OSBN 8 C 215/2024-91

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) Jméno žalobce A, narozený dne Datum narození žalobce A ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa žalobce A ⟪LB:lb_003⟫ b) Jméno žalobce B, narozená dne Datum narození žalobce B ⟪LB:lb_004⟫ bytem Adresa žalobce B ⟪LB:lb_005⟫ oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A, ⟪LB:lb_006⟫ sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_007⟫ proti ⟪LB:lb_008⟫ žalovaným: 1) Jméno žalované A, narozený dne Datum narození žalované A ⟪LB:lb_009⟫ bytem Adresa žalované A ⟪LB:lb_010⟫ 2) Jméno žalované B, narozený dne Datum narození žalované B ⟪LB:lb_011⟫ bytem Adresa žalované A ⟪LB:lb_012⟫ oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta B ⟪LB:lb_013⟫ sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_014⟫ o určení vlastnictví k nemovitým věcem

I. Žaloba na určení, že žalobci jsou ve společném jmění manželů vlastníky nově odděleného pozemku vyznačeného geometrickým plánem z pozemku p. č. Anonymizováno, zapsaného na LV č. hodnota, u právnická osoba pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště adresa, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovaným společně a nerozdílně do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení částku částka k rukám právního zástupce žalovaných Jméno advokáta B, advokáta se sídlem adresa.

III. Žalobci jsou povinni zaplatit do 3 dnů od právní moci rozsudku soudní poplatek za řízení ve výši částka k rukám Okresního soudu v Benešově.

1. Žalobci se domáhali určení, že jsou ve společném jmění manželů vlastníky nově odděleného pozemku vyznačeného geometrickým plánem z pozemku p. č. Anonymizováno, zapsaného na LV č. hodnota, u právnická osoba pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště adresa. Uváděli, že mají ve společném jmění manželů pozemek parc. č. st. Anonymizováno jehož součástí je budova, číslo popisné Anonymizováno, rodinný dům a pozemek parc. č. Anonymizováno, zahrada, vše zapsané na LV Anonymizováno. Žalovaní mají ve společném jmění manželů pozemek parcelní číslo st. Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova, číslo evidenční Anonymizováno a pozemek parc. č. Anonymizováno, zahrada – který sousedí s pozemkem žalobců, vše zapsáno na LV Anonymizováno, vedeného pro katastrální území a obec adresa. Žalobci zakoupili na základě kupní smlouvy uzavřené dne datum, s účinky nabytí vlastnického práva datum od prodávajících jméno FO, a jméno FO pozemek, parc. č. Anonymizováno jenž se nacházel mezi pozemkem žalobců p.č. Anonymizováno (nabytý v roce Anonymizováno) a pozemkem, parc. č. Anonymizováno ve vlastnictví žalovaných. Ohlášením žalobců ze dne datum došlo ke scelení pozemku, parc. č. Anonymizováno a Anonymizováno, jež byly ve vlastnictví žalobců. Nově vzniklý pozemek má parcelní číslo Anonymizováno. Pozemek, parc. č Anonymizováno tak zanikl. Vlastníky pozemku, parc. č. Anonymizováno byli na základě kupní smlouvy ve společném jmění manželé jméno FO a jméno FO, kteří tento pozemek nabyli převodem vlastnického práva od Obce adresa s účinky nabytí vlastnického práva v roce Anonymizováno. Manželé jméno FO užívali pozemek jako zahradu a pro rekreační účely. Nedaleko předmětné části pozemku, parc. č. Anonymizováno, jež těsně přiléhala k hranici mezi pozemky, parc. č. Anonymizováno a Anonymizováno, se nacházela přístupová branka a cesta dále na pozemek právních předchůdců žalobců a později žalobců. Nejpozději od roku Anonymizováno byl na severovýchodní části tohoto pozemku při hranici mezi pozemky, parc. č. Anonymizováno ve vlastnictví pana jméno FO a parc. č. Anonymizováno ve vlastnictví žalovaných složený právnická osoba pro potřeby přístavby rekreačního objektu nacházejícího se na pozemku, parc. č. Anonymizováno. Pro skladování materiálu užívali manželé jméno FO také předmětnou část pozemku, parc. č. Anonymizováno, která je vyznačená ve znaleckém posudku In.g jméno FO, soudního znalce v oboru geodézie, č. posudku Anonymizováno, jenž byl vypracován pro účely soudního řízení vedeného Okresním soudem v Benešově pod sp. zn. spisová značka. právnická osoba skladovali právní předchůdci až po plaňkový plot, který dříve kopíroval hranici pozemků, parc. č. Anonymizováno ve vlastnictví právních předchůdců žalobců a pozemek, parc. č. Anonymizováno ve vlastnictví žalovaných, respektive jejich právních předchůdců. Právní předchůdci žalobců byli přesvědčeni, že plaňkový plot oddělující hranici obou výše uvedených pozemků přesně kopíruje hranici obou pozemků. Pokud tedy složili právnická osoba na své straně plotu, domnívali se oprávněně, že jej skladují výlučně na svém pozemku, včetně sporné části, jež je podle shora uvedeného znaleckého posudku součástí pozemku, parc. č. Anonymizováno, ve vlastnictví žalovaných Takto o tom byli informováni žalobci též právními předchůdci při jednání o uzavření kupní smlouvy v roce Anonymizováno o převodu vlastnictví k pozemku, parc. č. Anonymizováno. Žalobci zakoupili od výše uvedených právních předchůdců pozemek, parc. č. Anonymizováno na základě kupní smlouvy ze dne datum. Převod vlastnického práva na žalobce nabyl účinky ke dni datum. Žalobci i nadále využívali, stejně jako právní předchůdci, celou část pozemku těsně přiléhající na severovýchodní části pozemku, parc. č. Anonymizováno jako skládku právnická osoba - Anonymizováno, neboť pozemek odkoupili společně s tímto složeným stavebním materiálem. Žalobci byli přesvědčeni, že celý pozemek až po plaňkový plot je ve vlastnictví jejich právních předchůdců a tudíž k ní na základě kupní smlouvy oprávněně nabyli vlastnické právo a rozhodli se realizovat neuskutečněný záměr manželů jméno FO, a to vybudování zděné přístavby svého rekreačního domu na pozemku, parc. č. AnonymizovánoAnonymizováno. Za účelem realizace přístavby rekreační chaty podali v roce Anonymizováno žalobci žádost o vydání územního souhlasu a žádost o povolení změny stavby místně příslušnému stavebnímu úřadu. Dne datum rozhodl stavební úřad právnická osoba v Anonymizováno (dále jen „stavební úřad“) na základě žádosti žalobců o vydání rozhodnutí o umístění stavby pro stavební úpravy, nástavbu a přístavbu stavby pro rekreaci za účelem změny užívání na rodinný dům na pozemcích st. p. Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno a Anonymizováno v katastrálním území adresa. Dne datum podali žalovaní podnět k prošetření stavby žalobců. Žalovaní opět uplatnili námitku, že přístavba žalobců zasahuje částečně do jejich pozemku. Následujícího dne, datum provedl stavební úřad místní šetření na místě stavby. Na základě tohoto místního šetření konstatoval, že je pravděpodobné, že základy stavby žalobců přesahují na pozemek žalovaných a tentýž den rozhodl usnesením o zajištění důkazů základů pod suterénem na pozemku žalobců, parc. č. Anonymizováno (dnes parc. č. Anonymizováno) a vyzval žalobce k bezodkladnému zastavení stavebních prací, neboť dle stavebního úřadu nebylo prokázáno, že základy jsou výlučně na pozemku žalobců coby stavebníků. Dne datum vyzval stavební úřad žalobce k předložení dokladů o geodetickém zaměření stavby včetně základů s ohledem na hranice pozemku, z něhož by bylo jednoznačně zřejmé, zda základy stavby jsou provedeny na pozemku stěžovatelů nebo zasahují do sousedního pozemku. Dne datum podali žalobci u zdejšího soudu žalobu o určení vlastnictví k části pozemku. Žaloba byla projednávána pod sp. zn. spisová značka. V rámci tohoto soudního řízení byl vyhotoven znalecký posudek soudním znalcem v oboru geodézie, tituly před jménem jméno FO ze dne datum. Tento znalecký posudek potvrdil, že část stavby žalobců – sklep a základová deska garáže přesahuje na pozemek, parc. č. AnonymizovánoAnonymizováno v části odpovídající tvaru trojúhelníku o délce nejdelší strany právnická osoba m a maximální šířce 0,11 m. Žalobci mají za to, že z uvedeného vyplývá, že žalobci a jejich právní předchůdce vlastnili a užívali v dobré víře část pozemku, vyznačenou v geometrickém plánu společnosti právnická osoba a znaleckém posudku tituly před jménem jméno FO o tvaru trojúhelníku v délce nejvýše právnická osoba metru a základně maximálně 11 cm,, že jsou jejími vlastníky, a to nejméně v období let Anonymizováno, ale i mnohem dříve. Žalobci tedy jsou vlastníky této části pozemku, neboť vlastnické právo k němu vydrželi při započtení též držby v dobré víře právními předchůdci žalobců. Tato držba počala nejpozději v roce Anonymizováno a skončila v roce Anonymizováno, kdy žalobci obdrželi první informaci od žalovaných, že stavební záměr přístavby rekreační chaty může částečně zasahovat na pozemek, parc. č. Anonymizováno ve vlastnictví žalovaných.

2. Žalovaní se žalobou nesouhlasili. Uváděli, že mají za to, že v dané věci je dána překážka věci pravomocně rozsouzené, neboť ve stejné věci, kdy byl stejný předmět řízení a stejní účastníci, již bylo ve věci jednáno pod sp. zn. spisová značka a žaloba byla pravomocně zamítnuta. V případě, že by soud nedospěl k závěru, že jsou dány podmínky pro zastavení řízení z důvodu překážky věci pravomocně rozhodnuté, uváděli, že by měl soud žalobu zamítnout, neboť žalobci nemohli být v dobré víře, že jim věc patří, a tudíž nemohli předmětnou část sporného pozemku vydržet. V této souvislosti odkázali na řízení vedené pod sp. zn. spisová značka, kde se soud zabýval otázkou dobré víry žalobců.

3. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zda v dané věci není dána překážka věci pravomocně rozhodnuté, kdy mezi totožnými účastníky bylo

4. vedeno pod sp. zn. spisová značka řízení o určení vlastnictví, kdy předmětem řízení byl totožný pozemek. Žalobci v tomto řízení tvrdili a prokazovali, že důvodem nabytí vlastnického práva je § 1087 zákona č. 40/1964 Sb., kdy se jedná o tzv. „Anonymizováno“. Tato žaloba byla zamítnuta, kdy soud dospěl k závěru, že na straně zřizovatelů stavby(žalobců) nebyla dobrá víra.

5. Soud při posouzení této otázky vycházel z § 159a o.s.ř., podle kterého jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu. Překážka věci pravomocně rozhodnuté nastává v první řadě tehdy, má-li být v novém řízení projednávána stejná věc. O stejnou věc se jedná tehdy, jde-li v novém řízení o tentýž nárok nebo stav, o němž již bylo pravomocně rozhodnuto, a týká-li se stejného předmětu řízení a týchž osob. Není samo o sobě významné, mají-li stejné osoby v novém řízení rozdílné procesní postavení (např. vystupovaly-li v původním řízení jako žalovaní a v novém jako žalobci). Tentýž předmět řízení je dán tehdy, jestliže tentýž nárok nebo stav vymezený žalobním petitem vyplývá ze stejných skutkových tvrzení, jimiž byl uplatněn (ze stejného skutku). (Anonymizováno. § 159a [Závaznost rozsudku]. In: Anonymizováno, Anonymizováno, adresa a kol. Anonymizováno. adresa: právnická osoba. Anonymizováno.)

6. S ohledem na výše uvedené soud neshledal překážku věci pravomocně rozhodnuté, kdy předchozí řízení spisová značka sice bylo vedeno mezi totožnými účastníky a předmětem řízení byl totožný petit, avšak žalobní petit vyplýval z jiných skutkových tvrzení v případě řízení spisová značka byl tvrzen tzv. přestavek a v probíhajícím řízení bylo tvrzeno vydržení vlastnického práva. Soud proto nepřistoupil k zastavení řízení a věc projednal.

7. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

8. Soud se nejprve zabýval otázkou naléhavého právního zájmu na podané určovací žalobě, když dospěl k tomu, že naléhavý právní zájem v tomto případě dán byl, neboť podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu je dán vždy, pokud by na základě případného rozhodnutí mělo dojít k zápisu do veřejného seznamu (zde do katastru nemovitostí), resp. „…naléhavý právní zájem na určení práva je vždy dán tam, má-li být soudní rozhodnutí určující právo zaznamenáno do veřejného seznamu a tímto způsobem dosaženo shody mezi stavem právním a stavem zapsaným ve veřejném seznamu…“ (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

9. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“).

10. Podle § 3028 odst. 2 o. z., účinného od datum, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

11. Podle § 135a odst. 1 obč. zák., účinného od datum do datum, vlastníkem věci, která může být předmětem osobního vlastnictví, se stane občan, který má nepřetržitě v držbě (§ 132a odst. 1) movitou věc po dobu tří let a nemovitou věc po dobu deseti let. Obdobně, pokud není stanoveno jinak, nabude občan i právo odpovídající věcnému břemenu (§ 132a odst. 2).

12. Podle § 129 odst. 1 obč. zák., účinného od datum do datum, držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe. Podle odst. 2 téhož ustanovení lze držet věci, jakož i práva, která připouštějí trvalý nebo opětovný výkon.

13. Podle § 130 odst. 1 obč. zák., účinného od datum do datum, je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

14. Podle § 134 odst. 1 obč. zák., účinného od datum do datum, oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

15. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, vyplývá právní věta, tedy že „je připuštěno vydržení vlastnického práva k části sousedního pozemku v situaci, ve které se nabyvatel pozemku mýlí o průběhu vlastnické hranice, v důsledku čehož se chopí i držby (části) sousedního pozemku, o němž se domnívá, že je součástí pozemku, který ve skutečnosti měl nabýt. Rozhodnými pro posouzení objektivní dobré víry držitele jsou v tomto případě opět okolnosti, které doprovázely nabytí vlastnického práva a s tím související držby části sousedního pozemku. Okolnosti se ale v tomto případě nebudou vztahovat k tomu, zdali sousední pozemek byl předmětem nabývacího titulu, nýbrž k tomu, zdali nabyvatel věděl či vzhledem k okolnostem vědět měl, kudy vede vlastnická hranice v terénu. Roli při posouzení dobré víry bude hrát především otázka znatelnosti vlastnické hranice v terénu, například existence hraničních bodů, plotu či zdi, otázka rozsahu držby právními předchůdci, jejich případné utvrzení ve vedení vlastnické hranice, jakož i okolnost rodinných vazeb na právního předchůdce, existence listin, které byly v době chopení se držby k dispozici (zejména katastrální mapa, geometrický plán), okolnost, zda nabývaný pozemek je oddělován z původního pozemku, poměr výměry nabytého pozemku k pozemku, resp. pozemkům skutečně drženým, jakož i postoj vlastníka sousedního pozemku k držbě části jeho pozemku. Dlouhodobá držba, zejména pokud trvá více než 30 let, nasvědčuje dobré víře držitele, protože při obvyklé péči o majetek by skutečný vlastník pozemku nepochybně přistoupil k řešení věci, pokud by měl za to, že držitel užívá jeho pozemek.“

16. Dále soud uvádí z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka): K započtení doby držby předchůdce, který již splnil podmínky vydržení, ve prospěch jeho nástupce:

Podle výslovného znění zákona se jak při řádném, tak při mimořádném vydržení započítává „vydržecí doba“ předchůdce. Jde tedy o zápočet držby způsobilé k vydržení, resp. směřující k vydržení. Takovou držbou však není držba vlastnická; drží-li věc její vlastník, nelze o vydržecí době uvažovat. Již proto nelze držiteli započíst dobu, po kterou držel věc jeho předchůdce jako vlastník.

Dále: Vydržení je způsob nabytí vlastnického práva držitelem a jeho ztráty vlastníkem. Vydržecí doba je stanovena na ochranu vlastníka tak, aby měl možnost důsledkům držby jeho věci nevlastníkem zabránit. Bylo by protismyslné, aby držba vlastníka byla započtena ve prospěch toho, jehož držba má vlastníka o vlastnické právo připravit.

Může se ovšem stát, jako v této věci, že předchůdcem toho, kdo se vydržení dovolává, je osoba jemu blízká (resp. více takových osob), která, jak lze předpokládat, by proti započtení vlastnické držby nic nenamítala. Ani v takovém případě však zákon takové započtení neumožňuje.

Tím samozřejmě není vyloučeno, aby žalobci spornou věc nabyli od předchůdců, kteří vlastnické právo již vydrželi, do vlastnictví jiným způsobem, např. smlouvou nebo děděním. V prvém případě je takové nabytí věci podmíněno tím, že sporná vydržená věc byla učiněna předmětem převodu.

Stále tedy platí to, co Nejvyšší soud vyslovil např. v usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka, a v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, že námitka držitele, že sporný pozemek vydržel již jeho právní předchůdce, nemůže mít kladný vliv na výsledek řízení o určení, že vlastníkem pozemku je držitel, jestliže právní předchůdce na držitele sporný pozemek nepřevedl (neoznačil ho ve smlouvě) a převedl na něj pouze pozemky jiné v hranicích a výměře dané příslušným katastrálním operátem. Jinými slovy vyjádřeno: Nabyl-li někdo vlastnictví k určitému řádně označenému pozemku, nemůže si při uplatňování vydržení pozemku sousedícího s nabytým pozemkem, jehož držby se chopil spolu s držbou pozemku skutečně do vlastnictví nabytého, započítat dobu, po kterou jej měl v držbě jeho právní předchůdce, jestliže již ten sousední pozemek vydržel.

Lze uzavřít, že do vydržecí doby jak pro řádné, tak mimořádné vydržení (§ 1092 o. z., § 1096 o. z.) se ve prospěch vydržitele započte i doba držby jeho předchůdce jen pokud předchůdce sám nesplnil podmínky vydržení, a nestal se tak vlastníkem věci.

17. Soud v daném případě dospěl k závěru, že již ze samotných tvrzení uváděných v žalobě, i v případě, že by byla prokázána, nelze žalobě vyhovět, a proto ve věci neprováděl dokazování a žalobu zamítl. Pokud žalobci uvádějí, že sporný pozemek vydrželi, kdy si započetli dobu držby svých právních předchůdců, kteří sporný pozemek drželi v dobré víře, že jim patří minimálně od roku Anonymizováno (spíše již od roku Anonymizováno) do roku Anonymizováno, pak by vlastnické právo vydrželi jejich právní předchůdci a stali se tak vlastníky věci. Vzhledem k tomu, že vlastnické právo na žalobce tito nepřevedli, nemohli se žalobci stát vlastníky sporného pozemku se započtením doby oprávněné držby svých právních předchůdců. Sami žalobci pak sporný pozemek vydržet nemohli, neboť dle jejich tvrzení trvala jejich dobrověrná držba od roku Anonymizováno do doku Anonymizováno, tedy po dobu kratší deseti let. Soud proto žalobu zamítl.

18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhradu soud přiznal plně úspěšným žalovaným. Soud při stanovení výše náhrady nákladů řízení postupoval mj. podle § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), neboť právní zástupce v tomto řízení zastupoval více žalobců (osob) a dále podle § 11 odst. 1 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s § 7 bod 5. ve spojení s § 12 odst. 4 advokátního tarifu, přičemž snížená odměna za jeden úkon činí částka za každou osobu. Právní zástupce učinil dva úkony právní služby (převzetí zastoupení a účast u jednání), tedy náhrada za 2 úkony u dvou osob, celkem částka. Dále paušální náhrada za 2 úkony právní služby dle § 12 vyhlášky po částka, náhrada za promeškaný čas ve výši částka dle § 14 vyhlášky a náhrada hotových výdajů – cestovného - jedna cesta k jednání a zpět (50 km cesta jedním směrem) osobním automobilem právního zástupce jméno FO jméno FO, s průměrnou spotřebou 4,8l/100 km, tedy spotřebou cca 4,8 l na jednu cestu tam a zpět. Sazba náhrady za užití vozidla činí částka/km, cena nafty dle vyhlášky je částka/l. Celková náhrada cestovních nákladů činí částka. Výsledná částka částka byla navýšena o 21% DPH, tedy částku částka na celkových částka.

19. Ve výroku III. soud uložil žalobcům v souladu se zákonem č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, konkrétně položkou 4 sazebníku soudních poplatků uhradit soudní poplatek za řízení ve výši částka.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.

Nebude-li rozhodnutí o nákladech řízení a hrazení soudního poplatku plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).