OSBR 10 C 99/2022

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 4 560 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 4 560 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 520 Kč od 23.10.2020 do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky 1 520 Kč od 8.10.2020 do zaplacení a ve výši 8,25 % ročně z částky 1 520 Kč od 14.10.2020 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 600 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 15.10.2021 domáhala zaplacení pohledávky v celkové výši 4 560 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že žalovaný dne 7.10.2020 použil ke své přepravě dráhu - linku číslo, dne 22.9.2020 trolejbus - linku číslo a dne 28.9.2020 trolejbus – linku číslo, tj. vozidla městské hromadné dopravy provozovaným žalobkyní. Ze strany žalobkyně byly pověřenými osobami provedeny přepravní kontroly žalovaného, při kterých se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem a neuhradil stanovené jízdné. Žalovanému vznikla povinnost uhradit třikrát jízdné ve výši 20 Kč a třikrát přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Splatnost pohledávky nastala v den provedení přepravní kontroly, kdy u žalovaného bylo právo na zaplacení uplatněno. Žalovaný však na pohledávku v celkové výši 4 560 Kč ničeho neuhradil. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky. Žalobkyně proto požadovala z dlužné jistiny úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně, a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti té které pohledávky až do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve lhůtě nevyjádřili a dali tak najevo, že nemají k tomuto postupu námitek a s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listinných důkazů dále uvedených soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

5. Žalovaný dne 7.10.2020 v 18:57 hod. cestoval dráhou – linkou číslo, dále dne 22.9.2020 v 10:57 hod. a dne 28.9.2020 ve 12:01 hod. trolejbusem – linkou číslo, tedy dopravními prostředky městské hromadné dopravy provozovanými žalobkyní. Žalobkyně provedla přepravní kontrolu prostřednictvím kontrolora, při které se žalovaný neprokázal ani v jednom případě platným jízdním dokladem, o čemž byly sepsány Záznamy o provedené přepravní kontrole číslo číslo číslo (viz Záznamy o provedené přepravní kontrole číslo ze dne 7.10.2020, číslo ze dne 22.9.2020 a číslo ze dne 28.9.2020). Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit třikrát jízdné ve výši 20 Kč a přirážku k jízdnému vždy ve výši 1 500 Kč, přičemž žalovaný měl možnost zaplatit přirážku na místě ve snížené výši 500 Kč nebo do 15. kalendářních dnů ve snížené výši 1 000 Kč v doplatkové pokladně nebo převodem na účet (viz Výňatek ze Smluvních přepravních podmínek nabývajících účinnosti od 1. 12. 2018). Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dluhu výzvou ze dne 19.8.2021 (viz Předžalobní výzva k plnění ze dne 19.8.2021).

6. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.

7. Shora zjištěný skutkový stav soud posoudil dle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), podle něhož se smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.

8. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. o drahách je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému.

9. Podle § 18a odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující povinen dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a tarif, na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky.

10. Co se rozumí jízdním dokladem, náležitostí jízdních dokladů a posuzování jejich platnosti stanoví § 4, 5 a 6 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční dopravu. Podle § 37 odst. 6 zákona o drahách a § 18a odst. 3 zákona o silniční dopravě výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.

11. Výše přirážky ve smyslu § 37 odst. 6 zákona o drahách a § 18a odst. 3 zákona o silniční dopravě je upravena ve Smluvních přepravních podmínkách nabývajících účinnost od 1. 12. 2018 v článku 4 a činí 1 500 Kč.

12. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně a zcela jí vyhověl, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvy o přepravě podle ustanovení § 2550 občanského zákoníku. Žalobkyně provedla přepravní kontrolu prostřednictvím kontrolora, při které se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem, čímž žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni třikrát jízdné ve výši 20 Kč a třikrát přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku v celkové výši 4 560 Kč dosud nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně tak má podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku vedle práva na zaplacení dlužné částky právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který soud žalobkyni přiznal vždy ode dne následujícího po splatnosti přirážky až do zaplacení. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).

13. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch a přísluší jí náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši. Žalobkyně je právnickou osobou vybavenou samostatným právním úsekem, soud proto přiznal žalobkyni náhradu nákladů podle § 151 odst. 3 o.s.ř. Náklady žalobkyně představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále paušální náhradu v paušální výši určené podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen„ vyhláška“). Soud přiznal žalobkyni náhradu za 2 úkony podle § 1 odst. 3, písm. a) vyhlášky, tj. za výzvu žalovanému k plnění a za písemné podání ve věci samé (žaloba) vždy ve výši 100 Kč podle § 2 odst. 1 vyhlášky, neboť se jedná o spor, ve kterém bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč Celkem tak soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů ve výši 600 Kč.

14. Třídenní lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).