OSBN 5 C 421/2021-118

Okresní soud v Benešově se sídlem adresa, rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šturcovou v právní věci: ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa, PSČ obec ⟪LB:lb_003⟫ zastoupené advokátkou anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem anonymizováno číslo, PSČ obec a číslo ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ zastoupené advokátkou anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení částky 130 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, že je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 130 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 39 930 Kč, k rukám právní zástupkyně žalované příjmení jméno příjmení, advokátky, se sídlem adresa, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Dne datum podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalované o zaplacení částky 130 000 Kč s příslušenstvím z titulu doplatku ceny za dílo. V odůvodnění žaloby uvedla, že si žalovaná u žalobkyně objednala dne datum opravu požeráku a výpusti rybníka, včetně opravy hráze v obci část obce. V souladu se smlouvou vyfakturovala žalobkyně žalované za část poskytnutých prací dne datum částku 173 300 Kč, se splatností dne datum. Na tuto fakturu žalovaná žalobkyni uhradila dne datum částku 23 300 Kč a dne datum částku 20 000 Kč, zbytek ceny díla ke dni podání žaloby dluží. Žalobkyně žalovanou naposledy vyzvala k úhradě předžalobní upomínkou ze dne datum.

2. Okresní soud ve věci vydal pod č. j. 5 C 421/2021 – 13 dne 20. 12. 2021 platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná včasný odpor s písemným vyjádřením, ve kterém navrhla žalobu zamítnout pro nedostatek pasivní legitimace žalované. Konkrétně uvedla, že od počátku s žalobkyní jednal a kontrahoval jméno příjmení, o čemž svědčí objednávka ze dne datum. Předmětem díla byla oprava ulice anonymizováno rybníku, který vlastní jméno příjmení, žalovaná je pouze nájemcem rybníka a dalších pozemků. Případný hmotněprávní nárok žalobkyně z předmětné smlouvy o dílo svědčí proti jméno příjmení, nikoliv vůči žalované, i když v hodnocení majetku jméno jméno provedením díla nedošlo z důvodu vad. Pro případ, že by soud nezamítl žalobu pro nedostatek pasivní legitimace na straně žalované, založila žalovaná obranu na tvrzení, že dílo není bezvadně zhotovené. Předmět díla spočíval v opravě požeráku a výpusti ulice nedvězského rybníka včetně úpravy hráze v obci část obce a bylo objednáno na podzim rok. V prosinci rok bylo zjištěno samovolné vypouštění opětovně napuštěného rybníka v důsledku vadně provedeného díla žalobkyní, což žalobkyně uznala na jednání konaném dne datum a zavázala se vady odstranit. V jarních měsících roku 2019 bylo zjištěno, že náprava sjednána nebyla a v roce rok konstatoval anonymizováno jméno příjmení vady díla a to nedostatečné upravené podloží, na kterém je uloženo potrubí navazující na požerák, poddimenzované potrubí, nedostatečné hutnění hráze rybníka a diskutabilní kvalitu zemního materiálu. Žalovaná vznesla vůči žalobkyni námitku započtení, z titulu náhrady škody za výlov, úhyn, likvidaci mrtvých ryb a uskladnění živých ryb po dobu odstraňovaní vad díla, pořízení náhradních ryb a následné vrácení uskladněných ryb. Na výzvu soudu uvedla, že uplatněný nárok z titulu náhrady škody žalovaná požaduje pouze v rámci procesní obrany a nejde o vzájemný návrh.

3. Na počátku prvního ústního jednání právní zástupkyně žalobkyně doplnila, že smlouva o dílo uzavřela žalobkyně s žalovanou, která tak je pasivně legitimována, neboť pan příjmení vystupoval jako jednatel žalované společnosti a nikoliv jako fyzická osoba. Smluvní vztah se odrazil v účetnictví obou společností. Žalovaná společnost uhradila správní pokutu za absenci dokumentace k revitalizaci rybníka. Dále na výzvu soudu doplnila, že dohodu na opravu požeráku bez zatrubnění rybníka uzavřel jednatel žalobkyně a jednatel žalované, který vystupoval současně jako majitel rybníka a současně jako jednatel žalované společnosti. V době uzavření smlouvy o dílo byl rybník částečně naplněn vodou a nebylo zřejmé, v jakém technickém stavu se nachází. Smlouva byla uzavřena ústně bez písemné objednávky a následně se jednatelé společností dohodli na vícepracích, spočívajících v odbahnění rybníka a výměně zatrubnění. V této části bylo dílo předáno, vystavěny dvě faktury na částku 173 300 Kč a na částku 308 300 Kč, ze kterých žalovaná uhradila tři zálohy, a to ve výši 135 000 Kč na fakturu znějící na částku 308 300 Kč a dvě zálohy v hotovosti ve výši 23 300 Kč a 20 000 Kč na fakturu znějící na částku 173 300 Kč. Kromě ústní smlouvy o dílo uzavřely účastnice druhou smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla oprava hráze rybníka, která byla narušena zaměstnanci žalované ve snaze vysokotlakým přístrojem protlačit rozpadlým potrubí vodu. Jednatel žalované nárokoval opravu od žalobkyně, která neměla možnost prokázat, že k chybě nedošlo při zhotovení díla, a proto se účastníci dohodli na opravě hráze. Na výzvu soudu žalobkyně prostřednictvím právní zástupkyně uvedla, že doplní, zda se jednalo o nový smluvní vztah, nebo reklamaci původního díla.

4. Žalobkyně byla soudem podle § 118a) o. s. ř. při ústním jednání dne datum vyzvána k doplnění skutkových tvrzení a navržení důkazů k prokázání, že s žalovanou uzavřela smlouvu o dílo, jakou formou, kdy, co bylo předmětem této smlouvy, jak byla sjednána cena díla, splatnost ceny, způsob předání díla, kdo zaplatil zálohy na cenu, zda bylo zhotoveno řádně a včas, zda bylo dílo předáno a zda nastala splatnost ceny díla. Dále byla vyzvána, aby doplnila, zda žalobkyně dílo vyhotovila podle stavebně technické dokumentace, nebo bez dokumentace, případně kdo měl povinnost dokumentaci předložit, zda žalobkyně jako zhotovitelka poučila objednatele o vhodném postupu při opravě rybníka a zda poskytla za dílo záruku. Byla poučena, že pokud výzvě soudu nevyhoví, může nést negativní důsledky spočívající v neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene. Rovněž žalovaná byla soudem při ústním jednání dne datum vyzvána podle § 118a) o. s. ř. k doplnění skutkových tvrzení a navržení důkazů k prokázání tvrzeného nároku z titulu náhrady škody, konkrétně zda byly splněny předpoklady pro vznik nároku včetně uvedení výše škody v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalobkyně. Dále byla poučena, aby doplnila skutková tvrzení a navrhla důkazy k prokázání, že dílo trpělo vadami a jakými, zda se jednalo o vady podstatné, nebo nepodstatné, zda je objednatel reklamoval a jakým způsobem, zda došlo k dohodě o způsobu odstranění vad, zda došlo k ukončení a předání díla a kdo dílo převzal. Byla poučena, že pokud výzvě soudu nevyhoví, může nést negativní důsledky spočívající v neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene.

5. Obecně je soud vázán projevem vůle žalobce vyjádřeným v žalobě, jímž vymezí okruh účastníků řízení. Žalovaná založila svoji obranu primárně na tvrzení, že není ve věci pasivně legitimována, neboť si u žalované dílo neobjednala a není vázána žádnými smluvními povinnostmi. Podle ustálené judikatury soud žalobce nepoučuje o nedostatku pasivní věcné legitimace, neboť má povinnost účastníky poučit, jaká práva jim přiznávají a jaké povinnosti jim ukládají procesně právní předpisy, jak je nutno procesní úkony provést, popřípadě jak je třeba odstranit vady procesních úkonů již učiněných, aby vyvolaly zamýšlené procesní účinky. Do poučovací povinnosti nepatří návod, co by účastník měl nebo mohl v daném případě dělat, aby dosáhl žádaného účinku. Pokud by v rámci poučovací povinnosti soud poučoval účastníky o tom, kdo je, či není pasivně legitimován, nešlo by o pouhé poučení o procesních právech a povinnostech, ale o zásah soudu, který by vedl účastníky k tomu, co mají v daném případě dělat, aby dosáhli žádaného právního účinku. Takový postup by byl dle názoru Ústavního soudu i Nejvyššího soudu v rozporu se zásadou kontradiktornosti řízení a narušením principu rovnosti účastníků. Soud by tím navíc nahrazoval činnost právních zástupců, které si strany řízení sjednávají proto, aby jim pomáhali a poskytovali odborné rady. Absence nedostatku pasivní legitimace tedy není zhojitelná prostřednictvím poučovací povinnosti soudu (například rozhodnutí usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 1955/2009, usnesení Ústavního soudu sp. zn. ústavní nález, spisová značka).

6. Žalovaná doplnila skutková tvrzení a navrhla důkazy k prokázání tvrzení v písemném vyjádření ze dne datum, které bylo soudu zasláno v poskytnuté 30-ti denní lhůtě V písemném vyjádření doplnila, že i nadále trvá na nedostatku věcné pasivní legitimace žalované, neboť smlouvu o dílo s žalobkyní uzavřel jméno příjmení jako fyzická osoba. Ze správní dokumentace vedené k úpravě rybníka vyplývá, že správní pokuty uhradil jméno příjmení, odkázala přitom na rozhodnutí stát. instituce a Krajského úřadu územní celek. Dále doplnila, že správní orgán zjistil nepovolené práce na rybníku, které byly provedeny od konce měsíce září rok do poloviny října rok a za zhotovitele díla označil firmu právnická osoba, který uznal reklamaci stavby. Dílo bylo předáno panu příjmení v polovině října rok, a ten v říjnu rok reklamoval jeho podstatné vady, které žalobkyně uznala. Na základě objednávky díla ze dne datum s předběžně stanovenou cenou 150 000 Kč uzavřel pan příjmení s žalobkyní pouze jednu smlouvu o dílo v září rok a následující jednání, případně práce byly součástí vyřizování reklamace díla, které dosud nebylo v bezvadném stavu předáno a žalobkyně nedoložila skutečný rozsah provedených prací. Z opatrnosti uplatnila námitku promlčení v případě, že by soud usoudil, že smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou, neboť k předání díla došlo v říjnu rok. Vzhledem k tomu, že splatnost nebyla sjednána dopředu, promlčecí lhůta neběží ode dne, kdy byl dlužník věřitelem o plnění skutečně požádán (splatnost faktury), ale už ode dne, kdy věřitel mohl poprvé objektivně dlužníka o plnění požádat. K uplatněnému nároku z titulu náhrady škody žalovaná doplnila, že dílo bylo provedeno vadně a spočívalo v samovolném vypouštění opětovně napuštěného rybníka, který si žalovaná společnost pronajímá za účelem chovu různých druhů ryb. Samovolné vypouštění rybníka mělo za následek úhyn mnoha ryb ve vlastnictví žalované, které vznikly náklady na výlov živých a likvidaci mrtvých ryb, uskladnění živých ryb po dobu odstraňování vad díla, koupi nových ryb za ryby mrtvé a následné vrácení uskladněných ryb do rybníka. Škodu žalovaná vyčíslila na částku 63 736 Kč a doložila uhrazenými fakturami. Žalovaná dále navrhla svědecké výpovědi.

7. Žalobkyně v 30-denní lhůtě požádala o prodloužení do datum, a to ze zdravotních důvodů právní zástupkyně žalobkyně. Soud žalobkyni lhůtu prodloužil usnesením ze dne 23. 8. 2022, č. j. 5 C 421/2021 – 73, do 15. 9. 2022. Dne datum zaslala žalobkyně prostřednictvím právní zástupkyně podání, ve kterém navrhla 32 důkazů k prokázání svých tvrzení k oprávněnosti žalobního nároku, a to jak listinných, tak výslechu svědků a jednatele žalobkyně. Dále uvedla, že vzhledem k obsáhlosti předkládaných důkazů je není možné poslat prostřednictvím datové schránky a originály se žalobkyně bojí zaslat prostřednictvím poštovních služeb, proto navržené důkazy předloží v kopiích a originálech prostřednictvím podatelny v týdnu od datum (pondělí). Soud tedy očekával, že v týdnu od datum do datum, což byl pátek, budou listinné důkazy předloženy, k čemuž nedošlo.

8. Soud provedl důkaz informativním výpisem z katastru nemovitostí list vlastnictví pro k.ú. obec a zjistil, že vlastníkem pozemku parcelní číslo se způsobem využití rybník, druh pozemku vodní plocha, je veden jméno příjmení, bytem adresa. Žalovaná soudu předložila písemnou objednávku prací, kde je jako objednatel uveden jméno příjmení, s jeho podpisem a datem datum v obec a s obsahem, že si dovoluje objednat opravu požeráku a výpusti rybníka, včetně úpravy hráze v obci část obce, s předpokládaným termínem dokončení v prosinci rok, za předpokládanou cenu asi 150 000 Kč s tím, že záloha činí 120 000 Kč, splatná do 3 týdnů od zahájení prací. Žalobkyně soudu předložila Zápis o odevzdání a převzetí díla ze dne datum, ze kterého soud zjistil, že jako objednatel je uveden„ jméno příjmení, adresa, právnická osoba, část obce a číslo, obec, IČO, DIČ: anonymizováno“, pod kolonkou zhotovitel:„ právnická osoba, ulice a číslo, obec, zastoupený jednatelem: údaje o zástupci provádění prací k poškození hráze těžkou technikou a tím následně k vypuštění vody z rybníka. právnická osoba právnická osoba, která škodu způsobenou uznala, a bylo dohodnuto po ohledání místa, že firma právnická osoba přistoupí k opravě hráze tak, aby voda neunikala, a protože zároveň došlo k poškození druhé strany hráze, firma právnická osoba vše opraví tak, aby nedocházelo ke hroucení hráze. Předpokládaný začátek opravy je datum, předpokládaná doba 3 neděle. jméno příjmení souhlasí s plněním poukázaným na firmu právnická osoba“ Z technické zprávy, kterou zhotovil anonymizováno jméno příjmení, projektování environmentálních staveb, v říjnu 2020 soud zjistil, že anonymizována dvě slova rybník, nacházející se na pozemku parcelní číslo, k. ú. obec, je historický a průtočný se sypanou zemí hrází, jehož výpustní objekt sestává z čapu a dřevěného potrubí, výpustním objektem je otevřený dvojdlužový požerák, otevřeného typu vsazený do paty návodní líce hráze. Na požerák navazuje plastové potrubí, původní výpustní objekt byl v havarijním stavu nahrazen železobetonovým prefabrikovaným požerákem. Práce proběhly na počátku roku rok. Potrubí bylo uloženo do nedostatečně upraveného podloží, nebylo obetonováno, nedošlo k řádnému hutnění hráze, čímž hrozí následná destrukce. Bezpečností přeliv je výrazně nekapacitní, v další části zprávy navrhl jako opatření kompletní rekonstrukci bezpečnostního přelivu, výměnu stávajícího potrubí, jeho řádné uložení a obetonování, důkladný zpětný zásyp rýhy, případné odbahnění zátopy a opravu opevnění návodní líce hráze s rekonstrukcí vozovky na koruně hráze. Dále bylo zjištěno, že žalobkyně vystavila žalované fakturu č. rok, se splatností datum, za zemní práce související s výměnou výpustného zařízení na rybníku v obci část obce v provozu firmy„ farma právnická osoba“ faktura s odkazem na soupis prací a dodávek na částku celkem 308 300 Kč s připočtením zálohy 135 000 Kč, byla vystavena na celkem zbývající částku 173 300 Kč. Dále soud provedl důkaz fakturou č. 2019, splatnou dne datum, vyúčtovanou dodavatelem jméno příjmení, odběrateli právnická osoba na částku 28 695 Kč za dodávku uvedeného množství a druhu ryb. Z faktury číslo bylo zjištěno, že dodavatel příjmení – právnická osoba vyúčtoval odběrateli právnická osoba částku 10 804 Kč, splatnou datum za služby dle dodacího listu, a to likvidaci mrtvých ryb, dodací list je ze dne datum. Z faktury příjmení - právnická osoba - dodavatele pro právnická osoba jako odběratele číslo bylo zjištěno, že vyfakturovala částku 24 237 Kč, se splatností datum za služby dle dodacího listu ze dne datum, a to výlov rybníka, dodací list je ze dne datum. Soud provedl důkaz výpisem z běžného účtu žalované a zjistil, že vyfakturované částky byly žalovanou uhrazeny. Z rozhodnutí stát. instituce ze dne 13. 8. 2020, č.j. spisová značka bylo zjištěno, že jméno příjmení, datum narození byl Odborem životního prostředí uznán vinným, že provedl stavební úpravy nádrže anonymizována dvě slova rybník, a to výměnu požeráku a výpustného zařízení bez stavebního povolení nebo jiného opatření vodoprávního úřadu. Porušil vodní zákon a stavební zákon, za což mu byla uložena pokuta 50 000 Kč a paušální náhrada nákladů řízení 1 000 Kč, splatné do 30-ti dnů od rozhodnutí stát. instituce. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že nepovolené stavební úpravy provedla firma právnická osoba v období od konce září rok do poloviny října rok a reklamaci stavby uznala. K odvolání jméno jméno rozhodl Krajský úřad Středočeského kraje dne 9. 11. 2020, číslo jednací tak, že rozhodnutí Městského úřadu potvrdil a v odůvodnění uvedl, že vychází ze zjištění, že rybník nechal opravit jméno příjmení. Oprava nebyla dostačující a v prosinci 2018 došlo k havarijnímu stavu hráze rybníka. Dále bylo zjištěno, že jméno příjmení požádal jako vlastník vodního díla o dodatečné stavební povolení. Vzhledem k tomu, že je povinen udržovat vodní dílo v řádném stavu tak, aby nedocházelo k ohrožování bezpečnosti osob, majetku a jiných chráněných zájmů, nevyhovující stav hráze rybníka je jeho pochybením jeho vlastníka.

9. Na základě provedených důkazů, které soud hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř., soud učinil tento skutkový závěr: Dne datum objednal písemně vlastník pozemku p. číslo v k.ú. příjmení jméno příjmení jako fyzická osoba u žalobkyně - právnická osoba, s. r. o. dílo, a to opravu požeráku a výpusti z rybníka, včetně úpravy hráze v obci část obce, s předpokládaným dokončením díla v prosinci rok a s předpokládanou cenou díla dle rozsahu prací 150 000 Kč. Vzal na vědomí, že záloha činí částku 120 000 Kč a je splatná do 3 týdnů od zahájení prací. Na základě této objednávky žalobkyně a jméno příjmení jako fyzická osoba uzavřeli ústní smlouvu o dílo, předmětem které byla oprava ulice nedvězského rybníka. Dále vzal soud za prokázané, že žalovaná společnost je nájemcem rybníka za účelem chovu ryb (písemná objednávka ze dne datum, výpis z katastru nemovitostí). Následně byly zjištěny vady díla, proto se žalobkyně sešla s jméno příjmení, o čemž byl vyhotoven Zápis z jednání ze dne datum. Tohoto dne žalobkyně uznala vady díla, které reklamoval objednatel jméno příjmení. Objednatel a žalovaná jako zhotovitelka se dohodli na opravě díla, a to hráze rybníka od datum s předpokládanou dobou 3 týdnů. Zápis z jednání je podepsán jméno příjmení jako fyzickou osobou. Právní jednání účastníků ze dne datum soud vyhodnotil jako způsob vyřízení reklamace formou opravy. Následuje další jednání, a to dne datum, o kterém byl sepsán Zápis o odevzdání a převzetí díla, ve kterém vystupoval jméno příjmení jednak jako vlastník rybníka a současně jako jednatel společnosti právnická osoba V zápisu o odevzdání díla je výslovně uveden odkaz na dohodu ze dne datum. Vzhledem k tomu, že je Zápis o odevzdání a převzetí díla podepsán pouze jednatelem žalobkyně a v kolonce„ jméno příjmení majitel“ podpis chybí, je otázkou, zda bylo dílo řádně opraveno a předáno objednateli. Z rozhodnutí stát. instituce i Krajského úřadu územní celek, soud považuje za prokázané, že byl za chybný postup při opravě rybníka, nedodržení právních předpisů v oblasti stavebního zákona a vodního zákona potrestán vlastník jméno příjmení jako fyzická osoba. Jak byla sjednána cena díla zůstalo sporné, ale skutečnost, kdo fakticky uhradil v hotovosti zálohy, je dle názoru soudu bez právní relevance k předmětu sporu, neboť stěžejní je, jaká byla vůle stran při právním jednáním. Předloženými fakturami a dodacími listy soud považuje za prokázané, že žalované společnosti v souvislosti s vadně zhotoveným dílem žalobkyní vznikla škoda ve výši 63 736 Kč, uplatněná jako procesní obrana.

10. Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení § 2586 a násl. z.č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) upravující smlouvu o dílo. Podle odst. 1 se smlouvou o dílo zavazuje zhotovitel provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

11. Pokud žalobkyně při prvním ústním jednání tvrdila, že účastníci sporu uzavřeli více smluv o dílo, případně, že předmět ústní smlouvy o dílo byl dohodou rozšířen o vícepráce, svá obecná tvrzení nedoplnila, čímž nesplnila svoji zákonnou povinnost tvrdit všechny rozhodné skutečnosti potřebné z hlediska právních norem, podle nichž má být věc posouzena, ač byla soudem poučena podle § 118a) o. s. ř., a to ani do konce prodloužené poskytnuté lhůty k vyjádření do datum. Pouhý návrh na doplnění dokazování podáním ze dne datum nenahrazuje splnění povinnosti tvrdit rozhodné skutečnosti. Nesplnění povinnosti má za obecně za následek neúspěch ve sporu (např. rozhodnutí NS ČR 25 Cdo 812/99).

12. Při posouzení věci však soud nejprve zjišťuje, zda je žalobce aktivně věcně legitimován k podání žaloby a zda má žalovaný ve věci dánu pasivní věcnou legitimaci. Věcná legitimace účastníků řízení je obecně dána těm, kdo jsou účastníci hmotněprávního právního vztahu nebo práva, o které v řízení jde. V tomto konkrétním případě soud řešil žalobu o zaplacení částky 173 000 Kč z titulu doplatku ceny díla. Povinnost cenu doplatit měla žalované vzniknout dle tvrzení žalobkyně na základě ústně uzavřené smlouvy o dílo. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že ve smluvním vztahu s žalobkyní vystupovala nikoliv žalovaná společnost právnická osoba ale fyzická osoba jméno příjmení, se kterým žalobkyně na základě písemné objednávky uzavřela ústní smlouvu o dílo, řešila reklamaci včetně způsobu odstranění vad díla i jeho následné předání. Soud přitom vycházel z listinných důkazů ve vzájemné shodě, a to z písemné objednávky, obou zápisů i rozhodnutí vydaných ve správním řízení u Městského úřadu v Benešově, odbor životního prostředí a v rámci odvolacího řízení u Krajského úřadu pro Středočeský kraj. Další navržené důkazy soud zamítl pro nadbytečnost, neboť skutkový stav byl dostatečně zjištěn již provedenými důkazy.Poté, kdy soud uzavřel, že žalovaná společnost není smluvním subjektem smlouvy o dílo, žalobu pro nedostatek pasivní věcné legitimace žalované zamítl.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyně, která ve věci neměla úspěch je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení úspěšné žalované. Náklady řízení spočívají v odměně za 5 úkonů právní služby po 6 300 Kč, podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif, § 7 bod 5 (příprava a převzetí věci, 2x vyjádření, účast při ústním jednání u Okresního soudu v Benešově dne datum a dne datum), 5x režijní paušál podle § 13 odst. 1 a 3 vyhl., po 300 Kč, celkem 1 500 Kč s tím, že odměna a náhrada hotových výdajů je zvýšena o 21 % DPH ve výši 6 930 Kč. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované celkem na náhradu nákladů řízení částku 39 930 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze nám. příjmení 5, obec a číslo, prostřednictvím soudu zdejšího.

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zák. č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).