OSBU 7 C 76/2019-272

Soud:
Okresní soud v Bruntále
Spisová značka:
7 C 76/2019-272
Datum rozhodnutí:
2022-11-04
ECLI:
ECLI:CZ:OSBU:2022:7.C.76.2019.1

Okresní soud v Bruntále - pobočka v Krnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Kotrlovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení částky 180 800 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byla žalovaná zavázána zaplatit žalobci částku 180 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne 20. 6. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 151 353 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce se domáhá na žalované zaplacení částky 180 000 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že je výlučným vlastníkem mimo jiné pozemků p. číslo číslo p. číslo jehož součástí je stavba adresa, p. číslo p.- číslo p. číslo p. číslo v k.ú. příjmení předměstí, obec Krnov, zapsaných na list vlastnictví, u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, pracoviště obec. Na pozemcích se nachází provozovna žalobce zapsaná v živnostenském rejstříku s názvem anonymizována dvě slova. Na pozemcích žalobce p. číslo je v zemi uloženo potrubí, jenž tvoří část rasy vysokotlakého plynovodu dálkového s trasou obec – obec – obec, jehož vlastníkem a provozovatelem je žalovaný. Žalovaná provozuje plynovod na uvedených pozemcích a užívá tyto pozemky k provozu této části plynovodu bez jakéhokoliv existujícího věcného břemene nebo jiného právního titulu. Na stavbu vysokotlakového plynovodu bylo vydáno Okresním národním výborem v obec, odborem výstavby a vodního hospodářství územní rozhodnutí ze dne datum, č. Výst. anonymizováno rok, číslo. V bodě I. rozhodnutí je uvedeno, že stavba bude provedena v trase vyznačené v 7 přílohách průsvitkách černou silnou čarou, se změnou, vyznačenou barvou modrou. Případná změna vyžaduje souhlas odboru výstavby a VH. Dle tohoto územního rozhodnutí měla být trasa plynovodu vzdálena od současné budovy anonymizováno, tj. od severní hranice pozemku p. číslo ve vzdálenosti 14,35 m až 16,21 metrů (trasa nevede rovnoběžně s obvodem anonymizováno, nýbrž vůči penzionu šikmo). Následně vydal Okresní národní výbor v obec, odbor výstavby a vodního hospodářství rozhodnutí o přípustnosti stavby ze dne datum, zn. VODA číslo a poté vydal tehdejší vlastník anonymizováno plynárny, n.p. povolení trvalého provozu (užívání) ze dne datum s tím, že se trvalý provoz plynovodu povoluje od datum. Fyzická realizace stavby plynovodu těmto rozhodnutím však neodpovídá. V průběhu soudního řízení k výzvě soudu doplnil skutková tvrzení s tím, že plynovod byl fyzicky realizován na jeho pozemcích p. číslo p. číslo v rozporu s výše uvedenými veřejnoprávními povoleními. Žalovaný užívá předmětné pozemky bez jakékoliv soukromoprávní dohody o zřízení věcného břemene, tedy mu nesvědčí žádné právo pozemek žalobce užívat k umístění a provozování plynovodu. Po seznámení s technickou zprávou vypracovanou v průběhu řízení žalobce upřesnil, že žalovaný užívá pozemek žalobce p. číslo bez právního důvodu. Omezení vlastnického práva na pozemku číslo je stejné intenzity, jako je tvrzeno. Trasa plynovodu je stále stejná, neomezuje pozemek číslo, ale o to více pozemek číslo. Umístění, provozování a vedení inženýrské sítě nemá žalovaná legitimní právní titul, čímž je žalobce existencí plynovodu omezován ve výkonu svého práva. Z praktického umístění plynovodu bezdůvodně profituje na jeho úkor, proto žalobce požaduje žalovanou částku, která byla dostatečně kvantifikována v penězích jako omezení svého vlastnického práva k uvedenému pozemku umístěním plynovodu. Tato kvantifikace, byť jako bezdůvodné obohacení, odpovídá obvyklé ceně věcného břemene za situace, kdy daný plynovod by žalovaná užívala na základě smluvního věcného břemene. V takovém případě by žalobci náležena tako částka jako úplata za užívání části jeho nemovitosti.

2) Za výkon oprávnění uvedených v předchozím odstavci nejsou energetické podniky povinny poskytovat náhradu. Je-li však vlastník nebo uživatel nemovitosti, která není ve státním socialistickém vlastnictví, zřízením vedení podstatně omezen v užívání nemovitosti, může žádat u orgánu, který je podle předpisů o povolování staveb příslušný pro povolení stavby energetického díla (dále jen "povolující orgán"), aby mu energetický podnik poskytl přiměřenou jednorázovou náhradu; žádost musí být pod ztrátou nároku podána do tří měsíců ode dne, kdy bylo dílo uvedeno do trvalého provozu (užívání).

Z listinných důkazů soud zjistil:

3) Oprávnění podle odstavce 1 vznikají povolením ke stavbě vedení a zanikají zrušením vedení. Nezřídil-li vedení energetický podnik, nabývá oprávnění podle odstavce 1 i jiná organisace státního socialistického sektoru, které bylo dáno povolení ke stavbě vedení (§ 32 odst. 1). Oprávnění podle odstavce 1 nabývají organizace státního socialistického sektoru také nabytím správy vedení.

4) Je-li rozsah nebo obsah oprávnění podle odstavce 1 sporný, vymezí je povolující orgán.

5) Povinnost trpět výkon oprávnění uvedených v odstavci 1 vázne na dotčené nemovitosti jako věcné břemeno.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí list vlastnictví soud zjistil, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemků číslo (trvalý travní porost) a číslo (zahrada). Nemovitosti nabyl na základě Smlouvy o převodu vlastnictví ze dne datum s účinky vkladu práva ke dni datum.

7. Z Kolaudačního rozhodnutí vydaného stát. instituce, odbor životního prostředí a výstavby ze dne datum, že bylo povoleno užívání stavby„ rekonstrukce turistické chaty v obec a číslo, obec“, stavební úpravy, přístavba a nástavba objektu na parc. číslo k.ú. obec – příjmení předměstí. Stavba obsahuje: stavební úpravy, přístavba a nástavba objektu ulice a číslo, obec, na pozemku par. číslo k.ú. obec – příjmení předměstí se vznikem garáže, skladů a sklepů v suterénu, restaurace s kuchyní a zázemí v přízemí, ubytovací části (pokoje s koupelnou a WC a předsíní) v patře, bytem, obsahujícím kuchyňský kout, 2 pokoje, předsíň, koupelnu s WC v podkroví, terasu, přípojky vody, elektro, jímku na vyvážení s přípojkou. V řízení bylo zjištěno, že stavba je provedena podle projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení a že byly dodrženy podmínky stanovené ve stavebním povolení. Součástí je detail budov nemovitosti před rekonstrukcí a po rekonstrukci. Jedná se o tři budovy, které byly sjednoceny. V žádném dokumentu z 60. let včetně průsvitek není hovořeno o konkrétních parcelách či konkrétních vzdálenostech plynovodu od určitých objektů. Žalobce uvedl, že tomu tak není, protože v těch letech to byly tajné informace. (v roce 1961 umístění plynovodu se jednalo o 1 budovu hájenky)

8. Z výpisu z živnostenského, že žalobce podniká v oboru hostinská činnost, provozovnu anonymizována dvě slova začal provozovat dne datum.

9. Dne datum vydal stát. instituce, Odbor regionálního rozvoje rozhodnutí, kterým žalobci nařídil odstranit nepovolené stavby – přístavbu otevřeného přístřešku, stavbu oplocení, stavbu rozvodů elektro, chodníky, otevřený altán, nádrž na vodu, parkoviště, a to do datum. V rozhodnutí je uvedeno, že řízení bylo zahájeno na základě zjištění, že stavby byly provedeny bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu a k jejich dodatečnému povolení nedošlo. Toto rozhodnutí potvrdil Krajský úřad územní celek, když dne datum zamítnul odvolání žalobce.

10. Energetický regulační úřad sdělil žalobci dne datum, že řešení situace není v jeho kompetenci a dne datum sdělil žalovanému, že nebylo zjištěno, že by žalovaný porušil zákon č. 485/2000 Sb.

11. Ze sdělení stát. instituce, odboru výstavby ze dne datum adresovanému žalobci, že k jeho podnětu k zahájení řízení o odstranění stavby plynovodu, stavební úřad po zhodnocení a posouzení všech dostupných podkladů vdané věci neshledal důvody k zahájení řízení o odstranění staveb dle § 129 odst. 1) písm. b) zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, jak požaduje navrhovatel. Neshledal, že by„ stavba vysokolt. dálkového plynovodu obec – obec obec, pro kterou bylo tehdejším ONV, odborem výstavby a vodního hospodářství obec vydáno dne datum pod č. výst. anonymizováno rok, číslo titul územní rozhodnutí, pro kterou bylo tehdejším Odborem výstavby a vodního hospodářství ONV v obec vydáno rozhodnutí o přípustnosti stavby pod zn. Voda 98 číslo ze dne datum s pro kterou bylo vydáno anonymizováno plynárnami, n.p. ulice a číslo, obec a číslo povolení trvalého provozu (užívání (dne datum, byla prováděna nebo provedena bez rozhodnutí vyžadovaného stavebním zákonem nebo bez opatření nebo jiného úkonu tohoto rozhodnutí nahrazující anebo v rozporu s ním. S ohledem na měřítko mapových podkladů, s ohledem na celkovou délku trasy předmětného vysokotlakého plynovodu, s ohledem na skutečnost, že se stavebnímu úřadu nepodařilo dohledat a zajistit ucelenou a jednoznačnou dokumentaci včetně záznamů o projednávaných změnách či odchylkách, vzhledem k tomu, že se v textu rozhodnutí o přípustnosti stavby uvádí, že trasa se v některých místech odchyluje od trasy schválené cit. rozhodnutím odboru, a s ohledem na skutečnost, že v povolení trvalého provozu je uvedeno, že plynovod je v zásadě proveden dle schváleného projektu, nelze konstatovat, že stavba plynovodu je provedena v rozporu s vydaným územním rozhodnutím.

12. Ze sdělení stát. instituce, odboru výstavby a životního prostředí ze dne datum je zřejmé, že ve věci opakovaného podnětu žadatele (žalobce) k zahájení řízení o odstranění části stavby VTL plynovod obec – obec, stavební úřad neshledal, že by„ stavba vysokotl. dálkového plynovodu obec obec – obec“,pro kterou bylo tehdejším Okresním národním výborem, odborem výstavby a vodního hospodářství obec vydáno dne datum pod č. Výst anonymizováno rok, číslo – titul územní rozhodnutí, pro kterou bylo tehdejším Odborem výstavby a vodního hospodářství ONV v obec vydáno rozhodnutí o přípustnosti stavby pod zn. Voda 98 číslo ze dne 16,4, číslo a pro kterou bylo vydáno anonymizováno plynárnami, n.p. ulice a číslo, obec l, povolení trvalého provozu (užívání) dne datum, byla prováděna nebo provedena bez rozhodnutí vyžadovaného stavebním zákonem nebo bez opatření nebo jiného úkonu toho rozhodnutí nahrazující anebo v rozporu s ním.

13. Usnesením o zrušení ověření zjednodušené dokumentace stavby stát. instituce ze dne datum, bylo zrušeno vydané Ověření zjednodušené dokumentace pro stavbu„ VLT plynovod obec – obec„ ze dne datum, ve znění doplnění ze dne datum, který měl zachycovat skutečný průběh plynovodu.

14. Z technické zprávy ze dne datum vyhotovené GIS – právnická osoba obec, ověřené Ing. jméno příjmení – plynovod VTL na pozemku číslo u penzionu Šelenburk, včetně zákresu, že tímto bylo zaměřeno a zakresleno faktické umístění - trasa plynovodu VTL. Tento vede na pozemku p. číslo s celkovou délkou zaměřené trasy plynovodu 101,23 m, vyznačením kvót a vzdálenosti od budovy penzionu. (nejedná se o porovnání s průsvitkami)

15. Z Technické zprávy číslo 2021 ze dne datum s názvem Plynovod VTL na pozemku číslo u penzionu Šelenburk – zaměření skutečného stavu vypracované zhotovitelem právnická osoba obec, včetně příloh, že byl zaměřen průběh trasy plynovodu (zobrazen na katastrální mapě červenou barvou), kdy se nachází na pozemku číslo, vedle budovy anonymizována dvě slova, katastrální území Opavské Předměstí. Vyznačena trasa plynovodu i vzdálenost od budovy penzionu. Je nesporné, že není umístěn na pozemku p. číslo.

16. Z technické zprávy společnosti právnická osoba číslo ze dne datum včetně soutisku mapy s průsvitkami a z nákresu vypracovaného společností právnická osoba, do kterého je zaznačena trasa plynovodu dle průsvitek, že společnost jako základ pro napasování původní projektové dokumentace použila výkres z územního rozhodnutí naskenovaného listu trasy plynovodu obec obec obec s výřezem situace v obec – list číslo celkový pohled trasy plynovodu. Tyto naskenované listy byly získány ze příjmení archívu v obec. Tento naskenovaný podklad byl napasován a transformován přes měřickou síť do mapového podkladu v dané lokalitě. Podle soutisku má trasa plynovodu v předmětném místě probíhat po pozemku p. číslo nemá zasahovat do pozemku parcelní číslo. Při kontrolním určení vzdálenosti dle územního rozhodnutí měl být průběh plynovodu vzdálen od dnešní budovy Penzionu Šelenburk cca 14, 3 m až 16, 2 m.

17. Z Parcelního protokolu a kopie katastrální mapy vyhotovené datum, katastrální území Opavské předměstí, že pozemek par. číslo měl v pozemkové knize číslo. Na tomto pozemku je dům číslo. Dle kolonky JAR uveden údaj 53, což by odpovídalo umístění stavby nejpozději v roce 1953 (tyto listiny se nevyjadřují k umístění či trase plynovodu)

18. Podle § 5 zákona č. 67/1961 Sb. o výrobě, rozvodu a využití topných plynů (plynárenského zákona), Plynárenská zařízení v souladu s předpisy o investiční výstavbě zřizují a tato zařízení provozují plynárenské podniky, pokud tento zákon nestanoví něco jiného. Prováděcí předpisy stanoví, ve kterých případech zřizuje plynovodní přípojky investor na svůj náklad, tyto přípojky ode dne jejich uvedení do trvalého provozu (užívání) přecházejí do správy plynárenského podniku. Jiné organizace než plynárenské podniky mohou zařízení pro výroku topných plynů nově zřizovat, podstatně rozšiřovat a tato zařízení provozovat jen se souhlasem ministerstva paliv, vydaným v dohodě s příslušným ústředním úřadem nebo orgánem a okresním úřadem. Toto provolení bude uděleno zejména, nelze-li jinak zajistit dodávku topných plynů (dále jen„ plyny) pro účelovou výrobu provozovatele.

19. Podle § 22 odst. l zákona č. 67/1961 Sb. plynárenského zákona plynárenským podnikům přísluší oprávnění: a) zřizovat a provozovat na cizích pozemcích, v rozsahu vyplývajícím z rozhodnutí o přípustnosti stavby, plynovodní sítě, b) zřizovat a provozovat zařízení pro uskladnění topných plynů v přírodních strukturách (dále jen podzemní zásobníky“) pod cizími pozemky, c) vstupovat a vjíždět v souvislosti se zřizováním, provozováním, při opravách, změnách a odstraňování plynovodní sítě na příjezdné, průjezdné a tímto plynárenským zařízením dotčené pozemky.

Dle odst. 5 o oprávněních uvedených v odstavci l, o náhradě škody za výkon těchto oprávnění a o věcných břemenech, o právu domáhat se změny nebo přeložení plynovodní sítě, popřípadě podzemního zásobníku a o řízení, platí obdobně předpisy o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny. (zák. č. 79/1957 Sb. elektrizační zákon).

20. Podle § 22 zákona č. 79/1957 Sb. elektrizačního zákona (1) Energetickým podnikům přísluší oprávnění:

a) stavět a provozovat na cizích nemovitostech v rozsahu vyplývajícím z povolené stavby elektrická vedení, jakož i malé stanice do rozlohy 30 m2, s příslušenstvím (dále jen "vedení"), zejména zřizovat na nemovitostech podpěrné body, přepnout nemovitosti vodiči a umisťovat v nich vedení;

b) vstupovat a vjíždět při stavbě, provozování, opravách, změnách nebo odstraňování vedení na příjezdné, průjezdné a vedením přímo dotčené cizí nemovitosti;

c) odstraňovat a oklešťovat stromoví překážející vedení (§§ 23 a 24).

21. Podle § 26 citovaného elektrizačního zákona, Věcná břemena podle ustanovení § 22 postihují i národní majetek; nezapisují se do pozemkových knih a neplatí o nich předpisy o promlčení a vydržení.

(2) Ocitne-li se věcné břemeno změnou okolností, za kterých vzniklo, v hrubém nepoměru k výhodě energetického podniku, lze se domáhat, aby energetický podnik vedení změnil nebo přeložil. Nedojde-li k dohodě, rozhodne o změně (přeložení) a o úhradě nákladů s tím spojených výkonný orgán krajského národního výboru anebo městského národního úřadu, který je stavebním úřadem.

22. Podle § 41 odst. l vyhlášky č. 76/1961 Sb. prováděcí vyhlášky k plynárenskému zákonu, Vlastnicí (uživatelé) nemovitostí jsou povinni zdržet se v ochranném pásmu všeho, co by mohlo ohrozit plynárenské zařízení a plynulost a bezpečnost jejich provozu.

Odst. 3 písm. d) odst. 4 Uvnitř ochranného pásma u vysokotlakého plynovodu o průměru alespoň 300 mm je též zakázáno do vzdálenosti 10 metrů stavět jakékoliv budovy, dobývat zeminy, provádět lomové práce, ukládat zeminy a jiné hmoty, zřizovat rybníky a nádrže na vodu, studny apod. Pro vysokotlaké plynovodu do průměru 300 mm platí poloviční vzdálenost než je uvedena v odstavci 3d.

23. Podle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Po vyhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že na pozemku ve výlučném vlastnictví žalobce par. číslo v katastrálním území Opavské Předměstí, obec Krnov, nikoliv současně na pozemku par. číslo je umístěn vysokotlaký plynovod aktuálně provozovaný žalovanou. Plynovod byl vybudován v letech 1961, a to na základě rozhodnutí správního orgánu – stavebního úřadu ONV obec, včetně rozhodnutí o povolení trvalého provozu, jak byla citována v odst. 3) 4) 5) výše. V žádném dokumentu z 60. let včetně průsvitek není hovořeno o konkrétních parcelách či konkrétních vzdálenostech plynovodu od určitých objektů. Žalobce v řízení neunesl důkazní břemeno, že byl postaven v rozporu s územním rozhodnutím. Ač se žalobce opakovaně domáhal u příslušného správního orgánu zahájení řízení o odstranění této stavby, k tomuto nebyly shledány důvody s tím, že nelze konstatovat, že stavba plynovodu je provedena v rozporu s vydaným územním rozhodnutím. Z listinných důkazů je nesporné, že stavba vysokotlakého plynovodu byla realizována v souladu s vydanými rozhodnutími, včetně konstatování o provedení ve smyslu stavebního povolení a odpovídá tehdy platné normě ČSN číslo. V projednávané věci civilnímu soudu nepřísluší přezkum zákonnosti správních aktů.

25. V řízení bylo jednoznačně prokázáno faktické umístění plynovodu na pozemku žalobce par. číslo. Byl realizován a uveden do provozu v roce 1964 právním předchůdcem žalované na předmětném pozemku, ve vlastnictví předchůdce žalobce, v souladu s tehdy platným plynárenským zákonem a elektrizačním zákonem. Soud se ztotožňuje s názorem žalované, že plynovod nebyl umístěn bez právního důvodu, svědčí mu zákonné věcné břemeno ve smyslu ustanovení § 22 odst. 5 elektrizačního zákona, které nebylo zapisováno do pozemkové knihy. Došlo-li v 60. letech, kdy byl plynovod vybudován, k omezení vlastnického práva právního předchůdce žalobce, mohl v souladu s tehdy platnými právními předpisy požadovat náhradu, a to v zákonné lhůtě, za oprávněnou osobu nelze dnes považovat žalobce. V tomto směru soud odkazuje na stanovisko prezentované Nejvyšším soudem v rozsudku ze dne 2. 6. 2020 sp. zn. 28 Cdo 4184/2019„ žalobci práva na náhradu nepřísluší, koupil-li pozemky již stavbou plynovodu zasažené, tedy vlastnické právo k nim již takto omezené nabyl a popsanou zátěž mohla reflektovat například kupní cena pozemků.“ Popř. na usnesení Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. IV. ÚS 163/16-1, v němž je připomínána“ tradiční zásada, že nikdo nemůže na druhého převést více práv, než sám má. Další vlastníci se tedy nemohou domáhat náhrady za omezení svého vlastnického práva, neboť je v plném, tj. věcným břemenem nezatížením, rozsahu nikdy nenabyli. Důvodnost nároku stěžovatelky konečně vylučuje i to, že k uvedenému omezení vlastnického práva došlo ještě před účinností Listiny, kdy lze náhradu za toto omezení poskytnout jen v souladu s předpisu účinnými ke dni omezení, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.“ Žalobce nabyl předmětný pozemek již s touto závadou - zákonným věcným břemenem, což mohlo být zohledňováno v kupní ceně. Pokud žalobce na pozemku postavil neoprávněné stavby, které mu bylo nařízeno odstranit, tato skutečnost je v projednávané věci zcela irelevantní tak, jako zkoumání vzdálenosti plynovodu od stávajících či původních staveb, s ohledem na předmět řízení. S ohledem na výše uvedené má soud za to, že žalobci nepřísluší právo z titulu bezdůvodného obohacení, je-li omezeno jeho vlastnické právo zákonným věcným břemenem vzniklým v souladu s předpisy účinnými v 60. letech, proto byl žalobní nárok zamítnut v celém rozsahu.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud v souladu s § 142 odst. 1 ve spojení s 142a odst. 1 o. s. ř.. Jelikož byla žalovaná v řízení plně procesně úspěšná, byly ji přiznány účelně vynaložené náklady řízení. Soud neshledal důvodný návrh žalobce pro rozhodnutí ve smyslu ust. § 150 o.s.ř., kdy se neztotožňuje s názorem žalobce, že na vzniku sporu měl žalovaný podíl. Žalobce měl před podáním žaloby k dispozici rozhodné listiny, z nichž si mohl vyhodnotit existenci zákonného věcného břemene, seznámit se s tehdy platnou zákonnou úpravou, bylo tedy v jeho dispozici podání žalobního návrhu, včetně zvážení úspěchu ve sporném řízení. Náklady řízení představují náklady právního zastoupení dle § 7 bod 5 vyhlášky § 11 a),d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. se sestávají z odměny za zastoupení spočívající ve 13 úkonech právní služby po 8340 Kč, tj. převzetí a příprava zastoupení, vyjádření žalovaného ze dne datum, porada s klientem datum (číslo – číslo hod) replika k vyjádření žalobce ze dne datum, duplika k replice žalobce datum, účast při soudním jednání datum, replika k vyjádření žalobce datum, porada s klientem datum (10 – 11.30 hodin) účast při soudním jednání datum (číslo – číslo hod) tj. 2 úkony, replika k doplnění tvrzení datum, porada s klientem datum (číslo – číslo hod), účast u soudního jednání datum. Dále paušální náhrada hotových výdajů 13 x 300 Kč. Náhradu za promeškaný čas obec – obec a zpět- 3 cesty k jednání tj. 42 půlhodin po 100 Kč tj. 4 200 Kč, cestovní výdaje osobním automobilem Audi registrační značka k soudnímu jednání dne datum z obec do obec a zpět ujeto 400 km dle vyhlášky číslo Sb, cena PHM natural 95 33,80Kč, kombinované spotřebě paliva dle TP 6,2 l číslo km a amortizaci 4,40 Kč/km, k soudnímu jednání dne datum a datum z obec do obec a zpět 2x 400 km, dle vyhlášky 511/2021 Sb. cena PHM natural 44,50 Kč, kombinované spotřebě dle TP 6,2 l číslo km a amortizaci 4,70 Kč/km, cestovné za tři cesty v celkové výši 8 565 Kč. K tomu náleží 21% DPH ve výši 26 268 Kč Náklady řízení celkem 151 353 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalované.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo, ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále – pobočky v Krnově.

Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 občanského soudního řádu).