi kamennou stodolou a plotem byl prostor řádově 3 metrů, kudy bylo možné procházet, a soud uzavřel, že hranice byla na stejném místě jako dosud. Tuto skutečnost navíc potvrdil i druh žalované pan příjmení v rámci přestupkového řízení. Podle ustálené judikatury například sp. zn. spisová značka, nabude-li někdo vlastnické právo k pozemku a přitom se v důsledku omluvitelného omylu vyvolaného tím, že mu převodce předá pozemek v hranicích, jaké sám užíval, uchopí i držby i sousedního pozemku, bude držitelem oprávněným. Právním titulem držby je v takovém případě nabývací titul ke skutečně vlastněným pozemkům, zde darovací smlouva. Ani samotná skutečnost, že žalobci jako držitelé nenechali vytyčit hranice jimi držených pozemků a nezjistili tak, že drží i části pozemků, jehož vlastníky nejsou, nevylučuje jejich oprávněnou držbu. Soud provedeným dokazováním posuzoval poměr plochy převáděných pozemků, skutečně držených pozemků, posuzoval i jejich tvar a umístění v terénu. Přihlédl tak k částečně nepravidelnému tvaru hranice, členitému terénu i skutečnosti, že ani původní vlastník sousedních pozemků tedy územní celek si neuvědomilo, že žalobci i jejich právní předchůdci drží obecní části pozemků, a toto vše soud posoudil jako objektivní omluvitelnost omylu žalobců. Žalobci pak předmětné části pozemků drželi a užívali tak, že je obhospodařovali, sekali trávu, sklízeli ovoce z ovocných stromů, starali se o záhony minimálně od roku 1997 po dobu 10 let do roku 2007, tedy v dostačující lhůtě pro vydržení. Jejich dobrá víra byla narušena až v září 2016, kdy začalo docházet ke sporům o hranici s panem příjmení, druhem žalované v souvislosti se stavbou rodinného domu. jméno žalovaná ve své účastnické výpovědi uvedla, že dům byl stavěn řádově v roce 2015. Do té doby držbu žalobců nikdo nerušil, a proto neměli důvodné pochybnosti o tom, že by jim vlastnické právo nenáleželo. Na dobré víře žalobců jako nabyvatelů by nic neměnilo, ani kdyby jejich právní předchůdce vystavěl vědomě plot v jiných místech, což však v průběhu soudního řízení prokázáno nebylo, neboť k předání nemovitostí došlo v hranicích, jak je užíval sám. Rovněž skutečnost, že by byli žalobci právními předchůdci informováni o tom, že hranice vede jinudy, nebyla prokázána.

17. Na základě provedeného dokazování tedy soud uzavřel, že žalobci užívali v dobré víře sporné části pozemků od roku 1997 minimálně po dobru 10 let, a proto žalobě vyhověl. Desetiletou vydržecí lhůtu tímto splnili sami a nebylo nutné prokazovat oprávněnou držbu jejich právních předchůdců, kterou by bylo možné do doby držby žalobců započíst. Žalobci unesli břemeno tvrzení i důkazní břemeno k prokázání, že vlastnictví ke sporným částem sousedních pozemků nabyli vydržením a soud žalobě vyhověl v rozsahu tak, jak byl požadován žalobním petitem, tedy aby bylo určeno vlastnictví žalobců k nově odděleným pozemkům p. číslo parcelní číslo. Předmětnou žalobou se ani po vypracování geometrického plánu nedomáhali určení, že jsou vlastníci rovněž nově vzniklého pozemku parcelní číslo o výměře 22 m2, ohledně kterého tedy soud nerozhodl, neboť je vázán žalobním petitem a nemůže rozhodovat nad jeho rámec (jedná se o část původního pozemku parcelní číslo). V průběhu soudního řízení bylo též prokázáno, že i žalovaná užívá část pozemku žalobců, nově odděleného a vyznačeného geometrickým plánem jako parcelní číslo o výměře 1 m2.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že je přiznal úspěšným žalobcům proti žalované. Žalovaná je povinna uhradit žalobcům na náhradu nákladů řízení celkem částku částka, které sestávají z odměny právní zástupkyně, a to celkem za 13 úkonů právní pomoci po částka za 1 úkon podle § 7 bod 5, ve spojení s § 9 odst. 4, písm. a), při tarifní hodnotě částka za 1 úkon právní pomoci podle § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., za 2 účastníky sníženo o 20 % (celkem částka – částka), tedy za 1 úkon právní pomoci činí odměna částka, celkem částka. Soud nepřiznal žalobcům odměnu za úkony, které nebyly účelné, případně byly nadbytečné, nebo které Krajský soud v Praze svým usnesením zamítl. Jde o doplnění skutkových tvrzení a návrh na připuštění změny, který byl učiněn již při ústním jednání dne datum, návrh na přerušení řízení ze dne datum, když žalovaná podala návrh na přerušení dřív, odvolání proti usnesení č. j. číslo jednací do připuštění prodloužení lhůty, jde o usnesení, proti kterému není odvolání přípustné a krajský soud odvolání žalobců odmítl usnesením, negativní stanovisko ke smíru, návrh na pokračování v řízení ze dne datum, návrh na doplnění dokazování, odvolání do usnesení o povinnosti složit zálohu pro vypracování znaleckého posudku, které Krajský soud svým usnesením zamítl, vyjádření k identifikaci parcel ze dne datum, když žalobci srovnávací sestavení parcel nepředložili a jejich vyjádření bylo nadbytečné, návrh na opravu odůvodnění usnesení Okresního soudu v Benešově ze dne datum a návrh na zproštění znalce, neboť oba návrhy byly zamítnuty, odvolání do usnesení o zproštění znalce a usnesení o zamítnutí opravy odůvodnění usnesení, neboť Krajský soud svým usnesením obě odvolání zamítl jako nedůvodné, vyjádření ze dne datum, datum, datum, stanovisko ke znaleckému posudku, když vyjádření soud považuje za nadbytečná a měla být sdělena v rámci ústního jednání, upřesnění žalobního petitu, které rovněž mělo být uplatněno v rámci ústního jednání. Soud žalobcům přiznal náhradu hotových výdajů za 13 úkonů právní pomoci po částka, podle § 13 odst. 1 a 3 vyhl., celkem částka (jak požadovala právní zástupkyně žalobců, když hotové výdaje vynakládala za oba žalobce současně), náhradu za promeškaný čas, a to za cesty ze sídla advokátní kanceláře právní zástupkyně žalobců k Okresnímu soudu v Benešově a zpět, dále ke dvěma místním šetřením v obec, požadované vždy za 1 cestu tam a zpět za 4 půl hodiny. Podle § 14 odst. 1 – 3 vyhl. činí náhrada za započatou půlhodinu částka, vždy 1 cestu celkem částka, za celkem 9 cest tam a zpět jde o částku částka. Žalobcům náleží náhrada cestovních výdajů, a to za celkem 7 cest ze sídla advokátní kanceláře k ústním jednáním do obec a zpět, vždy 1 cesta 80 km, a dále za 2 cesty k místnímu šetření ze sídla advokátní kanceláře do obec a zpět, vždy 110 km, které byly vykonány motorovým vozidlem tovární značky Škoda Yety, registrační značka, při průměrné spotřebě 5,4 l motorové nafty na 100 km (místo nesprávně uváděné průměrné spotřebě právní zástupkyní 7,56 l na 100 km), a to vypočteno jako průměrná hodnota z velkého technického průkazu. Za cestu k ústnímu jednání v obec dne datum, podle vyhlášky č. 440/2016 Sb., při ceně motorové nafty částka za 1 l, základní sazbě částka za 1 km (1 km částka), činí náhrada cestovních výdajů částka. Za cestu k ústnímu jednání u Okresního soudu v Benešově dne datum, podle vyhlášky 463/2017 Sb., při ceně motorové nafty částka za 1 l, základní sazbě částka za 1 km (1 km částka), činí cestovní náhrada částka. Za cestu k ústnímu jednání u Okresního soudu v Benešově dne datum a na místní šetření v obec dne datum, celkem 190 km, podle vyhlášky č. 333/2018 Sb., při ceně motorové nafty částka za 1 l, základní sazbě částka za 1 km (1 km částka), činí cestovní náhrada částku částka. Za cestu k ústnímu jednání u Okresního soudu v Benešově dne datum a datum, celkem 190 km, podle vyhlášky 589/2020 Sb., při ceně motorové nafty částka za 1 l, základní sazbě částka za 1 km (1 km částka), činí cestovní náhrada částku částka, a za cestu k ústnímu jednání u Okresního soudu v Benešově dne datum a dne datum a dále do obec k výslechu žalované dne datum, celkem 270 km, podle vyhlášky č. 511/2021 Sb., při ceně motorové nafty částka za 1 l, základní sazbě částka za 1 km (1 km částka), činí cestovní náhrada částku částka Celkem činí náhrada cestovních výdajů částku částka. Odměna i náhrada hotových výdajů je zvýšena o 21 % DPH, jehož je právní zástupkyně plátcem, a to v částce částka. Žalobci mají dále nárok na náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši částka a za úhradu zálohy na znalečné v částce částka, celkem je žalovaná povinna zaplatit žalobcům na náhradu nákladů řízení částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

19. Žalovaná je dále dle § 148 odst. 1 o.s.ř. povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Benešově náhradu nákladů řízení v částce částka, které vznikly v souvislosti s vyplacením znalečného za vypracovaný znalecký posudek ve výši částka a za účast znalce při jednání ve výši částka, a to po úhradě zálohy žalobci ve výši částka, kterým byla přiznána v náhradě nákladů řízení. Tímto soud postupoval dle § 164 o.s.ř. a opravil v rozsudku chybu v počtech týkající se náhrady znalečného, neboť zálohu při vyhlášení rozsudku opomněl odečíst.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze nám. příjmení 5, obec a číslo, prostřednictvím soudu zdejšího.

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zák. č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).