OSBR 13 C 69/2020

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Štindlem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o určení vlastnictví

I. Určuje se, že žalobce je vlastníkem stavby bez čísla popisného, čísla evidenčního na parcele č. st. číslo v obci a katastrálním území Hudlice, zapsaném na list vlastnictví, vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm Beroun.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal proti žalovanému určení vlastnictví objektů občanské vybavenosti (dílna s příslušenstvím) na stp. číslo číslo v katastrální uzemí. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdci žalobce v letech 1972 – 1973 provedli v katastrální uzemí výstavbu dílny a 7 garáží na základě Povolení výstavby dílny a 7 garáží pro příjmení příjmení jméno vydaným rozhodnutím Odboru výstavby a územního plánování ONV v obec číslo jednací anonymizováno ze dne 2.5.1972. Po dokončení stavby bylo vydáno Povolení k užívání stavby dílen s příslušenstvím Odborem výstavby a územního plánování ONV v obec číslo jednací anonymizováno ze dne 31.7.1973. Tato stavba je postavena na pozemcích st.p. číslo st.p. číslo v katastrální uzemí. Žalobce dále tvrdil, že při slučování nebo vplynutí do družstva byly sestaveny účetní závěrky a v rámci toho provedeny inventury staveb a budov, které byly evidovány v účetní evidenci. V této evidenci byla i stavba dílny a garáží v katastrální uzemí, která sloučením přešla do majetku Jednotného zemědělského družstva příjmení jméno. Žalobce dále sdělil, že původní evidence vychází z pozemkových knih a podle této evidence byl veden list vlastnictví číslo pro obec a katastrální uzemí pro manžele příjmení. Při přechodu z dřívější evidence nemovitosti na katastr nemovitostí byly malé parcely slučovány do větších celků a tyto větší celky byly evidovány v tzv. Zjednodušené evidenci pozemkového katastru. Pozemek PK anonymizováno v katastrální uzemí byl sloučen do pozemku p. číslo v katastrální uzemí. V roce 1972 byla zahájena stavba dílen s příslušenstvím a v roce 1973 byla provedena kolaudace. Později byla provedena změna číslování a parcele bylo přiděleno p. číslo v katastrální uzemí. Po roce 1992 byla zahájena digitalizace katastru nemovitostí a pod stavbou tak vznikly dva pozemky a to p.č.st číslo a p.č.st. číslo v katastrální uzemí. Tento pozemek je částí původního pozemku PK anonymizováno v katastrální uzemí. Pokud se týká stavby na pozemku st.p. číslo pak měl žalobce za to, že se nemohla nikdy stát vlastnictvím žalovaného, neboť disponuje notářským zápisem, v němž byla uzavřena darovací smlouva mezi jméno příjmení a jméno příjmení, na základě které se jméno příjmení stala vlastníkem parcely pod stavbou p.č.st. číslo, nicméně rozhodně se nestala vlastníkem stavby. Na základě výše uvedeného žalobce vyzval vlastníky pozemků pod uvedenou stavbou k uznání vlastnického práva žalobce k této stavbě formou souhlasného prohlášení o vzniku práva k nemovitosti. Žalovaný jako vlastník pozemku st.p. číslo v katastrální uzemí si doporučenou zásilku nepřevzal a ani nijak nereagoval. V průběhu řízení pak vzal žalobce zpět žalobu na určení vlastnictví ke stavbě na parcele st. p. číslo když tato parcela není ve vlastnictví žalovaného.

2. Žalovaný nárok uplatňovaný žalobou neuznal. Tvrdil, že na Rozhodnutí Odboru výstavby a územního plánování ONV v obec, číslo jednací, číslo anonymizováno ze dne 2.5.1972 je uvedena parcela p. číslo v katastrální uzemí, na které mají být předmětné stavby postaveny a na Povolení k užívání stavby dílen s příslušenstvím Odborem výstavby a územního plánování ONV v obec pod číslo jednací anonymizováno ze dne 31.7.1973 není vyznačeno žádné parcelní číslo pozemku, na kterém je užívání předmětných staveb povoleno. Dále sice žalobce doložil soudu Souhlasné prohlášení, které uzavřel se Zemědělským družstvem obec, ve kterém prohlašuje ZD obec, že uznává jako vlastník p.č.st. číslo v katastrální uzemí, že je žalobce vlastníkem stavby občanské vybavenosti bez čp./ č.ev. na p.č.st. číslo v katastrální uzemí, když však v tomto prohlášení není uvedeno, na základě jakého nabývacího titulu by měl být žalobce vlastníkem shora uvedené stavby. Vzhledem k neprokázání vlastnického práva žalobcem ke stavbě občanské vybavenosti bez čp./ č.ev. na p. č. st. číslo a na p.č.st. číslo v katastrální uzemí, není žalobce dle názoru žalovaného, aktivně legitimován v tomto řízení. Žalovaný je nejen vlastníkem p.č.st. číslo zastavěné plochy a nádvoří o celkové výměře 110 m2, ale i stavby postavené na tomto pozemku, která doposud není zapsána v katastru nemovitostí a dále i p. číslo p. číslo vše v katastrální uzemí, jež s touto stavbou a pozemkem sousedí, a to na základě kupní smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitosti ze dne 18. 7. 2012. Žalovaný poukázal na znalecký posudek, který byl vypracován pro potřeby prodeje shora uvedených nemovitostí kupní smlouvou o převodu vlastnictví k nemovitosti, kterým byla oceněna budova bez čp. na pozemku p.č.st. číslo v katastrální uzemí a ze kterého dle jeho názoru bylo zřejmé, že prodávající – jméno příjmení – byl vlastníkem nejen parcely číslo ale i stavby na ní stojící. V průběhu řízení pak žalovaný sporoval, že by žalobce byl právním nástupcem příjmení příjmení jméno, když tato skutečnost zůstala dle žalovaného neobjasněna. Žalobce totiž neprokázal, že by sloučením původních zemědělských družstev získal jejich veškerý majetek, tedy i stavbu bez čp/če na parcele parc. číslo. Nicméně postupem času žalovaný připustil, že žalobce je právním nástupcem příjmení příjmení jméno, avšak tvrdil, že žalobce neprokázal, že stavba na parcele ve vlastnictví žalovaného je totožnou stavbou jako stavba, jejíž výstavba byla v roce 1972 povolena. Rovněž žalovaný poukázal na fakt, že platí daň z nemovitostí, a to nejen z parcely číslo ale ze stavby na ní stojící. Konečně žalovaný sporoval i vznik parcely číslo resp. její souvislost s původní parc. číslo na níž byla povolena výstavba dílny a garáží. Žalovaný tvrdil, že neexistuje souvislost mezi uvedenými parcelami. S ohledem na shora uvedené navrhoval žalovaný, aby žaloba žalobce byla jako nedůvodná a neoprávněná zamítnuta a aby mu bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.

3. Soud v řízení provedl tyto důkazy:

Rozhodnutí ONV obec číslo jednací, číslo ze dne 2. 5. 1972, ze kterého soud zjistil, že Odbor výstavby a územního plánování ONV v obec povolil výstavbu dílny a 7 garáží v areálu JZD na pozemku p. číslo v katastrální uzemí.

Povolení k užívání stavby ze dne 31. 7. 1973, ze které soud zjistil, že Odbor výstavby a územního plánování ONV v obec udělil žadateli – příjmení příjmení jméno - povolení k užívání stavby dílen s příslušenstvím, jejich stavba byla povolena povolení číslo jednací ze dne 2. 5. 1972.

Výpis z katastru nemovitostí, ze kterého je zřejmé, že žalovaný je zapsán jako vlastník parc. číslo stavby bez čp/če na ní stojící.

Znalecký posudek, ze kterého soud zjistil, že celková hodnota budovy na pozemku p.č.st. číslo a příslušenstvím a pozemku p.č.st. číslo, p.č.st. číslo a p.č.st. číslo v katastrální uzemí je 585 700 Kč.

Kupní smlouva ze dne 18. 7. 2012, ze které soud zjistil, že žalovaný nabyl do svého vlastnictví od jméno příjmení pozemky p.č.st. číslo, p.č.st. číslo a p.č.st. číslo a stavbu bez čp/če na pozemku p.č.st. číslo v katastrálním obec za cenu 368 000 Kč.

Rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště Beroun ze dne 3. 2. 2014, kterým byl povolen vklad vlastnického práva k parcele st.p. číslo v k.ú. obec ve prospěch žalovaného, a to na základě kupní smlouvy uzavřené dne 18. 7. 2013 mezi žalovaným a jméno příjmení.

Výpis z obchodního rejstříku, ze kterého soud zjistil, že Jednotné zemědělské družstvo v obec vzniklo 2. 1. 1953. Ke dni 20. 8. 1975 změnilo název na Jednotné zemědělské družstvo Dukla obec. Ke dni 27. 4. 1977 byl název změněn na Jednotné zemědělské družstvo příjmení jméno a ke dni 22. 9. 1994 došlo ke změně názvu na název žalobkyně.

Kopie katastrálních map na č.l. 56-61 spisu z let 1970 1995, z nichž je zřejmé, že v k.ú. obec nejprve existovala parcela číslo následně vznikla parcela číslo v roce 1990 s tím, že dotčená stavba je nejprve vedena na parc. číslo následně na parc. číslo.

Srovnávací sestavení parcel ze dne 3. 2. 2021, ze kterého soud zjistil, že z původního pozemku PK 240 vznikly mimo jiných pozemky p.č.st. číslo, číslo, p. číslo v katastrální uzemí.

Souhlas ONV v obec ze dne 24. 2. 1977, ze kterého soud zjistil, že bylo schváleno sloučení Jednotného zemědělského družstva příjmení se sídlem v obec do Jednotného zemědělského družstva příjmení jméno.

Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 27. 4. 1977, kterým bylo rozhodnuto o sloučení Jednotného zemědělského družstva příjmení se sídlem v obec do Jednotného zemědělského družstva příjmení jméno.

Přehled majetku žalobce z prosince 1989, ve kterém jsou uvedeny pod inventárním číslo dílny obec.

Notářský zápis ze dne 29. 11. 1990, ze kterého soud zjistil, že mezi manžely příjmení a jejich dcerou jméno příjmení byla uzavřena darovací smlouva týkající se parcel v katastrálním území. obec, včetně pozemku p. číslo. Stavby nejsou v notářském zápise uvedeny.

Přehledy majetku žalobce za období 13/ 2010, 12/ 2020 ve kterých jsou uvedeny pod inventárním číslo dílny obec.

Sdělení advokátní kanceláře Mgr. příjmení, ze kterého soud zjistil, že dne 17. 4. 2012 advokát Mgr. příjmení, jako právní zástupce jméno příjmení, zaslal Zemědělskému družstvu obec výzvu k předložení kolaudačních souhlasů, kolaudačních rozhodnutí, případně jakýchkoliv jiných obdobných dokumentů z důvodu užívání pozemků vlastnictví jméno příjmení Zemědělským družstvem obec vše bez právního titulu. Výzva se týkala i parcely číslo.

Sdělení Katastrálního úřadu obec ze dne 31. 8. 2021, ze kterého soud zjistil, že v roce 1966 vyla v k.ú. obec utvořena parcela číslo. Tato parcela byla zakreslena v mapě evidence nemovitostí a katastru nemovitostí a nebyla evidována na žádném listu vlastnictví. Tato parcela vznikla z parcel původních vlastníků – mimo jiné z parcel PK číslo a anonymizováno. Následně v roce 1977 byl z parcely p. číslo oddělen pozemek parc. číslo i tento pozemek existoval pouze v grafické podobě a nebyl veden na žádném listu vlastnictví. Ke dni 27. 9. 2011 pak v k.ú. obec proběhla obnova operátu a byly doplněny pozemky dosud evidované zjednodušeným způsobem. V rámci této obnovy byla doplněna parcela PK číslo – vlastník jméno příjmení – jako parcela KN st. číslo a parcela PK anonymizováno – vlastník jméno příjmení – jako parcela KN st. číslo. Posledně jmenovaná darovala parcelu st. číslo jméno příjmení ke dni 18. 11. 2011, který ji prodal žalovanému ke dni 23. 12. 2013. Budova na parcele číslo není dodnes vedena na žádném listu vlastnictví pro konkrétního vlastníka.

Srovnávací sestavení parcel ze dne 16. 8. 2021, ze kterého je zřejmý vznik parcely KN číslo z parcela PK číslo.

Výpověď svědkyně jméno příjmení, která uvedla, že skutečně parcely v k.ú. obec vlastnila, dostala je od svých rodičů. Nebyla si již jistá, zdali se tak stalo na konci roku 1989, nebo až v roce 1990. Dále uvedla, že jí parcely darovali rodiče s tím, že na nich byly již hospodářské stavby zemědělského družstva. Zároveň uvedla, že tyto parcely dosahovaly až k zahradě, která souvisí s jejich rodinným domem. Zmínila, že parcely darovala svému synovi jméno.

Výpověď svědka jméno příjmení, ze které soud zjistil, podrobnosti prodeje parcel si již nepamatuje, avšak věděl, že k prodeji parcel žalovanému došlo. Dle vlastních slov převáděl přesně totéž, co dostal od své matky tak, jak je zaneseno v notářském zápise, na základě kterého nemovitosti od své matky dostal. Dále uvedl, že nemovitosti ve skutečnosti vlastně ani neviděl, přebral prostě to, co bylo v notářském zápisu, který s matkou podepsal.

4. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:

Žalovaný je vlastníkem parcely číslo v k. ú. obec. Vlastnické právo nabyl na základě kupní smlouvy od jméno příjmení, který se vlastníkem parcely stal na základě darovací smlouvy od své matky. Na parcele číslo stojí stavba, jejíž výstavba byla povolena na základě rozhodnutí někdejšího ONV obec ze dne 2. 5. 1972. Stavba byla povolena pro stavebníka příjmení příjmení jméno. Žalobce je právním nástupcem příjmení příjmení jméno. Parcela číslo v k. ú. obec ve vlastnictví žalovaného má svůj původ v parcele číslo v k. ú. obec.

5. Podle ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

6. Soud hodnotil všechny v řízení provedené důkazy v souladu s ustanovením § 132 o.s.ř. a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

7. Na prvním místě se soud zabýval otázkou, zdali žalobce má na požadovaném určení naléhavý právní zájem a konstatuje, že nepochybně ano. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky tohoto řízení nedošlo k dobrovolné dohodě týkající se vlastnictví stavby na parcele číslo v k. ú. obec, a pokud žalobce chce dosáhnout adekvátního zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí, nemá jinou možnost, než se tak domáhat prostřednictvím této určovací žaloby v řízení vedeném před soudem. O existenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení tak soud neměl nejmenších pochyb.

8. Pokud se věci samotné týká, dospěl soud k závěru, že žalobce skutečně je vlastníkem staveb bez čísla evidenčního, čísla popisného umístěných na parcele číslo v k. ú. obec, která je ve vlastnictví žalovaného, když v průběhu řízení vedeného před soudem žalobce prokázal všechna svá v žalobě uvedená tvrzení. Naproti tomu je soud toho názoru, že procesní obrana žalovaného nebyla úspěšná.

9. Žalovaný primárně namítal, že žalobce není aktivně legitimován k podání této žaloby, a to vzhledem k tomu, že neprokázal své vlastnické právo ke stavbě na parcele číslo zároveň neexistuje přímá souvislost mezi parcelou číslo v k. ú. obec, na které byla v 70. letech povolena výstavba dílen a garáží a povoleno užívání těchto staveb. Na povolení užívání staveb není uvedeno, na které parcele bylo užívání staveb povoleno. Zde soud konstatuje, že nemohl přijmout výtku žalovaného, že žalobce není aktivně legitimován k podání této žaloby vzhledem k tomu, že neprokázal vlastnictví stavby na parcele číslo neboť tato výtka nemůže být opodstatněná v situaci, kdy se právě žalobce touto určovací žalobou domáhá určení vlastnictví ke stavbě na parcele číslo v k. ú. obec. Za nepřípadnou pak soud vnímal i výtku žalovaného týkající se nesouladu v rozhodnutích o povolení výstavby dílen a garáží a rozhodnutí o povolení užívání vystavěných garáží a dílen. Zde soud konstatuje, že na povolení k užívání stavby ze dne 31. 7. 1973 je jasně uvedeno, že se jedná o dílny a příslušenství, jejichž výstavba byla povolena rozhodnutím Odboru výstavby a územního plánování ONV v obec ze dne 2. 5. 1972 sp. zn. Výst. číslo. Přesně tuto spisovou značku pak má právě zmíněné rozhodnutí o povolení výstavby dílny a 7 garáží ze dne 2. 5. 1972. Pokud tedy na základě rozhodnutí ze dne 31. 7. 1973 bylo povoleno užívání staveb, které byly vystavěny na základě takto označeného povolení k výstavbě, je dle názoru soudu zcela neoddiskutovatelné, že bylo povoleno užívání staveb dílen a 7 garáží, které byly vystavěny na parcele číslo v k. ú. obec. Skutečnost, že na samotném povolení k užívání stavby ze dne 31. 7. 1973 již není konkrétní parcela, na níž měly být nemovitosti vystavěny, uvedena, nemůže vést k závěru, že není zřejmé na jaké parcele je povoleno užívání staveb na ní vystavených, jelikož právě s ohledem na totožnost spisových značek uvedených v rozhodnutích správních orgánů lze parcelu jednoznačně určit. V tomto směru proto soud vnímal výtku žalovaného o tom, že žalobce není aktivně legitimován k podání žaloby za nepřípadnou.

10. Ke shodnému závěru pak dospěl soud i pokud se týkalo výtky žalovaného v tom směru, že žalobce neprokázal, že je právním nástupcem původního subjektu označeného jako Jednotné zemědělské družstvo příjmení jméno. V průběhu řízení byl totiž prokázán naprostý opak. Z výpisu z obchodního rejstříku, který byl v průběhu řízení k důkazu proveden, totiž vyplynulo, že současný žalobce je právním nástupcem Jednotného zemědělského družstva v obec, které ke dni 20. 8. 1975 změnilo název na Jednotné zemědělské družstvo Dukla obec, ke dni 27. 4. 1977 pak změnilo název na Jednotné zemědělské družstvo příjmení jméno a teprve ke dni 22. 9. 1994 změnilo název na název žalobkyně, tedy na současný název žalobce. Z výpisu z obchodního rejstříku je rovněž patrné, že Jednotné zemědělské družstvo příjmení v obec se s Jednotným zemědělským družstvem Dukla obec sloučilo ke dni 1. 1. 1977. Stejná skutečnost pak vyplývá i ze zápisu ze společné schůze členů JZD Dukla obec a příjmení příjmení jméno ze dne 26. 11. 1976. Jestliže tedy došlo na přelomu let 1976 a 1977 ke sloučení příjmení příjmení jméno s bývalým JZD Dukla obec, pak je nepochybné, že současný žalobce je právním nástupcem těchto subjektů, neboť v případě JZD Dukla obec, které se sloučilo s příjmení příjmení jméno, došlo již jen ke dni 27. 4. 1977 ke změně názvu na příjmení příjmení jméno a následně ke dni 22. 9. 1994 ke změně názvu na název žalobkyně. Zároveň je ze zmíněného zápisu ze společné schůze členů JZD patrné, že do JZD Dukla obec byl včleněn veškerý majetek příjmení příjmení jméno, čímž bylo vyvráceno tvrzení žalovaného o tom, že žalobce neprokázal, že převzal veškerý majetek svých případných právních předchůdců. O tom, že toto tvrzení žalovaného není pravdivé, pak svědčí i přehledy majetku žalobce z prosince 1989 a z roku 2010 a 2020, v nichž jsou vždy pod interním číslo vedeny dílny obec. Ze všech těchto provedených důkazů proto soud dospěl k závěru, že žalobce nepochybně je právním nástupcem někdejšího příjmení příjmení jméno, a proto je zcela nepochybně aktivně legitimován k podání této žaloby. Zároveň je nepochybné, že žalobce po celou dobu eviduje ve svém majetku stavbu bez čísla popisného, čísla evidenčního, která je předmětem tohoto řízení. Nicméně na tomto místě soud připomíná, že v průběhu řízení žalovaný změnil svůj postoj, když souhlasil s tvrzením žalobce, že je právním nástupcem příjmení příjmení jméno. Soud však považoval za potřebné tuto problematiku v rámci odůvodnění svého rozhodnutí podrobněji vysvětlit. V této souvislosti pak soud považuje za důležité na okraj zdůraznit, že z hlediska vlastnického práva není nikterak podstatné, že dle tvrzení žalovaného je to on, kdo platí daň z nemovitostí, a to nejen z parcely číslo v k. ú. obec, ale i ze staveb na ní umístěných. Plnění daňové povinnosti dle názoru soudu absolutně nic nevypovídá o vlastnickém právu k nemovitostem.

11. Dle názoru soudu pak byla v průběhu řízení vyvrácena i procesní obrana žalovaného spočívající ve tvrzení, že žalobce neprokázal, že stavba na parcele v jeho vlastnictví je totožnou stavbou jako ta, jejíž výstavba a následné užívání byly povoleny rozhodnutími z roku 1972, respektive 1973. Proti tomuto tvrzení žalovaného dle názoru soudu stojí kopie katastrálních map z let 1970 – 1995, z nichž je zřejmé, že nedošlo k žádným změnám týkajících se sporné stavby, neboť ta je na katastrálních mapách zakreslena stále ve stejné podobě a je tedy evidentní, že o totožnosti stavby nemůže existovat pochybnost. Navíc žalovaný v této souvislosti nepředložil žádný důkaz, ze kterého by bylo možné dovodit, že současná stavba umístěná na parcele v jeho vlastnictví je odlišnou stavbou od té, která byla povolena k výstavbě a následnému užívání na základě rozhodnutí ze 70. let. Dle názoru soudu se v tomto případě jednalo ze strany žalovaného pouze o účelové tvrzení. Z žádných důkazů, které byly v průběhu řízení provedeny, nebylo možné toto tvrzení žalovaného hodnověrným způsobem prokázat.

12. Pokud pak v průběhu řízení žalovaný tvrdil, že nebyla prokázána souvislost s parcelou číslo v k. ú. obec, na níž byla v 70. letech povolena výstavba garáží a dílen a následně i jejich užívání se současnou parcelou v jeho vlastnictví, tedy s parcelou číslo ve shodném katastrálním území, pak soudu nezbylo než konstatovat, že v průběhu celého řízení byl prokázán naprostý opak. Skutečnost, že parcela číslo číslo v k. ú. obec mají jednoznačně souvislost, vyplynula jednak ze srovnávacího sestavení parcel ze dne 3. 2. 2021, ze srovnávacího sestavení parcel ze dne 16. 8. 2021 a konečně i ze sdělení Katastrálního úřadu obec ze dne 31. 8. 2021. Již ze samotného srovnávacího sestavení parcel ze dne 16. 8. 2021 bylo prokázáno, že parcela ve vlastnictví žalovaného, tedy číslo v k. ú. obec má svůj původ v parcele PK anonymizováno. Ohledně této parcely pak ze sdělení Katastrálního úřadu obec ze dne 31. 8. 2021 vyplynulo, že z parcely PK anonymizováno a PK číslo byla v roce 1966 utvořena parcela číslo která však byla pouze zakreslena v mapě evidence nemovitostí a nebyla evidována na žádném listu vlastnictví. Na této parcele, tedy parcele číslo pak byla v roce 1972 povolena výstavba dílen a garáží a následně v roce 1973 bylo povoleno i jejich užívání. Z parcely číslo pak byl v roce 1977 oddělen pozemek parc. číslo i tento pozemek existoval pouze v grafické podobě a nebyl veden na žádném listu vlastnictví. V rámci obnovy operátu pak byla ke dni 27. 9. 2011 doplněna mimo jiné právě již zmíněná parcela PK anonymizováno původního vlastníka jméno příjmení, a to jako parcela katastru nemovitostí číslo. Je tedy zřejmé, že z původní parcely PK anonymizováno, která byla opětovně doplněna v rámci obnovy katastrálního operátu, vznikla právě parcela číslo na které vznikla v 70. letech sporná stavba, když je zároveň zcela zjevné, že v rámci obnovy operátu z parcely PK anonymizováno vznikla parcela katastru nemovitostí číslo která je ve vlastnictví žalovaného. Souvislost parcel je tak dle názoru soudu zcela nepochybně prokázána. Na okraj soud samozřejmě může konstatovat, že v evidenci parcel v k. ú. obec panoval zcela zjevný nepořádek, avšak ten jde zcela jednoznačně na vrub původní velmi ledabylé evidenci nemovitostí, která byla v naší republice před rokem 1989 zcela běžná, a to s ohledem na to, že v zásadě neexistovalo soukromé vlastnictví a evidence nemovitostí byla pro tehdejší stát věcí podružnou a nepodstatnou. Nicméně souvislost mezi parcelou číslo současnou parcelou číslo je naprosto zjevná.

13. Konečně proti tvrzení žalovaného o tom, že kromě parcely číslo je i vlastníkem stavby na ní umístěné hovořil i notářský zápis ze dne 29. 11. 1990, na základě kterého získala jméno příjmení, tedy právní předchůdkyně žalovaného vlastnické právo k parcele PK anonymizováno, kterou následně darovala svému synovi jméno, který tuto parcelu prodal žalovanému. Na zmíněném notářském zápisu je jednoznačně uvedeno, že dochází k převodu toliko parcel, aniž by byla uvedena jakákoli stavba na nich umístěná. V průběhu řízení slyšená svědkyně jméno příjmení pak potvrdila, že uvedenou parcelu skutečně darem od svých rodičů získala a následně tuto parcelu darovala synovi. I sám svědek jméno příjmení potvrdil, že od své matky dostal darem pouze ty nemovitosti, které byly uvedeny v notářském zápise z roku 1990. Soud opětovně konstatuje, že v tomto notářském zápise není o stavbách ani slovo. Proti tvrzení žalovaného o tom, že je vlastníkem i stavby na parcele číslo v k. ú. obec pak hovoří i rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště Beroun ze dne 3. 2. 2014, kterým byl povolen pouze vklad vlastnického práva k parcele číslo v k. ú. obec ve prospěch žalovaného, a to na základě kupní smlouvy uzavřené mezi ním a jméno příjmení. I z tohoto rozhodnutí je patrné, že se vždy jednalo pouze o pozemek a nikoli o stavbu na něm uvedenou.

14. Podle názoru soudu tak bylo v průběhu řízení jasně prokázáno, jakým způsobem v minulosti vznikla parcela číslo v k. ú. obec, která je ve vlastnictví žalovaného. Bylo prokázáno i to, že tato parcela má svůj původ v parcele číslo v k. ú. obec, na níž bylo povoleno výstavba dílen a garáží, jakož i jejich užívání a prokázáno bylo i to, že výstavba těchto dílen a garáží na parcele číslo byla povolena ve prospěch příjmení příjmení jméno. Následně žalobce prokázal, že je právním nástupcem příjmení příjmení jméno, které se v minulosti sloučilo s jeho právním předchůdcem, když na základě sloučení právní předchůdce žalobce převzal i veškerý majetek příjmení příjmení jméno a tedy zákonitě i stavbu na parcele číslo v k. ú. obec. S ohledem na všechna tato zjištění musel soud konstatovat, že žalobce svá v žalobě uvedená tvrzení v plném rozsahu prokázal, zatímco žalovaným aplikovaná procesní obrana zůstala neúčinná. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a určil, že žalobce je vlastníkem staveb bez čísla evidenčního, čísla popisného umístěných na pozemku parc. číslo v k. ú. obec.

15. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že nikomu z účastníků právo na jejich náhradu nepřiznal. Důvodem je skutečnost, že poměr úspěchu a neúspěchu účastníků v tomto řízení je zcela totožný. Žalobce se totiž zpočátku řízení domáhal určení vlastnictví nejen ke stavbě na parcele číslo v k.ú. obec, ale i ke stavbě na parcele číslo v k.ú. obec. Ohledně posledně jmenované stavby však vzal žalobu zpět, neboť vlastníkem parcely číslo žalovaný není. Tímto svým jednáním zavinil, že řízení muselo být částečně zastaveno, a proto ve svém důsledku došlo k tomu, že každý z účastníků je v tomto řízení úspěšný i neúspěšný přesně z jedné poloviny.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze se sídlem adresa, prostřednictvím Okresního soudu v Berouně.